|
|
Hodnocení zátěže životního prostředí polybromovanými difenylethery
Roček, Richard ; Stoupalová, Michaela (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Cílem mojí diplomové práce je zhodnocení zátěží půd polybromovanými difenylethery. Jedná se o půdy, které byly zasaženy požárem a půdy, které požárem zasaženy nebyly. V teoretické části jsou zpracovány dostupné informace o BDE z různých informačních zdrojů. Cílem praktické části je najít optimální metodu pro stanovení BDE, ověřit její výtěžnost a stanovit pomocí této metody reálné vzorky. V závěru práce obsahuje naměřené výsledky, jejich interpretaci v tabulkách a grafech a hodnocení zátěže jednotlivými kongenery. Klíčové je poté porovnání zátěže BDE u půd zasažených a nezasažených požárem. BDE se při požáru uvolňují do složek životního prostředí a je tedy předpoklad, že půdy zasažené požáry, by měli být kontaminovány více, než půdy, které požárem zasaženy nebyly.
|
|
| |
|
|
Hodnocení zátěže životního prostředí perfluorovanými sloučeninami
Šima, Aleš ; Stoupalová, Michaela (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Nejdůležitějšími zástupci skupiny perfluorovaných sloučenin jsou perfluorooktansulfonát (PFOS), perfluorooktanová kyselina (PFOA) a perfluorooktansulfonamid (FOSA). Perfluorované sloučeniny mají výjimečné fyzikální a chemické vlastnosti, které je činí cennými při použití v různých odvětvích průmyslu. Vlastnosti, pro které jsou tak užitečné, jsou však zároveň důvodem, proč jsou tyto sloučeniny tak nebezpečné pro životní prostředí. Cílem teoretické části diplomové práce bylo zpracování literární rešerše na téma: Hodnocení zátěže životního prostředí perfluorovanými sloučeninami. V experimentální části byla vypracována a optimalizována metoda, které byla použita pro identifikaci a kvantifikaci vybraných polutantů obsažených v realných vzorcích půd.
|
|
|
Problematika recyklace PET lahví: současný stav a perspektivy
Duliková, Michaela ; Stoupalová, Michaela (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá procesem recyklace PET lahví, a to od třídění odpadu až po využití recyklátu, tzv. „PET flakes“. Hlavním objektem zájmu je proces fyzikální recyklace. Porovnává se suchý recyklační postup s mokrým z pohledu využitých technologií a kvality s důrazem na jakost výsledného produktu (PET flakes) z mokrého recyklačního postupu. V rámci ovlivnění jeho jakosti je diskutována přítomnost blokátorů a polyvinylchloridu, které při recyklaci činí největší potíže. V rámci dalšího využití recyklátu jsou popsány technologie i s požadavky na jakost při zvlákňování, výrobě PET pásek, recyklace formou „bottle to bottle“ (B2B) a další možnosti využití recyklátu.
|
|
|
Distribuce organochlorových pesticidů do životního prostředí
Plačková, Lucie ; Stoupalová, Michaela (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Diplomová práce byla zaměřena na stanovení perzistentních organických polutantů; konkrétně byly zjišťovány polychlorované bifenyly (PCB 28, 52, 101, 118, 138,153 a 180) a organochlorové pesticidy. Celkem byla hodnocena kontaminace 31 organochlorových sloučenin. Úroveň kontaminace těmito organickými polutanty byla zjišťována ve 20 vzorcích, z toho 9 vzorků byly sedimenty z řeky Jevišovky, která se nachází na jihu Moravy a 11 vzorků představovala orná půda, odebíraná v blízkosti této řeky. V teoretické části práce jsou charakterizovány obě skupiny látek, jejich osud v životním prostředí a negativní účinky na živé organismy. Experimentální část je zaměřena na postup odběrů vzorků a jejich zpracování pro analýzu pomocí plynové chromatografie. Je zde popsán komplexní analytický postup zahrnující tři extrakční postupy (zrychlená extrakce rozpouštědlem, mikrovlnná extrakce a extrakce ultrazvukem), přečistění extraktu a vlastní stanovení na plynovém chromatografu s detektorem elektronového záchytu (GC/ECD). Nejčastěji byly ve vzorcích sedimentu detekovány tyto kongenery PCB (138, 153 a 180) a organochlorové pesticidy (b-HCH, HCB, p,p’-DDE, p,p’-DDD, p,p’-DDT a o,p’-DDT). Ve vzorcích půdy byl detekován kongener PCB 28, a organochlorové pesticidy (HCB, b-HCH, heptachlor, aldrin, dieldrin, p,p’-DDE, p,p’-DDD, p,p’-DDT a o,p’-DDT).
|
|
|
Monitoring kontaminace lovné zvěře xenobiotiky na bázi organohalogenovaných sloučenin
Doušová, Petra ; Stoupalová, Michaela (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
K hodnocení kontaminace životního prostředí jsou využívány různé bioindikátory, a to živočišného nebo rostlinného původu. Pro monitoring xenobiotik na bázi organohalogenovaných látek byla vybraná lovná zvěř. Vzorky divokých prasat byly odebírány především na území středních Čech prostřednictvím pracovníků Okresního veterinárního zařízení. Sledované látky byly z matrice izolovány extrakcí pomocí petroletheru a následně přečištěny kolonovou chromatografií. Dočištění extraktu bylo provedeno kyselou hydrolýzou. Vlastní stanovení vybraných analytů bylo provedeno metodou plynové chromatografie s detektorem elektronového záchytu. Výsledky poskytly základní data pro hodnocení úrovně kontaminace divokých prasat organohalogenovanými polutanty.
|
|
|
Posouzení kontaminace kalů z čistíren odpadních vod rezidui léčiv
Dvořáková, Petra ; Stoupalová, Michaela (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo vytvořit metodu pro stanovení reziduí léčiv v odpadním kalu z čistíren odpadních vod. Pro stanovení byla vybrána sulfonamidová a diaminopyrimidinová antibiotika, která se používají jak při humánní, tak i při veterinární léčbě. Tyto látky spolu s fekáliemi a močí pronikají na čistírnu odpadních vod, kde nejsou čistírenskými pochody zcela odstraněny. Mohou se proto vyskytovat ve vyčištěné odpadní vodě nebo v kalu a tím dále pronikat do životního prostředí, kde mohou vyvolat negativní efekty na vodní a půdní organismy. Vybraná antibiotika byla stanovována pomocí vytvořené optimalizované metody v reálných vzorcích kalu z brněnské čistírny odpadních vod v Modřicích a v reálných vzorcích odpadní vody z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Léčiva byla z kalu extrahována pomocí ultrazvuku a pomocí zrychlené extrakce rozpouštědlem (PSE). Použitím extrakce na tuhou fázi (SPE) byla léčiva v reálných vzorcích jak vody, tak i kalu zakoncentrována a zároveň přečištěna. Vlastní stanovení sulfonamidových a diaminopyrimidinových antibiotik bylo provedeno pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie s UV – VIS detektorem typu diodového pole (HPLC – DAD).
|
|
|
Problematika produktů osobní péče ve složkách životního prostředí
Babuš, Ondřej ; Stoupalová, Michaela (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Syntetické musk sloučeniny byly poprvé uměle připraveny na konci 19. století. Používají se k parfemaci kosmetiky, detergentů a produktů osobní péče. V posledních letech se jim věnuje velká pozornost, protože díky širokému použití pronikly do mnoha složek životního prostředí. Cílem této diplomové práce je určit vliv ultrafiltrace na snížení koncentrace těchto látek v průmyslových odpadních vodách kosmetické firmy. Analyty byly ze vzorku extrahovány pomocí mikroextrakce tuhou fází (SPME) a analýza proběhla na plynovém chromatografu s hmotnostní detekcí (GC/MS). Celá metoda byla optimalizována na vhodný průběh. Na základě získaných dat před a po ultrafiltraci se zjistila průměrná účinnost odstraňování syntetických musk sloučenin z odpadní vody tímto postupem.
|
|
|
Syntetické vonné látky ve vodní biotě
Zouhar, Libor ; Stoupalová, Michaela (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Syntetické musk sloučeniny (MUSK) neboli syntetické vonné látky jsou organické látky běžně používané jako vonné složky parfémů, detergentů, kosmetiky a produktů osobní péče. Tyto sloučeniny jsou po použití vypouštěny prostřednictvím splaškové odpadní vody a čistíren odpadních vod do vodního prostředí. Výsledkem je akumulace v životním prostředí a výskyt v potravním řetězci zejména vodních a mořských ekosystémů. Syntetické musk sloučeniny jsou tedy nalézány v povrchové vodě, rybí tkáni a také v tělních tekutinách (krvi, moči, mléku) a tkáních lidského těla. Kvantitativní detekce a studium vlastností těchto sloučenin je důležitá činnost, protože dosud máme nízké znalosti o jejich osudu v životním prostředí (perzistence, bioakumulace) i toxicitě. Tato diplomová práce je zaměřena na studium tří běžně používaných syntetických vonných látek – tonalidu, musk xylenu a musk ketonu. Základem této práce bylo optimalizovat metodu na stanovení vybraných sloučenin ve vodě a vodní biotě (rybách). Cílem bylo stanovení vybraných musk sloučenin v reálných vzorcích (voda, ryby) a zhodnocení výsledků. Jako extrakční technika pro izolaci analytů ze vzorků byla pro zpracování biotických vzorků použita tlaková extrakce rozpouštědlem (PSE) a pro zpracování vzorků vod mikroextrakce tuhou fází (SPME). Identifikace a kvantifikace analytů byla provedena vysokorozlišovací plynovou chromatografií s hmotnostní detekcí.
|
|
|
Využití plynové chromatografie pro stanovení reziduí léčiv ve vodách
Lacina, Petr ; Stoupalová, Michaela (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na výběr metody a optimalizaci laboratorního postupu pro stanovení vybraných léčiv (kyselina salicylová, ibuprofen, naproxen, ketoprofen a diklofenak) v povrchové a odpadní vodě pomocí plynové chromatografie ve spojení s hmotnostním spektrometrem (GC-MS). Jako extrakční metoda byla použita SPE s použitím Oasis HLB kolonek. Po extrakci následovala derivatizace vybraných léčiv a její optimalizace. Derivatiace a její optimalizace byla provedena s použitím dvou silylačních činidel N-methyl-N-(trimethylsilyl)trifluoroacetamid (MSTFA) a N,O-bis(trimethylsilyl)trifluoroacetamid (BSTFA). Během optimalizace byly použity různé objemy derivatizačních činidel, různé teploty a různé časy. Nejvhodnější kombinace byla použita pro analýzu reálných vzorků. Reálné vzorky odpadní vody byly odebírány z ČOV v Brně Modřicích a reálné vzorky povrchových vod byly odebírány z několika řek a jednoho rybníku v oblasti Moravy. Tato práce se také zabývala orientačním testováním SPE metody pro extrakci a zkoncentrování vybraných sulfonamidů (sulfamethazin, sulfamethoxazol, sulfapyridin a sulfathiazol) z vodního prostředí
|
host ::
RSS.