|
|
Regulace metabolismu triacylglycerolů v cirkulaci v postprandiální fázi
Zemánková, Kateřina ; Kovář, Jan (vedoucí práce) ; Kazdová, Ludmila (oponent) ; Zlatohlávek, Lukáš (oponent)
Zvýšená hladina triacylglycerolů (TG) je v současné době uznávána jako rizikový faktor ischemické choroby srdeční a její snížení je terapeutickým cílem, který vede ke snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění. Tradičně je koncentrace TG stanovena nalačno (8-12 hodin po nočním hladovění) a to hlavně proto, že nárůst koncentrace TG po jídle vede k vysokému kolísání hodnot TG. Lidé však stráví větší část dne v postprandiálním stavu a postprandiální hypertriglyceridémie tedy může hrát významnou roli při určování rizika kardiovaskulárního onemocnění. Postprandiální lipémie je zvýšená a prolongovaná u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. Data z Copenhagen Heart Study poukazují na to, že koncentrace TG stanovená v průběhu dne ("non-fasting" TG) je asociována s rizikem kardiovaskulárních onemocnění více než lačná koncentrace TG. Koncentrace "non-fasting" TG je podstatně ovlivněna individuálními behaviorálními návyky jako je složení stravy a fyzická aktivita jedince. Je otázkou, zda by bylo vhodné identifikovat jedince s vyšším rizikem kardiovaskulárního onemocnění v důsledku zvýšené postprandiální koncentrace TG použitím tukového tolerančního testu analogického ke glukózovému tolerančnímu testu. V roce 2010 skupina odborníků navrhla protokol standardizovaného tukového tolerančního testu, který by...
|
|
|
Úloha fosfolipáz A2 v mechanismu kardioprotekce indukované adaptací na chronickou hypoxii
Míčová, Petra ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Kuda, Ondřej (oponent) ; Kazdová, Ludmila (oponent)
Kardiovaskulární onemocnění, především akutní infarkt myokardu, jsou jednou z hlavních příčin úmrtí ve vyspělých zemích světa včetně České republiky. Jednou z možností, jak zvýšit odolnost myokardu proti akutnímu ischemicko-reperfúznímu (I/R) poškození, je adaptace na chronickou hypoxii. Molekulární mechanismus tohoto jevu však není podrobně znám. Je zřejmé, že funkce srdce závisí na zachování membránové integrity a buněčné homeostáze kardiomyocytů. Z tohoto pohledu jsou životně důležitými enzymy fosfolipázy A2 (PLA2), které se uplatňují při remodelaci a obnově buněčných membrán. Svou činností také generují lipidové signální molekuly - volné mastné kyseliny (FA) a také 2-lyzofosfolipidy. V srdci se vyskytují zástupci tří skupin PLA2 - cytosolické PLA2 (cPLA2), na kalciu nezávislé PLA2 (iPLA2) a sekretorické PLA2 (sPLA2). Cílem práce bylo sledovat v myokardu levé komory dospělých potkanů kmene Wistar následující: 1) Vliv intermitentní hypobarické hypoxie (IHH; 8 hodin/den, 5 dnů/týden, 5 týdnů, ~ 7000 m) na zastoupení celkové a fosforylované cPLA2α (p-cPLA2α, Ser505 ) a dále iPLA2 a sPLA2IIA, jakož i signálních proteinů aktivujících cPLA2α a rovněž cílů tohoto enzymu. 2) Vliv reaktivních forem kyslíku (ROS) za podmínek IHH na expresi celkové a fosforylované cPLA2 a dále iPLA2, sPLA2IIA a složení FA...
|
|
|
Importance of adipose tissue metabolism for whole-body energy balance
Zouhar, Petr ; Flachs, Pavel (vedoucí práce) ; Rossmeislová, Lenka (oponent) ; Kazdová, Ludmila (oponent)
(in Czech) Tuková tkáň hraje klíčovou roli v udržování homeostázi živin a energie. V současnosti nabývá Rozšíření obezity a s ní souvisejících metabolických poruch nabývá v současnosti rozměrů pandemie, a nemalé úsilí je proto věnováno vývoji nových léčebných postupů, které by tento stav mohly zvrátit. Při plnění tohoto cíle se přitom zvažuje i možná modulace aktivity tukové tkáně, a to trojím možným způsobem: 1) indukcí spalování energie v hnědé tukové tkáni závislého na odpřahovacím proteinu UCP1; 2) "hnědnutím", tj. konverzí bílé tukové tkáně na "hnědou"; a 3) stimulací termogeneze v bílé tukové tkáni bez zapojení UCP1. Tato práce je založena na dvou publikovaných studiích a jednom článku v přípravě. Na modelu laboratorní myši zkoumá možné ovlivňování všech třech výše zmíněných procesů a to pomocí: 1) suplementace diety žlučovými kyselinami; 2) kombinovaného působení ω-3 vícenenasycených mastných kyselin a kalorické restrikce; a 3) chladové expozice. V pokusech s podáváním žlučových kyselin (konkrétně kyseliny chenodeoxycholové) jsme potvrdili indukci proteinu UCP1 jak v hnědé, tak v podkožní bílé tukové tkáni, což bylo spojeno s reverzí obezity. Většina příznivých účinků byla nicméně způsobena přechodným poklesem spotřeby potravy, zatímco aktivace termogeneze v hnědém tuku patrně může hrát...
|
|
|
Regulation of adiponectin and its isoforms production in human obesity
Kováčová, Zuzana ; Štich, Vladimír (vedoucí práce) ; Hainer, Vojtěch (oponent) ; Kazdová, Ludmila (oponent) ; Rossmeisl, Martin (oponent)
SÚHRN Je zjavné, že nerovnováha medzi energetickým príjmom a výdajom prichádza ruka v ruke s "westernizáciou" nášho životného štýlu, čo vedie postupne k zvýšenému počtu osôb s nadváhou a obezitou, ktorí majú podstatne vyššie riziko vzniku chronických komplikácií (ako npr. inzulínová rezistencia, diabetes mellitus 2. typu, kardiovaskulárne ochorenia). Vznik týchto komplikácií úzko súvisí s dysfunkciou tukového tkaniva, ktorá vedie k periférnej inzulínovej rezistencii a metabolickým poruchám inzulín senzitívnych orgánov (napr. svaly, pečeň) a následne môže dojsť k vzniku centrálnej inzulínovej rezistencii. Vzhľadom k tomu, že tukové tkanivo je najväčší endokrinný orgán v tele a produkuje veľa hormónov, ktoré ovplyvňujú funkcie tukového tkaniva samotného ako aj iných orgánov, zmeny v ich produkcii je jedným z možných induktorov či prispievateľov k narušeniu energetickej homeostázy. Tukové tkanivo je prednostným miestom skladovania prebytkov živín, avšak dlhodobá pozitívna energetická nerovnováha a vysoký kalórický príjem vedú nielen k expanzii tukového tkaniva, ale hlavne k jeho patologickým zmenám. V stave obezity, tukové tkanivo je pod neustálym metabolickým stresom, čo vedie k aktivácii zápalových reakcií. Dochádza k prestavbe tukového tkaniva so zvýšenou akumuláciu makrofágov - dôležitý zdroj prozápalových...
|
|
|
Úloha tukové tkáně v etiopatogenezi inzulínové rezistence
Polák, Jan ; Štich, Vladimír (vedoucí práce) ; Hainer, Vojtěch (oponent) ; Kazdová, Ludmila (oponent) ; Rossmeisl, Martin (oponent)
Shrnutí Tuková tkáň má úzký vztah k etiopatogenezi inzulínové rezistence a k následnému rozvoji metabolických komplikací včetně diabetes mellitus 2. typu a aterosklerózy. Mechanismy zprostředkovávající tuto vazbu jsou v současné době předmětem intenzivního výzkumu. Jedním z mechanismů, které mohou spojovat nadměrnou akumulaci tukové tkáně s rozvojem inzulínové rezistence jsou volné mastná kyseliny, které jsou do cirkulace uvolňovány hydrolýzou lipidů uskladněných v tukové tkáni během procesu lipolýzy. Poruchy v regulaci lipolýzy byla popsány u obézních jedinců a přispívají k vyšší hladině mastných kyselin v plazmě těchto subjektů a k obtížné mobilizaci energetických substrátů během fyzické zátěže. V předkládané disertační práci byla regulace lipolýzy předmětem výzkumu ve dvou publikacích za použití techniky mikrodialýzy. V první publikaci jsme prokázali schopnost upravit poruchu v regulaci katecholaminy-stimulované lipolýzy a v porušené citlivosti podkožní tukové tkáně k anti-lipolytickému účinku inzulinu po silovém tréninku obézních mužů. Ve druhé studii byl prokázán výrazný podíl nově popsané lipolytické dráhy zprostředkované atrial natriuretic peptidem (ANP) na stimulaci lipolýzy během fyzické zátěže. Vedle dobře definované úlohy volných mastných kyselin je tuková tkáň zdrojem mnoha proteinů s regulační...
|
|
|
Interaction between adipocytes and immune cells in pathogenesis of obesity related pro-inflammatory state of adipose tissue
Mališová, Lucia ; Rossmeislová, Lenka (vedoucí práce) ; Flachs, Pavel (oponent) ; Kazdová, Ludmila (oponent)
SUHRN Obezita je považovaná za ochorenie svetového epidemiologického významu. Je charakterizovaná hromadením tukového tkaniva (TT), ktoré sa spája so zhoršením normálnej metabolickej funkcie tohto tkaniva. Veľké množstvo klinických štúdií poukazuje na obezitou vyvolané zmeny v zápalovej signalizácií, zvýšenej infiltrácii imunitných buniek do tukového tkaniva, či stres endoplazmatického retikula ktoré sú možnými molekulárnymi príčinami vedúcimi k vzniku inzulínovej rezistencie a iných metabolických chorôb asociovaných s obezitou. Zhoršenú metabolickú funkciu TT môže zlepšiť kalorická restrikcia. A chemické šaperóny, akými sú žlčové kyseliny, modulujú stres endoplazmatického retikula. Spomínané dva prístupy liečby obezity a ochorení asociovaných s obezitou sa stali podkladom pre túto prácu. V prvej časti tejto práce sme študovali pro-zápalový stav gluteálneho TT v porovnaní k abdominálnemu TT, ako aj diferenciačné a sekrečné vlastnosti adipocytov po úbytku váhy u obéznych pacientov. V prvej štúdii sme zistili, že zápalový profil gluteálneho TT, hodnotený pomocou mRNA hladín markrov makrofágov a cytokínov, nevysvetľuje rozdiel klinického dopadu podkožného abdominálneho a gluteálneho TT v tele. Ďalej bolo dokázané, že úbytok hmotnosti ide ruka v ruke so zlepšenou schopnosťou preadipocytov diferencovať, ako aj...
|
|
|
Molecular adaptations of adipose tissue in relation to dietary treatment of obesity in human
Tencerová, Michaela ; Štich, Vladimír (vedoucí práce) ; Flachs, Pavel (oponent) ; Kazdová, Ludmila (oponent) ; Kunešová, Marie (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo sledování molekulární adaptace lidské tukové tkáně během dietní intervence se zaměřením na jeho sekreční aktivitu i buněčné složení, hlavně na populaci makrofágů. Konkrétně jsme studovali roli nově objevených adipokinu visfatinu a RBP4 vůči inzulinové rezistenci a metabolizmu tukové tkáně. Dále jsme chtěli charakterizovat vliv změn navozených dietou na zastoupení tkáňových makrofágů s návazností na metabolické zlepšení organismu. Z našich studií jsme zjistili, že změna životního stylu měla pozitivní efekt na metabolické a biochemické parametry v závislosti na délce a typu dietní intervence. U obou vyšetřovaných adipokinů jsme zjistili modifikaci na úrovni mRNA a plazmatických hladin během diety. Avšak nenašli jsme žádnou asociaci s inzulínovou rezistencí. Naše výsledky nepodporují hypotézu o úloze těchto adipokinů při zlepšení inzulínové senzitivity a jiných metabolických komplikací vlivem dietní intervence. Co se týče počtu tkáňových makrofágů během dietní intervence, zjistili jsme pomocí průtokové cytometrie, že buněčné složení tukové tkáně se změnilo v důsledku úbytku váhy (na konci celé dietní intervence, ve fázi udržení váhy). Tato dietou navozená remodelace tukové tkáně byla vyjádřena snížením počtu makrofágů bez vlivu na jejich fenotyp. Na rozdíl od tohoto, většina...
|
|
|
Metabolismus mastých kyselin u onemocnění pankreatu
Macášek, Jaroslav ; Tvrzická, Eva (vedoucí práce) ; Stožický, František (oponent) ; Kazdová, Ludmila (oponent)
Úvod: Chronická pankreatitida (ChP) je vleklé zánětlivé onemocnění, které vede k destrukci parenchymu slinivky břišní a její náhradě vazivovou tkání. Karcinom pankreatu (KP) je velmi závažné onkologické onemocnění se špatnou prognózou. Obě onemocnění jsou doprovázena změnou složení mastných kyselin (fatty acids, FA). Složení FA v lipidech je ovlivňováno mnoha faktory včetně nutričního stavu, složení přijímané potravy a působením chorobných stavů (zánětlivá a nádorová onemocnění). Předmětem studií zahrnutých v této disertační práci byla analýza složení FA v lipidových třídách plasmy u pacientů s ChP, ChP s diabetes mellitus (DM) typu 3c, KP a DM 2. typu, s cílem zjistit, se kterými klinickými a biochemickými odchylkami jsou změny FA u pacientů asociovány. Materiál a metody: První soubor sestával z 39 pacientů (30/9 M/Ž) s ChP+DM, 39 pacientů (30/9 M/Ž)s chronickou pankreatitidou bez DM, 38 pacientů (30/8 M/Ž) s DM 2. typu a 39 zdravých osob (30/9 M/Ž) párovaných podle věku a pohlaví. Druhý soubor zahrnoval 84 pacienty (47/37 M/Ž) s adenokarcinomem pankreatu a 68 zdravých osob (36/32 M/Ž). Antropometrické a biochemické parametry byly stanoveny rutinními vyšetřovacími metodami. Složení FA v plasmatických lipidech bylo vyšetřeno kapilární plynovou chromatografií. Výsledky: Nejvýraznějšími změnami...
|
|
|
Vztah vybraných ukazatelů nutričního stavu a výsledků léčby chemoterapií a operací u karcinomů jícnu
Zemanová, Milada ; Tvrzická, Eva (vedoucí práce) ; Vaňásek, Jaroslav (oponent) ; Kazdová, Ludmila (oponent)
Studovali jsme význam klinických a nutričních faktorů na prognózu 107 pacientů s karcinomem jícnu, léčených neoadjuvantní chemoradioterapií (CHRT) a operací. U všech nemocných byla prováděna individualizovaná nutriční podpora v závislosti na stupni dysfagie. U podskupiny nemocných jsme sledovali hladiny leptinu, solubilních leptinových receptorů (SLR), TNF, IGF-1 a profily mastných kyselin (MK) v plasmatickém fosfatidylcholinu (PC). Přidání paklitaxelu do cytostatické kombinace s cisplastinou a 5fluorouracilem bylo spojeno s vyšší toxicitou, aniž by významně ovlivnilo výsledky léčby. Negativita spádových uzlin po CHRT, stupeň dysfagie, pokles hmotnosti a sérový albumin byly významnými prognostickými faktory přežití a doby do progrese. CHRT vedla k poklesu koncentrace SLR, kyseliny palmitolejové a olejové a vzestupu vícenenasycených MK n-3 řady v PC. Nižší koncentrace SLR byly spojeny s delším přežitím nemocných. Klíčová slova: zhoubný nádor jícnu, neadjuvantní chemoradioterapie, pokles hmotnosti, paklitaxel, albumin, solubilní leptinový receptor, mastné kyseliny
|
|
|
Pokročilá lipidomika u vybraných klinických stavů.
Staňková, Barbora ; Tvrzická, Eva (vedoucí práce) ; Hyánek, Josef (oponent) ; Kazdová, Ludmila (oponent)
Poruchy metabolismu lipidů jsou rizikovými faktory kardiovaskulárních, metabolických a nefrologických onemocnění i některých nádorů. Pro snížení kardiovaskulární mortality a zlepšení prognózy těchto pacientů se v současnosti věnuje značné úsilí studiu nových rizikových faktorů a surogátních markerů patogeneze těchto chorob. Cílem disertační práce bylo podat ucelený přehled o lipidové problematice, o vlastnostech, funkci a metabolismu lipidů za fyziologických a různých patologických stavů a o možnosti využití vybraných lipidových parametrů v diagnostice těchto patologických stavů. Vybrané lipidové parametry byly sledovány v několika různých studiích zaměřených na konkrétní patologickou jednotku. Kromě konvenčních lipidových parametrů bylo sledováno zastoupení mastných kyselin, a to u zdravých kontrol a dále u pacientů s metabolickým syndromem, chronickou pankreatitidou a karcinomem pankreatu. Markery oxidačního stresu (oxidačně modifikované LDL a konjugované dieny v precipitovaných LDL) a aktivita paraoxonasy 1 byly opět měřeny u zdravých kontrol, u osob s metabolickým syndromem, u probandů s různou koncentrací apoB-48 a u pacientů s chronickou pankreatitidou a karcinomem pankreatu. Stanovení subfrakcí částic LDL bylo provedeno u zdravých kontrol, pacientů s konečným stádiem onemocnění ledvin a u...
|
host ::
RSS.