|
|
Kokultivace karotenogenních kvasinek a sinic na vybraných potravinářských odpadech
Kodajek, Matěj ; Márová, Ivana (oponent) ; Szotkowski, Martin (vedoucí práce)
Sinice a kvasinky jsou mikroorganismy, které jsou v biotechnologickém průmyslu kultivovány za účelem produkce biomasy. Biomasa obsahuje řadu organických látek, které nacházejí uplatnění v potravinářském, farmaceutickém nebo energetickém průmyslu. Tato práce se zabývá společnou kultivací (kokultivací) sinice a kvasinky na potravinářských odpadech. Ke kokultivacím byly použity sinice Synechococcus nidulans, Synechococcus bigranulatus, Anabaena torulosa a Spirulina. Z kvasinek byly použity kmeny Rhodotorula kratochvilovae a Rhodotorula toruloides. Součástí média pro kultivace byly potravinářské odpady, konkrétně kávový olej, konopný olej, fritovací olej, melasa, hydrolyzát melasy, syrovátka, hydrolyzát syrovátky a odpadní glycerol. V teoretické části je vypracována přehledná literární rešerše zaměřená na sinice, kvasinky a jejich konkrétní rody, sledované metabolity, kokultivace, potravinářské odpady a použité analytické metody. Experimentální část obsahuje seznam použitých chemikálií, přístrojů, pomůcek, kmenů a popis postupů při kultivaci mikroorganismů, izolaci a stanovení biomasy. Cílem závěrečné práce bylo provést screeningové kultivace, najít vhodné kmeny mikroorganismů pro symbiotickou kokultivaci a najít vhodný odpadní potravinářský substrát. Dále provést kokultivace v poloprovozním laboratorním bioreaktoru. Získanou biomasu analyzovat pomocí plynové a kapalinové chromatografie a výsledky vyhodnotit.
|
|
|
FOOD WASTE - potravinový odpad v domácnostech a maloobchodu
NOVÁ, Vlasta
Tato práce se zabývá problematikou potravinového odpadu v domácnostech a maloobchodech. Zaměřuje se na příčiny vzniku, možnosti snižování a formy nakládání s tímto odpadem. Součástí práce je provedení výzkumu na úrovni domácností a maloobchodních provozoven. Použité metody se opírají o kvantitativní přístup, jsou provedena dotazníková šetření. Zjištěné výsledky jsou v rámci vyhodnocení výzkumných otázek porovnány s výsledky mezinárodních výzkumů. V závěru práce jsou uvedena doporučení, která by mohla vést ke snížení plýtvání potravinami v domácnostech a maloobchodě.
|
|
|
Plýtvání potravinami, nákupní a spotřební chování českých domácností – Potraviny 2022
Hanzlová, Radka
Ve speciálním výzkumu Potraviny 2022 CVVM SOÚ AV ČR zjišťovalo názory a postoje české veřejnosti k problematice plýtvání potravinami.\nTéměř polovina (47 %) dotázaných považuje plýtvání potravinami za velký problém, podle dalších více než dvou pětin (44 %) plýtvání potravinami správné není, ale jsou tu aktuálnější problémy, které je potřeba řešit a pouze necelá desetina (9 %) české veřejnosti nepovažuje plýtvání potravinami za celospolečenský problém.\nNejdůležitějším důvodem pro omezení plýtvání potravinami je dle respondentů finanční úspora jejich domácnosti (77 %), nejméně důležitým pak možnost svým chováním změnit společnost (29 %).\nNadpoloviční většina (54 %) dotázaných chodí nakupovat několikrát týdně, přibližně čtvrtina (26 %) pak 1x týdně. Každý den nakupuje 13 % dotázaných.
|
|
|
Vyhazování vzhledově nedokonalé zeleniny a ovoce jako jedna z forem plýtvání potravinami – Potraviny 2022
Hanzlová, Radka
Ve speciálním výzkumu Potraviny 2022 CVVM SOÚ AV ČR zjišťovalo názory a postoje české veřejnosti k problematice plýtvání potravinami. Jedna část byla zaměřena na nákup vzhledově ne zcela dokonalého ovoce a zeleniny. \nPři zachování stejné ceny by si mezi zeleninou a ovocem, kde by byly nedokonalé a tvarově perfektní kusy vedle sebe, vybralo 65 % dotázaných tu dokonalou.\nDle české veřejnosti mají rozhodující vliv na požadovaný vzhled ovoce a zeleniny, které se dostanou na pulty obchodních řetězců a supermarketů, normy Evropské unie (34 %) a normy obchodních řetězců a supermarketů (28 %).\nCo se týče odhadu množství ovoce a zeleniny, která se kvůli svému vzhledu ke spotřebitelům vůbec nedostane, správný podíl (tedy 20 až 30 %) uvedly více než dvě pětiny (41 %) dotázaných.
|
|
|
Plýtvání potravinami, nákupní a spotřební chování českých domácností – Potraviny 2021
Hanzlová, Radka
Ve speciálním výzkumu Potraviny 2021 CVVM SOÚ AV ČR zjišťovalo názory a postoje české veřejnosti k problematice plýtvání potravinami. Více než dvě pětiny (43 %) občanů považují plýtvání potravinami za velký problém, podle dalších přibližně dvou pětin (42 %) plýtvání potravinami správné není, ale jsou tu aktuálnější problémy, které je potřeba řešit a přibližně sedmina (14 %) dotázaných nepovažuje plýtvání potravinami za celospolečenský problém. Nadpoloviční většina (53 %) dotázaných chodí nakupovat několikrát týdně, čtvrtina (25 %) pak 1x týdně. Každý den nakupuje 10 % dotázaných. Dle české veřejnosti se na celkovém množství vyhozených potravin nejvíce podílí stravovací služby, nejméně produkce. V porovnání s odhady EU jsou výsledky výrazně odlišné.
|
|
|
Studium efektu hnojiva obsahující pšeničné otruby na růst salátu
Smrčková, Kamila ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Cílem práce bylo provést růstové experimenty v laboratorním měřítku s půdou, která byla obohacována 2,5 obj. % pšeničnými otrubami/kávovou sedlinou/biouhlem a studovat půdní i růstové charakteristiky na salátu Lactuca sativa L. Kávová sedlina byla přidávána surová nebo upravována oxidací/extrakcí. Germinační testy potvrdily fytotoxické vlastnosti kávové sedliny i přes snahy snížit obsah fenolických látek. Přidání výše uvedených půdních aditiv mělo zvýšený efekt na obsah organické hmoty, vodní kapacitu, pH a vodivost všech směsí oproti kontrolní půdě. Prvková analýza půd před pěstováním nám neprokázala žádný pozitivní přírůstek obsahu minerálních prvků vůči kontrolní půdě. Naopak po pěstování byl nalezen vyšší obsah minerálních prvků (P, Mg, Ca, K, Mn, Fe, Cu a Al) vůči čisté půdě. Vypěstované saláty obsahovaly nejvíce chlorofylu a, který dosahoval nejmenších hodnot u salátu vypěstovaného ve směsi s EXKS. Vypěstovaný salát se také lišil minerálním složením. Směs BU+OT+PŮDA obohatila salát fosforem. Naopak směs s EXKS měla negativní vliv na obsah draslíku. Mikroprvky jako je Fe, Zn, Al, Cu, Cr a Mn byly nejvíce ovlivněny v salátu přidáním surové kávové sedliny a OXKS2.
|
|
|
Kvantifikace odpadu z potravin v komunálním odpadu a možnosti zpracování tohoto odpadu
Orságová, Marie ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Teoretická studie anaerobní digesce je navržena za účelem predikce množství bioplynu v potravinářském odpadu. V teoretické části je charakterizováno zpracování biologicky rozložitelného odpadu a také využití bioplynu a výpočtové metody pro stanovení produkce bioplynu. V experimentální části byla použita analytická technika optické emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES) pro stanovení minerálních látek (K, Ca, P, Mg, Na, Zn, Cu, Fe a Mn) v potravinářském odpadu a také elementární analýza pro stanovení uhlíku, kyslíku, vodíku a dusíku v bioodpadu. Tato práce poskytuje zjednodušený model, který předpovídá produkované množství bioplynu a mohl by být použit pro další studie proveditelnosti, například pro dimenzování bioreaktorů. Metoda může být použita pro jiné výchozí materiály a opakována pro další podobné aplikace ve snaze rozšířit systémy anaerobní digesce jako zdroje čisté energie.
|
|
|
Význam dřezových drtičů pro odstraňování BRO
Amemori, Anna ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Doležalová, Markéta (oponent)
Biologicky rozložitelné odpady (BRO) tvoří asi 30 - 50 % tuhého komunálního odpadu (TKO). Tento odpad je ve většině případů spalován či skládkován bez dalšího užitku. Přitom v Plánu odpadového hospodářství ČR (POH ČR) stanoveného na základě evropské směrnice se ČR zavázala snížit množství BRO vyváženého na skládky do roku 2010 na 75 % a do roku 2020 na 35 % celkového množství hmotnosti biologicky rozložitelného komunálního odpadu skládkovaného v roce 1995. Odstarňování BRO se ve vesnických zástavbách provádí klasicky zkrmováním zvěře či domovním kompostováním. Ve městech však separovaný sběr BRO již dlouhou dobu představuje obtížný problém. Zajímavou alternativu do oblasti problematiky nakládání s BRO vnáší domácí drtiče potravinových odpadů (DPO). Ty umožňují, díky drcení kuchyňských odpadů a zbytků jídel ve dřezu, separaci bioodpadu přímo u zdroje. Pro jejich následné odstranění využívá již zavedenou infrastrukturu kanalizace, kterou odvede rozdrcené odpady do čistírny odpadních vod (ČOV). Tam pak může být potravinový odpad zpracováván anaerobní digescí - nejvhodnější metodou pro zpracování živočišného odpadu. Tato práce se zabývá literární rešerší studií, zabývajících se vhodností DPO jako nástroje pro separaci BRO, a porovnáváním argumentů pro a proti používání DPO v domácnostech. Většina studií...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.