|
|
Mediální obraz nejrozšířenějších nových náboženských hnutí v ČR
Vopatová, Helena ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Provecho López, Juan Ignacio (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je popsat, jakým způsobem seriózní české deníky a zpravodajské weby přistupují ke třem nejrozšířenějším novým náboženským hnutím u nás, tedy ke svědkům Jehovovým, k Církvi Ježíše Krista svatých posledních dnů a ke Hnutí Grálu. V teoretické části nejprve obecně vymezuji pojem nové náboženské hnutí, poté blíže charakterizuji tři výše zmíněná hnutí. V následující kapitole se zabývám vztahem médií a nových náboženských hnutí, a to jak obecně, tak i s uvedením v minulosti již popsaných příkladů přístupu médií k těmto hnutím. Teoretickou část uzavírám popisem užitých metodologických postupů. V analytické části provádím diskurzivní analýzu vybraného vzorku textů. Vytyčuji konkrétní charakteristiky a role, které média příslušníkům zkoumaných nových náboženských hnutí přisuzují. Uvádím konkrétní pasáže, z nichž tyto charakteristiky vyplývají. Zároveň odkazuji na texty, které se k dané charakteristice vztahují. Výsledky analýzy shrnuji a popisuji v poslední kapitole analytické části, v níž rovněž předkládám přehledy všech charakteristik a rolí příslušníků jednotlivých nových náboženských hnutí, které se v médiích objevily. V závěru shrnuji výsledky analytické části a hodnotím, zda byl naplněn cíl práce.
|
|
|
Matkou v pozdním věku: proměny pozdního mateřství od vzniku Československa po současnost
Šimečková, Michaela ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Kocourková, Jiřina (oponent) ; Hašková, Hana (oponent)
Matkou v pozdním věku: proměny pozdního mateřství od vzniku Československa po současnost Abstrakt Disertační práce poskytuje makrostrukturální pohled na vývoj pozdního mateřství, v práci definovaném jako mateřství žen starších 35 let, na území dnešní České republiky v letech 1920-2015. Studie zkoumá otázku, do jaké míry konverguje reflexe pozdního mateřství ve vybraných obecných a odborných periodikách s poznatky plynoucími z analýzy demografických dat. Za tímto účelem je použit metodologicky smíšený výzkum, jenž umožňuje propojení závěrů z kvantitativní analýzy demografických dat (demografická analýza a binární logistická regrese) a kvalitativní a kvantitativní analýzy médií (diskursivní a obsahová analýza). Jak studie dokládá, vývoj pozdního mateřství v českých zemích variuje na celé škále možných mediálních percepcí, úrovní i intenzit plodnosti. Práce ukazuje na silnou provazbu mezi mediální percepcí pozdního mateřství a závěry vyplývajícími z demografických analýz, které jsou po většinu sledovaných let shodné. Studie přestavuje s jistou simplifikací pět obrazů pozdního mateřství. První obraz "zkušená matka" (1920-37) představuje pozdní matku jako ženu vdanou s vyšším počtem dětí, s bohatými zkušenosti ve vedení domácnosti a výchově dítěte. U druhého obrazu "zasloužilé matky" (období 1960-62) je vyjma...
|
|
|
Interpretace americké historie v současném kontextu americké společnosti: Od Bradleyho komise k osnovám historie v 21. století
Vondrová, Petra ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Kýrová, Lucie (oponent)
Práce se zabývá vztahem kolektivní paměti jedince a působením společnosti s eventuální schopností vytvářet sociální kapitál. Tento jev práce zkoumá z pohledu amerického federálního vzdělávacího systému a jeho výkladu historického narativu studentům. Tématem práce je interpretace historických událostí v kontextu americké společnosti, jejíž struktura se za posledních třicet let zásadně změnila. Spolu se společenskými změnami prošel úpravou i federální systém testování studentů a na to navázané financování federálních vzdělávacích institucí. Americká společnost z toho může těžit v případě vnitřní semknutosti, anebo naopak může být stále více roztříštěná, pokud se nepodaří jedince uvést do soudobého společenského nastavení. Časově je výzkum vymezen od zasedání Bradleyho komise, která v roce 1988 vydala celková doporučení pro obměnu zacházení s historickými osnovami, a poté práce sleduje vývoj až do roku 2014. V době politických změn s koncem studené války docházelo k neustálé reinterpretaci americké historie a společenské identity. Na přelomu tisíciletí a po roce 2014 došlo velké diskuzi na poli akademickém, společenském i politickém o podobě historického vzdělávání. Práce vývoj detailně zkoumá formou diskurzivní analýzy proměny testů Advanced Placement z americké historie, která je uvedena na pozadí...
|
|
|
Reception of Strategic Economic Narratives: Case Study of the Kenyan News Discourse.
Řehák, Vilém ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Horáková, Hana (oponent) ; Záhořík, Jan (oponent)
Strategický narativ je komunikační nástroj politických elit, které jeho prostřednictvím konstruují sdílený význam mezinárodního dění, formulují národní zájmy, snaží se změnit mezinárodní diskurzivní prostředí a také ovlivnit chování ostatních aktérů. Strategický narativ je složen ze tří dynamických procesů, které probíhají současně a vzájemně se ovlivňují a posilují: formování narativu v daném státě, jeho projekce na mezinárodní scéně a jeho recepce v ostatních státech. Teorie strategických narativů zapadá do teoretického rámce tzv. nového regionalismu, který se snaží analyzovat vztahy mezi procesy globalizace, globalismu (globálního vládnutí), regionalizace a regionalismu. Až donedávna byla tato analýza prováděna výhradně ze státně-centrické a pozitivistické perspektivy, což víceméně znemožňovalo zahrnout do analýzy otázku percepce a recepce mezinárodně-politických, resp. mezinárodně- ekonomických událostí. Předložená dizertace se snaží vyplnit tuto mezeru v současném výzkumu. Dizertace analyzuje globální politickou ekonomii z interpretativního konstruktivistického pohledu: jako zdrojová data využívá články z místního nejčtenějšího deníku a analyzuje mediální (zpravodajský) diskurz jako jednu z forem širokého společenského diskurzu. Takto provedená analýza nám může pomoci odhalit, jak místní...
|
|
|
Normalita výjimečnosti? (Z)vládnutí krize v reformě azylové a migrační politiky Evropské unie
Kaleta, Ondřej ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Braun, Mats Rickard (oponent) ; Lupták, Ľubomír (oponent)
Tato disertační práce se zabývá problematikou krizového vládnutí Evropské unie v kontextu migračního vývoje po roce 2015. Autor zkoumá, jakým způsobem vybrané instituce EU (Evropská komise, Rada EU a Evropská rada) konstruují výjimečnost v rámci společné azylové a migrační politiky a jaké mohou být dopady této konstrukce pro fungování uvedené politické oblasti. Výzkum teoreticky vychází z konceptu "výjimečného stavu" představeného v původní podobě v dílech Carla Schmitta a Giorgia Agambena. Hlavní cíl práce spočívá v rozboru a interpretaci mimořádných migračních opatření z let 2015 až 2018, která byla navrhována a prováděna ze strany politických aktérů EU za účelem řešení migrační situace. Institucionální rovina je dále rozšířena a kontextualizována třemi případy zapojení vlád členských států EU - Maďarska, Rakouska a Německa - do interaktivního spoluutváření nouzových nástrojů. Autor sleduje utváření výjimečnosti v oficiálním diskurzu EU, konstrukci vztahu mezi výjimečností a normalitou, a uplatňování pravomoci konstruovat výjimečný stav na nadnárodní/mezivládní úrovni EU jakožto mezinárodní organizace. Práce přistupuje k tématu prostřednictvím kritické diskurzivní analýzy. Jejím předmětem jsou právní akty a doprovodné tiskové zprávy unijních institucí (respektive vybraných členských států EU),...
|
|
|
Mediální obraz učitele v českém filmu v období od roku 2000
Majerová, Markéta ; Valenta, Josef (vedoucí práce) ; Koťa, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce "Mediální obraz učitele v českém filmu v období od roku 2000" je koncipována jako teoreticko-empirická. Teoretická část si klade dva cíle. Za prvé je zde popsán proces, jímž se média podílí na konstruování reality a utváření diskursu o současném učiteli. Druhým cílem je stručně nastínit aktuální stav učitelské profese a popsat akademický diskurs, který o učiteli předkládá pedagogika. Dále jsou zde prezentovány vybrané české filmy, které konstruují mediální obraz učitele, jež jsou v empirické části podrobeny kritické diskursivní analýze a v závěru popsány jednotlivé diskursy, které tyto filmy o učiteli předkládají. Klíčová slova média, učitel, sociální konstrukce reality, film, diskurzivní analýza, diskurs
|
|
|
On the Relationship Between Metaphor and Technology: a Comparative Study on Nanotechnology
Kotlík, Pavel ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Vincent, Bernadette Bensaude (oponent) ; Konrad, Kornelia (oponent)
Na přelomu tisíciletí dochází ve většině vyspělých zemí k intenzivnímu vývoji nanotechnologií, tj. technologií, které mají precizně definovanou funkčnost na úrovni nanometrů, a od které se odvíjí podstatné, uskutečněné i očekávané změny v průmyslu i medicíně. Na úrovni Evropské politiky se nanotechnologie stávají součástí nadnárodního principu vládnutí (governance), který je nicméně doprovázen malou obeznámeností veřejnosti s přínosy a riziky. Dochází k postupným, ačkoliv právě z těchto důvodů vždy kontroverzním transformacím, kdy aktéři využívají a jsou vystaveni různým komunikačním strategiím. Disertační práce se zaměřuje na analýzu vztahu mezi nanotechnologií a metaforou na rozhraní vědy, politiky a veřejnosti. Ani metafora, ani nanotechnologie nejsou neutrálním zdrojem, ale obě mají významné souvislosti a dopady na strategické úsilí aktérů, kteří je používají. Studie zkoumá reprezentace nanotechnologií v různých (kulturních) kontextech jejich medializace a také poukazuje na izomorfismus, který existuje mezi metaforickou strukturou a vývojem kontroverzí. Teoretická část se zabývá rolí metafor jako sociálních reprezentací nanotechnologií, které jsou výsledkem mnohoúrovňových překladů mezi "tam a tehdy" (there and then) a "tady a teď" (here and now). Tyto reprezentace a transformace závisí na...
|
|
|
Kvalitativní analýza mediálního diskurzu pravicově orientovaného blogu cz.altermedia.info
Bártová, Kateřina ; Jirků, Jan (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Předmětem kvalitativní analýzy mediálního diskurzu, kterou se ve své diplomové práci zabývám, je krajně pravicový internetový blog s Altermedia, jenž je umístěn na adrese http://cz.altermedia.info. Cílem práce je odhalit způsoby, jakými je na úrovni diskurzu konstruován význam, zda se v rámci diskurzu uplatňují řetězce ekvivalence či řetězce diference, jaké identity jsou v rámci diskurzu vytvářeny a jak jsou v diskurzu dočasně fixována vybraná plovoucí označující. Jako teoretický rámec je využita postmarxistická teorie diskurzu Ernesta Laclaua a Chantal Mouffové. Vzhledem k faktu, že se za dobu existence Altermedií v redakci blogu vystřídaly dva autorské kolektivy, zabývá se práce komparací těchto dvou diskurzů. Základní hypotézou, kterou svým výzkumem potvrzuji, je příklon současné redakce blogu blíže k neonacistickému diskurzu. Teoretická část práce pojedná o východiscích analýzy diskurzu (strukturalismus, poststrukturalismus, Foucault, Althusser, van Dijk, Fairclough) přiblíží také hlavní myšlenky teorie diskurzu Ernesta Laclaua a Chantal Mouffové a jejich uplatnění v oboru mediálních studií.
|
|
|
Paměť jako politický fenomén: reflexe veřejné debaty nad zákonem o protiprávnosti komunistického režimu
Rybář, Pavel ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je vytyčit základní rámce paměti komunismu, které se v polistopadovém režimu objevují paralelně s pokusy o politickou konstrukci minulosti. Na příkladu veřejné diskuse nad zákonem o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu se řešitel pokusí ukázat hlavní zdroje antikomunistické rétoriky a symboliky a přiblížit, jakou úlohu sehrály v první polovině 90. let při vytváření politických identit. Zatímco první část práce prozkoumá pojmy, které umožňují využít koncept paměti v analýze politična, druhá část se zaměří na varianty interpretace minulosti v kontextu diskuse nad legislativou spadající do kategorie tzv. "vyrovnávání se s minulostí" (lustrační zákon, zákon o protiprávnosti komunistického režimu). Vychází český antikomunismus z dekomunizačních opatření přijatých v letech 1991-1993, nebo je naopak přijetí těchto opatření snahou o zjednodušení plurality politik paměti? Jsou pokusy o označení minulého režimu jako zločinného jedinou formou antikomunismu, nebo je antikomunismus prolnutím morální, právní a politická argumentace proti minulému režimu a jeho společenskému a právnímu řádu? Prostřednictvím analýzy různých typů výpovědí se řešitel pokusí navrhnout jednu z možností analýzy antikomunistického diskursu.
|
|
|
Hipsters and their Identity: Discursive Manifestations of Hipster Culture in VICE magazine
Horáková, Zuzana ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Tento výzkum se zabývá tématem fenoménu hipster a jeho diskurzivními projevy v online časopisu VICE. Teoretická část práce předkládá základní diskurzivní rámce, které slouží jako teoretické ukotvení pro praktickou část, která je založena na diskurzivní analýze článků. Samotná analýza je založena na 11 článcích hlavně z části Remembering the Hipster, která byla pro tuto studii vybrána jako nejvhodnější. Cílem práce je prozkoumat hlavní diskurzivní projevy kultury hipster v těchto článcích a zjistit, zda se tyto reprodukované projevy překrývají s identifikovanými kategoriemi z teoretické části, nebo zda se od sebe liší. Hlavním účelem této analýzy je potom zjistit, co to znamená být hipster podle přispěvatelů do magazínu VICE.
|
host ::
RSS.