|
|
Discursive annihilation of negative implications as a method of defence of enhanced interrogation techniques
Janovec, Adam ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Práca s názvom Diskurzívna anihilácia negatívnych implikácií ako metóda obhajoby techník vylepšeného výsluchu, predstavuje kvalitatívnu obsahovú analýzu verejných rétorických výstupov predstaviteľov amerických štátnych inštitúcií v záujme identifikovať mechaniky, ktorými sa pokúšali o obhajobu techník vylepšeného výsluchu. Okrem poskytnutia kontextu za akých podmienok techniky vylepšeného výsluchu vznikali, práca poskytuje náhľad do podstaty kontroverznosti ich charakteru, vďaka ktorej sa celá problematika stala jednou z najkritickejších tém vládnej administratívy Georgea W. Busha. Miera negatívneho ohlasu zo strany verejnosti smerom ku odhaleniu nasadzovania vypočúvacích techník, obsahujúcich prvky fyzického násilia do výsluchov vedených americkými bezpečnostnými zložkami, viedla k potrebe vysokých predstaviteľov štátu bezprostredne reagovať. Za účelom zmiernenia potenciálnych dopadov na legitimitu štátnych inštitúcií sa ich predstavitelia uchýlili k pokusom o transformáciu existujúceho politického diskurzu a to prostredníctvom využívania variácie jazykových prostriedkov vo svojich exoterických rétorikách. Najzásadnejšiu zložku práce reprezentuje analýza súboru písomných výstupov vybraných zástupcov štátu a štátnych bezpečnostných zložiek, v snahe identifikovať prítomnosť konkrétnych jazykových...
|
|
|
EU CSDP as discourse and identity: towards a security actor in the neighbourhood
Freitag, Vojtěch ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá identitu Evropské unie jako bezpečnostního aktéra ve svém sousedství. Jejím cílem je najít dlouhodobé prvky unijního diskurzu, které identitu aktérství pomáhají utvářet. Aby toho bylo dosaženo, práce analyzuje oficiální diskurz EU týkající se dvou odlišných SBOP misí ve svém sousedství - operace Concordia v Makedonii a operace Sophia ve Středozemním moři. Analýza pracuje s teoretickými východisky vyzdvihující funkce a dopady zahraniční politiky na aktéra samotného. Díky tomu je na politiku SBOP nahlíženo jako na projekt, který buduje unijní aktérskou identitu. Diskurz obklopující obě mise by tak tento proces měl zrcadlit. Concordia a Sophia jsou proto analyzovány prizmatem tří dimenzí nazvaných 'odlišnost', 'normativní odůvodnění' a 'součást většího celku'. S jejich pomocí odhaluje provedená diskurzivní analýza dlouhodobé diskurzivní nástroje, které EU používá, aby budovala svoji aktérskou identitu a posílila svoje postavení doma i na světové úrovni.
|
|
|
Diskurzivní analýza komunikace vlády ČR k viru COVID- 19 za rok 2020
Rys, Filip ; Hanzal, Jaromír (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Komunikace vlády ČR byla v průběhu roku 2020 kvůli pandemii covid-19 mnohými kritizována. Cílem této práce je analýza komunikace vlády a její následná interpretace v kontextu nastolování agendy, sekuritizace a narativizace. Obsahem je rovněž analýza reflexí vládních aktérů v samostatných rozhovorech v médiích. Diplomová práce obsahuje diskursivní analýzu tiskových konferencí vlády v roce 2020, na základě které vznikly diskursivní modely. Tyto modely slouží k definování způsobu, jakým vláda komunikovala problematiku pandemie covid-19. Následuje analýza z pohledu nastolování agendy, ve které se prokázalo, že vláda svá komunikovaná témata úspěšně nastolila i v médiích. Na základě analýzy nastolování agendy byla vytvořena i sekuritizační analýza. Ta prokázala, že existuje minimálně jedna významná korelace mezi tím, jaký sekuritizační řečový akt vláda používala a jak lidé vnímali hrozbu pandemie. Analýza reflexí aktérů v samostatných rozhovorech ukázala, že politici drželi komunikaci konzistentní i mimo analyzované tiskové konference. Propojující linkou komunikace vlády byla snaha o zmírnění jakýchkoliv pochybností pomocí slovního spojení, že dělají maximum. Za každých okolností se snažili prezentovat, že je učiněno vše, co bylo možné.
|
|
|
Slovakia's accession to the EU: A return to the west or a seized opportunity?
Salíni, Michal ; Földes, Kristián (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
Tento rok uplynulo 18 rokov od vstupu Slovenskej republiky do Európskej únie. K dnešnému dňu je Slovensko dlhoročným členským štátom EÚ, avšak príslušnosť k tomuto zoskupeniu v histórii nebola samozrejmá. Na prelome tisícročí Slovenská republika podstupovala prístupový proces, ktorý so sebou prinášal úspechy, ale aj problémy. Táto bakalárska práca sa zaoberá prístupovým procesom Slovenskej republiky do EÚ v časovom období rokov 1994- 2004. Využívajúc teoretické princípy konštruktivizmu a post-štrukturalizmu, autor v práci skúma nominalizáciu a predikáciu Európskej únie v slovenskom verejnom diskurze na základe logických prístupov logic of expected consequences a logic of appropriateness. Zároveň analyzuje, ktorý z týchto logických princípov vo verejnom diskurze prevažoval. Autor pracuje s materiálmi z politickej, ale aj mediálnej sféry z určených časových období. Prvá časť práce sa venuje teoretickému a metodologickému základu potrebnému pre analýzu. V ďalšej časti autor približuje historický kontext. V empirickej časti autor analyzuje priamo zvolené relevantné materiály. Napokon, autor odpovedá na výskumné otázky v záverečnej časti práce.
|
|
|
Analýza mediálního diskurzu normalizace vztahů mezi Izraelem a arabskými státy
Berková, Kristýna ; Volný, Vít (vedoucí práce) ; Lochovský, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje normalizaci vztahů mezi Izraelem a arabskými státy (s důrazem na Spojené arabské emiráty a Bahrajn) v průběhu roku 2020. Klade si za cíl osvětlit pomocí vhodného teoretického zarámování příčiny navázání oficiálních diplomatických vztahů a skrze kritickou diskurzivní analýzu porovnat mediální obrazy zemí a identifikovat podobu pátého geopolitického kódu. Z analýzy 60 zpravodajských článků následně vyplývá, že bahrajnské, emirátské a izraelské zprávy dohodu vykreslují jako cestu k míru a stabilitě a zdůrazňují nové ekonomické příležitosti. Články se naopak liší především v uchopení palestinské otázky a íránské jaderné hrozby. Klíčová slova: Izrael, Spojené arabské emiráty, Bahrajn, normalizace, kritická diskurzivní analýza
|
|
|
Mediální obraz nejrozšířenějších nových náboženských hnutí v ČR
Vopatová, Helena ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Provecho López, Juan Ignacio (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je popsat, jakým způsobem seriózní české deníky a zpravodajské weby přistupují ke třem nejrozšířenějším novým náboženským hnutím u nás, tedy ke svědkům Jehovovým, k Církvi Ježíše Krista svatých posledních dnů a ke Hnutí Grálu. V teoretické části nejprve obecně vymezuji pojem nové náboženské hnutí, poté blíže charakterizuji tři výše zmíněná hnutí. V následující kapitole se zabývám vztahem médií a nových náboženských hnutí, a to jak obecně, tak i s uvedením v minulosti již popsaných příkladů přístupu médií k těmto hnutím. Teoretickou část uzavírám popisem užitých metodologických postupů. V analytické části provádím diskurzivní analýzu vybraného vzorku textů. Vytyčuji konkrétní charakteristiky a role, které média příslušníkům zkoumaných nových náboženských hnutí přisuzují. Uvádím konkrétní pasáže, z nichž tyto charakteristiky vyplývají. Zároveň odkazuji na texty, které se k dané charakteristice vztahují. Výsledky analýzy shrnuji a popisuji v poslední kapitole analytické části, v níž rovněž předkládám přehledy všech charakteristik a rolí příslušníků jednotlivých nových náboženských hnutí, které se v médiích objevily. V závěru shrnuji výsledky analytické části a hodnotím, zda byl naplněn cíl práce.
|
|
|
Matkou v pozdním věku: proměny pozdního mateřství od vzniku Československa po současnost
Šimečková, Michaela ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Kocourková, Jiřina (oponent) ; Hašková, Hana (oponent)
Matkou v pozdním věku: proměny pozdního mateřství od vzniku Československa po současnost Abstrakt Disertační práce poskytuje makrostrukturální pohled na vývoj pozdního mateřství, v práci definovaném jako mateřství žen starších 35 let, na území dnešní České republiky v letech 1920-2015. Studie zkoumá otázku, do jaké míry konverguje reflexe pozdního mateřství ve vybraných obecných a odborných periodikách s poznatky plynoucími z analýzy demografických dat. Za tímto účelem je použit metodologicky smíšený výzkum, jenž umožňuje propojení závěrů z kvantitativní analýzy demografických dat (demografická analýza a binární logistická regrese) a kvalitativní a kvantitativní analýzy médií (diskursivní a obsahová analýza). Jak studie dokládá, vývoj pozdního mateřství v českých zemích variuje na celé škále možných mediálních percepcí, úrovní i intenzit plodnosti. Práce ukazuje na silnou provazbu mezi mediální percepcí pozdního mateřství a závěry vyplývajícími z demografických analýz, které jsou po většinu sledovaných let shodné. Studie přestavuje s jistou simplifikací pět obrazů pozdního mateřství. První obraz "zkušená matka" (1920-37) představuje pozdní matku jako ženu vdanou s vyšším počtem dětí, s bohatými zkušenosti ve vedení domácnosti a výchově dítěte. U druhého obrazu "zasloužilé matky" (období 1960-62) je vyjma...
|
|
|
Interpretace americké historie v současném kontextu americké společnosti: Od Bradleyho komise k osnovám historie v 21. století
Vondrová, Petra ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Kýrová, Lucie (oponent)
Práce se zabývá vztahem kolektivní paměti jedince a působením společnosti s eventuální schopností vytvářet sociální kapitál. Tento jev práce zkoumá z pohledu amerického federálního vzdělávacího systému a jeho výkladu historického narativu studentům. Tématem práce je interpretace historických událostí v kontextu americké společnosti, jejíž struktura se za posledních třicet let zásadně změnila. Spolu se společenskými změnami prošel úpravou i federální systém testování studentů a na to navázané financování federálních vzdělávacích institucí. Americká společnost z toho může těžit v případě vnitřní semknutosti, anebo naopak může být stále více roztříštěná, pokud se nepodaří jedince uvést do soudobého společenského nastavení. Časově je výzkum vymezen od zasedání Bradleyho komise, která v roce 1988 vydala celková doporučení pro obměnu zacházení s historickými osnovami, a poté práce sleduje vývoj až do roku 2014. V době politických změn s koncem studené války docházelo k neustálé reinterpretaci americké historie a společenské identity. Na přelomu tisíciletí a po roce 2014 došlo velké diskuzi na poli akademickém, společenském i politickém o podobě historického vzdělávání. Práce vývoj detailně zkoumá formou diskurzivní analýzy proměny testů Advanced Placement z americké historie, která je uvedena na pozadí...
|
|
|
Reception of Strategic Economic Narratives: Case Study of the Kenyan News Discourse.
Řehák, Vilém ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Horáková, Hana (oponent) ; Záhořík, Jan (oponent)
Strategický narativ je komunikační nástroj politických elit, které jeho prostřednictvím konstruují sdílený význam mezinárodního dění, formulují národní zájmy, snaží se změnit mezinárodní diskurzivní prostředí a také ovlivnit chování ostatních aktérů. Strategický narativ je složen ze tří dynamických procesů, které probíhají současně a vzájemně se ovlivňují a posilují: formování narativu v daném státě, jeho projekce na mezinárodní scéně a jeho recepce v ostatních státech. Teorie strategických narativů zapadá do teoretického rámce tzv. nového regionalismu, který se snaží analyzovat vztahy mezi procesy globalizace, globalismu (globálního vládnutí), regionalizace a regionalismu. Až donedávna byla tato analýza prováděna výhradně ze státně-centrické a pozitivistické perspektivy, což víceméně znemožňovalo zahrnout do analýzy otázku percepce a recepce mezinárodně-politických, resp. mezinárodně- ekonomických událostí. Předložená dizertace se snaží vyplnit tuto mezeru v současném výzkumu. Dizertace analyzuje globální politickou ekonomii z interpretativního konstruktivistického pohledu: jako zdrojová data využívá články z místního nejčtenějšího deníku a analyzuje mediální (zpravodajský) diskurz jako jednu z forem širokého společenského diskurzu. Takto provedená analýza nám může pomoci odhalit, jak místní...
|
|
|
Normalita výjimečnosti? (Z)vládnutí krize v reformě azylové a migrační politiky Evropské unie
Kaleta, Ondřej ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Braun, Mats Rickard (oponent) ; Lupták, Ľubomír (oponent)
Tato disertační práce se zabývá problematikou krizového vládnutí Evropské unie v kontextu migračního vývoje po roce 2015. Autor zkoumá, jakým způsobem vybrané instituce EU (Evropská komise, Rada EU a Evropská rada) konstruují výjimečnost v rámci společné azylové a migrační politiky a jaké mohou být dopady této konstrukce pro fungování uvedené politické oblasti. Výzkum teoreticky vychází z konceptu "výjimečného stavu" představeného v původní podobě v dílech Carla Schmitta a Giorgia Agambena. Hlavní cíl práce spočívá v rozboru a interpretaci mimořádných migračních opatření z let 2015 až 2018, která byla navrhována a prováděna ze strany politických aktérů EU za účelem řešení migrační situace. Institucionální rovina je dále rozšířena a kontextualizována třemi případy zapojení vlád členských států EU - Maďarska, Rakouska a Německa - do interaktivního spoluutváření nouzových nástrojů. Autor sleduje utváření výjimečnosti v oficiálním diskurzu EU, konstrukci vztahu mezi výjimečností a normalitou, a uplatňování pravomoci konstruovat výjimečný stav na nadnárodní/mezivládní úrovni EU jakožto mezinárodní organizace. Práce přistupuje k tématu prostřednictvím kritické diskurzivní analýzy. Jejím předmětem jsou právní akty a doprovodné tiskové zprávy unijních institucí (respektive vybraných členských států EU),...
|
host ::
RSS.