|
|
Právní postavení diecézních, vikariátních a farních rad v římskokatolických diecézích v českých zemích
Nejdl, Oldřich ; Horák, Záboj (vedoucí práce) ; Tretera, Jiří Rajmund (oponent)
Předpokladem platnosti právních jednání představeného v Katolické církvi je v některých případech získání souhlasu určitých poradních orgánů, nebo projednání s těmito orgány. Jejich právní postavení upravují Kodex kanonického práva z roku 1983 a stanovy schválené jednotlivými diecézními biskupy. Tato práce se zabývá právním postavením poradních orgánů v římskokatolických diecézích, okrskových vikariátech a farnostech v českých zemích. V rámci diecéze jsou povinně zřizovány kněžská rada, sbor poradců a diecézní ekonomická rada, fakultativní je ustavení diecézní pastorační rady. Úkolem kněžské rady je pomáhat diecéznímu biskupovi v řízení diecéze, aby se co nejúčinněji podporoval pastorační prospěch části Božího lidu svěřené biskupovi. Diecézní biskup vyslechne její názor v závažnějších záležitostech. Je povinen tak učinit například v případě zřízení nebo zrušení farnosti, při rozhodnutí o novostavbě kostela, nebo při předání kostela do světského užívání. Souhlas sboru poradců je vyžadován zejména k jednání povahy mimořádné správy majetku a pro některá jednání, jimiž se zcizuje církevní majetek. Za sedisvakance volí sbor poradců administrátora diecéze. Diecézní ekonomická rada má právo, mimo úkolů, které se týkají správy církevního majetku, připravovat každoročně podle pokynů diecézního biskupa...
|
|
|
Joseph Georg Meinert and His Work in the Context of the German Cultural Life in the Czech Lands at the End of the 18th and in the First Half of the 19th Century.
Čížková, Martina ; Vodrážková, Lenka (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá životem a dílem Josepha Georga Meinerta - pedagoga a badatele - v kontextu německého duchovního života v českých zemích ke konci 18. a na počátku 19. století. Cílem je analyzovat obsah Meinertových spisů napříč celým spektrem jeho tvorby, které podávají svědectví o životě tohoto německy mluvícího učence a zároveň dokreslují kulturně-historický vývoj v době, kdy se začalo prohlubovat vlastenecké a národnostní cítění obyvatel habsburské monarchie. Tato práce dělí Meinertovy texty do skupin podle žánrů a objevujících se témat a motivů, které porovnává s informacemi ze sekundární literatury a dochovanými fragmenty Meinertových deníků. Výsledky analýzy děl potvrzují, že Meinertova tvorba věrně dokumentovala historické, politické i kulturní poměry té doby. Neovlivňovala jen patriotisticky smýšlející myslitele a spisovatele v českých, rakouských a německých zemích - Meinertova publicistická činnost se zaměřovala i na méně vzdělané čtenáře. Díla byla povětšinou přijímána kladně, výjimkou byla Meinertova básnická tvorba týkající se negativně vnímaných historických událostí. Analýza děl navíc ukázala, že se původně neutrální patriotistický postoj Josepha Georga Meinerta měnil společně s dobou. V pozdějších spisech Meinert začal rozlišovat mezi obyvateli českých zemí,...
|
|
| |
|
|
Transmission of cultural and artistic influence in the fourteenth century with an emphasis on cultural relations between Czech lands and England
Břízová, Daniela ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Kubík, Viktor (oponent)
Tato práce se věnuje otázce politických a kulturních vztahů Českých zemí s Anglií v druhé polovině 14. století. Pozornost je ovšem věnována také mezinárodním vztahům, které vedly ke kulturní a umělecké výměně v západní Evropě ve sledovaném období. Na pozadí historických událostí analyzuje jednotlivé dochované pramenné zprávy a umělecké artefakty, kterými lze tento kontakt dokladovat. Podrobný rozbor dochovaných děl v anglické oblasti druhé poloviny 14. století vzniklých za vlády anglického krále Richarda II. je následován srovnáním se soudobou produkcí v českých zemích. Jejím cílem je nalézt styčné body v umělecké produkci obou oblastí a pokusit se nastínit způsob, jakým docházelo k přenosu uměleckých myšlenek. V té souvislosti je mimořádná pozornost věnována sňatku královské dcery Anny České s anglickým králem Richardem II Plantagenetem v roce 1382.
|
|
|
Svobodné matky v Písku na konci 19. století
Zvonková, Štěpánka ; Velková, Alice (vedoucí práce) ; Slováková, Věra (oponent)
Diplomová práce pojednává o svobodných matkách v Písku na konci 19. století, které lze charakterizovat jako období významných společenských a demografických změn. V teoretické části jsou shrnuty dosavadní poznatky o hospodářském a populačním vývoji českých zemí, dále o historicko-demografickém a sociálním pozadí píseckého okresního hejtmanství a královského města Písku koncem 19. století. Analytická část je zaměřena na splnění hlavního cíle této práce, čímž byla analýza nemanželské plodnosti v Písku a struktura domácností svobodných matek koncem 19. století. Nejprve pomocí excerpce římskokatolických matrik z období let 1881-1900 byl zjištěn podíl nemanželských dětí v Písku a poté analyzován dle diferenčních znaků jako např. měsíc či místo narození. Následně díky četným údajům z matrik bylo možné vymezit geografický a sociální původ rodičů sledovaných svobodných matek. Pomocí sčítacích archů z roku 1880, 1890 a 1900 byla mimo jiné sestavena struktura domácností vybraných svobodných matek žijících v Písku. V neposlední řadě se práce zabývá legitimizací nemanželských dětí. Závěr shrnuje hlavní poznatky této práce a odpovědi na položené výzkumné otázky. Klíčová slova: Nemanželské děti, svobodné matky, Písek, české země, 19. století
|
|
|
Morava na stránkách českého tisku v letech 1848 - 1851
Hamerová, Marie ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
HAMEROVÁ, Marie. Morava na stránkách českého tisku v letech 1848-1851. Praha, 2021. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Pedagogická fakulta. Cílem bakalářské práce je na základě dobového tisku zachytit a interpretovat zájem českého tisku o dění na Moravě. Pramenem pro tento výzkum jsou Národní noviny, jejichž redaktorem byl Karel Havlíček Borovský a také Pražský večerní list redaktora Jana Slavibora Knedlhanse Liblinského a později Prokopa Chocholouška. Dále je součástí práce reflexe korespondence mezi Karlem Havlíčkem Borovským a Aloisem Vojtěchem Šemberou z let 1846 až 1850. Konkrétně bude věnována pozornost projevům národního zájmu na Moravě a nově vznikajícím národním spolkům, politickým událostem od jara 1848 na Moravě, hlavně volbám do zemského sněmu. Také reflexím pražských událostí, ohlasům voleb do sněmu ve Frankfurtu, parlamentnímu dění ve Vídni i v Kroměříži a revolučním událostem v Uhrách a ve Vídni. Zachyceny budou také reflexe vývoje v kultuře, školství a moravském tisku. V neposlední řadě budou zachyceny reflexe každodenního života obyvatel Moravy.
|
|
|
Historická geneze Pravoslavné církve v českých zemích
Táborský, Jiří ; Parkan, František (vedoucí práce) ; Mikeska, Tomáš (oponent)
V následující práci se bude zkoumat historická geneze útvaru, který se nazývá Pravoslavná církve v českých zemích. Rovněž bude brán zřetel na náboženskou doktrínu onoho společenství a jeho vztahy se státem a ostatními křesťanskými denominacemi, zejména s těmi, které v dějinách muselo nejvíce reflektovat, a s těmi, které mají na českém území tradičně dominantní postavení a podílejí se na spoluutváření národního étosu. Snažíme se v naší diplomové práci odpovědět na otázky vzniku pravoslaví, jeho vývoji v dějinách, o jeho příchodu na naše území a jeho osudech zde. Předmět našeho bádání bude zkoumat především z hlediska historického, avšak s některými interdisciplinárními průniky, zejména v oblasti literární historie, , lingvistiky, religionistiky a komparativních kulturálních studií v oblasti náboženství a kolektivní psychologie v rámci určování a uvědomování si vlastní národní identity českého národa. Samozřejmě to vše s kritickým odstupem, ale také s citem pro duch příslušné epochy.
|
|
| |
|
|
Ikonografie a kult sv. Josefa v českých zemích v období baroka
Hoduláková, Barbora ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Diplomová práce se zabývá ikonografií a kultem sv. Josefa v českých zemích v období baroka. První část práce se věnuje způsobu, jakým je sv. Josef prezentován v pramenech, a to v kanonických evangeliích, apokryfních evangeliích dětství a v legendistické literatuře. Nastíněn je také vývoj kultu a ikonografie sv. Josefa od starověku do novověku. Stěžejní část diplomové práce se věnuje kultu a ikonografii sv. Josefa v prostředí českých zemí v 17. a 18. století. Zohledněn je vliv Habsburků na šíření tohoto kultu. Pozornost je věnována přijetí sv. Josefa mezi české zemské patrony a zavedení jeho veřejného svátku v roce 1654, které vzešlo z iniciativy císaře Ferdinanda III. Další část je věnována ohlasům přijetí sv. Josefa mezi české zemské patrony v umění a také příkladům jeho zobrazení v českém barokním umění. Zkoumanými památkami jsou kašna se sloupem sv. Josefa na Novém Městě pražském, socha sv. Josefa na Karlově mostě, obraz Svaté rodiny v kostele Matky Boží před Týnem a svatojosefský malířský cyklus ve slezském Křešově. Klíčová slova Sv. Josef, baroko, ikonografie, kult, Habsburkové, čeští zemští patroni, Křešov
|
|
|
"Budiž světlo!" Veřejné osvětlení v českých městech v 19. a na počátku 20. století
Jelínek, David ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Pokludová, Andrea (oponent)
Fenomén zavádění veřejného osvětlení se v českých městech pojí především s nárůstem obyvatelstva v regionálně významných centrech průmyslu, obchodu, řemesla, nebo správy. Tato práce si na rozdíl od klasických historiografických monografií klade za cíl zkoumat, jakým způsobem k zavádění veřejného osvětlení docházelo, kdo se na něm podílel a co všechno se s tím pojilo. Za pomoci analýzy literárních pramenů, zejména pak novinových (jak celozemských, tak lokálních) článků a archivních záznamů se práce snaží poukázat na atributy světla nejen jako čistě praktického městského prvku, ale také jako nositele symbolických rovin bezpečnosti a pokroku. Ukázalo se, že světlo hrálo důležitou roli jako udržovatel bezpečnosti a svou přítomností předcházelo kriminálnímu jednání. Dále vyšlo najevo, že světlo chápáno jako projev civilizace, vzdělanosti a pokroku. Mít na ulicích veřejné osvětlení tedy nebylo otázkou pouze praktickou, ale mělo i svou rovinu symbolickou. To se také odráželo ve volebních programech místních politických stran. Nebyly to však obce, kdo vynaložil značné náklady na modernizaci světlené infrastruktury (založení plynáren, elektráren, položení potrubí), byly to soukromé subjekty, které s obcemi uzavíraly smlouvy na desetiletí. Poměrně záhy se však ukázalo, že se jedná o velmi výnosný podnik,...
|
host ::
RSS.