|
|
Analýza rostlinných makrozbytků z objektů sídliště doby bronzové v Březnici, okr. Tábor
ŠÁLKOVÁ, Tereza
V bakalářské práci jsou shrnuty výsledky analýzy rostlinných makrozbytků získaných během výzkumné sezóny 2006 z objektů sídliště mladší doby bronzové v Březnici (okr. Tábor). Makrozbytky užitkových rostlin byly doloženy luštěniny (čočka, hrách, vikev, bob), čtyři druhy pšenice (setá, špalda, dvouzrnka, jednozrnka), ječmen a proso. Oves a žito byly doloženy okrajově, můžeme je považovat za plevel. Získaný soubor makrozbytků je významný, neboť druhové složení užitkových rostlin je široké a ostatní makrozbytky jsou doloženy ve velkém množství.
|
|
|
Památková ochrana pozůstatků činnosti člověka v lese
Sklenář, Karel ; Novák, Jakub ; Kadavý, Jan ; Mikita, Tomáš ; Rybníček, Michal ; Bajer, Aleš ; Kučera, Aleš ; Kolář, Tomáš ; Friedl, Michal
Mezi hlavní cíle metodiky patří: 1. zasazení problematiky do legislativního prostředí; 2. představení procesů narušení objektů v lesním prostředí; 3. charakteristika moderních způsobů identifikace objektů v lesích; 4. představení praktického postupu identifikace objektů hospodářské činnosti člověka v lesích; 5. navržení postupů zajištění zachování a prezentace antropogenních pozůstatků lidské činnosti v lese pro složky státní správy a samosprávy. Metodika vznikla ve spolupráci odborníků humanitního a přírodovědného zaměření. Snaží se tak aplikovat a kombinovat postupy různých oborů. Metodiku doporučujeme používat se souběžně psaným lesnickým textem Metody a postupy ochrany antropogenních objektů historické hospodářské činnosti člověka v lesích (Kadavý a kol. 2022). Obě metodiky se vzájemně doplňují.
Plný text:  PDF
|
|
|
Mentalita židovských osadníků na Západním břehu Jordánu: Antropologická studie
Žebrová, Jiřina ; Biernot, David (vedoucí práce) ; Damohorská, Pavla (oponent)
Tato diplomová práce prozkoumává hloubku mentality židovských osadníků od radikálně religiózních po sekulárně pragmatické. Cílem je zhodnotit jejich vliv na politiku izraelských vlád a izraelskou společnost jako nacionální jednotku v průběhu historie. Dále také poukázat na fenomenologické základy, které osadnické hnutí vykazuje ať už z hlediska národní a teritoriální identity nebo z pohledu náboženské tradice. Práce je zpracována na základě pečlivého nastudování diverzní literatury, která se věnuje nejen židovským osadníkům samotným, ale také jejich roli ve vytváření staronové identity v mladém státě Izrael, stejně tak jako obecnému pojetí nacionálního cítění, teritoriální a kolektivní paměti a také správným historickým zařazením osadnické činnosti včetně jejího porovnání s komunitami mimo Izrael. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že nejen že osadníci žijící za Zelenou linií vykazují silné nacionální a religiózní prvky, ale také že tíhnou k radikálnějším podobám jednání se státními autoritami, stejně tak jako k řešení územích dilemat. Svým silným náboženským založením se tím pádem stávají mnohem nebezpečnějším a nevyzpytatelným prvkem izraelské společnosti, které nepřímo ohrožuje postavení státu v mírových jednáních a v očích mezinárodního prostředí. Hlavním zjištěním však zůstává fakt, že byť se...
|
|
| |
|
|
Metody a postupy ochrany antropogenních objektů historické hospodářské činnosti člověka v lesích
Kadavý, Jan ; Sklenář, Karel ; Novák, Jakub ; Knott, Robert ; Kneifl, Michal
Metodika je zaměřena na využití informací identifikace, dokumentace a prezentace antropogenních objektů v terénu, reliktů historické hospodářské činnosti člověka v lesích. Tento druh informací je výsledkem propojení lesnictví spolu s památkovou péčí a archeologií. Za antropogenní objekty považujeme především staré cesty, lokality historické těžby surovin, objekty zpracování surovin, zaniklé vesnice, výskyt pařezin a další. Důvodem vzniku metodiky je obava ze ztráty (poškození) těchto objektů lesnickou hospodářskou činností umocněnou v současné době zpracováváním kůrovcové kalamity nebývalých rozměrů na podstatné části území ČR. Připustíme-li, že k poškozování objektů dochází, pak dochází i ke ztrátám na kulturním a historickém dědictví ČR. Ambicí metodiky je na problematiku upozornit. Cílem metodiky je popsat, jak antropogenní objekty, relikty historické hospodářské činnosti člověka v lesích, moderními postupy identifikovat a následně adekvátně chránit. Ústředním bodem řešení je návrh přenosu informací o výskytu těchto objektů v terénu k vlastníkům lesů formou lesních hospodářských plánů, příp. lesních hospodářských osnov a návrh postupů pro jejich adekvátní ochranu.
Plný text: PDF
|
|
|
Paměť a historie rodiny Palliardi - dva koncepty studia rodinné minulosti
Pulcová, Kateřina ; Altová, Blanka (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
V této práci se zaměřuji na původem italskou rodinu Palliardi a její působení v českých zemích s využitím metodologických přístupů: historiografie a paměťových studií. Potomci rodiny Palliardi žijí v České republice dodnes a někteří z jejích příslušníků, včetně mě, se zajímají o rodinnou minulost, udržují ji v paměti a hledají v historických pramenech stopy po členech rodiny, kteří v 17. a 18. století působili jako štukatéři na významných stavbách českého baroka. Rodinná paměť nesahá do doby, kdy přišel do Čech první Palliardi, ale na základě dosavadních historických zjištění se předpokládá, že se tak stalo po třicetileté válce. Prvním pramenně doloženým Palliardim v Čechách se stal štukatér Giovanni Pietro, původem z oblasti Lago di Como, který je uváděn od roku 1680 jako měšťan pražské Malé Strany a předek dalších pěti generací (do 1870) této malostranské rodiny, která se věnovala štukatérské nebo stavitelské profesi. Figurami rodinné paměti a zároveň i významnými historickými osobnostmi dějin barokní a klasicistní architektury se stali Ignác Jan Nepomuk (15. 5. 1737 - 18.03.1821) a jeho syn Ignác Alois (1765 - 10. 8. 1806). Posledním stavitelem rodiny Palliardi v Čechách byl Josef Václav Jan Nepomuk (1798 - 12. 2. 1870). Po jeho smrti se už nikdo z rodiny nevěnoval nějaké profesi spojené se...
|
|
| |
|
|
Raně středověké pohřebiště v Mlékojedech a jeho regionální souvislosti
Derner, Kryštof ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Tomková, Kateřina (oponent)
Základem předložené práce je popis raně středověkého pohřebiště v Mlékojedech "Nad hřbitovem", odkrytého roku 2007. Na základě hrobové výbavy je datováno do intervalu od počátku 10. do poloviny 11. století. Vztah výbavy k antropologickým charakteristikám pohřbených ukazuje zejména nárůst poměru vybavených hrobů do časné dospělosti a poté pozvolný pokles. Úprava hrobové jámy byla závislá na dataci. Hrob s elitní ženskou ozdobou a hrob se zbraněmi jsou srovnávány s obdobnými v okolí litoměřického hradiště. Pravidelné rozmístění pohřebišť na levém břehu Labe již počátkem 10. století ukazuje na časné zasídlení této oblasti a umožňuje zjistit dosah litoměřické aglomerace. V současném opuštění obou známých pohřebišť na katastru Mlékojed spatřuji indicii pro přesun pohřbívání ke svatyni v centru dnešní obce. Klíčová slova Pohřebiště, raný středověk, Mlékojedy, Litoměřicko, 10. století, 11. století, hrozníčkovitá náušnice, zbraně, sociální topografie, dějiny osídlení, archeologie, fyzická antropologie.
|
|
|
Osídlení Zbraslavska v raném středověku. Archeologická regionální studie.
Sandanusová, Anna ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Laval, Filip (oponent)
Předložená práce se věnuje vývoji osídlení regionu Zbraslavska v období raného a vrcholného středověku především na základě archeologických pramenů. Hlavním podkladem pro zhodnocení proměn osídlení regionu je katalog archeologicky zkoumaných lokalit a na jeho základě vytvořená série map, která zobrazuje vývoj osídlení v jednotlivých etapách raného a vrcholného středověku. Údaje získané na základě archeologických pramenů jsou doplněny prameny písemnými. V práci se mimo jiné zabývám rekonstrukcí zemědělského zázemí sídelních areálů a jejich vztahu k evidovaným pohřebištím v rámci regionu. V závěru práce se pokouším o celkové zhodnocení významu Zbraslavska, jak pro pražskou metropoli tak v rámci celé české kotliny. Klíčová slova: Zbraslavsko, osíldení, raný středověk, archeologie, regionální studie
|
|
|
Konzervace potravin na území římské Itálie
Benková, Martina ; Titz, Pavel (vedoucí práce) ; Ondřejová, Iva (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice uchovávání potravin v antice se zaměřením na římskou Itálii, přičemž svoji pozornost soustředí na jednotlivé konzervační postupy. Zabývá se technikami skladování i přímými konzervačními zásahy do potraviny, jež mimo jiné zahrnují dehydrataci, solení, proslazování, nakládání, uzení či výrobu mléčných výrobků. Pramennou základnou je studium dobových písemných dokumentů sestávajících převážně z latinských zemědělských příruček z období od 2. století př. Kr. do 6. století po Kr., přičemž získané informace jsou v maximální míře doplněny množstvím ikonografických pramenů a archeologických dokladů jednotlivých provozů a vlastních produktů. Výstupem je ucelený přehled konzervačních metod rozdělených do kategorií a podkategorií na základě užitých technologických přístupů, které jsou charakterizovány v úvodu každé z kapitol. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.