Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 20,575 záznamů.  začátekpředchozí20556 - 20565další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.50 vteřin. 

Diferenciace kolonií kvasinek a vývoj nových přístupů pro monitorování dostupnosti kyslíku a přítomnosti živin.
Vopálenská, Irena ; Janderová, Blanka (vedoucí práce) ; Demnerová, Kateřina (oponent) ; Pichová, Iva (oponent)
Kvasinka Saccharomyces cerevisiae jako jednobuněčný organizmus patří mezi nejstudovanější experimentální organizmy. Je důležitým modelovým organizmem pro studium intracelulárních procesů v eukaryotických buňkách. Ovšem kvasinky jsou rovněž sociální organizmy schopné mezibuněčné komunikace a tvorby organizovaných mnohobuněčných struktur (kolonií a biofilmů). Kvasinky stejně jako další mikroorganizmy při růstu v přírodě upřednostňují tvorbu organizovaných mnohobuněčných struktur na pevných površích před růstem v planktonní formě, tedy jako individuální buňky (Palková, 2004; Wimpenny, 2009). Pro kvasinku S. cerevisiae je typická tvorba kolonií, biofilmy byly popsány jen výjimečně. Kvasinkové kolonie se vyznačují rozmanitými morfologiemi, které jsou pro různé kmeny charakteristické (Kocková-Kratochvílová, 1982). Tato práce se zabývá morfologií a diferenciací kolonií S. cerevisiae běžných laboratorních kmenů, tvořících málo strukturované kolonie, a kmenů s genetickým pozadím Σ1278b, tvořících vysoce strukturované "vrásčité" kolonie. Ukazuje, že polarizovaný typ pučení a zejména schopnost buněk tvořit agregáty umožňují vznik strukturované morfologie. Při vývoji "vrásčitých" kolonií dochází ke dvěma rozdílně regulovaným dimorfním přeměnám kvasinkových buněk na pseudohyfální růst; při jedné z nich se uplatňuje...

Vývoj konceptu smrti
Maruščáková, Iva ; Šípek, Jiří (oponent) ; Drlíková, Eva (oponent)
Účelem této práce bylo jednak seznámerú s u nás málo známou problematikou vývoje konceptu smrti, jednak bylo záměrem k rú dále přispět. Tato problematika je i po 60 letech výzkumu stále v mnoha ohledech nejasnou. V rámci teoretické části je nejprve proveden souhrn poznatků týkající se problematiky, a to jak poznatků uváděných v literatuře teoretické, tak i vzešlých z publikovaných studií. Empirická část je pak rozdělena do tří oddílů, jelikož uváděný výzkum byl proveden ve třech fázích. V rámci fáze prvrú byl zjišťován průměmý věk, v jakém se u 24 dětí zahrnutých do zkoumaného vzorku (6 až 11 let) objevilo kompletní chápárú konceptu smrti na objektivrú rovině. Zároveň bylo zjišťováno, v jakém věku dochází u těchto dětí k chápárú jednotlivých aspektů uplatňujících se v rámci objektivrú roviny konceptu. Sled chápárú byl porovnáván s výsledky z podobných výzkumů. Jako metoda byl použit polostrukturovaný rozhovor nad speciálně zhotovenými obrázky. Výsledky se shodují s výsledky podobných studií ve věku vymezujícím plné pochoperú smrti na objektivrú rovině, který byl stanoven na 10 let. Rozdílem oproti podobným studiím bylo pozdější dosažerú chápárú osobrú mortality a odlišný vývojový sled jednotlivých aspektů. V rámci fáze druhé byla použita metoda obsahové analýzy textu, ve kterém se 187 dětí a dospívajících...

Použitelnost výpočetních metod kvantové chemie pro studium interakcí v biologických systémech
PLAČKOVÁ, Lydie
Teoretická část diplomové práce popisuje ab initio metody v kvantové chemii a semiempirické metody, kterými lze překonat hlavní nevýhody týkající se ab initio metod (náklady, rychlost). Experimentální část byla zaměřena na srovnání výsledků vysoce přesné CCSD(T) metody se současně požívanými semiempirickými metodami (AM1, PM3, PM6 a PM7). Data byla porovnávána převážně na malých modelových systémy s ionty, které tvoří podstatnou část mnoha biologických systémů. Kromě toho byla studována použitelnost semiempirických metod pro popis intra- a intermolekulárních vodíkových vazeb a van der Waalsových interakcí.

Dříve evoluční zatracenci, nyní tvůrci reprodukční strategie: původ a reprodukce samčí linie vodních skokanů Pelophylax esculentus
Doležálková, Marie ; Choleva, Lukáš (vedoucí práce) ; Mikulíček, Peter (oponent) ; Kratochvíl, Lukáš (oponent)
Asexuální způsoby reprodukce jsou obvykle založeny na principu kopírování (klonování) samičí DNA do potomstva. U většiny asexuálně se množících obratlovců se potomstvo vyvíjí z neredukovaného a často neoplozeného vajíčka. Umožňuje to mechanismus partenogenetické a gynogenetické reprodukce. Zatímco v prvním případě se klonální pohlavní buňka vyvíjí spontánně a samostatně, v druhém případě je zapotřebí pohlavní partner, který aktivuje rýhování vajíčka. Ani v jednom případě však nedochází k oplodnění (splynutí spermie s vajíčkem). Klonální potomstvo proto tvoří výhradně dcery a dosavadní výzkum probíhal jen na asexuálních liniích samičího pohlaví. Vzácně mohou vznikat při pravém oplodnění klonálního vajíčka asexuální samci, ti však bývají často neplodní. Na světě jsou známí diploidní zástupci pouze tří rodů obratlovců hybridního původu, kteří disponují plodnými asexuálními samci. Jedním z nich jsou evropští zelení vodní skokani rodu Pelophylax, žijící také na území České republiky. V oblastech kolem horního toku řeky Odry byly nedávno objeveny populace hybridních samců, kteří po vzoru asexuálních samic vytváří stabilní vše-samčí linie. Výsledky této studie ukázaly, že samci tvoří klonální spermie procesem hybridogeneze, během níž je z pohlavních buněk vymazán genom matky. Pravou fertilizací dochází k oplodnění...

Laboratorní diagnostiky mikrometastáz u pacientek s karcinomem prsu
Mikulová, Veronika ; Zima, Tomáš (vedoucí práce) ; Svoboda, Marek (oponent) ; Průša, Richard (oponent)
Úvod: Přítomnost cirkulujících nádorových buněk (CTC) v periferní krvi je asociována s horší prognózou a časným relapsem u pacientek s karcinomem prsu. Stanovení přítomnosti CTC v periferní krvi je nyní považováno za tzv. tekutou biopsii. Cílem této práce bylo stanovení přítomnosti CTC a jejich molekulární charakterizace s potenciálním využitím nejen jako nový biomarker pro sledování účinnosti systémové terapie ale také jako vhodný nástroj pro stratifikaci pacientek a následnou individualizaci léčby karcinomu prsu. Metody: Do prospektivní studie bylo zařazeno 54 pacientek s časným karcinomem prsu. Opakovaně jsme odebírali 10ml periferní krve pro stanovení přítomnosti a charakterizaci CTC v průběhu léčby. Izolace a detekce CTC byla provedena za použití AdnaTest BreastCancer™ kitu (AdnaGen AG, Německo) využívající kombinaci imunomagnetické separace s multiplex PCR pro stanovení transkriptů epiteliálních a tumor-asociovaných genů (EpCAM, MUC1 a HER2) v lyzátu CTC. Následně byla cDNA z izolovaných CTC použita pro analýzu genových expresí TOP1, TOP2A, CSTD, ST6GAL, KRT19 a aktin pomocí nově navržených a optimalizovaných esejí pomocí kvantitativní PCR (qPCR). Výsledky qPCR byly analyzovány pomocí softwaru Genex (MultiD Analysis). Výsledky: Celkem jsme vyšetřily 195 vzorků periferní krve. Přítomnost CTC...

Názory občanů na vybraná opatření v rodinné politice - únor 2017
Pilecká, Jarmila
V rámci únorového šetření Naše společnost zařadilo CVVM i sadu otázek týkající se sociální politiky rodin. Respondenti hodnotili celkový postup vlády v případě sociální situace rodin s dětmi a dále se vyjadřovali ke konkrétním opatřením spojenými se sociální politikou rodin.

Postoje občanů k prezidentskému úřadu - leden 2017
Pilecká, Jarmila
V lednovém výzkumu CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. byl zařazen blok otázek týkající se úřadu prezidenta České republiky. Respondenti konkrétně vyjadřovali své názory na způsob volby prezidenta, jaká má být dle jejich názoru pozice prezidenta vůči vládě a jak má prezident vládu jmenovat. Další sledovanou oblastí byla i pozice a míry angažovanosti prezidenta v rámci zahraniční politiky, s čímž souvisí i názory na zapojení prezidenta do řešení konkrétních problémů. V neposlední řadě hodnotili i typ osoby, který vidí jako nejvhodnější pro výkon funkce prezidenta.

Názory občanů na zdravotnictví v ČR - prosinec 2016
Pilecká, Jarmila
V prosincovém výzkumu CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. byl zařazen blok otázek týkající se zdravotnictví a zdravotní péče. Respondenti konkrétně vyjadřovali svou obecnou spokojenost se zdravotní péčí v České republice, dále hodnotili změnu kvality zdravotní péče za uplynulý rok a svůj současný zdravotní stav. Další sledovanou oblastí byly i postoje k poskytovaným informacím ze strany lékařů a zdravotnického personálu a k možnostem rozhodování o léčbě vlastní nemoci.

Možnosti poloautomatického vytváření formulářů
Švengrová, Klára ; Krejčová, Iva (vedoucí práce) ; Vlnas, Pavel (oponent)
Cílem této práce je čtenáři nabídnout náhled na možnosti nabízené editory, které slouží k tvorbě formulářů. Jsou mu vysvětleny pojmy týkající se daného tématu rozšířeny o analýzu dat získaných z šetření. Jsou zde analyzovány a následně zhodnoceny a porovnány jak webové editory, tak počítačové programu sloužící k tvorbě dotazníků. Každý editor uvedený v této práci jsem osobně vyzkoušela a prošla všechny jeho nabízené možnosti. Výsledkem je ucelená práce, která je schopna nabídnout čtenáři přehled o tématu týkajícím se metod tvorby poloautomatických formulářů.

Buněčná signalizace leukemických buněk a nemaligních B-lymfocytů
Kanderová, Veronika ; Kalina, Tomáš (vedoucí práce) ; Klener, Pavel (oponent) ; Otáhal, Pavel (oponent)
Akutní leukemie (AL) je nejčastější malignitou dětského věku. V Česku AL onemocní 90 až 100 dětí za rok. AL je komplexní onemocnění, které se patologicky projevuje na úrovni DNA, mRNA, proteinů i buněk. Leukemické buňky často aberantně exprimují molekuly, které se za fyziologických podmínek vyskytují u jiných buněčných typů a jejichž funkční zapojení není probádáno. Zjistili jsme, že molekula CEACAM6 se aberantně vyskytuje na lymfoblastech B-prekurzorové akutní lymfoblastické leukemie, kde zvyšuje expresi a afinitu integrinů, mediuje signalizaci přes intracelulární proteinkinázy Akt, p38MAPK a p44/42 MAPK a spouští apoptózu leukemických buněk. Adaptorová molekula NTAL, aberantně exprimovaná v buňkách T-buněčné akutní lymfoblastické leukemie, mediuje signalizaci přes intracelulární proteinkinázu p44/42 MAPK a zvyšuje senzitivitu leukemických buněk ke glukokortikoidům. Současný výzkum biologie leukemií je zaměřen převážně na sledování mutací na úrovni DNA, funkční důsledky těchto změn na buněčné úrovni však objasněny nejsou. Spojníkem mezi genovou expresí a buněčnou fyziologií jsou proteiny, analýza proteomu tedy pomůže prohloubit znalosti o mechanismu nemoci, prognóze a odpovědi na léčbu. Technologie proteinových microarrays se stávají centrem zájmu základního výzkumu i diagnostických aplikací. Mohou být...