|
|
Manipulační vozík pro sypký materiál
Kalina, Tomáš ; Malášek, Jiří (oponent) ; Zeizinger, Lukáš (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je navrhnout ručně vedený manipulační vozík pro zdvih a naklápění beden se sypkým materiálem. Vozík je určen pro přepravu těchto beden po rovné skladové ploše. Teoretická část se věnuje obdobným vozíkům pro manipulaci se sypkým materiálem. Praktická část práce je zaměřena na koncepční návrh vozíku a jeho pevnostní výpočty. Součástí práce je výkresová dokumentace.
|
|
|
Manipulační vozík pro sypký materiál
Kalina, Tomáš ; Malášek, Jiří (oponent) ; Zeizinger, Lukáš (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je navrhnout ručně vedený manipulační vozík pro zdvih a naklápění beden se sypkým materiálem. Vozík je určen pro přepravu těchto beden po rovné skladové ploše. Teoretická část se věnuje obdobným vozíkům pro manipulaci se sypkým materiálem. Praktická část práce je zaměřena na koncepční návrh vozíku a jeho pevnostní výpočty. Součástí práce je výkresová dokumentace.
|
|
|
Buněčná signalizace leukemických buněk a nemaligních B-lymfocytů
Kanderová, Veronika ; Kalina, Tomáš (vedoucí práce) ; Klener, Pavel (oponent) ; Otáhal, Pavel (oponent)
Akutní leukemie (AL) je nejčastější malignitou dětského věku. V Česku AL onemocní 90 až 100 dětí za rok. AL je komplexní onemocnění, které se patologicky projevuje na úrovni DNA, mRNA, proteinů i buněk. Leukemické buňky často aberantně exprimují molekuly, které se za fyziologických podmínek vyskytují u jiných buněčných typů a jejichž funkční zapojení není probádáno. Zjistili jsme, že molekula CEACAM6 se aberantně vyskytuje na lymfoblastech B-prekurzorové akutní lymfoblastické leukemie, kde zvyšuje expresi a afinitu integrinů, mediuje signalizaci přes intracelulární proteinkinázy Akt, p38MAPK a p44/42 MAPK a spouští apoptózu leukemických buněk. Adaptorová molekula NTAL, aberantně exprimovaná v buňkách T-buněčné akutní lymfoblastické leukemie, mediuje signalizaci přes intracelulární proteinkinázu p44/42 MAPK a zvyšuje senzitivitu leukemických buněk ke glukokortikoidům. Současný výzkum biologie leukemií je zaměřen převážně na sledování mutací na úrovni DNA, funkční důsledky těchto změn na buněčné úrovni však objasněny nejsou. Spojníkem mezi genovou expresí a buněčnou fyziologií jsou proteiny, analýza proteomu tedy pomůže prohloubit znalosti o mechanismu nemoci, prognóze a odpovědi na léčbu. Technologie proteinových microarrays se stávají centrem zájmu základního výzkumu i diagnostických aplikací. Mohou být...
|
|
|
Subpopulace B- a T-lymfocytů pří imunodeficitních stavech
Šinkorová, Vendula ; Kalina, Tomáš (vedoucí práce) ; Javorková, Eliška (oponent)
1 Abstrakt B a T lymfocyty tvoří antigenně specifickou část imunitního systému. Spolu s buňkami nespecifické imunity začínají svůj vývoj ve fetálních játrech a později v kostní dřeni ze společného progenitoru, tzv. hematopoetické kmenové buňky. Obě hlavní větve krvetvorby dále procházejí diferenciačními procesy regulovanými mnoha cytokiny a transkripčními faktory, vedoucími k velmi heterogenní skupině subpopulací. Protože imunitní systém slouží k obraně těla nejen před vnějšími vlivy a nádorovým bujením, ale také před sebou samým, je diferenciace lymfocytů podmíněna mnoha kontrolními body, při kterých jsou klony B a T lymfocytů přísně selektovány. Obě hlavní lymfocytární linie spolu navzájem i s buňkami nespecifické imunity úzce spolupracují a komunikují. Pokud dojde k narušení diferenciace nebo efektorové funkce v důsledku mutace genů, kódujících proteiny zajišťující některé z těchto funkcí, nastává stav zvaný primární imunodeficit. Velmi vhodnou metodou pro studium lymfocytárních subpopulací a jejich imunodeficitů je multiparametrická imunofenotypizace a její detekce technikou průtokové cytometrie. Na vybraných příkladech primárních lidských imunodeficitů B a T lymfocytů je v této práci ukázáno, jaký mají dopad na jednotlivé subpopulace lymfocytů, co z toho vyplývá pro zdraví organismu a proč je nutné...
|
|
|
Výzkum účinné antivirové imunity po transplantaci.
Pelák, Ondřej ; Kalina, Tomáš (vedoucí práce) ; Drda Morávková, Alena (oponent)
Deplece imunitních funkcí po transplantaci hematopoetických kmenových buněk vede u pacientů ke zvýšené náchylnosti k různým oportunistickým infekcím. Obzvláště pak reaktivace cytomegaloviru (CMV) může způsobovat život ohrožující infekce a vyžaduje protivirovou léčbu. V této práci sledujeme a porovnáváme výsledky specifické stimulace CMV antigeny na CD4+ a CD8+ T-buňkách u 63 pacientů po HSCT. Díky použití průtokové mnohobarevné cytometrii, jsme byli schopni detekovat zároveň míru exprese CD154 (CD40L), intracelulárních cytokinů (INF-γ a IL-2) a znaku degranulace (CD107a), a stanovit tak funkční status různých typů T-lymfocytů. Zjistili jsme, že duální produkce INF-γ a IL-2 na CD8+ T-lymfocytech se vyskytuje u pacientů, kteří CMV reaktivaci kontrolují, zatímco u nekontrolujících pacientů se tato populace nevyskytuje. CD8+ T- buňky produkující pouze INF-γ byly početně zastoupeny v největší míře, ale představují spíše neprotektivní paměťové buňky. Dále jsme vyvinuly dva funkční testy NK-buněk. Jeden, který se zaměřuje na detekci jejich degranulace a druhý detekující cytotoxickou schopnost NK-buněk. Klíčová slova: transplantace, hematopoetické kmenové buňky, T-lymfocyty, obnova imunity, cytomegalovirus, INF-γ, IL-2
|
|
|
Human lymphopoiesis and its examination via single-cell analysis
Novák, David ; Kalina, Tomáš (vedoucí práce) ; Drbal, Karel (oponent)
Vývoj lidských B-lymfocytů je spletitým dějem. Samoobnovující se kmenový progeni- tor v primární lymfoidní tkáni je nejdříve předurčen k vývoji v lymfoidní linii. Vývoj B-buněčnou cestou pak zahrnuje somatické genové rekombinace, které vedou k expresi povrchového antigenního receptoru. Funkčnost B-buněčného receptoru a podrobení buňky testování na autoreaktivitu jsou podmínkami pro diferenciaci ve zralý B-lymfocyt. Děje v rámci tohoto vývoje jsou často zkoumány pomocí single-cell analýzy skrze průtokovou cy- tometrii, fluorescencí aktivované třídění buněk a hmotnostní cytometrii. Propojení těchto vysoce výkonných metod s moderními přístupy k analýze dat skýtá obrovský potenciál v nacházení vzácných buněčných populací a odchylných událostí v rámci krvetvorby. Klíčová slova: B-lymfocyt, lymfopoéza, průtoková cytometrie, FACS, hmotnostní cy- tometrie, shluková analýza, FlowSOM, PCA, t-SNE, Wanderlust. 1
|
|
|
Cellular and molecular mechanisms of immunoregulatory action of stem cells and their effect on adaptive immune cells
Boháčová, Pavla ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Hrdý, Jiří (oponent) ; Kalina, Tomáš (oponent)
Regulace imunitní odpovědi představuje komplexní systém, který slouží k udržení homeostázy, imunologické tolerance a obrany proti patogenům. Znalosti týkající se regulace imunitních reakcí však navzdory intenzivnímu výzkumu zůstávají omezené a nedostatečné. Proto jsme se zaměřili na studium různých možností indukce, expanze a aktivace immunoregulačních buněk. První studie sledovala na spolupůsobení mesenchymálních kmenových/stromálních buněk (MSC) a imunosupresivních léků na podíl jednotlivých populací T lymfocytů. Zjistili jsme, že nežádoucí účinky imunosupresiv na aktivaci T lymfocytů byly pomocí MSC sníženy a došlo ke změně poměru mezi jednotlivými populacemi T lymfocytů během jejich vývoje. Byl utlumen rozvoj pomocných T (Th) lymfocytů typu 1, Th2 a Th17 lymfocytů, naopak došlo k podpoře vývoje protizánětlivých regulačních T lymfocytů. Následně jsme se zabývali imunomodulačními vlastnostmi MSC a jejich vlivem na B lymfocyty se zaměřením na efekt MSC ovlivněných cytokiny na B lymfocyty produkující interleukin (IL)-10. Výsledky ukázaly, že MSC, které byly ovlivněny interferonem (IFN)-γ a IL-4, signifikantně potlačovaly produkci IL-10 pomocí aktivovaných B lymfocytů, přičemž tota suprese byla závislá na přímém kontaktu mezi buňkami. V případě MSC ovlivněných IFN-γ byla inhibice sekrece IL-10 B...
|
|
|
Specifická protivirová imunita u imunokomprimovaných pacientů, především po transplantaci kostní dřeně
Pelák, Ondřej ; Kalina, Tomáš (vedoucí práce) ; Lysák, Daniel (oponent) ; Němečková, Šárka (oponent)
-2- ABSTRAKT Virové reaktivace po transplantaci hematopoetických buněk významně přispívají k morbiditě a mortalitě. Včasná rekonstituce funkční T buněčné složky imunitního systému hraje při kontrole těchto virových reaktivací klíčovou roli. V předkládané dizertační práci identifikujeme několik funkčních populací T lymfocytů, jejichž přítomnost v době virové reaktivace vede k jejímu rychlému vyřešení. Výskyt některých těchto populací může být dokonce použit pro predikci incidence virové reaktivace. Léčba kortikoidy pro potlačení reakce štěpu proti hostiteli se v našem modelu dále ukázala jako významný negativní prediktor incidence virové reaktivace. Pro pacienty s dlouhotrvajícími virovými komplikacemi nabízíme adoptivní buněčnou terapii virus specifickými T lymfocyty, kdy identifikujeme vhodné dárce pomocí dvou různých metod. Virové reaktivace jsou komplikací i u pacientů po orgánových transplantacích. V této dizertační práci se nám podařilo nalézt spojitost mezi virus a alo specifickými T lymfocyty. Identifikovali jsme několik klonů T lymfocytů, které vykazují zkříženou reaktivitu a mohou tak být zodpovědné za odhojení transplantovaných ledvin, pokud zároveň dochází k T buněčné odpovědi na reaktivaci viru. Abychom mohli obsáhnout co nejširší spektrum populací obnovujícího se imunitního systému, je potřeba...
|
|
|
The utility of Toll-like receptor 2 in defining the progenitors of definitive embryonic hematopoiesis
Šplíchalová, Iva ; Filipp, Dominik (vedoucí práce) ; Nečas, Emanuel (oponent) ; Kalina, Tomáš (oponent)
Krvetvorba, též hematopoéza je životně nepostradatelný proces, při kterém se tvoří červené krvinky a buňky imunitního systému. Její počátek sahá již do embryogeneze, kdy v různých anatomických místech nalézáme hematopoetické progenitory. Embryonálí hematopoéza je složená ze tří vln progenitorů, jejichž vznik se časově překrývá a vyznačují se různým potenciálem tvorby svých dceřinných buněk. Krátce před narozením můžeme kompletní hematopoézu nalézt v kostní dřeni, která je díky přítomnosti hematopoetických kmenových buněk (HSCs) hlavním místem krvetvorby v dospělém jedinci. Avšak kostní dřeň není jediné místo, kde hematopoetické progenitory vznikají a vyvýjí se. Žloutkový váček a Aorta-Gonad Mesonephros jsou místa, ve kterých dochází k vzniku prvních progenitorů tří krvetvorných vln a to již během embryogeneze. Tyto progenitory a jejich dceřinné buňky hrají nepostradatelnou roli během vývoje jedince. Protože neexistuje jedinečný marker, který by byl exkluzivní pro progenitory jednotlivých vln jejich separace a následná funkční charakterizace není doposud kompletní. Nedávné studie ukázaly, že Toll like receptory (TLRs) jsou exprimované na HSCs v kostní dřeni. Jejich stimulací dochází k přednostnímu vzniku myeloidních krevních linií. V naší práci jsme ukázali, že TLR2 lze nalézt na progenitorech druhé...
|
|
|
Pathophysiological development and differentiation of cells during hematopoiesis
Moudrá, Alena ; Štěpánek, Ondřej (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Kalina, Tomáš (oponent)
(Czech version) V posledních letech byla vynaložena velká snaha o lepší pochopení molekulárních změn v buňkách a v prostředí kostní dřeně, které přispívají k rozvoji a progresi myelodysplastického syndromu (MDS) do akutní myeloidní leukémie (AML). Aberantní hematopoetické kmenové buňky v MDS často vykazují nárůst dvojitých zlomů DNA, genomovou nestabilitu s běžnou ztrátou nebo přestavbou chromozomů a neúčinnou odpověď na poškození DNA. Navíc může být mikroprostředí kostní dřeně více prozánětlivé. Pokusili jsme se lépe porozumět příspěvku mikroprostředí kostní dřeně při progresi MDS. Analyzovali jsme expresní profily cytokinů v mikroprostředí kostní dřeně u všech stadií MDS/AML a našli jsme několik prozánětlivých cytokinů, jejichž hladiny se zvyšují s progresí onemocnění. Opakovaně jsme odebírali vzorky kostní dřeně od MDS pacientů v průběhu léčby 5-azacytidinem a podařilo se nám stanovit změny v cytokinovém prostředí v průběhu progrese onemocnění. Dále jsme se zaměřili na identifikaci kandidátních markerů pro zlepšení prognózy MDS. Zaměřili jsme se na přirozeně se vyskytující polymorfismus genu NAD (P) H dehydrogenázy (chinonu 1) (NQO1*2), který snižuje schopnost redukovat oxidační stres. Zjistili jsme, že pacienti s genotypem NQO1*2 se zhoršují rychleji a mají kratší celkovou dobu přežití, což...
|
host ::
RSS.