|
|
Fenotypová a funkční charakterizace leukocytů pacientů s dysregulací imunitního systému
Fejtková, Martina ; Kanderová, Veronika (vedoucí práce) ; Vlková, Marcela (oponent) ; Balounová, Jana (oponent)
Vrozené poruchy imunity (IEI; inborn errors of immunity) jsou heterogenní skupinou onemocnění imunitního systému způsobující narušení funkcí přirozené i adaptivní imunity. Každý rok jsou celosvětově objevovány nové mutace genů kódujících nejrůznější proteiny figurující v imunitním systému. V současné době počet těchto nálezů překračuje 400. (Tangye et al., 2020) V této práci jsou popsány 3 nově identifikované autoinflamatorní poruchy u pacientů s IEI. Toll-like receptory (TLR) 7 a 8 jsou endosomální receptory přirozené imunity, kde figurují jako molekuly rozpoznávající patogeny i endogenní autoantigeny. Dysregulace receptorů TLR7 a TLR8 u myší vede k autoimunitě a zánětu, u člověka je zatím imunopatologie TLR8 a TLR7 nejasná. Identifikovali jsme X-vázanou mutaci c.1715G>T v genu TLR8, která vede k autoimunitní hemolytické anémii a autoinflamatorním projevům u dvojčat, chlapců, v důsledku dysregulace TLR8 a TLR7 odpovědi zejména myeloidních buněk (snížení hladiny proteinu TLR8, jeho zkřížené reaktivitě na ligandy TLR7 a zesílení odpovědi receptoru TLR7). Hematopoetická kináza (HCK; hematopoetic cell kinase) patří do rodiny Src kináz a hraje roli v migraci, adhezi a degranulaci myeloidních buněk. Aktivita kináz v rámci imunitní odpovědi musí být striktně regulována. U HCK tuto regulační funkci plní...
|
|
|
Buněčná signalizace leukemických buněk a nemaligních B-lymfocytů
Kanderová, Veronika ; Kalina, Tomáš (vedoucí práce) ; Klener, Pavel (oponent) ; Otáhal, Pavel (oponent)
Akutní leukemie (AL) je nejčastější malignitou dětského věku. V Česku AL onemocní 90 až 100 dětí za rok. AL je komplexní onemocnění, které se patologicky projevuje na úrovni DNA, mRNA, proteinů i buněk. Leukemické buňky často aberantně exprimují molekuly, které se za fyziologických podmínek vyskytují u jiných buněčných typů a jejichž funkční zapojení není probádáno. Zjistili jsme, že molekula CEACAM6 se aberantně vyskytuje na lymfoblastech B-prekurzorové akutní lymfoblastické leukemie, kde zvyšuje expresi a afinitu integrinů, mediuje signalizaci přes intracelulární proteinkinázy Akt, p38MAPK a p44/42 MAPK a spouští apoptózu leukemických buněk. Adaptorová molekula NTAL, aberantně exprimovaná v buňkách T-buněčné akutní lymfoblastické leukemie, mediuje signalizaci přes intracelulární proteinkinázu p44/42 MAPK a zvyšuje senzitivitu leukemických buněk ke glukokortikoidům. Současný výzkum biologie leukemií je zaměřen převážně na sledování mutací na úrovni DNA, funkční důsledky těchto změn na buněčné úrovni však objasněny nejsou. Spojníkem mezi genovou expresí a buněčnou fyziologií jsou proteiny, analýza proteomu tedy pomůže prohloubit znalosti o mechanismu nemoci, prognóze a odpovědi na léčbu. Technologie proteinových microarrays se stávají centrem zájmu základního výzkumu i diagnostických aplikací. Mohou být...
|
|
|
Cell signaling aberrations in primary immunodeficiencies
Fejtková, Martina ; Kanderová, Veronika (vedoucí práce) ; Vlková, Marcela (oponent)
Primární imunodeficience (PID) jsou charakterizovány zvýšenou náchylností k infekcím a různě závažnými imunologickými poruchami. S rozvojem masivně paralelního sekvenování je ve skupině PID identifikováno stále více poruch v genech asociovaných s imunitním systémem. Biologická podstata mnoha nalezených mutací je ale často neznámá. Je proto nezbytné vyvíjet metodické nástroje, které pomohou objasnit kauzalitu daných mutací a mohou pomoci nalézt optimální terapii. Jedněmi z nově objevených mutací jsou aktivační, tzv. gain-of-function, mutace v genu pro STAT1 způsobující chronickou mukokutánní kandidózu. Kandidózu mohou zmírňovat antimykotika nebo cílený JAK-STAT inhibitor, ruxolitinib. Pro našeho pacienta s nově nalezenou mutací ve STAT1 jsme vyvinuli jednoduchý test pro detekci fosforylace STAT molekul v lymfocytech plné periferní krve. Tímto testem jsme potvrdili aktivační charakter dané mutace a použili jej i pro monitorování cílené léčby ruxolitinibem. U druhého pacienta, který trpí lymfadenopatií a imunodeficitem, byla identifikována dosud nepopsaná mutace v genu pro kaspázu-8. Prokázali jsme inhibiční, tzv. loss-of-function character dané mutace projevující se sníženým štěpením samotné kaspázy-8 i jejího substrátu kaspázy-3, poruchou v buněčné apoptóze a sníženou signalizací NFB. U třetí...
|
|
|
Buněčná signalizace leukemických buněk a nemaligních B-lymfocytů
Kanderová, Veronika
Buněčná signalizace leukemických buněk Akutní leukemie (AL) je nejčastější malignitou dětského věku. V Česku AL onemocní 90 až 100 dětí za rok. AL je komplexní onemocnění, které se patologicky projevuje na úrovni DNA, mRNA, proteinů i buněk. Leukemické buňky často aberantně exprimují molekuly, které se za fyziologických podmínek vyskytují u jiných buněčných typů a jejichž funkční zapojení není probádáno. Zjistili jsme, že molekula CEACAM6 se aberantně vyskytuje na lymfoblastech B-prekurzorové akutní lymfoblastické leukemie, kde zvyšuje expresi a afinitu integrinů, mediuje signalizaci přes intracelulární proteinkinázy Akt, p38MAPK a p44/42 MAPK a spouští apoptózu leukemických buněk. Adaptorová molekula NTAL, aberantně exprimovaná v buňkách T-buněčné akutní lymfoblastické leukemie, mediuje signalizaci přes intracelulární proteinkinázu p44/42 MAPK a zvyšuje senzitivitu leukemických buněk ke glukokortikoidům. Současný výzkum biologie leukemií je zaměřen převážně na sledování mutací na úrovni DNA, funkční důsledky těchto změn na buněčné úrovni však objasněny nejsou. Spojníkem mezi genovou expresí a buněčnou fyziologií jsou proteiny, analýza proteomu tedy pomůže prohloubit znalosti o mechanismu nemoci, prognóze a odpovědi na léčbu. Technologie proteinových microarrays se stávají centrem zájmu základního...
|
|
|
Cell signaling aberrations in primary immunodeficiencies
Fejtková, Martina ; Kanderová, Veronika (vedoucí práce) ; Vlková, Marcela (oponent)
Primární imunodeficience (PID) jsou charakterizovány zvýšenou náchylností k infekcím a různě závažnými imunologickými poruchami. S rozvojem masivně paralelního sekvenování je ve skupině PID identifikováno stále více poruch v genech asociovaných s imunitním systémem. Biologická podstata mnoha nalezených mutací je ale často neznámá. Je proto nezbytné vyvíjet metodické nástroje, které pomohou objasnit kauzalitu daných mutací a mohou pomoci nalézt optimální terapii. Jedněmi z nově objevených mutací jsou aktivační, tzv. gain-of-function, mutace v genu pro STAT1 způsobující chronickou mukokutánní kandidózu. Kandidózu mohou zmírňovat antimykotika nebo cílený JAK-STAT inhibitor, ruxolitinib. Pro našeho pacienta s nově nalezenou mutací ve STAT1 jsme vyvinuli jednoduchý test pro detekci fosforylace STAT molekul v lymfocytech plné periferní krve. Tímto testem jsme potvrdili aktivační charakter dané mutace a použili jej i pro monitorování cílené léčby ruxolitinibem. U druhého pacienta, který trpí lymfadenopatií a imunodeficitem, byla identifikována dosud nepopsaná mutace v genu pro kaspázu-8. Prokázali jsme inhibiční, tzv. loss-of-function character dané mutace projevující se sníženým štěpením samotné kaspázy-8 i jejího substrátu kaspázy-3, poruchou v buněčné apoptóze a sníženou signalizací NFB. U třetí...
|
|
| |
|
|
Imunomodulační vlastnosti mezenchymálních kmenových buněk pacientů s amyotrofickou laterální sklerózou a zdravých dárců
Matějčková, Nicole ; Javorková, Eliška (vedoucí práce) ; Kanderová, Veronika (oponent)
Mezenchymální kmenové buňky (MSC) mají multipotentní diferenciační potenciál a mohou regulovat reaktivitu imunitního systému. Nejčastěji jsou izolovány a kultivovány z kostní dřeně, tukové tkáně či z pupečníku. Díky kombinaci imunomodulačních a regeneračních vlastností představují MSC možnou alternativu pro využití v léčbě některých závažných onemocnění včetně amyotrofické laterální sklerózy (ALS). Cílem této práce je srovnání MSC od pacientů s ALS a zdravých dárců z hlediska fenotypových, proliferačních a především imunomodulačních vlastností. Posouzení případného vlivu onemocnění na vlastnosti MSC je důležité pro jejich autologní využití v klinických studiích. V této práci byly testovány MSC izolované z kostní dřeně 14 pacientů s ALS a v kontrolní skupině 15 pacientů podstupujících převážně ortopedické operace. V pokusech byly rovněž použity MSC stimulované po dobu 24 hodin prozánětlivými cytokiny, které působí při rozvoji ALS. Buňky byly porovnávány z hlediska fenotypu, schopnosti diferenciace v adipocyty a osteoblasty, metabolické aktivity, exprese genů pro vybrané imunomodulační molekuly a schopnosti inhibice proliferace lymfocytů. Další experimenty byly zaměřeny na hodnocení imunomodulačních schopností MSC, přičemž byl pomocí průtokové cytometrie, real-time PCR a ELISA sledován jejich vliv na...
|
|
|
Buněčná signalizace leukemických buněk a nemaligních B-lymfocytů
Kanderová, Veronika ; Kalina, Tomáš (vedoucí práce) ; Klener, Pavel (oponent) ; Otáhal, Pavel (oponent)
Akutní leukemie (AL) je nejčastější malignitou dětského věku. V Česku AL onemocní 90 až 100 dětí za rok. AL je komplexní onemocnění, které se patologicky projevuje na úrovni DNA, mRNA, proteinů i buněk. Leukemické buňky často aberantně exprimují molekuly, které se za fyziologických podmínek vyskytují u jiných buněčných typů a jejichž funkční zapojení není probádáno. Zjistili jsme, že molekula CEACAM6 se aberantně vyskytuje na lymfoblastech B-prekurzorové akutní lymfoblastické leukemie, kde zvyšuje expresi a afinitu integrinů, mediuje signalizaci přes intracelulární proteinkinázy Akt, p38MAPK a p44/42 MAPK a spouští apoptózu leukemických buněk. Adaptorová molekula NTAL, aberantně exprimovaná v buňkách T-buněčné akutní lymfoblastické leukemie, mediuje signalizaci přes intracelulární proteinkinázu p44/42 MAPK a zvyšuje senzitivitu leukemických buněk ke glukokortikoidům. Současný výzkum biologie leukemií je zaměřen převážně na sledování mutací na úrovni DNA, funkční důsledky těchto změn na buněčné úrovni však objasněny nejsou. Spojníkem mezi genovou expresí a buněčnou fyziologií jsou proteiny, analýza proteomu tedy pomůže prohloubit znalosti o mechanismu nemoci, prognóze a odpovědi na léčbu. Technologie proteinových microarrays se stávají centrem zájmu základního výzkumu i diagnostických aplikací. Mohou být...
|
|
|
Buněčná signalizace leukemických buněk a nemaligních B-lymfocytů
Kanderová, Veronika
Buněčná signalizace leukemických buněk Akutní leukemie (AL) je nejčastější malignitou dětského věku. V Česku AL onemocní 90 až 100 dětí za rok. AL je komplexní onemocnění, které se patologicky projevuje na úrovni DNA, mRNA, proteinů i buněk. Leukemické buňky často aberantně exprimují molekuly, které se za fyziologických podmínek vyskytují u jiných buněčných typů a jejichž funkční zapojení není probádáno. Zjistili jsme, že molekula CEACAM6 se aberantně vyskytuje na lymfoblastech B-prekurzorové akutní lymfoblastické leukemie, kde zvyšuje expresi a afinitu integrinů, mediuje signalizaci přes intracelulární proteinkinázy Akt, p38MAPK a p44/42 MAPK a spouští apoptózu leukemických buněk. Adaptorová molekula NTAL, aberantně exprimovaná v buňkách T-buněčné akutní lymfoblastické leukemie, mediuje signalizaci přes intracelulární proteinkinázu p44/42 MAPK a zvyšuje senzitivitu leukemických buněk ke glukokortikoidům. Současný výzkum biologie leukemií je zaměřen převážně na sledování mutací na úrovni DNA, funkční důsledky těchto změn na buněčné úrovni však objasněny nejsou. Spojníkem mezi genovou expresí a buněčnou fyziologií jsou proteiny, analýza proteomu tedy pomůže prohloubit znalosti o mechanismu nemoci, prognóze a odpovědi na léčbu. Technologie proteinových microarrays se stávají centrem zájmu základního...
|
host ::
RSS.