Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 39 záznamů.  začátekpředchozí20 - 29další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Co znamená feminita: srovnání pohledu homosexuální a heterosexuální ženy
Neubertová, Adéla ; Horák, Vít (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje tématu feminity. Jejím cílem je prozkoumat to, jak ženy nahlíží na pojetí feminity. Zároveň se snaží zjistit, zda existují rozdíly ve vnímání feminity homosexuálními a heterosexuálními ženami. Dílčím cílem je také najít faktory, které vnímání feminity ovlivňují. V teoretické části se tedy věnuje feminitě jako genderové kategorii a snaží se čtenáře uvést do problematiky genderu z hlediska pojetí ženství. Popisuje pak projevy ženství, které jsou považovány za typické. Uvádí také vymezení homosexuality, zejména z důvodů výběru dotazovaných žen.
Genderové role v pohádkových příbězích
Lechnýřová, Lucie ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Francová, Veronika (oponent)
Pohádky a pohádkové příběhy působí na děti výchovným a socializačním způsobem. V pohádkách děti nacházejí odpovědi na otázky, problémy a situace, které jim život přináší. V pohádkách se odráží život v surové podobě, lidé přicházejí na svět, marodí, umírají, chudnou, kradou, žárlí, milují a nenávidí až na smrt, pro pomoc druhému jsou ochotni položit vlastní život. Dítě cítí opravdovost příběhu, nachází něco, co zažilo na vlastní kůži. Děti se ztotožňují s pohádkovými hrdiny a jejich vlastnostmi, hrdinové příběhů jsou pro ně vzorem. Děti si tak nenásilně vytvářejí hierarchii hodnot, protože morální poselství pohádek bývá jednoznačné, a to je pro děti výhodou. Pohádkové příběhy zasahují do všech oblastí života a složek výchovy. Jednou z oblastí je i oblast genderová. Ve svém výzkumu jsem dětem předložila tradiční pohádku a pohádku méně tradiční. V méně tradiční pohádce jsou mužské a ženské role obráceny. Cílem výzkumu je zjistit, jak chlapci a děvčata vnímají rozdělení mužských a ženských rolí v pohádkách. S dětmi jsem vedla strukturované rozhovory a získaná data porovnávala s informacemi teoretickými, které jsem nasbírala.
Na genderu (ne)záleží: biatlonistky a biatlonisté v českých médiích
Březinová, Veronika ; Němcová Tejkalová, Alice (vedoucí práce) ; Chladová, Marta (oponent)
Tématem diplomové práce je analýza mediální prezentace biatlonistů a biatlonistek v českých médiích, konkrétně ve dvou tištěných denících a jejich online verzích. Výzkum se soustředí na tři významné biatlonové události (olympijské hry, jeden díl světového poháru na území ČR a mistrovství světa), které se odehrály v rozmezí let 2014 a 2015. V teoretické části jsou stručně definovány pojmy jako sport v médiích, gender, proces reprezentace, stereotypizace i historie a současnost biatlonu. Z hlediska genderu tvoří nejdůležitější kapitoly feministické výzkumy a jejich kritika, nepsaná pravidla genderové stereotypizace či obraz muže a maskulinity. Pozornost je také věnována metodologii práce, kvalitativnímu výzkumu a popisu analýzy rámcování. Analytická část představuje konkrétní rámce, které se objevují ve vybraných článcích. Důraz je kladen i na vizuální složku mediálního zpracování, tedy fotografie. Jednotlivé kapitoly popisují rámce sportovně-reportážní, heroický, rámec lidskosti, rámec soukromí a rámce ženství a mužství. Porovnávány jsou mezi sebou znaky, které jsou v textech přisuzovány sportovcům a sportovkyním. Na konci práce jsou zhodnoceny nejen závěry plynoucí z celé analýzy, ale rovněž je zde nastíněna obecná situace kolem mediálního zpracování biatlonu.
Mezikulturní percepce atraktivity a jejích korelátů: úloha vizuálních modalit
Fiala, Vojtěch ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Třebický, Vít (oponent)
Tato práce je přehledným uvedením do literatury týkající se mezikulturní percepce lidské atraktivity s přihlédnutím k současným výzkumům s využitím videostimulů. V první části představuje několik obecných aspektů ekologicko-evolučního pohledu na atraktivitu. Poté se věnuje popisu mezikulturních rozdílů ve vnímání atraktivity a možných vysvětlení odlišností. Další část se věnuje míšencům a využití kompozitních stimulů a stimulů uměle manipulovaných v mezikulturním výzkumu. Čtvrtá přehledová kapitola zkoumá využití videostimulů ve výzkumu atraktivity a zabývá se i poznatky ohledně mezikulturního využití videostimulů. Na závěr navrhuje vysvětlení některých rozporů ve výsledcích a zdůrazňuje potenciál využití videostimulů ve výzkumu mezikulturního vnímání atraktivity. Klíčová slova Atraktivita, mezikulturní percepce, videostimuly, míšenci, kompozitní snímky, průměrovost, maskulinita, feminita
Fashion and its Role in the Social Construction of Gender Boundaries
Polčová, Lenka ; Maříková, Hana (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Marie (oponent)
Moja bakalárska práca na tému "Móda a jej úloha v sociálnej konštrukcii genderových hraníc" pojednáva o role obliekania v ustanovovaní genderových identít. Podľa Butler vzniká rod performatívnym opakovaním (Butler 1993), čo znamená že nosenie určitého štýlu oblečenia predstavuje jeden zo spôsobov, ako sa rod ustanovuje. Na druhej strane odmieta predstavu, že by človek mohol sám subverzívnym spôsobom napádať genderové kategórie. Feminita a maskulinita predstavuje kultúrny konštrukt, ktorý je živený predstavou, že muži a ženy majú rozdielne vnútorné podstaty, s čím Butler v žiadnom prípade nesúhlasí. Zmätenosť kategórii muž/žena je vo veľkej miere viditeľná práve v móde. Hranice medzi dámskou a pánskou módou sú neustále prekračované z obidvoch strán. Ženské a mužské sa zlieva v androgýnnej móde, ktorá sa spočiatku javí, ako možný únik pred represívnou silou regulačného ideálu, no je otázne, v akej miere je reálne hermafroditná, alebo genderovo- nezaťažená a v akej miere nasleduje odveké mechanizmy módy posadnuté rozpoltenosťou, dvojznačnosťou a túžbou. Posledná časť práce je venovaná analýze dát získaných z kvalitatívneho výskumu, cieľom ktorých bolo odhaliť charakter vzájomného vzťahu medzi genderom a módou a akú úlohu zohrávajú v živote informátora.
POHLAVNĚ DIMORFNÍ ZNAKY LIDSKÉ TVÁŘE V RÁMCI TEORIE ŽIVOTNÍ HISTORIE
Klusáčková, Tereza ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Třebický, Vít (oponent)
Tereza Klusáčková: Pohlavně dimorfní znaky lidské tváře v rámci teorie životní historie Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra filosofie a dějin přírodních věd Bakalářská práce, stran 39, 2014 Pohlavně dimorfní charakteristiky hrají roli při výběru partnera. Pro produkci kvalitního potomstva je nutné volit jako protějšek jedince s námi preferovanými atraktivními znaky, které odhalují dobrý genetický materiál jejich nositele. Předložená rešerše vysvětluje koncept teorie životní historie a rovněž pohlavní výběr a jeho teorie. Klíčová část práce je zaměřena na stručný anatomický popis povrchových struktur lidského obličeje s důrazem na maskulinní a femininní podobu a věnuje se jejich změnám během ontogeneze. Obecně definuje atraktivitu, rozebírá preference opačného pohlaví vůči maskulinním a femininním znakům a popisuje změny zevnějšku i preferencí žen během menstruačního cyklu. Zabývá se tématy symetričnosti a průměrovosti, odkazujícími na dobrý zdravotní stav a kvalitní genetický základ jedince. Okrajově se dotýká heterozygotnosti a studií zkoumajících vliv MHC genů na percepci atraktivity. Klíčová slova: lidský obličej, teorie životní historie, pohlavní výběr, pohlavní dimorfismus, feminita, maskulinita, atraktivita, symetrie, průměrovost
Reprezentace feminity ve filmové tvorbě Quentina Tarantina
Benešová, Lucie ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
Předkládaná diplomová práce nesoucí název Reprezentace feminity ve tvorbě Quentina Tarantina se zaměřuje na proces konstrukce feminity v šesti vybraných filmech Quentina Tarantina, na kterých se nepodílel pouze jako režisér, ale také jako scénárista. Cílem práce je zjištění, jakým způsobem Tarantino pracuje s tradiční koncepcí feminity a vnímáním ženských rolí, nakolik jeho filmy podporují, nebo naopak podrývají stereotypně vymezované genderové identity. Teoretická část práce vymezuje koncepty relevantní k výzkumné problematice, zejména tedy teorie sociální a mediální konstrukce reality, gender jako konstruovanou kategorii, film jako patriarchální strukturu nebo feministickou perspektivu ve vztahu k filmové tvorbě. Tato část práce rovněž poskytuje informace o Quentinu Tarantinovi a jeho tvorbě v obecnějším slova smyslu. Ke zjištění odpovědí na výzkumné otázky práce užívá metodu kvalitativní kritické diskurzivní analýzy, jež umožňuje rekonstruovat mediální obraz feminity a dopomáhá odkrývat latentní významy, kterými filmová produkce ovlivňuje vlastnosti a role připisované jedincům. Klíčová slova Feminita, gender, konstrukt, stereotyp, patriarchát, diskurz, kritická diskurzivní analýza, film, feministická filmová teorie, Quentin Tarantino
Konstrukce genderové identity v seriálu Dokonalý svět
Mlynářová, Martina ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Baslarová, Iva (oponent)
Práce analyzuje prostředky reprodukce genderových stereotypů a konstrukce genderové identity v českém seriálu Dokonalý svět. Je mediální sdělení rodově určené, s jakými prostředky reprodukce genderových stereotypů a konstrukce identity je divák/divačka konfrontován/a v daném seriálu, na jakých úrovních se s těmito jevy setkává? Pro detailnější prozkoumání těchto mechanismů a jejich formy využívám zejména teorie sociální konstrukce reality, teorie optických skel či samotné povahy a narativní struktury seriálu (soap opery). Na druhé straně se práce věnuje také faktu, že Dokonalý svět stereotypy pouze nereprodukuje. Seriál je totiž v určitých případech také nabourává a svým až komediálním charakterem narušuje zaběhnuté genderové pořádky. Některé genderové stereotypy zesměšňuje a tím otřásá jejich pozicí ve společnosti.
Ženská pracovní migrace a její vliv na role v rodině
Mohylová, Michaela ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Diplomová práce pojednává o procesech adaptace členů rodiny ve chvílích, kdy je matka pracovně v zahraničí, a také když se vrací zpět domů. V práci se zaměřím především na osobu otce rodiny a popis nových strategií, jakými se rodina vypořádává se situací, která je v rozporu s konceptem života ve společnosti s úzkými osobními vazbami. Svou pozornost zaměřím také na následky dlouhodobé pracovní migrace.
DV8: Mužské tělo v žánru dance for camera
Mrázová, Adéla ; Svatoňová, Kateřina (vedoucí práce) ; Španihelová, Magda (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá obrazem mužského těla v žánru screen dance a zaměřuje se na několik pečlivě vybraných filmů, ve kterých je sledováno tělo jako symbol i vyjadřovací prvek. Zkoumaný materiál představuje filmová tvorba tanečního tělesa DV8 Physical Theatre (Strange fish /1892/, Enter Achilles /1896/, Dead Dreams of Monochrome Men /1989/). Zajímá mě způsob, jakým se k fenoménu maskulinity díla vztahují, jak ho zobrazují a estetizují, jak nabourávají či potvrzují představy o jeho (ne)naplnění. Ve své definici maskulinty čerpám z genderové a feministické teorie, jež je mi hlavním metodologickým východiskem. Díla také vsazuji do historického kontextu tanečního vývoje a hledám vlivy, které umožnily DV8 reprezentovat mužské tělo právě takovým způsobem, jakým to činí.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 39 záznamů.   začátekpředchozí20 - 29další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.