|
|
Soubor doporučení pro osoby po cévní mozkové příhodě a jejich rodiny po propuštění z včasných iktových lůžek
Kovářová, Iveta ; Oktábcová, Alice (vedoucí práce) ; Angerová, Yvona (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno a příjmení: Bc. Iveta Kovářová Vedoucí práce: Mgr. Alice Oktábcová Název práce: Soubor doporučení pro osoby po cévní mozkové příhodě a jejich rodiny po propuštění z včasných iktových lůžek Pozadí výzkumu: Cévní mozková příhoda (CMP) je velmi závažné a časté onemocnění s vysokou mortalitou, u kterého je důležité zahájení včasné rehabilitace. Brzké propuštění umožňuje rehabilitaci v domácím prostředí podle volby pacienta a jeho rodiny. Největším cílem rehabilitace je pro pacienty návrat k všedním denním aktivitám. Cíl: Cílem práce je vytvoření edukačního materiálu "Soubor doporučení pro pacienty a jejich rodiny", jehož obsahem je problematika CMP, epidemiologie, důsledky a rizika, praktické rady do života, přehled kompenzačních pomůcek, možnosti rehabilitace, informace o sociálním poradenství, logopedii a ambulantní rehabilitaci a kontakty na právní poradenství v této problematice. Dalším cílem je získání zpětné vazby k vytvořenému edukačnímu materiálu. Metodologie: Práce shrnuje dostupnou literaturu v České republice i v zahraničí za účelem vypracování souboru doporučení pro pacienty. Metody sběru dat zahrnují kvalitativní předvýzkum formou případové studie u 10 pacientů, kterým byl před ukončením hospitalizace předán "Soubor doporučení pro pacienty a jejich rodiny". Po 3...
|
|
|
Vliv běžných denních činností na vertebrogenní potíže bederní páteře
SÁBLÍKOVÁ, Ivana
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem běžných denních činnosti na vertebrogenní potíže bederní páteře. Právě bederní páteř je nejčastějším místem výskytu bolestí, protože je zde přenesen pohyb z dolních končetin a pánve. Původem těchto potíží je v první řadě nesprávné provádění každodenních aktivit, při kterém dochází k nerovnoměrnému zatížení svalových skupin a k nedostatečné stabilizaci páteře. Cílem této práce bylo zjistit, jaký vliv má nesprávné provádění běžných denních činností na bolesti bederní páteře, jak je důležité provádět tyto činnosti správně a nastínit možnosti fyzioterapie a kinezioterapie, jako prevenci a léčbu těchto potíží. V teoretické části je popsána anatomie bederní páteře a její funkce, postura a držení těla, běžné denní činnosti, které ovlivňují bederní páteř, správné provádění těchto činností a v neposlední řadě možnosti fyzioterapie při bolestech bederní oblasti páteře. Praktickou část jsem zpracovala formou kvalitativního výzkumu. Cílová skupina se skládala ze dvou žen, ve věku 20 a 44 let a jednoho může, ve věku 23 let, při čemž všichni trpěli bolestmi bederní páteře. Terapie probíhala po dobu 8 týdnů, jedenkrát týdně pod mým dohledem a pacienti měli za úkol cvičit obden cviky, které byly zadávány při jednotlivých návštěvách. Na začátku terapie byla pomocí rozhovoru odebrána anamnéza, byl proveden vstupní kineziologický rozbor, který jsem doplnila o dokumentaci a stanovil se krátkodobý kinezioterapeutický plán. Před začátkem terapie jsem stanovila cvičební jednotku, která byla individuálně upravována, podle momentálních schopností respondentů. Soubor cviků obsahoval spinální cviky, aktivaci hlubokého stabilizačního systému, aktivaci správného dechového stereotypu, cviky z metody Ludmily Mojžíšové a prvky z dynamické neuromuskulární stabilizace. Na konci terapie byl proveden výstupní kineziologický rozbor, který obsahoval fotodokumentaci a byl stanoven dlouhodobý kinezioterapeutický plán. U všech probandů došlo ke zlepšení dechového stereotypu, celkového držení těla při každodenních činnostech a ke zmírnění bolesti v bederní páteři.
|
|
|
Využití Psychobiografického modelu péče při práci se seniory
Svobodová, Markéta ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem využití psychobiografického modelu péče při práci se seniory. První část práce se zaměřuje na teoretický rámec, kde jsou vysvětleny pojmy, jako je stáří a jeho věková hranice, změny ve stáří a potřeby seniorů, demence a její formy. Dále zde nalezneme informace o vybraných sociálních službách pro seniory, jejich pracovnících a etickém kodexu. Kromě toho práce obsahuje informace o psychobiografickém modelu a vším, co s ním souvisí. Druhá část je zaměřena na konkrétní využití modelu v Domově pro seniory Háje a v Domově pro zrakově postižené Palata. Klíčová slova: Senior, stáří, psychobiografický model péče, demence, princip normality, fáze regrese, aktivity denního života, biografie, individuální plány péče, reminiscence.
|
|
|
Stanovení úrovně funkční kapacity pro výkon běžných denních činností a činností spojených se zaměstnáním u osob s kardiovaskulárním onemocněním
Šimková, Klára ; Uhlířová, Jaromíra (vedoucí práce) ; Kotková, Karla (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno a příjmení: Klára Šimková Vedoucí práce: Mgr. Jaromíra Uhlířová Oponent práce: Název bakalářské práce: Stanovení úrovně funkční kapacity pro výkon běžných denních činností a činností spojených se zaměstnáním u osob s kardiovaskulárním onemocněním Tato bakalářská práce shrnuje základní informace o kardiovaskulárních onemocněních, jejich epidemiologii, nejčastějších příčinách vzniku, nejčastějších typech onemocnění, rizikových faktorech vzniku a jejich prevalenci. Dále je věnována popisu postupů, fází a cílů rehabilitace u cílové skupiny osob. Zvláštní pozornost je zaměřena na ergoterapeutickou intervenci a s ní spojené možnosti hodnocení funkční kapacity v oblasti běžných denních činností a činností spojených se zaměstnáním u osob s kardiovaskulárním onemocněním. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části, která je zpracována formou literární rešerše, je shrnutí základních poznatků o kardiovaskulárních onemocněních, jejich rehabilitaci a možnostech hodnocení funkční kapacity nemocných osob v různých fázích rehabilitace. Praktická část obsahuje dvě kazuistiky pacientů a zpracovává data z dotazníkového šetření. Dotazník je zaměřen na získání informací z pracovišť, na kterých je přítomné kardiologické i rehabilitační oddělení. Zpracovává...
|
|
| |
|
| |
|
|
Ergoterapie v dětské revmatologii
Therová, Michaela ; Nováková, Olga (vedoucí práce) ; Krivošíková, Mária (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno: Michaela Therová Vedoucí práce: Bc. Olga Nováková, M.Sc Název bakalářské práce: Ergoterapie v dětské revmatologii Abstrakt bakalářské práce: Bakalářská práce se zabývá problematikou ergoterapie v dětské revmatologii a je zaměřená především na volnočasové aktivity a běžné denní činnosti u dětí s polyartritidou v mladším školním věku. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí - na praktickou a teoretickou. Teoretická část se zabývá stručnou charakteristikou oboru ergoterapie, popisem juvenilní idiopatické artritidy, zvláště pak polyartritidy. Dále se tato část věnuje ergoterapii u dětí s polyartritidou a různým druhům vyšetření, které ergoterapeut u těchto dětí využívá (Dotazník k hodnocení zdravotního stavu dítěte CHAQ, dotazník JAHODA - juvenilní artritida - hodnotící data, vyšetření úchopů a goniometrie). Praktická část se skládá ze 6 narativních kazuistik dětských pacientů s polyartritidou, zaměřených převážně na volnočasové aktivity a běžné denní činnosti. Výsledky vyšetření dětí s polyartritidou jsou v této práci porovnány se vzorkem 5 zdravých dětí. Cílem bakalářské práce je zjistit, jak děti s polyartritidou tráví svůj volný čas, které běžné denní a herní činnosti jsou pro ně z důvodu tohoto onemocnění obtížné a které jsou bez obtíží. Ze získaných informací je...
|
|
| |
|
|
Stanovení běžných aktivit pacientů s Alzheimerovou nemocí v klinické praxi
Martínek, Pavel ; Bartoš, Aleš (vedoucí práce)
Alzheimerova nemoc (AN) je velmi časté onemocnění, v České republice postihuje přibližně 150 tisíc lidí. Diagnostická kritéria vyžadují nejen zhodnocení kognitivních funkcí (například paměti), ale také aktivit denního života (ADL). Práce si klade za cíl popsat koncept ADL a vyhledat dostupné informace o jeho hodnocení u pacientů s AN. Zároveň je jejím cílem popsat nástroje, které jsou v zahraničí a v České republice k dispozici a poskytnout důležité informace pro jejich použití. Shrnuje také vlastní zkušenosti s používáním dotazníků ADL u pacientů s AN. Hodnocení ADL lze použít k diagnostice onemocnění AN nebo již jejích prodromálních stádií, k hodnocení účinnosti léčby či progrese onemocnění, k jeho stagingu, odhadu zátěže pečovatele a k dalším účelům. Vyplnění dotazníků pečovatelem je v klinické praxi pro běžné hodnocení ADL nejvhodnější metodou. Práce obsahuje přehled 14 dotazníků ADL užívaných v zahraničí a jejich stručný popis. Spolu s mým školitelem jsme během mé studentské vědecké aktivity převedli do českého prostředí tři dotazníky ADL (FAQ-CZ, DAD-CZ a BADLS-CZ). Tyto dotazníky byly dány k vyplnění pečovatelům 47 pacientů s klinicky pravděpodobnou AN podle kritérií NINCDS-ADRDA. Kognitivní výkonnost pacientů byla hodnocena testem Mini-Mental State Examination. ADL nebylo možné odhadnout z...
|
|
|
Míra obtíží při vykonávání běžných denních činností u pacientů s revmatoidní artritidou
KAAS, Jiří
Teoretická východiska: Revmatoidní artritida je chronické systémové onemocnění, které se projevuje především zánětlivým postižením kloubů. Mezi hlavní potíže, se kterými se musí nemocný každodenně potýkat patří bolesti pohybového aparátu a únava. Choroba je typická svým dlouhým, progresivním průběhem a i když nevede přímo ke smrti nemocného, zkracuje jeho život v průměru asi o deset let. Závažnost onemocnění spočívá v tom, že postupně dochází k narušení pohybových schopností jedince. Nejprve se musí nemocný vyvarovat větší fyzické aktivitě, mnohdy se musí vzdát svých koníčku a někdy též zaměstnání. V nejvážnějších případech může být choroba překážkou i v provádění základních sebeobslužných činností. Cíl práce: Cílem práce je zmapovat míru potíží při vykonávání každodenních činností u pacientů s revmatoidní artritidou Hypotézy - H1: Pacienti s revmatoidní artritidou pociťují obtíže při vykonávání běžných denních činností, H2: Pacienti s revmatoidní artritidou využívají opěrné a kompenzační pomůcky při vykonávání běžných denních činností, H3: Pacienti s revmatoidní artritidou využívají pomoc druhé osoby při vykonávání běžných denních činností Metodika: Výzkumná část práce byla realizována na základě kvantitativního šetření v rámci grantového projektu číslo 120/2012/S ?Odraz kvality života v ošetřovatelství?. Pro vlastní šetření byl využit standardizovaný dotazník HAQ, který byl distribuován nemocným s revmatoidní artritidou. Velikost výzkumného souboru byla stanovena na 200 nemocných trpících revmatoidní artritidou z celé České republiky. Respondenti byli vybíráni na základě kvótního výběru, kdy mělo být dodrženo poměru žen a mužů 3:1, tedy 150 žen a 50 mužů. Při vyhledávání respondentů byly předně osloveny organizace sdružující nemocné s touto diagnózou. Všechny získané výsledky byly statisticky zpracovány v programu SASD (statistická analýza sociálních dat). Použita byla popisná statistika. Výsledky: Výsledky lze rozdělit do tří oblastí podle toho, k jaké hypotéze se vztahují. První část výsledků poskytla informace o stupni obtíží, které jedinci pociťují při vykonávání konkrétních běžných denních činností. Bylo zjištěno, že jako nejobtížnější činnosti vnímají nemocní sundání předmětu z výšky nad hlavou a koupání ve vaně. Druhá oblast přinesla informace o používaných pomůckách při vykonávání každodenních činností. Nejčastěji respondenti uváděli pomůcky pro oblékání či madlo u vany. Třetí a zároveň poslední oblast přinesla odpověď na to, u kterých činností nemocní potřebují pomoc druhé osoby. Nejčastěji bylo uvedeno dosahování či otevírání věcí. Podstatná část dotazovaných však uvedla, že žádnou pomoc druhé osoby při běžných denních činnostech nepotřebují. Na základě výsledků byly stanovené hypotézy vyhodnoceny takto: H1 - Pacienti s revmatoidní artritidou pociťují obtíže při vykonávání běžných denních činností potvrzena, H2 - Pacienti s revmatoidní artritidou využívají opěrné a kompenzační pomůcky při vykonávání běžných denních činností potvrzena a H3 - Pacienti s revmatoidní artritidou využívají pomoc druhé osoby při vykonávání běžných denních činností nepotvrzena. Závěr: Práce poskytuje podrobný a komplexní pohled na problematiku vykonávání běžných denních činností u nemocných s revmatoidní artritidou. Výsledky mohou využít jak sestry v praxi tak studenti ošetřovatelství a příbuzných oborů. Práce může být též podkladem pro další výzkumné šetření. Výsledky práce budou též prezentovány a publikovány.
|
host ::
RSS.