|
Stanovení genetických parametrů u vybraných ukazatelů plodnosti ovcí a přepracování stávajících způsobů hodnocení zvířat (předpověď plemenné hodnoty).
Schmidová, Jitka ; Vostrý, Luboš (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Cílem práce bylo vybrání vhodného modelu pro odhad genetických parametrů, odhad genetických parametrů a předpověď plemenných hodnot pro četnost vrhu u nejvíce rozšířených plemen ovcí chovaných v České republice. Analyzováno bylo celkem 143896 údajů o bahnění z let 1990 až 2012. Metodou BLUP animal model byly odhadnuty komponenty rozptylu a genetické parametry, a to pro každé plemeno samostatně. Základní modelová rovnice zahrnovala efekt věku bahnice (fixní efekt) a dále náhodné efekty stádo-rok-období bahnění, trvalé prostředí a aditivní genetický efekt zvířete (bahnice). Dále byly zkoumány modifikace základního modelu, kdy byly zahrnovány různé kombinace efektů spojených s pářením (efekt harému, trvalé prostředí a aditivní genetický efekt berana).
Odhady fenotypové variance se zvyšovaly s rostoucím průměrem četnosti vrhu (od 0,236 u šumavské ovce do 0,779 u romanovské ovce). Podíl trvalého prostředí bahnice byl velmi nízký u všech plemen (od 0,0001 do 0,0262). Vliv sdruženého efektu stádo-rok-období (CG) na celkovou variabilitu četnosti vrhu (0,0223 - 0,1309) byl u většiny plemen větší než aditivní genetická variance (0,0146 - 0,0587). Nejnižší koeficienty dědivosti a opakovatelnosti byly odhadnuty u ovce šumavské (h2 = 0,0619; w2 = 0,0823) a plemene romney (h2 = 0,0626; w2 = 0,0811); zatímco nejvyšší byly odhadnuty u plemene merinolandschaf (h2 = 0,1091; w2= 0,1129).
Podíl efektu plemenného berana se pohyboval v rozmezí od 0,01 do 0,02 fenotypové variance u šumavské ovce, od 0,04 do 0,05 u plemene suffolk a od 0,05 do 0,1 u romanovské ovce. Zahrnutí efektů souvisejících s pářením (efekt plemenného berana, harém a/nebo trvalé prostředí berana) do modelové rovnice snížilo informační kritérium odchylek (DIC), což poukazuje na to, že tyto modely jsou vhodnější než model základní.
Z výsledků práce vyplývá, že i podíl aditivního genetického efektu bahnice na variabilitě četnosti vrhu je u jednotlivých plemen rozdílný, což je vhodné vzít do úvahy při genetickém hodnocení zvířat. Výsledky dále ukazují, že berani, jakožto otcové výsledných vrhů, mají sice malý, ale prokazatelný vliv na počet narozených jehňat. Odhady genetických parametrů ukazují, že selekce podle "paternálních" plemenných hodnot by mohla být dalším selekčním kritériem, jak zlepšit četnost vrhu u ovcí.
|
|
Optimální digitální model terénu pro erozní analýzy
Středová, Kamila ; Brychta, Jiří (vedoucí práce) ; Rejha, Vít (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou využitelnosti dostupných zdrojů výškopisných dat pro hodnocení topografického faktoru při určování množství vodní eroze v území. Práce porovnává výsledky s ohledem na původ dat, jejich přesnost a rozlišení digitálního modelu terénu, který je těmito daty tvořen. Výpočet topografického faktoru v prostředí ArcGIS bude konfrontován s výsledky univerzální rovnice ztráty půdy (USLE). Na základě četnosti shody bude odvozeno, jaký zdroj dat a rozlišení digitálního modelu terénu je pro stanovení topografického faktoru optimální.
|
|
Hydrodynamická ložiska šestiválcového vznětového motoru
Hruška, Miroslav ; Píštěk, Václav (oponent) ; Dundálek, Radim (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se věnuje hydrodynamickým kluzným ložiskám hnacího ústrojí řadového šestiválcového vznětového traktorového motoru. V úvodní části je sestaven přehled soudobě používaných ložiskových materiálů a konstrukčních řešení ložiskových pánví. Dále je uvedena obecná Reynoldsova rovnice hydrodynamického mazání. Stěžejní část diplomové práce je věnována vytvoření virtuálního modelu klikového mechanismu v MBS systému ADAMS/Engine. Tuhá kliková hřídel je v tomto modelu nahrazena pružnou klikovou hřídelí, která je připravena v MKP programu ANSYS a následně exportována. V závěrečné části jsou uvedeny výsledky simulací a jejich zhodnocení.
|
|
Mathematical methods of optimal control theory and their applications
Felixová, Lucie ; Tomášek, Petr (oponent) ; Čermák, Jan (vedoucí práce)
This master's thesis deals with the continuous optimal control problem, which is one of the most important applications of the dierential equations theory. The aim of this work was to study the mathematical theory of the optimal control and the signicant part was to show how Pontryagin's maximum principle and Bellman's principle of optimality can be used in the particular optimal control problems. The emphasis was mainly put on the time and energy ecient electrically powered train control problem, where the quadratic resistant function has been involved.
|
|
Řízení laboratorního modelu nestabilního balancujícího vozidla
Horák, Petr ; Zavadinka, Peter (oponent) ; Grepl, Robert (vedoucí práce)
Tento diplomový projekt je součástí projektu HUMMER. Projekt se zabývá prací tří studentů na vývoji nestabilního dvoukolového vozítka typu Segway a jeho zmenšeného laboratorního modelu. Tato práce se zabývá oživením laboratorního modelu, návrhem jeho řízení a realizací jeho ovládání (podrobnější rozdělení úkolů na projektu je uvedeno níže). Na začátku práce je uvedena rešeršní studie. Ve své první části se zabývá podobnými modely ve světě, jejich konstrukcí a způsobem řízení. V další části rešerše následuje popis reálného modelu a odvození jeho základních rovnic, v poslední části je pak uveden princip činnosti některých použitých senzorů. Dalším krokem byl výběr a návrh potřebné elektroniky. V příslušné kapitole jsou popsány veškeré navrhované elektronické moduly a použité senzory. Jsou zde také uvedeny parametry baterie či poháněcích servomotorů. Následujícím úkolem byl odhad parametrů soustavy. Odhad byl prováděn po částech. V kapitole je detailně popsán způsob měření dat i sestavování estimačního modelu. Předposledním krokem byl návrh PID a LQR řízení modelu pomocí I/O karty MF 624 a jejich porovnání. Následoval výběr lepšího regulátoru a jeho následná implementace na mikrokontrolér. Posledním krokem pak byla realizace ovládání jízdy modelu pomocí joysticku a nadřazeného PC.
|
|
Efektivní systém odměňování ve veřejné správě
Picka, Jakub ; Kubátová, Květa (vedoucí práce) ; Izák, Vratislav (oponent) ; Malý, Ivan (oponent)
Výdaje na odměnu za vykonanou práci (OVP) zaměstnanců veřejného sektoru tvoří velmi významnou složku veřejných výdajů, když se v současné době v ČR pohybují okolo 200 mld. Kč ročně. Úprava systému odměňování zaměstnanců ve veřejné správě (sektoru) je tedy významnou možností zefektivnění využívání veřejných prostředků. Na zhodnocení současného stavu a představení některých konkrétních možností efektivního nastavení tohoto systému je zaměřena tato práce. Jejím primárním cílem je provést analýzu systému odměňování zaměstnanců veřejného i soukromého sektoru a to jak kvalitativně, tak kvantitativně. V rámci primárního cíle je také provedena dekompoziční analýza, která naznačí, zda jsou zaměstnanci některého ze sektorů diskriminováni. Sekundárním cílem práce je uvést doporučení pro nastavení systému odměňování zaměstnanců veřejného sektoru za účelem zvýšení jeho efektivnosti z pohledu veřejných výdajů při zachování jeho motivační funkce. Práce je rozčleněna do pěti kapitol. První kapitola s názvem "Teoretická východiska" uvádí přehled relevantní literatury, základní východiska v oblasti ekonomické teorie, problematiku Mincerovy mzdové rovnice, která později slouží jako východisko regresní i dekompoziční analýzy a především podrobně popisuje dekompoziční metody sloužící k vysvětlení rozdílu ve výši OVP v soukromém a veřejném sektoru. Tyto dekompoziční metody představují spolu s kvantilovou regresí hlavní nástroj sloužící ke splnění cíle této práce. Druhá kapitola s názvem "Systém odměňování zaměstnanců veřejného sektoru" popisuje konstrukci systému odměňování zaměstnanců veřejného sektoru a na datech ukazuje, že tato konstrukce přináší výsledky v podobě OVP, které neodpovídají trhu. Třetí kapitola s názvem "Regresní model" navazuje na analýzu provedenou na datech z ISPV v druhé části předchozí kapitoly a jejím smyslem je připravit podklady pro ověření a prohloubení jejích závěrů. Čtvrtá kapitola s názvem "Regresní a dekompoziční analýza" vychází z regresního modelu sestaveného v předchozí kapitole a popisuje výsledky regresních a dekompozičních analýz provedených na popsaném vzorku dat. Kapitola ověřuje hypotézy stanovené v úvodu práce a odpovídá na položené výzkumné otázky. Poslední, pátá kapitola s názvem "Interpretace výsledků a doporučení" je rozdělena do tří částí a zaměřuje se na interpretaci výsledků, návrhy úpravy systému odměňování a doporučení pro další výzkum. Hlavním zjištěním práce je, že systém odměňování zaměstnanců veřejného sektoru je nastaven tak, že sice na celkovém průměru přináší zcela srovnatelné výsledky v podobě OVP jako celý trh práce, mimo průměr tomu tak ale není. Provedená regresní analýza ukázala, že veřejný i soukromý sektor hodnotí stejné věci rozdílně (liší se hodnoty regresních koeficientů proměnných) a to jak na průměru, tak podél celého rozdělení. Lze tedy říci, že mechanizmus odměňování zaměstnanců veřejného sektoru je od toho tržního odlišný. Tuto skutečnost potvrzuje i významně vyšší koeficient determinace regresního modelu veřejného sektoru. Ohledně možné diskriminace provedené analýzy ukázaly, že zaměstnanci ve veřejném sektoru mohou v rozporu s očekáváními být pozitivně diskriminováni pouze do přibližně patnáctého percentilu, od této hodnoty pak negativně. To potvrdily i dekompoziční analýzy provedené na průměru, kde se ukazuje, že zaměstnanci veřejného sektoru jsou na této úrovni diskriminováni negativně (pokud by měli zaměstnanci veřejného sektoru stejné regresní koeficienty jako zaměstnanci soukromého sektoru, jejich výdělek by vzrostl). V neposlední řadě tento závěr potvrdila dummy proměnná SFERA, která reprezentuje příslušnost k soukromému sektoru, když hodnota jí odpovídajících regresních koeficientů se při kvantilové regresní analýze podél rozdělení vyvíjí od záporných hodnot ke kladným a je významně rostoucí. Práce také ukázala, jak lze systém odměňování zaměstnanců veřejného sektoru upravit tak, aby odměňoval zaměstnance srovnatelně s trhem.
|
| |
|
Distribution of the turbulent kinetic dissipation rate in an agitated vessel
Kysela, Bohuš ; Sulc, R. ; Konfršt, Jiří ; Chára, Zdeněk ; Fořt, I. ; Ditl, P.
The design of the agitated tanks depends on the proposed operating conditions and processes\nfor that they are used for. Namely dissipation rate of the turbulent kinetic energy is important\nparameter for the scale-up modelling. The dissipation rate is commonly determined as integral\nvalue based on power input of the impeller, but without information about distribution inside\nthe agitated volume. The cumulative distributions of the dissipation rate within an agitated\nvessel are estimated by evaluations of the CFD (Computational Fluid Dynamics) results,\nwhere the data was obtained from RANS (Reynolds Averaged Navier-Stokes equations) and\nLES (Large Eddy Simulations). The simulations were performed for an agitated vessel\nequipped with four baffles and stirred by a standard Rushton turbine (tank diameter 0.3 m,\nimpeller diameter 0.1 m, off-bottom clearance half of tank diameter, impeller speed 200 rpm).\nThe values of the dissipation rate from the LES calculations were approximated by computing\nthe SGS (Sub Grid Scale) dissipation rate.
|
|
Zdanění a doprava
Kocsisová, Tereza ; Vítek, Leoš (vedoucí práce) ; Pavel, Jan (oponent)
Cílem diplomové práce je nalezení vhodných regresních modelů mezi vybranými statistickými údaji z oblasti dopravy a HDP přepočteným podle parity kupní síly na obyvatele a zjištění, zda jsou tyto modely statisticky významné. V první části práce je teoretický úvod do problematiky dopravy z hlediska ekonomie, jakožto i popis metod regresní analýzy, který je následně využit v praktické části. Praktická část čerpá data z internetových stránek Eurostatu, které poskytují pro tuto diplomovou práci dostatečný statistický podklad. Data jsou graficky zpracována formou bodových grafů, na základě kterých jsou určeny matematické rovnice regresních závislostí. Volba vhodné regresní analýzy je provedena na základě indexu determinace a hladina významnosti je zvolena na úrovni alfa = 0,05.
|
|
Statistická analýza rozdělení extrémních hodnot pro cenzorovaná data
Chabičovský, Martin ; Karpíšek, Zdeněk (oponent) ; Michálek, Jaroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá rozdělením extrémních hodnot a cenzorovanými výběry. V teoretické části je popsána metoda maximální věrohodnosti, typy cenzorovaných výběrů a je definováno rozdělení extrémních hodnot. V práci jsou odvozeny věrohodnostní rovnice pro cenzorované výběry z exponenciálního, Weibullova, logaritmicko-normálního, Gumbelova a zobecněného extrémního rozdělení. Pro tato rozdělení jsou též odvozeny asymptotické intervalové odhady a je provedena simulační studie sledující závislost odhadu parametru na procentu cenzorování.
|
host ::
