|
|
Role of Bardet-Biedl syndrome (BBS) protein complex in T cells
Niederlová, Veronika ; Štěpánek, Ondřej (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
BBSome je proteinový komplex zásadní pro transport specifických nákladů do primární cilie. Buňky hematopoetického původu, mezi které patří i T lymfocyty, primární cilie obvykle netvoří. Současný výzkum však odhalil překvapivé paralely mezi primární cilií a imunologickou synapsí. Vedle dalších podobností například obě struktury využívají stejné transportní proteiny včetně blízkých interakčních partnerů BBSomu, proteinů Rab8 a IFT20. Prvním cílem této práce bylo prozkoumat roli BBSomu v biologii T lymfocytů. S použitím RT-qPCR jsme prokázali, že podjednotky BBSomu jsou exprimovány v lymfoidních tkáních a T lymfocytech. Studium lokalizace podjednotek BBSomu v buněčné linii Jurkat a primárních T lymfocytech OT-I odhalilo, že podjednotky mají různou lokalizaci. Podjednotka BBS4 lokalizovala do centrozomu, podjednotky BBS1, BBS5 a BBip10 byly přítomné všude v cytoplazmě. Po kontaktu s antigen-prezentující buňkou se signál podjednotky BBS4 přemístil do imunologické synapse. Mutace v genech kódujících BBSome způsobují Bardet-Biedlův syndrom (BBS), vzácné onemocnění projevující se multiorgánovými vadami. Druhým cílem této práce bylo zjistit, zda existuje souvislost mezi BBS a imunitním systémem. Analýza lékařských záznamů více než 450 pacientů s BBS prokázala, že u pacientů s BBS se oproti normální populaci...
|
|
|
Nový chimérický antigenní receptor (CAR) pro terapii infekce lidským cytomegalovirem (HCMV)
Kroutilová, Marie ; Němečková, Šárka (vedoucí práce) ; Forstová, Jitka (oponent)
Lidský cytomegalovirus (HCMV, Herpesviridae) může způsobit vážné komplikace infikovaným pacientům podstupujícím transplantaci krvetvorných buněk. V současné době jsou pacienti léčeni antivirotiky nebo jsou využívány HCMV-specifické T lymfocyty seropozitivního dárce štěpu. V této práci byla zkoumána možnost zacílení HCMV-nespecifických T lymfocytů seronegativního dárce na HCMV-infikované buňky pomocí chimérického antigenního receptoru (CAR), tj. uměle zkonstruovaného receptoru pro T lymfocyt. Jako cíl pro tento receptor byl vybrán virový glykoprotein B (gB). Pro konstrukci CAR proti gB (gBCAR) byla použita publikovaná sekvence jednořetězcového variabilního fragmentu lidské protilátky. Po ověření produkce a povrchové lokalizace v buněčných liniích byl gBCAR vnášen do lidských T lymfocytů pomocí lentivirových vektorů. Jako cílové buňky byly použity lidské embryonální fibroblasty (LEP) infikované HCMV, u kterých byla prokázána povrchová exprese gB. Funkčnost gBCAR byla ověřena inkubací modifikovaných T lymfocytů s infikovanými buňkami a následnou analýzou média pro zjištění koncentrace IFNγ, která byla signifikantně vyšší u gBCAR T lymfocytů inkubovaných s HCMV-LEP oproti kontrolám. Dosažené výsledky ukazují specifitu gBCAR vůči HCMV-infikovaným buňkám a poskytují základ k dalšímu funkčnímu testování a...
|
|
|
Úloha přirozených lymfoidních buněk při infekci virem chřipky
Mouyabi, Flaviancia ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Kössl, Jan (oponent)
Přirozené lymfoidní buňky (ILC - innate lymphoid cell) představují nedávno objevenou skupinu buněk přirozené imunity. Nemají antigenně specifické receptory, ale mohou být aktivovány pomocí cytokinů podobně jako T lymfocyty. ILC hrají klíčovou roli v regulaci zánětu, opravě tkání, regulaci komenzálních bakterií, antiinfekční imunitě a v regulaci tkáňové homeostázi. Přítomnost myších a lidských ILC může být v plicích detekovatelná jak v průběhu chřipkové infekce, tak po ní, kdy se ILC podílejí na reparaci poškozeného plicního parenchymu. Ať už přímo, nebo nepřímo, ILC poskytují ochranu proti virovým infekcím sekrecí cytokinů a spoluprací s dalšími buňkami (např. T lymfocyty, makrofágy). Je tedy zřejmé, že plicní ILC jsou důležité při imunitních odpovědích a v tkáňové homeostázi, ale pro plné porozumění jejich úlohy budou zapotřebí další studie zabývající se tímto tématem. Cílem této bakalářské práce bylo charakterizovat tyto buňky, zaměřit se na jejich funkci v plicích a popsat jejich roli v průběhu chřipkové infekce.
|
|
|
Úloha přirozených lymfoidních buněk při infekci virem chřipky
Mouyabi, Flaviancia ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Hájková, Michaela (oponent)
Přirozené lymfoidní buňky (ILC) představují nedávno objevenou skupinu buněk přirozené imunity. Nemají antigenně specifické receptory, ale mohou být aktivovány pomocí cytokinů podobně jako T lymfocyty. ILC hrají klíčovou roli v regulaci zánětu, opravě tkání, regulaci komenzálních bakterií, antiinfekční imunitě a v regulaci tkáňové homeostázi. Přítomnost myších a lidských ILC může být v plicích detekovatelná jak v průběhu chřipkové infekce, tak po ní, kdy se ILC podílejí na reparaci poškozeného plicního parenchymu. Ať už přímo, nebo nepřímo, ILC poskytují ochranu proti virovým infekcím sekrecí cytokinů a spoluprací s dalšími buňkami (např. T lymfocyty, makrofágy). Je tedy zřejmé, že plicní ILC jsou důležité při imunitních odpovědích a v tkáňové homeostázi, ale pro plné porozumění jejich úlohy budou zapotřebí další studie zabývající se tímto tématem. Cílem této bakalářské práce bylo charakterizovat tyto buňky, zaměřit se na jejich funkci v plicích a popsat jejich roli v průběhu chřipkové infekce.
|
|
|
Chimeric antigen receptors in the treatment of hematological malignacies
Fellnerová, Adéla ; Filipp, Dominik (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
(CZ) Chimérické antigenní receptory (CAR) jsou syntetické molekuly kombinující antigenní specifitu monoklonální protilátky se signalizací běžného T-buněčného receptoru. Těmito receptory jsou geneticky modifikovány lidské T-lymfocyty a ty jsou tak vyzbrojeny konkrétní antigenní specifitou. Tato technologie je průlomovou v oboru nádorové imunoterapie. Adoptivní transfer geneticky upravených T-lymfocytů byl doposud nejúspěšnější formou léčby hematologických malignit. To z toho důvodu, že nádory krve mají difúzní charakter, na rozdíl od pevných nádorů, které mají charakteristické imunosupresivní mikroprostředí. CAR technologie je v současné době nejintenzivněji studována ve Spojených státech, kde probíhají desítky klinických studií. Přesto, že se tato terapeutická metoda jeví jako velice perspektivní, v České republice se jí věnuje velmi omezený počet lidí a probíhající klinické studie neexistují. Ve spolupráci s MUDr. Pavlem Otáhalem, který se tímto tématem zabývá a má velký zájem dostat tuto terapeutickou metodu do české klinické praxe, jsme připravili několik receptorů, jejichž samostatnou funkčnost jsme ověřili dvěma nezávislými metodami. Stabilní CAR-exprimující T-buněčné linie rozpoznávající B-buněčné antigenům CD19 a CD20 byly připraveny za pomocí lentivirů. T-buněčné linie exprimující...
|
|
|
Sledování imunitních parametrů v průběhu protinádorové imunoterapie
Bílková, Pavla ; Palich Fučíková, Jitka (vedoucí práce) ; Fialová, Anna (oponent)
Dendritické buňky jsou nejúčinnějšími antigen prezentujícími buňkami v lidském organismu a jejich významnou úlohou v imunitních dějích je stimulace naivních T lymfocytů a tím zahájení primární specifické imunitní odpovědi. Objevení dendritických buněk a poznání jejich funkce přispělo k myšlence využít dendritické buňky k léčbě nádorových onemocnění pomocí imunoterapie. Protinádorová imunoterapie je léčebná strategie, která má za cíl vyvolání a udržení imunitních odpovědí proti nádorovým buňkám. V současné době má imunoterapie pomocí dendritických buněk stále silnější postavení mezi ostatní terapií a představuje slibné terapeutické možnosti pro pacienty s nádorovým onemocněním. V této práci jsem sledovala účinnost léčby u pacientů s karcinomem prostaty léčených imunoterapií na bázi dendritických buněk. Zaměřila jsem se na detekci antigenně specifických T lymfocytů v periferní krvi proti nádorovým antigenům PSA, NY ESO 1, MAGE A1 a MAGE A3. Pomocí 3 denního standardního protokolu na detekci antigen specifických T lymfocytů pomocí intracelulárního barvení cytokinů se nám podařilo detekovat pouze malé procento této minoritní populace. Prodloužením protokolu jsme zvýšili senzitivitu stanovení a detekovali jsme signifikantně zvýšené procento antigen specifických T lymfocytů v periferní krvi po roční aplikaci DC...
|
|
|
Příprava expresního vektoru pro produkci receptorů CD69 a S1P1
Leontovyč, Adrian ; Vaněk, Ondřej (vedoucí práce) ; Obšil, Tomáš (oponent)
T- a B-lymfocyty hrají klíčovou roli v imunitním systému, neboť v organismu zajišťují specifickou imunitu. Receptor S1P1 reguluje uvolňování lymfocytů z lymfatických orgánů do krve, odkud pak putují k místu infekce. Bylo zjištěno, že transmembránový helix 4 receptoru S1P1 interaguje s transmembránovou částí receptoru CD69 a tato interakce je následně zodpovědná za zadržení lymfocytů v lymfatických orgánech. Cílem této práce bylo připravit expresní plazmidy pro produkci těchto dvou receptorů a jejich další výzkum.
|
|
|
Imunologický profil experimentální autoimunitní encefalomyelitidy.
Novosádová, Iva ; Fišerová, Anna (vedoucí práce) ; Zajícová, Alena (oponent)
4 Český abstrakt Experimentální autoimunitní encefalomyelitida (EAE) je uznávána jako myší model lidského autoimunitního onemocnění roztroušené sklerózy. Myší EAE je aktivně indukována imunizací vhodným myelinovým antigenem. Po imunizaci dochází k akumulaci CD4+ pomocných T lymfocytů (angl. T helper cell) Th1 a Th17 v centrální nervové tkáni, které produkcí svých cytokinů zprostředkovávají zánětlivou reakci vedoucí k destrukci myelinu. Hlavním cílem této práce bylo navození EAE s klinicky pozorovatelnými příznaky a sledování změn v počtech a změně fenotypu buněk, především NK buněk a T lymfocytů. NK buňky na svém povrchu nesou širokou škálu inhibičních a aktivačních receptorů. V obou skupinách má své zastoupení skupina receptorů C-lektinové rodiny NKR-P1. Ligand aktivační formy NKR-P1C není dosud znám, z tohoto důvodu bylo sledováno jeho zapojení v EAE. Dalším cílem bylo použití léčiva s ohledem na zlepšení průběhu choroby. Pro účel diplomové práce byly nejprve použity dva inbrední kmeny myší lišící se expresí NKR-P1 receptoru na NK buňkách. SJL/J myši (exprimují inhibiční NKRP1B) a C57BL/6 (exprimují aktivační NKRP1C). U SJL myší byla pozorována střídavě recidivující encefalomyelitida a u C57BL/6 chronická forma EAE. U obou kmenů myší byly detekovány změny počtu NK buněk i v ...
|
|
|
Nádorové mikroprostředí a význam protinádorové imunity pro klinický průběh lidských nádorových onemocnění
Partlová, Simona ; Špíšek, Radek (vedoucí práce) ; Drbal, Karel (oponent) ; Kovář, Marek (oponent)
Vznik a progrese nádoru se velmi liší v závislosti na typu nádoru, jeho lokalizaci, invazivitě, imunogenicitě a z velké části také na schopnosti aktivace imunitního systému. Dochází k četným interakcím mezi nádorovými buňkami a buňkami imunitního systému, ať již lokálně v místě vzniku primárního nádoru, nebo cestou působení různých mediátorů a cytokinů. Hlavním předmětem této práce bylo studium klíčových složek a aspektů imunitní odpovědi u pacientů s nádorovým onemocněním. V rámci našeho výzkumu jsme analyzovali zastoupení buněk imunitního systému v jednotlivých stádiích onemocnění pacientek s karcinomem ovaria. V této práci jsme si kladli za cíl sledovat dynamiku imunitní odpovědi, a to převážně v kontextu zastoupení jednotlivých populací T lymfocytů v periferní krvi a T lymfocytů infiltrujících do nádoru v časných a pokročilých stádiích onemocnění. Zjistili jsme, že v průběhu progrese karcinomu ovaria dochází k postupnému snížení prozánětlivé Th17 a Th1 imunitní odpovědi a dochází ke specifické migraci regulačních T lymfocytů do nádorové tkáně, jejímž důsledkem je silná imunosuprese v nádorovém mikroprostředí. Dále jsme prokázali, že se povaha imunitní odpovědi u pacientů s HPV-asociovanými nádory hlavy a krku výrazně liší od pacientů, jejichž nádory nejsou indukovány virovou infekcí. U HPV-pozitivních...
|
|
|
Úloha mutace genu LIF a relativní zastoupení NK buněk, NKT a T lymfocytů ve folikulární tekutině a krvi žen s různou anamnézou neplodnosti
Křížan, Jiří ; Šíma, Petr (vedoucí práce) ; Jonáková, Věra (oponent) ; Kročová, Zuzana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Autoreferát dizertační práce Úloha mutace genu LIF a relativní zastoupení NK buněk, NKT a T lymfocytů ve folikulární tekutině a krvi žen s různou anamnézou neplodnosti Jiří Křížan Praha 2010 1 | S t r á n k a Doktorské studijní programy v biomedicíně Univerzita Karlova v Praze a Akademie věd České republiky Program: Biomedicína Předseda oborové rady: Doc. RNDr. Vladimír Holáň, Dr.Sc. Školicí pracoviště: Mikrobiologický ústav, v.v.i., AV ČR Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4 tel: +420 296 442 318 Autor: Mgr. Jiří Křížan Školitel: RNDr. Petr Šíma, CSc. S disertací je možno se seznámit na děkanátě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze 2 | S t r á n k a OBSAH Obsah 2 Souhrn 3 1. Úvod 5 2. Hypotézy a cíle práce 6 3. Materiál a metodika 7 Materiál: 7 Metodika: 8 4. Výsledky 10 5. Diskuse 12 6. Závěry 15 7. Použitá literatura 16 Seznam publikací doktoranda v tomto uspořádání: 18 1. publikace in extenso (podkladem dizertace) 18 2. publikace in extenso (bez vztahu k dizertaci) 19 3 | S t r á n k a SOUHRN Cílem dizertační práce "Úloha mutace genu LIF a relativní zastoupení NK buněk, NKT a T lymfocytů ve folikulární tekutině a krvi žen s různou anamnézou neplodnosti" bylo stanovit, zda diagnostikované příčiny neplodnosti jsou v přímé souvislosti s některými...
|
host ::
RSS.