|
Brechtův Dreigroschenroman v českých překladech
Šimůnková, Helena ; Veselá, Gabriela (vedoucí práce) ; Kloudová, Věra (oponent)
Předmětem této diplomové práce je translatologická analýza a porovnání dvou překladů díla Dreigroschenroman významného německého autora Bertolta Brechta. První překlad vyšel v roce 1935, byl pořízen Jaroslavem Zaorálkem, verše přebásnil Břetislav Mencák. Druhý překlad vyšel v roce 1973, pořídil ho Rudolf Vápeník, verše přebásnil Ludvík Kundera. Žádný další překlad tohoto díla do češtiny prozatím nebyl pořízen. Empirické části práce, ve které je provedena vlastní analýza překladů, předchází část teoretická. V ní se věnujeme osobnosti spisovatele Bertolta Brechta, dílu Dreigroschenroman, recepci Brechtových děl u nás i v zahraničí a osobnostem překladatelů. V teoretické části jsme se pokusili zařadit autora a analyzované dílo do literárního, společenského a historického kontextu. Teoretická část je rozdělena na několik kapitol. V první kapitole se věnujeme úvodu do zkoumané problematiky a nastiňujeme cíl a strukturu diplomové práce. Ve druhé kapitole shrnujeme dosavadní stav zkoumané problematiky. Pozornost věnujeme biografické literatuře o Bertoltu Brechtovi, českým diplomovým pracím, které se zabývají dílem Bertolta Brechta, a odborným článkům se stejným tématem. Třetí kapitola je věnována osobnosti spisovatele Bertolta Brechta. Nejprve jsme pojednali o jeho životě s důrazem na autorovu politickou...
|
|
The Neo-Victorian novel: contemporary trend in British fiction
Szilágyiová, Ester ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
V roku 1966 keď Jean Rhys napísala svoj román Šíre Sargasové more nikto by si nebol pomyslel že týmto autorka odštaruje úplne nový literárny smer ktorého podstata tkvela v prehodnotení a prepísaní viktoriánskych mýtov. Sally Shuttleworth tento smer nazvala retro-viktoriánskym románom. Aj keď román Johna Fowlesa Francúzova milenka, vydaný v roku 1969, zaujal verejnosť so svojou otvorenou kritikou a paródiou viktoriánskych spoločenských a literárnych konvencií, zlatým vekom retro, alebo novo-viktoriánskeho románu nastala v 80. a 90. rokoch minulého storočia, keď sa mnoho súčasných autorov nadchlo viktoriánskou témou a tradíciou. Retro, alebo novo-viktoriánsky román naväzuje na viktoriánsku tradíciu vo svojich témach, motívoch a postavách, ktoré sú alebo pravé, ako napríklad v knihe Petra Ackroyda Fiktívny denník Oscara Wildea, alebo sú vymyslené, ako je tomu v rade románov Flashman od Georgea McDonalda Frasera . Novo-viktoriánsky román imituje texty z viktroriánskeho obdobia a vo väčšine prípadov napodobňuje viktoriánsku naráciu v štruktúre, forme a/alebo téme. Pri podrobnom skúmaní novo-viktoriánskeho románu je zrejmé, že návrat k viktoriánskemu štýlu sa nevzťahuje len na literatúru, ale sa stal aj súčasťou každodenného života britskej spoločnosti od 60. rokov minulého storočia. Vláda Margaret Tatcherovej...
|
|
Salman Rushdie v britské literární tradici a v překladech P. Dominika
Neradová, Martina ; Josek, Jiří (vedoucí práce) ; Tobrmanová, Šárka (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl zařadit Salmana Rushdieho do kontcxtll britské Cl světové literární tradice, charakterizuje ho jako postmodemího autora a shrnuje kl'iliku, ktcr0 je podrohen v rámci postkoloniálního diskursu. Práce se zab)'vájeclnotliv)'ll1i rysy Ru:-Ildicho tvorby, od prvkú magického realismu přes inlertextualitu. používání vícejazyčnosti aZ po mnohovrstcvna1): narativ, popisuje recepci Rushdieho díla a hodnotí jeho v)'znam. Dmhá část diplomové práce je včnovúna překladům Rushdieho románú z pera Pavla Dominika. Stručně ph::dstavuje překladatele a romány, kleré přeložil, zarn)'š1í se nad rolí ideologie \' překladu. podává přehled používání vícejazyčnosti v české literatuře, 7.ab)'vá se rrobl~my vZl1iLljíciml ph mezikulturním transferu a popisujc specifičnost prcUadu Rushdieho romúnu spojellou s tím, i;e se do jisté míry jedná o "překlad překladu". Na konkrétních příkladcch demonstruje Dominikovy překladatelské postupy. řešení slovních hříček a překladu vlastních jmen se sémantickým obsahem a charakterizuje překladatelův jazyk.
|
|
Japan in the novels of the British writer Kazuo Ishiguro
Kráľová, Martina ; Beran, Zdeněk (oponent) ; Hilský, Martin (vedoucí práce)
Myslím, že každého, kto prečítal Súmrak dňa (The Remains of the Day, 1989) od Kazua Ishigura, musel zaraziť rozpor medzi autorovým menom, ktoré je tak evidentne japonské, a románom, ktorý je tak dokonale anglický. Na prvý pohľad v ňom nie je nič, čo by naznačovalo, že je dielom autora japonského povodu. Ak však má čitateľ záujem o japonskú kultúru a može sa v tomto smere oprieť o určitú mieru znalostí, može si všimnúť, že téma, charakter aj motívy konania hlavného hrdinu majú s japonskou kultúrou viac než len málo spoločného. Chcela som preto v tejto práci nahliadnuť pod anglický povrch a dostať sa k japonskému jadru tohto románu. Chcela som poodhaliť, kam až v Ishigurovej tvorbe siaha vplyv japonskej kultúry, a preto som do tohto skúmania zahrnula aj prvé dva Ishigurove romány, ktoré sa odohrávajú v Japonsku, Bledý výhľad na hory (A Pale View of Hills, 1982) a Umelec miznúceho sveta (An Artist of the Floating World, 1986). Tieto tri romány dohromady tvoria uzavretý celok, pretože sú časovo najbližšie Ishigurovmu detstvu v Japonsku a tým aj vplyvu japonskej kultúry na autora. Zároveň sú to prvé výsledky autorovej snahy vyrovnať sa s minulosťou a "vypísať" sa z konfliktu stretu dvoch odlišných kultúr potom, čo sa rodina presťahovala do Veľkej Británie. Najvýraznejšie sa táto snaha prejavuje v prvom románe,...
|
|
D.H. Lawrence - Milenec lady Chatterleyové v překladu S. Jílovské a F. Vrby
Petrášková, Radka ; Kalivodová, Eva (vedoucí práce) ; Abdallaova, Naděžda (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá dvěma překlady románu D. H. Lawrence Milenec lady Chatterl~ové a zkoumá vliv genderové příslušnosti překladatele na překlad. Diplomová práce se v rámci svého omezeného rozsahu zabývá následujícúni tématy: Práce představuje stručnou biografů D. H. Lawrence a krátký přehled jeho obsáhlého životního díla, včetně periodizace. Práce zařazuje Lawrence do literárního kontextu jeho doby a vymezuje jeho pozici v souvislosti s anglickým modernistickým literárním proudem a hledá jeho postavení vůči ostatním literárním směrům Lawrenceovy doby a vůči literárním proudům, které této epoše předcházely. Diplomová práce dále zahrnuje nástin Lawrenceovy osobní filosofie, jeho světonázoru a názorů týkajících se žen a vztahů mezí mužem a ženou. Práce se také zabývá Lawrenceovou literární fikcí ženských postav a fikcí ženského prožívání fyzické lásky. Součástí diplomové práce je přehled hlavních momentů geneze Lawrenceova románu Milenec latjy Chatterl~ové, který také obsahuje základní informace o původních dvou verzích. Podrobněji se zabývá obsahem románu Milenec laqy Chatterl~ové, jeho tematickými a stylistickými dominantami a zvláštním užitím jazyka v tomto románu. Práce zasazuje román do širších dobových a kulturních souvislostí, zab}'Vá se recepcí Lawrenceova díla a zejména Milence latjy...
|
|
Jan Škvorecký- Dannyho Kostelec
Bergrová, Adéla ; Dvořáková, Michaela (oponent) ; Županič, Jan (vedoucí práce)
Cílem mé diplomové práce, vlastivědně-literární studie o Josefu Škvoreckém a jeho díle, bylo v prvé řadě hlubší seznámení s osobností Josefa Škvoreckého a zdůraznění jeho významu, tak putování po Náchodě s přihlédnutím ke Škvoreckého dílu. Dalším cílem bylo rozpoznat a vyjasnit autobiografické rysy ve Škvoreckého díle. S přihlédnutím k mému studiu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy jsem věnovala určitou část své diplomové práce didaktice a vlastivědné vycházce po Náchodě. Didaktická část nabízí praktické využití získaných poznatků na různých stupních škol. Mým cílem bylo najít klíč ke Škvoreckého mystifikaci, objasnit a najít literární místa a zakotvit je do reálného prostoru. Ne vždy to bylo jednoduché. Škvorecký záměrně fabuloval a zaměňoval literární místa s reálnou skutečností a náchodská krajina se také bezpochyby za ta léta výrazně změnila. Bylo tudíž velmi těžké nalézt budovy, které už dávno neexistují. Některé z nich byly srovnány se zemí a místo nich vyrostly nové stavby. To vyžadovalo důkladné prozkoumání náchodského regionu a hlubší prostudování literární předlohy.
|
|
Towards the analysis of Ludwig Winders novel "Der Thronfolger. Ein Franz Ferdinand Roman" in the context of the narrative of early and late work of its author
Broukalová, Jindra ; Krolop K., (vedoucí práce) ; Stromšík, Jiří (oponent) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Ludwig Winder patri k vyraznym predstavitelum prazske nemecke li teratury mezi valecneho obdobi. Po smrti Franze Kafky se stal clenem Prazskeho kruhu. Rodistem i nekterymi rysy sve tvorby je zaroven spjat s moravskou nemecky psanou literaturou. Narodil se 7. 2. 1889 v moravskem Safove a zemrel 16. 6. 1946 v anglickem Baldocku. Po maturi te na nemecke obchodni akademii v Olomouci nastoupil Winder do redakce videnskeho levicove liberalniho listu "Wiener Zeitung" a zurnalistice zustal verny po cely zi vot. Jeho novinarske pusobeni je spj ato predevsim s prazskym nemeckym denikem "Deutsche Zeitung Bohemia", v nemz byl 25 let redaktorem. Po pocatecnim tvurcim hledani se Ludwig Winder venoval proze, v niz byl cenen predevsim pro svou vecnost a objektivitu. Pozornost kri tiky i ctenaru upoutal Winder romanem "Zidovske varhany", ktery je pokladan za j eho nejvyznamnejsi dilo. Asi v polovine 20. let dvacateho stoleti se Winder odklani od expresionismu, ktery se u neho plne projevil pouze v romanu "Kasai" z roku 1917, a v j eho tvorbe se prosadila pro neho tak typicka vecnost, ktera se ohlasovala jiz v drivejsich pracich a byla v souladu s li terarnim proudem nove vecnosti, prevladaj icim tehdy v nemecky psane literature. Za roman "Stefi aneb Dörrova rodina prekonava krizi" a s prihlednutim k dosavadni literarni...
|
|
Usage and meaning of extinct Germanic languages in the novels of J. R. R. Tolkien
Kales, Josef ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Matuchová, Klára (oponent)
Bakalářskou práci tvoří komentovaný výčet proprií, jež anglický spisovatel a znalec zaniklých germánských jazyků J. R. R. Tolkien z těchto jazyků a jimi psaných středověkých literárních děl vypůjčil za účelem literární domestikace systému jazyků, kultur a názosloví dějové oblasti románů Hobit a Pán prstenů. Práce přibližuje etymologický původ jednotlivých jmen v historické struktuře evropských jazyků a ve zobecněné rovině jej porovnává s literární rolí, kterou autor danému jménu či skupině jmen v románech či v jejich ranějších rukopisech přisoudil. Práce dokumentuje význam, jaký Tolkien přikládal literární charakterizaci primárního světa pomocí diachronických jazykových vrstev světa reálného. Současně nastiňuje přibližný model, jejž autor pro tuto charakterizaci během let postupně vytvořil a o němž se ve svých poznámkách sám zmiňuje, a ověřuje všeobecnou platnost tohoto modelu u jednotlivých použitých proprií, případně v omezené míře naznačuje důvody, pro něž některé skupiny proprií tento model nenapodobují.
|
|
The transformation of the "Sanftes Gesetz" by Stifter from "Studien" to "Der Nachsommer"
Balcarová, Markéta ; Zbytovský, Štěpán (oponent) ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci se zabývám vývojem pojetí přírody v díle Adalberta Stiftera (od rané sbírky povídek Studie (Studien) přes pozdější sbírku Pestré kameny (Bunte Steine) po román Pozdní léto (Der Nachsommer)). Přitom se snažím vysledovat, do jaké míry měl na změny v autorově vnímání přírody vliv "zákon mírnosti" (das sanfte Gesetz), který je zformulován v Předmluvě k Pestrým kamenům. Na úvod stručně shrnuji charakteristické znaky biedermeieru v díle Adalberta Stiftera, jenž je zpravidla označován za typického zástupce této epochy. Navíc ale sleduji i rysy jiných proudů (ať už předešlých nebo nově vznikajících), které Stiftera v jeho tvorbě ovlivnily. Abych mohla pozorovat vztah zásad "mírného zákona" ke Stifterovu pojetí přírody, zabývám se také výše zmíněnou Předmluvou, ve které je "mírný zákon" zformulován. Na příkladech pojmů "velký" (groß), "malý" (klein) a "mírný" (sanft) dokládám, že je "mírný zákon" předjímán již ve Studiích a že jsou jeho principy zachyceny i v pozdějším románu Pozdní léto. Jádro mé práce tvoří kapitola, v níž se zabývám vývojem Stifterova pojetí přírody. Aby byl směr vývoje názorný, rozlišuji mezi pěti koncepcemi přírody, které se očividně stále více snaží přiblížit a přizpůsobit "mírnému zákonu". (První koncepce s "mírným zákonem" téměř nesouvisí, druhá koncepce lze být...
|
|
Klostermannova Šumava. Obraz Šumavy v povídkách a románech Karla Klostermanna
Kofroňová, Lenka ; Pechová, Drahoslava (oponent) ; Stejskalová, Anna (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je obraz Šumavy a jejích obyvatel v dílech Karla Klostermanna. Předmětem analýzy se staly autorovy romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském, Kam spějí děti, Skláři a soubory povídek V srdci šumavských hvozdů a Odysea soudního sluhy. Cílem bylo sledovat obraz Šumavy jako celku, jejích proměn v proudu času a jejích svérázných obyvatel. Jednotlivá díla jsou analyzována z žánrového hlediska. Pozornost je věnována též autorovým literárním začátkům a jeho uměleckému vývoji a postupnému zrání. V povídkové tvorbě se zaměřuji především na postavy, které představují různé typy šumavských obyvatel, v případě románu je předmětem zkoumání hlavně obraz šumavské krajiny a její vliv na obyvatele, kteří zde žijí. Nejvýznamnější romány tvořící tzv. šumavskou trilogii jsou zpracovány jako samostatné kapitoly, které tvoří jádro diplomové práce. V závěrečných kapitolách stručně charakterizuji autorovu tvorbu jako celek a pokouším se o srovnání Klostermannova obrazu Šumavy s obrazy jiných spisovatelů, např. Josefa Ranka, Adalberta Stiftera aj., a snažím se vymezit význam a přínos Klostermannových próz pro českou literaturu.
|
host ::
