Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 18,291 záznamů.  začátekpředchozí18272 - 18281další  přejít na záznam: Hledání trvalo 1.64 vteřin. 

Structural and functional characterization of yeast plasma membrane domains
Strádalová, Vendula ; Malínský, Jan (vedoucí práce) ; Palková, Zdena (oponent) ; Konopásek, Ivo (oponent)
Plazmatická membrána (PM) všech buněk hostí celou řadu důležitých buněčných funkcí. Tyto funkce musí být pečlivě koordinovány, a jak současný výzkum ukazuje, plazmatická membrána je za tímto účelem uspořádána do specializovaných domén. Naše laboratoř se zabývá výzkumem způsobu organizace plazmatické membrány u kvasinky pivní, kde bylo za použití fluorescenční mikroskopie popsáno několik nepřekrývajících se domén. Jednou takovou doménou je MCC (Membrane Compartment occupied by transporter Can1), která je tvořena stabilními izolovanými oblastmi PM o velikosti asi 300 nm. MCC domény obsahují několik přenašečů a proteinů o neznámé funkci (proteiny příbuzné Sur7 a Nce102) a jejich formování je organizováno z cytosolu proteinovými komplexy zvanými eisosomy, jež jsou tvořeny především proteiny Pil1 a Lsp1. Tato práce navazuje na studie, které měly za cíl objasnit složení, strukturu a funkci MCC. V první části práce jsme se zaměřili na ultrastrukturální analýzu MCC, přičemž jsme nejdříve vyvinuli protokol pro transmisní elektronovou mikroskopii (TEM), který dobře zachovává strukturu PM. Zjistili jsme, že mrazová fixace pomocí vysokotlakého zamražení, kombinovaná s mrazovou substitucí a zalitím vzorku do pryskyřice za nízké teploty, vede k výrazně lepšímu zachování buněčné struktury a vyššímu signálu při...

Dark Septate Endophytes ? všudypřítomní endofyté kořenů rostlin se stále opomíjeným ekofyziologickým potenciálem
Lukešová, Tereza ; Vohník, Martin (vedoucí práce) ; Kolaříková, Zuzana (oponent)
4 Abstrakt Všechny rostliny žijící v přirozených ekosystémech interagují s houbami - jejich symbiózy mohou být mutualistické, parazitické nebo neutrální. Nejrozšířenější mutualistická asociace s houbami se vyskytuje přibližně u 70 až 90% terestrických cévnatých rostlin a je nazývána mykorhizní symbiózou. Pravděpodobně ještě častější je endofytická symbióza, kdy houba kolonizuje živá rostlinná pletiva bez vyvolání silné obranné reakce rostliny. Tato bakalářská práce shrnuje některé starší, stejně jako i novější články a review o ekofyziologii nejrozšířenějších kořenových endofytů, tzv. dark septate endophytes (DSE), a o jejich vlivu na rostliny. DSE jsou všudypřítomní kolonizátoři kořenů terestrických i vodních rostlin. Nejčastější DSE izolovaní z kořenů mnoha různých rostlin severní polokoule patří do komplexu Phialocephala fortinii s.l. - Acephala applanata (PAC). Přestože některé PAC druhy mohou vytvářet ektomykorhizní struktury, většina z nich v kořeni žádné struktury podobné mykorhizním nevytváří. Namísto toho vytváří mezi- a vnitrobuněčná mikrosklerocia a převážně melanizované hyfy se ztlustlou buněčnou stěnou. DSE na rozdíl od mykorhizní symbiózy nemusí ovlivňovat příjem živin hostitelem, ale mohou hrát roli v toleranci rostliny k suchu, extrémním teplotám a znečištění půdy těžkými kovy, a také v...

"Jsoucno věcí" - výtvarná tvorba členů skupiny Trasa, vzešlých z atelieru Emila Filly
Turzová, Lenka ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Novotná, Eva (oponent)
Résumé Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na tvorbu Emila Filly a žáky, kteří vzešli z jeho atelieru a působili v umělecké skupině Trasa. Konkrétně na Jitku a Květu Válovy, Vladimíra Jarcovjáka, Věru Heřmanskou, Čestmíra Kafku a Karla Vacu. Mým cílem bylo také zhodnotit Emila Fillu jako profesora na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a zjistit, jaký vliv měl na své studenty. Na škole Filla působil od roku 1946 do své smrti roku 1953. Ačkoliv nemohl kvůli komunistickému režimu učit pouze podle svých představ a nejlepšího mínění, vložil do svého profesorství maximum, takže zde dokázal vychovat prvotřídní výtvarné osobnosti. Všem svým studentům vštěpoval v prvním roce studia techniku kresby. Později se žáci zaměřili na praxi v oblasti monumentální výzdoby, především fresky, gobelínů a mozaiky. Pro Fillu byla vždy velmi důležitá umělecká všestrannost, jelikož byl důrazně proti jednotlivé specializaci. Profesor Filla měl jako legenda české moderny a avantgardy u studentů přirozený respekt, díky kterému měl s žáky vcelku přátelský vztah. Skupina Trasa byla zformována v roce 1954. Inspiraci čerpala z válečné Skupiny 42 a její tématiky městské poezie a imaginativního civilismu, Fernanda Légera, italského neorealismu a stejně jako jejich profesor z tvorby Pabla Picassa a George Braqua. Ať už byl Fillův...

Caveolae and caveosoms
Galica, Tomáš ; Forstová, Jitka (oponent) ; Černý, Jan (vedoucí práce)
Kaveoly sú pozoruhodne stabilné štruktúry na plazmatickej membráne. Vytvárajú špecifické domény líšiace sa od zvyšku plazmatickej membrány v lipidovom zložení. Kaveolám sa pripisuje mnoho rôznych funkcií. Sú to napríklad modulácia bunkového povrchu, signalizácia a predovšetkým dobre regulovaná endocytóza. Kaveozómy majú byť veľké vnútrobunkové vezikulárne štruktúry predstavujúce potenciálne nové membránové organely. Odvodené sú od internalizovaných kaveol. Spolu s kaveolami majú predstavovať oddelený systém intracelulárnych vačkov. Nedávne pozorovania však ukazujú, že kaveoly sú schopné fúzovať s endozómami vzápätí po oddelení sa od plazmatickej membrány. Ak je to tak potom môže byť systém odvodený od kaveol, včítane kaveozómov, považovaný za regulérnu súčasť endozomálneho systému. Izolácia kaveozómov od endozómov bola pozorovaná najmä v experimentoch v ktorých bol použitý polyomavírus SV40. Vynára sa teda otázka, či táto izolácia nie je len dôsledkom infekcie SV40. Nedávno sa ukázalo, že SV40 je schopný navodzovať vznik štruktúr podobných kaveozómom aj v neprítomnosti kaveol. V dôsledku týchto zistení sú existencia a vlastnosti kaveozómov spochybňované. Dôležitým problémom je vznik kaveozómov a ich existencia v neprítomnosti SV40. V tejto práci sú zhrnuté princípy, ktoré môžu viesť k vzniku...

Posttranslational modifications and structural alterations of protein synthesis elongation factor Tu in Actinomyces in relation to their life cycle
Holub, Martin
Posttranslační modifikace a strukturní alterace protein syntetického elongačního faktoru Tu v aktinomycetách v relaci k jejich životnímu cyklu Proteosyntetický faktor EF- Tu reprezentuje multifunkční protein s potenciální rolí v signalizaci a regulaci buněčného metabolismu. Komplexní životní cyklus streptomycet vyžaduje monitorování změn v jejich prostředí a signalizace odpovědí k jejich kontrole. Zde reprezentujeme výsledky analýzy membránového fosfoproteomu v jednotlivých morfologických fázích Streptomyces coelicolor s cílem poukázání vývojově závislé heterogenity a fosforylace vlastního a externě přidaného Strepomyces aureofaciens EF-Tu v membránových proteomech. Použili jsme Mycobacterium smegmatis, rychle rostoucí non-patogenní Mycobacterium, jako model nediferencující aktinomycety. Fosforylace vlastního M. smegmatis a externě přidaného Streptomyces EF-Tu byla pozorována v membránových proteomech z exponencionální a stacionární fáze tekutých kultur M. smegmatis. Zjistili jsme, že membránová frakce streptomycet obsahuje protein kinázu (y) katalyzující fosforylaci obou, vlastního, a externě přidaného EF-Tu, zatímco membránová frakce mykobakterií obsahuje protein kinázu (y) fosforylující pouze vlastní EF-Tu. Ukázali jsme in vitro fosforylaci EF-Tu v buněčném extraktu z dormantních spor Streptomyces...

Syntéza nových kardioprotektivních chelátorů železa
Hrušková, Kateřina ; Roh, Jaroslav (oponent) ; Vávrová, Kateřina (vedoucí práce)
Oxidační stres se podílí na rozvoji mnoha závažných kardiovaskulárních onemocnění. Volné nitrobuněčné ionty železa slouží jako katalyzátor Haber-Weissovy a Fentonovy reakce mezi superoxidy a peroxidy a výrazně tak přispívají k tvorbě vysoce toxických hydroxylových radikálů a následně k buněčnému poškození. Chelátory železa hladinu volného železa snižují a jsou proto perspektivními látkami s možností využití při léčbě mnoha závažných onemocnění, mj. anthracykliny navozené kardiotoxicity. Velmi účinnými chelátory jsou látky ze skupiny aroylhydrazonů, např. salicylaldehyd-isonikotinoylhydrazon (SIH). Farmakokinetické studie těchto látek ale odhalily jejich nízkou stabilitu v plazmě. V této práci jsem připravila řadu derivátů SIH s cílem zvýšit stabilitu při zachování schopnosti chelatovat volné nitrobuněčné železo a stanovit vztahy mezi strukturou a aktivitou těchto látek. Základním principem při syntéze je záměna aldehydu za různě substituovaný keton, který potenciálně zvyšuje stálost hydrazonové vazby. SIH Reakce probíhaly dvěma metodami za katalýzy kyselinou octovou v prostředí vodného ethanolu. První metoda, konvenční ohřev na olejové lázni, vyžadovala dlouhou reakční dobu, proto byl navržen jiný postup, ohřev v mikrovlnném reaktoru. Jeho použitím se reakční časy značně zkrátily. Na základě...

Korelace morfologických a molekulárně genetických vlastností vybraných nádorů
Šíma, Radek ; Skálová, Alena (vedoucí práce) ; Boudová, Ludmila (oponent) ; Ehrmann, Jiří (oponent)
1 Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Plzni Šiklův patologicko anatomický ústav Korelace morfologických a molekulárně genetických vlastností vybraných nádorů Radek Šíma Autoreferát doktorské dizertační práce Plzeň 2010 2 Dizertační práce byla zpracována v rámci kombinované formy doktorského studijního programu na Šiklově patologicko-anatomickém ústavu LF UK v Plzni v letech 2006-2010. Uchazeč: Radek Šíma Šiklův patologicko anatomický ústav LF UK v Plzni Školitel: Prof. MUDr. Alena Skálová, CSc. Šiklův patologicko anatomický ústav LF UK v Plzni Oponenti: Doc. MUDr. Ludmila Boudová, PhD. Šiklův patologicko anatomický ústav LF UK v Plzni Prof. MUDr. Jiří Ehrmann, PhD. Ústav histologie a embryologie LF UP v Olomouci Stanovisko k dizertační práci vypracoval vedoucí školícího pracoviště: Prof. MUDr. Michal Michal, Šiklův patologicko anatomický ústav LF UK v Plzni Autoreferát byl rozeslán dne: Obhajoba se koná na Šiklově patologicko-anatomickém ústavu, Dr. E. Beneše 13, Plzeň, před komisí pro obhajoby doktorských dizertačních prací v oboru patologie dne 27.4.2010 ve 14:00. S dizertační prací je možné se...

Diferenciální diagnostika vybraných vzácnějších benigních nádorů plic a pleury
Mukenšnabl, Petr ; Fakan, František (vedoucí práce) ; Vodička, Josef (oponent) ; Šteiner, Ivo (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE, LÉKAŘSKÁ FAKULTA V PLZNI ŠIKLŮV ÚSTAV PATOLOGIE DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA VYBRANÝCH VZÁCNĚJŠÍCH BENIGNÍCH NÁDORŮ PLIC A PLEURY Petr Mukenšnabl Autoreferát dizertační práce Doktorský studijní program : Patologie PLZEŇ 2010 Dizertační práce byla vypracována v rámci kombinované formy doktorského studijního programu v Šiklově ústavu patologie Lékařské fakulty v Plzni, Univerzity Karlovy v Praze a Fakultní nemocnici Plzeň. Uchazeč : Petr Mukenšnabl Šiklův ústav patologie LF UK a FN v Plzni Dr.E.Beneše 13 305 99 Plzeň Školitel : Prof.MUDr.František Fakan, CSc. Šiklův ústav patologie LF UK a FN v Plzni Dr.E.Beneše 13 305 99 Plzeň Oponenti : Prof.MUDr.Ivo Šteiner, CSc. Fingerlandův ústav patologie LF UK a FN Sokolská 581 500 05 Hradec Králové Doc.MUDr.Josef Vodička, Ph.D. Chirurgická klinika LF UK a FN Plzeň Alej Svobody 80 304 60 Plzeň Stanoviska k dizertaci vypracovala Lékařská fakulta v Plzni. Autoreferát byl rozeslán dne : 14. května 2010 Obhajoba dizertace se koná před Komisí pro obhajoby dizertačních prací v doktorském studijním programu Patologie dne 21.června 2010 ve 14:00 hodin v Šiklově ústavu patologie LF UK a FN Plzeň, Dr.E.Beneše 13, 305 99 Plzeň. S dizertací je možné se seznámit na děkanátu LF UK v Plzni, Husova 654/3, 306 05 Plzeň. Prof.MUDr.Alena Skálová, CSc. Předsedkyně...

Vliv EGF- like peptidů na komplexy oocyt-kumulus
Blaha, Milan ; Krylov, Vladimír (oponent) ; Němcová, Lucie (vedoucí práce)
Ovariální cyklus je u savců řízen adenohypofyzálními hormony FSH a LH. Uvádí se, že FSH je důležitý pro růst folikulů, LH zodpovídá za jejich konečný růst, syntézu estrogenů, ovulaci, počáteční vývoj žlutého tělíska a krátce (do nástupu choriového gonadotropinu) za sekreci progesteronu. Ačkoliv kumulární buňky a oocyt exprimují jen velmi málo receptorů pro luteinizační hormon, LH způsobuje v podmínkách in vivo expanzi kumulu a znovuzahájení meiózy. Účinek LH je totiž zprostředkován peptidy podobnými epidermálnímu růstovému faktoru (EGF) - amfiregulinem (AREG), epiregulinem (EREG) a betacelulinem (BTC). Prekurzory těchto peptidů jsou exprimovány v buňkách stěnové granulózy, kde jsou v důsledku LH-stimulace uvolňovány vlastní EGF-like peptidy působením metaloproteáz. Následující práce je literárním přehledem, jehož cílem je představit úlohu EGF-like peptidů v širším kontextu molekulárních mechanismů řídících pozdní fáze folikulogeneze a meiotické zrání oocytů.

Experimental use of selected cholesterol-lowering drugs as potential candidates in modification of the pathophysiology of Alzheimer's disease
Cibičková, Ľubica ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Hlúbik, Pavol (oponent) ; Jabor, Antonín (oponent)
SOURHN V ČEŠTINĚ Úvod: Současný standard v terapii Alzheimerovy demence (AD) představují inhibitory acetylcholinesterázy (AChE). V patogenezi AD sehrává svou roli cholesterol, jehož hladiny v krvi a mozku pozitivně korelují s amyloidem β (Aβ) - proteinem charakteristickým pro AD a schopným zvyšovat aktivitu AChE. Na základě uvedených dat jsme předpokládali, že léky zasahující do biosyntézy cholesterolu (jako jsou statiny a alendronát) by mohly chránit proti demenci, pravděpodobně modulací syntézy cholesterolu v mozku. Cílem našich studií bylo zjistit možný vliv dvou lipofilních statinů (simvastatinu a atorvastatinu) a alendronátu na syntézu cholesterolu ve vybraných částech centrálního nervového systému (CNS) potkana a také na další parametry se vztahem k patofyziologii AD (Aβ a aktivita AChE). Metodika: Realizovali jsme 3 obdobné experimenty. V principu jsme potkanům vždy podávali simvastatin, atorvastatin, alendronát (v různém dávkování) či vodu. Následně byla izolována krev a části mozku ke stanovení hladiny cholesterolu, lathosterolu, proteinu hydroxymethylglutaryl-koenzym A reduktázy, aktivity AChE, množství amyloidu beta (40 a 42) a rychlosti syntézy cholesterolu (pomocí metodiky s deuterium oxidem, který byl potkanům podáván vždy od druhého dne experimentu). Výsledky: Podávané léky byly při delším...