Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 37 záznamů.  začátekpředchozí18 - 27další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Homegrown Terrorism in the European Union: Political Discourses of France, the United Kingdom and Slovakia
Hruboňová, Anna ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá tématem domácího islamistického terorismu v Evropské unii. Cílem tohoto výzkumu je poskytnout výklad domácího terorismu v politickém diskurzu EU jako subjektu a vybraných členských států - Francie, Velké Británie a Slovenska. Práce vychází z předpokladů teorie sociálního konstruktivismu a sekuritizace a zkoumá vzorce diskurzů v letech 2015 - 2018 a snaží se identifikovat možné podobnosti a rozdíly v politických diskurzech jednotlivých zemí. Při zkoumání změn v diskurzu práce analyzuje, jak byla problematika domácího terorismu sekuritizována a jak politické autority formují vnímání domácího terorismu jako hlavní hrozby pro Evropu. Za účelem objektivnější argumentace využívá výzkum kvalitativní metodu tematické analýzy. Naše zjištění naznačují, že témata, která jsou ve všech diskurzech obecně přítomna, jsou mimo jiné prevence terorismu a radikalizace, významná role internetu při šíření islamistické propagandy a problém navrácení zahraničních bojovníků. Některá témata jsou však specifická pro konkrétní stát,jako je zvýraznění domácího charakteru současného terorismu ve Francii, zapojení širší veřejnosti ve Spojeném království nebo spoléhání se na mezinárodní závazky na Slovensku.
Holocaust in Political Discourse of Post-Communist Countries: Speeches of the Presidents of the Czech Republic and Poland
Ďurková, Michaela ; Emler, David (vedoucí práce) ; Chrobaczyński, Jacek (oponent)
Táto diplomová práca sa zaoberá problematikou pamäti a spomínania na minulosť v postkomunistickom priestore. Konkrétne skúma formu, rozsah a úspešnosť reflektovania holokaustu, resp. vyrovnávania sa s ním na príklade prejavov prezidentov Českej republiky a Poľska v období od roku 1993 (Václav Havel), resp. 1995 (Aleksander Kwaśniewski) až po vstup do Európskej únie v roku 2004. Autorka vychádza z predpokladu, že pád komunizmu a obnovenie demokratického zriadenia predstavovali pre dané krajiny významný impulz pre vyrovnávanie sa s vlastnou minulosťou. Zároveň sa snaží preukázať, že práca kľúčových politických predstaviteľov Českej republiky a Poľska s pamäťou holokaustu bola jedným z dôležitých formotvorných prvkov ich postkomunistickej demokratickej identity. A to všetko nielen s ohľadom na akúsi neoficiálnu požiadavku zjednocujúcej sa Európy na vyrovnávanie sa s dedičstvom minulosti. Prostredníctvom analýzy vybraných prezidentských prejavov v kontexte stanoveného obdobia práca identifikuje a hodnotí obraz holokaustu u českého a poľského prezidenta na jednej strane a slabé stránky v pamäti holokaustu u oboch aktérov na strane druhej. Po teoreticko-konceptuálnom vymedzení práce (1. kapitola) autorka charakterizuje priebeh holokaustu v Poľsku a Protektoráte Čechy a Morava, a premeny kultúrnej pamäti...
Laïcité ve francouzském politickém diskursu v době redakce zákona o oddělení církví a státu a během prezidentských voleb 2017
Vu, Dominik ; Bauer, Paul (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Ačkoliv byla laïcité, striktní forma státního sekularismu ve Francii, vytvořena zákonem o oddělení státu a církví již roku 1905, hrála klíčovou roli ve francouzských prezidentských volbách v roce 2017. Dnes je Francie státem s největším počtem židů a muslimů v Evropě. V kontextu takto odlišné demografické situace oproti roku 1905 si dnes Francie klade otázku, zda je tento sto let starý princip vyhovující. Autor si však položil otázku, zdali se princip laïcité nemění alespoň významově. Tato bakalářská práce porovnává politický diskurs v době redakce zákona z roku 1905 a během francouzských prezidentských voleb z roku 2017 s cílem zjistit, nakolik současní politici jsou ve svých interpretacích laïcité blízcí idejím a hodnotám zákona z roku 1905. Zároveň práce zkoumá také, zda jsou dnes v debatě o laïcité přítomny názory, které v roce 1905 ustoupily stranou či nové fenomény v debatě ohledně laïcité. Politický diskurs je porovnáván na třech tématech, která jsou společná pro debaty v oba momenty. Výsledky studie ukazují, kteří prezidentští kandidáti byli ve svých interpretacích nejblíže duchu zákona z roku 1905, mapují pohyb odlišných idejí napříč politickým spektrem a objevují nové rozměry tohoto problému.
Sekuritizace hranic a legitimita sledování
Hurtík, Ondřej ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Cílem této práce je ukázat, jakým způsobem ovlivňuje sekuritizační diskurz podobu fungování hranic a do jaké míry je sekuritizace zodpovědná za rostoucí důraz na zajištění bezpečnosti. Ten se projevuje instalací sledovacích zařízení, která stále více pronikají do našeho soukromí a rostoucí kontrolou společnosti, která je možná díky stále lepším zabezpečovacím technologiím, ale zejména díky prioritě, kterou má zachování bezpečnosti v dnešní společnosti. Vzhledem k povaze zkoumaného tématu je zvolenou výzkumnou metodou diskurzivní analýza, která umožňuje zachytit podobu sekuritizačních procesů a vliv sekuritizačního diskurzu nejen na vývoj hranic, stejně jako na celou společnost. Diskurzivní analýza je použita v konkrétní případové studii, jejímž předmětem je vývoj americko-kanadských hranic mezi lety 2001 a 2005. Díky teroristickým útokům z 11. září 2001 je možné analyzovat sekuritizaci od jejího počátku, přičemž délka sledovaného období zároveň umožňuje zachytit vlivy, které sekuritizaci oslabovali a umožňuje ukázat proměny sekuritizačního procesu v čase. Teoretický rámec této práce vychází z teorie sekuritizace podle Thierry Balzacqa, který navázal na teoretiky kodaňské školy a reagoval na kritiku původní sekuritizační teorie. V návaznosti na analýzu sekuritizace je druhá část práce věnována...
Sekuritizace jevů organizovaného násilí v Evropě: případ Velké Británie a Itálie
Mrázková, Tina ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Diplomová práce s názvem Sekuritizace jevů organizovaného násilí v Evropě: případ Velké Británie a Itálie se věnuje analýze bezpečnostních diskursů ve Spojeném království během Konfliktu v Severním Irsku a v Itálii během války státu se sicilskou mafií, a to podle teorie sekuritizace tzv. kodaňské školy, a jejich následné komparaci. Hlavním cílem práce je zachycení podoby sekuritizačních procesů v Itálii ve spojitosti s tamním organizovaným zločinem, k čemuž má dopomoci právě konfrontace s podobou sekuritizace v Severním Irsku, jehož konflikt je častým předmětem studia mezinárodních vztahů a bezpečnostních studií. Teorie sekuritizace jako nástroj pro výzkum bude v práci představena v její původní podobě formulované kodaňskou školou a následně bude doplněna o četné kritiky ze strany pozdějších teoretiků sekuritizace. Značná část práce se věnuje důkladnému rozboru historického a společenského kontextu obou zkoumaných jevů a zachycení množství sekuritizačních výroků politických aktérů, na něž je tato práce v první řadě zaměřena. Diskursivní analýza je strukturována do pěti etap, které reflektují nejdramatičtější období ve vývoji sledovaných jevů. Tato období jsou charakteristická přítomností zásadních milníků, majících za následek aktivaci či oživení sekuritizačních procesů, vedoucích až k přijetí...
A comparison of political hedging in British and Australian political discourse
Nevrkla, Lukáš ; Klégr, Aleš (vedoucí práce) ; Šaldová, Pavlína (oponent)
Práce zkoumá pragmatické aspekty jazyka politického diskurzu na konkrétním příkladu parlamentních interpelací. Práce analyzuje a srovnává fenomén hedging (atenuace) v kontextu dalších komunikačních strategií politického diskurzu evasion, reformulation, dodging a footing shift (vyhýbání se odpovědi, reformulace, protest proti přenesení atribuce otázky) v prostředí britské Dolní sněmovny (House of Commons) a australské Sněmovny reprezentantů. Práce vychází z metodologického přístupu prací Alana Partingtona (2003) a Bruce Frasera (2010). Současně si klade za cíl ověřit jejich závěry a metodické postupy na typově odlišném zdrojovém materiálu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
The Reflection of the Exclusion Crisis (1678-1683) in Contemporary Literature
Hoblová, Kristýna ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Kolinská, Klára (oponent)
Reflexe vylučovací krize (1678-1683) v soudobé literatuře Kristýna Hoblová abstrakt Tato literárněhistorická práce se věnuje reflexi vylučovací krize (1678-1683) v soudobé literatuře napříč žánry na základě teorie vzniku veřejné sféry Jürgena Habermase a pochopení ideologie posledních Stuartovců jako poslední výspy aristokratické ideologie v koncepci Michaela McKeona. Vylučovací krize se ukazuje jako doba otřesená hledáním rovnováhy mezi ustupujícím stuartovským viděním světa a ideologií Whigů spojených s rostoucí merkantilní třídou. Interpretace vybraných textů daného období zkoumá tvůrčí proměny politického diskurzu nově vznikajících politických stran whigů a toryů s důrazem na vztahy mezi žánry, jednotlivými autory a politickými ideologiemi. První kapitola nabízí přehled sociálně-historického kontextu, Habermasovy teorie vzniku veřejné sféry a koncepce aristokratické ideologie Michaela McKeona. Představuje také politickou teorii toryů obhajující svaté právo na trůn Stuartovců za pomoci patriarchální teorie Roberta Filmera, jež se opírá o analogii mezi státem a domácností, a obranu Whigů proti absolutistickým tendencím Stuartovců prosazováním legislativy jako konceptu nadřazeného královským výsadám, stejně jako náboženské spory, které byly součástí těchto politických diskusí. Následující čtyři kapitoly...
Převod prvků jazykové expresivity při simultánním tlumočení
Herák, Jakub ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Sládková, Miroslava (oponent)
Cílem této teoreticko-empirické práce bylo popsat změny, k nimž dochází při převodu prostředků jazykové expresivity při simultánním tlumočení politických projevů z francouzštiny do češtiny. V úvodní části práce popisujeme současné poznatky výzkumu v oblasti vyjadřování jazykové expresivity v politických projevech, následně se zabýváme procesem simultánního tlumočení s cílem vymezit možnosti převodu expresivních prostředků mezi francouzštinou a češtinou. V empirické části práce provádíme nejprve kontrastivní analýzu originálních francouzských a českých politických projevů, následně tytéž francouzské projevy porovnáváme s jejich tlumočenými verzemi a konečně provádíme srovnání tlumočnických výkonů s originálními českými texty. Na základě vlastní metody hodnocení dle předem nastavených kritérií docházíme k závěru, že při tlumočení z francouzštiny do češtiny dochází ke snížení míry expresivity. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 37 záznamů.   začátekpředchozí18 - 27další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.