Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 27 záznamů.  začátekpředchozí18 - 27  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Ploštice čeledi Acanthosomatidae jako modelová skupina k demonstraci různého rozmnožovacího chování
Jiskrová, Martina ; Hanel, Lubomír (vedoucí práce) ; Říhová, Dagmar (oponent)
Diplomová práce pojednává o parentální péči bezobratlých živočichů, zabývám se jejími typy, formami a příklady druhů, u kterých se vyskytuje. Podrobněji jsem zpracovala péči o potomstvo u ploštic (Heteroptera) čeledi Acanthosomatidae a zaměřila se na pozorování, chov a studii konkrétního druhu Elasmucha grisea v insektáriu i volné přírodě.
Mateřství a kultura
Součková, Zdenka ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Václav (oponent)
Předmětem bakalářské práce je teoretická analýza mateřského chování. Opírat se bude hlavně o kulturologický model výkladu kultury na třech strukturálních úrovních (úroveň rodu Homo, úroveň sociokulturních systémů v čase a prostoru a úroveň jedince). V první části se práce zaměřuje na mateřské chování z evolučního hlediska, ve které autorka využívá zejména poznatků a koncepcí primatologie, evoluční psychologie, komparativní psychologie a etologie. Cílem je popsat základní principy, které se podílely na formování mateřského chování zejména u lidí. Druhá část pracuje s poznatky z oboru psychologie. Předmětem je historický exkurz zájmu o raný psychický vývoj dítěte v psychologii, který zásadně ovlivnil následný zájem o dítě v sociální a kulturní antropologii. Poslední, třetí část práce analyzuje mateřství v mezikulturní perspektivě. Autorka se opírá o poznatky z oboru sociální a kulturní antropologie, kde pracuje jak s klasickými díly, tak současnými studiemi, které se věnují této problematice.
Analýza herní interakce dítěte batolecího věku v jeselském zařízení
Petráňová, Tereza ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce Analýza herní interakce dítěte batolecího věku v jeselském zařízení je rozdělena na dvě části - teoretickou a empirickou. Teoretická část práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. První se zabývá charakteristikou dítěte batolecího věku. Zmíněny jsou v ní jednotlivé fáze vývoje dítěte. Druhá kapitola se věnuje herním aktivitám dítěte, třetí charakterizuje jeselskou péči v České republice i v zahraničí. Čtvrtá kapitola obsahuje shrnutí celé teoretické části. Výzkum v empirické části spočívá v analýze herní interakce dvouletých a tříletých dětí s vychovatelkou v jeselském zařízení. Sledovány byly tyto projevy dětí: vokalizace, pohledy na jiné osoby a vyjádření emocí, motorická aktivita, preference jednotlivých hraček, vzájemný fyzický kontakt mezi vychovatelkou a dítětem. Videozáznamy byly analyzovány pomocí programu V.I.P. (Video Interactive Procesor) a MS Excel. Příslušná data jsem porovnala celkově mezi jednotlivými dětmi, ale i z hlediska rozdílů mezi chlapci a děvčaty. Klíčová slova: batole, herní interakce, jeselská péče, vychovatelka v jeslích, vývoj dítěte, rodičovská péče
Rodičovské chování a rozpoznávání mláďat u gekonů rodu Teratoscincus
Suchomelová, Petra ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Kubička, Lukáš (oponent)
3 ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá rodičovským chováním a rozpoznáváním mláďat u dvou druhů pouštních gekonů rodu Teratoscincus, konkrétně T. scincus a T. keyserlingii. Tito gekoni obývají velmi extrémní prostředí, kde není jednoduché přežít, obzvláště pro juvenilní mládě. Je tedy pravděpodobné, že mláďata žijí nějaký čas uvnitř teritoria rodičů. Rodiče je zde tolerují, a tím jim poskytují nepřímou formu rodičovské péče. V první část práce byla testována hypotéza o toleranci dospělých gekonů rodu Teratoscincus vůči mláďatům vlastního a cizího druhu. Hlavním cílem bylo zjistit, zda gekoni tolerují mláďata obecně či rozpoznávají mláďata vlastního druhu. Pro podporu hypotézy o toleranci mláďat, se dospělým gekonům žijícím v páru nechávala vajíčka v teráriu až do vylíhnutí mláděte. Dále byla testována reakce dospělých jedinců na přítomnost juvenilního mláděte gekončíka nočního, který byl vypuštěn do jejich terária. Cílem bylo zjistit, zda druhy, které v přírodě loví i jiné gekony vykazují predační chování vůči gekončíkům. V druhé části práce se přistoupilo ke standardnímu experimentu, který měl ověřit obecnou míru reaktivity u těchto druhů (taktilní stimul simulující útok predátora). Vyšší míra reaktivity u jednoho z druhů by mohla souviset s rozdílným chování vůči mláděti. Zdá se, že jsou oba druhy T.scincus...
Rodina a sociální opora. Typologie rodin pobírajících dávky státní sociální podpory na Třeboňsku.
BEDNÁŘOVÁ, Hana
Bakalářská práce se věnuje tématu Rodina a sociální opora. V současné době by část rodin při plnění svých funkcí bez pomoci státu neobstála. Cílem práce bylo analyzovat a popsat charakteristiky rodin, které pobírají dávky státní sociální podpory a pokusit se vytvořit základní typologii těchto rodin z hlediska faktorů ovlivňujících nárok na tyto dávky. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy, které s rodinou, rodičovskou péčí a sociální oporou souvisejí (druhy, funkce, působení). Praktická část je věnována analýze úředních dokumentů jednotlivých příjemců dávek státní sociální podpory na Třeboňsku. Identifikované typy rodin jsou dále popsány prostřednictvím případové studie.
Specifické metody sociální práce s rodinou v průběhu řízení o výkonu rodičovské odpovědnosti po rozvodu manželství
BALOUN, Ingrid
Diplomová práce se zabývá specifickými metodami sociální práce s rodinou v průběhu řízení o výkonu rodičovské odpovědnosti po rozvodu manželství. Cílem mé diplomové práce je zjistit, jaké metody sociální práce aplikují sociální pracovníci při práci s rodinou, kde probíhá řízení o úpravě poměrů nezletilých dětí na dobu po rozvodu. V souvislosti s cílem jsem stanovila výzkumnou otázku takto: Jaké bariéry identifikují sociální pracovníci při své práci s rodinou, kde probíhá řízení o úpravě poměrů nezletilých dětí na dobu po rozvodu? Pro zpracování empirické části jsem zvolila kvalitativní výzkum, který bude probíhat pomocí polostrukturovaného rozhovoru se sociálními pracovníky. Výzkumný soubor tvořilo dvanáct sociálních pracovníků, kteří pracují s rodinami v rozvodu. Dopředu byla stanovena dvě hlavní kritéria pro záměrný výběr výzkumného souboru. Jako prvním kritérium bylo, že sociální pracovníci musí pracovat s rodinami, které jsou v průběhu řízení o výkonu rodičovské odpovědnosti po rozvodu manželství. Druhé kritérium bylo, aby sociální pracovními pracovali na orgánu sociálně právní ochraně dětí minimálně po dobu jednoho roku. Z výzkumu vyplynulo, že sociální pracovníci na orgánu sociálně-právní ochrany dětí nejvíce používají přístup orientovaný na úkoly a uplatňují antiopresivní přístup. Z technik v rozhovoru s klienty využívají nejvíce aktivní naslouchání a s dětmi při rozhovoru techniku práce s kresbou. Při naplňování cíle diplomové práce jsem identifikovala problém u sociálních pracovníků a to ten, že polovina informantů nevěděla, jaké přístupy a techniky jsou v sociální práci. Nejvíce informantů ohledně jejich bariér v práci vypověděli, že je pro ně bariérou klient pod vlivem alkoholu či drog a agresivní klient. Diplomová práce identifikovala některé nedostatky sociálních pracovníků, ale i jejich vedoucích, např. v nedodržování standardů a může jim pomoci si tyto nedostatky uvědomit a v budoucnu je napravit. Klíčová slova Sociální práce s rodinou; Manželství; Rodina; Rodičovská péče; Orgán sociálně-právní ochrany dětí
Nástroje sociální politiky v oblasti podpory aktivního otcovství v ČR v roce 2015
Novotný, Jáchym ; Bartůsková, Lucia (vedoucí práce) ; Lukášová, Tereza (oponent)
Rostoucí emancipace žen na trhu práce způsobuje ženám potíže se sloučením jejich pracovních a rodičovských rolí. Tato práce se zabývá možností vyřešení tohoto problému větším zapojením otců do péče o děti a domácnost. Práce zkoumá vhodnost tohoto přístupu, a dále analyzuje legislativní a finanční možnosti jeho podpory. Teoretická část práce zkoumá možnosti a aktuální stav české legislativy v této oblasti a zařazuje ji do mezinárodního rámce. V praktické části jsou tyto legislativní a finanční nástroje analyzovány. Práce se zaměřuje na otcovskou dovolenou, rodičovskou dovolenou a zkrácené úvazky. Na základě analýzy a mezinárodní komparace nachází hlavní faktory, které jsou rozhodující pro způsob čerpání těchto institutů, a hledá způsoby, kterými lze tyto faktory efektivně ovlivňovat.
Význam přítomnosti rodičů na vývoj jiker a mortalitu potěru u ryb rodu \kur{Hemichromis}
MICHALIČKA, Petr
Prostřednictvím tohoto pokusu byl zjišťován vliv přítomnosti rodičovského páru na vývoj a mortalitu potěru u ryb rodu Hemichromis. Jako modelový druh byl pro tento pokus vybrán Hemichromis guttatus. Bylo zjištěno, že rodičovská péče u ryb rodu Hemichromis je nejvíce zapotřebí v období, kdy je potomstvo ve stadiu jiker. V tomto stádiu se bez přítomnosti rodičů projevila vyšší úroveň mortality (větší počet zaplísněných jiker ponechaných bez rodičovské péče). V dalších vývojových stádiích potomstva nebyla rodičovská péče přílišnou výhodou, naopak v některých případech bylo ponechání potěru v rodičovské péči nevýhodou z důvodu kanibalismu.
Etologická studie chvostana bělolícího (Pithecia pithecia pithecia) v zoologické zahradě Jihlava.
OKŘINOVÁ, Isabela
Cílem této práce bylo sledovat rodičovské projevy péče o potomky a dále sociální a sexuálně podmíněné vztahy včetně jejich vývoje v čase ve skupině chvostanů bělolících (Pithecia pithecia) v Zoo Jihlava. Práce se dále zaměřovala i na vliv nově narozeného mláděte na vztahy jedinců ve skupině. Součástí práce je pak diskuze pozorovaných výsledků s poznatky z jiných chovů a volné přírody. Pozorovanou skupinu tvořili 3 mláďata a rodičovský pár.
Rodičovské chování a jeho vztah k sociálnímu a reprodukčnímu systému u hrabošů \kur{(Microtus, Arvicolinae)}
ELIÁŠOVÁ, Michaela
Práce se zabývá výzkumem rodičovského chování u tří druhů hrabošů, hraboše Brandtova (Microtus brandti), hraboše polního (M. arvalis) a hraboše levantského (M. guentheri) v laboratorním prostředí. Monogamní a vysoce sociální hraboši Brandtovi vykazovali intenzivní rodičovskou a otcovskou péči. Nicméně, u převážně promiskuitních a solitérních hrabošů polních byla též pozorována intenzivní rodičovská péče. Naopak, polygynní a sociální hraboši levantští vykazovali velmi nízkou úroveň rodičovské péče. Samci obou posledně zmíněných druhů se zapojovali do rodičovských aktivit, ale strávili v kontaktu s mláďaty méně času než samice. Tyto výsledky naznačují, že intenzivní rodičovská péče souvisí spíše s velkou rychlostí růstu a pomalejším postnatálním vývojem než se sociálním a reprodukčním systémem druhu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 27 záznamů.   začátekpředchozí18 - 27  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.