|
|
Kvalita života rodin s dětmi s poruchou autistického spektra a dětskou mozkovou obrnou
BALOUN, Ingrid
Cíl práce: Disertační práce s názvem Kvalita života rodin s dětmi s poruchou autistického spektra a dětskou mozkovou obrnou má celkem sedm cílů. První dva cíle jsou zaměřeny na pasportizaci sociálních služeb pro rodiny s dětmi s poruchou autistického spektra a pro rodiny s dětmi s dětskou mozkovou obrnou v Jihočeském kraji. Obsahem třetího a čtvrtého cíle je zjištění kvality života rodin s dětmi s poruchou autistického spektra a rodin s dětmi s dětskou mozkovou obrnou. Pátým a šestým cílem je zjistit dostupnost sociálních služeb pro rodiny s dětmi s poruchou autistického spektra a pro rodiny s dětmi s dětskou mozkovou obrnou. Sedmým a posledním cílem je vytvoření návrhu na zlepšení kvality života pro rodiny a jejich děti (myšleno pro rodiny s dětmi s poruchou autistického spektra a pro rodiny s dětmi s dětskou mozkovou obrnou). Způsob dosažení cíle: Byl zvolen kombinovaný výzkum, tzn. kombinace kvantitativní a kvalitativní výzkumné strategie. Kvantitativní část výzkumu je realizována za pomocí dvou druhů dotazníků. Prvním dotazníkem je tzv. základní dotazník, který měl za úkol zjistit základní údaje o rodině a dítěti. Základními údaji je myšleno věk dítěte, pohlaví dítěte, školní docházka, diagnóza, pobírání příspěvků, pracovní status obou rodičů, průměrný příjem celé domácnosti a funkčnost rodiny. Další dotazníky byly již zaměřeny na měření kvality života. Měření kvality života proběhlo pomocí dotazníků PedsQLTM. Byly využity tři moduly tohoto dotazníku: PedsQLTM 4.0 generický modul, PedsQLTM 2.0 modul pro rodiny a PedsQLTM 3.0 modul pro dětskou mozkovou obrnu. Soubor tvořilo celkem 115 rodin, z toho 34 rodin s dětmi s poruchou autistického spektra, 42 rodin s dětmi s dětskou mozkovou obrnou a 39 rodin se zdravými dětmi (jako kontrolní skupina). V kvalitativní části byl využit polostrukturovaný rozhovor s totožnými rodiči s dětmi s poruchou autistického spektra a s rodiči s dětmi s dětskoumozkovou obrnou. Získané poznatky, závěry: Cíl 1 a 2: Z pasportizace služeb je jasné, že je nedostatek sociálních služeb, které by mohly využívat rodiny s dětmi s poruchou autistického spektra. Existující sociální služby mají naplněné kapacity. Cíl 3 a 4: V kvantitativní části výzkumu bylo pomocí vyhodnocení dotazníků PedsQL? 2.0 modul pro rodinu, 4.0 generický modul a 3.0 dětská mozková obrna zijštěno, že názory dětí a rodičů se vesměs shodují, pouze v některých oblastech jsou rodiče kritičtější. Výsledky dále ukázaly, že kvalita života dle PedsQLTM 4.0 u dětí s dětkou mozkovou obrnou je značně nižší než kvalita života dětí pocházejících z kontrolního vzorku intaktní populace, a to jak dle hodnocení jejich, tak jejich rodičů. Dále bylo zjištěno, že kvalita života rodin dětí s dětskou mozkovou obrnou je dle PedsQLTM 2.0 taktéž výrazně nižší než u rodin zdravých dětí, přičemž se neliší v časovém horizontu. Z hlediska PedsQL? 3.0 dětská mozková obrna pak lze podotknout, že největší problém děti s dětskou mozkovou obrnou vykazují v oblasti denních aktivit. Cíl 5 a 6: Rodiny dlouze čekají na uvolnění místa v sociálních službách. V Jihočeském kraji je nedostatek služeb, které by mohli využít rodiny s dětmi s poruchou autistického spektra. Temto rodinám chybí všechny služby počínaje od rané péče po pobytové služby. Pro rodiny dětí s dětskou mozkovou obrnou chybí převážně pobytové služby, např. týdenní stacionáře. Cíl 7: Výzkumník navrhuje vznik center, které by využívali koordinované rehabilitace. Základem je však uzákonění koordinované rehabilitace v České republice. Dále je důležitá psychologická podpora, která by měla začít již po narození dítěte se zdravotním postižením, případně hned po zjištění podezření na zdravotní postižení.
|
|
|
Specifické metody sociální práce s rodinou v průběhu řízení o výkonu rodičovské odpovědnosti po rozvodu manželství
BALOUN, Ingrid
Diplomová práce se zabývá specifickými metodami sociální práce s rodinou v průběhu řízení o výkonu rodičovské odpovědnosti po rozvodu manželství. Cílem mé diplomové práce je zjistit, jaké metody sociální práce aplikují sociální pracovníci při práci s rodinou, kde probíhá řízení o úpravě poměrů nezletilých dětí na dobu po rozvodu. V souvislosti s cílem jsem stanovila výzkumnou otázku takto: Jaké bariéry identifikují sociální pracovníci při své práci s rodinou, kde probíhá řízení o úpravě poměrů nezletilých dětí na dobu po rozvodu? Pro zpracování empirické části jsem zvolila kvalitativní výzkum, který bude probíhat pomocí polostrukturovaného rozhovoru se sociálními pracovníky. Výzkumný soubor tvořilo dvanáct sociálních pracovníků, kteří pracují s rodinami v rozvodu. Dopředu byla stanovena dvě hlavní kritéria pro záměrný výběr výzkumného souboru. Jako prvním kritérium bylo, že sociální pracovníci musí pracovat s rodinami, které jsou v průběhu řízení o výkonu rodičovské odpovědnosti po rozvodu manželství. Druhé kritérium bylo, aby sociální pracovními pracovali na orgánu sociálně právní ochraně dětí minimálně po dobu jednoho roku. Z výzkumu vyplynulo, že sociální pracovníci na orgánu sociálně-právní ochrany dětí nejvíce používají přístup orientovaný na úkoly a uplatňují antiopresivní přístup. Z technik v rozhovoru s klienty využívají nejvíce aktivní naslouchání a s dětmi při rozhovoru techniku práce s kresbou. Při naplňování cíle diplomové práce jsem identifikovala problém u sociálních pracovníků a to ten, že polovina informantů nevěděla, jaké přístupy a techniky jsou v sociální práci. Nejvíce informantů ohledně jejich bariér v práci vypověděli, že je pro ně bariérou klient pod vlivem alkoholu či drog a agresivní klient. Diplomová práce identifikovala některé nedostatky sociálních pracovníků, ale i jejich vedoucích, např. v nedodržování standardů a může jim pomoci si tyto nedostatky uvědomit a v budoucnu je napravit. Klíčová slova Sociální práce s rodinou; Manželství; Rodina; Rodičovská péče; Orgán sociálně-právní ochrany dětí
|
|
|
Šikana na základní škole
BALOUN, Ingrid
V bakalářské práci se zabývám problematikou šikany, která probíhá mezi žáky na základních školách. V práci se zaměřuji hlavně na postoje rodičů a pedagogů k šikanovaným dětem, prevenci šikany a dopady šikany na psychiku žáka. V první části bakalářské práce pojednávám o teoretických poznatcích. V této části popisuji důležité pojmy, které souvisejí s problematikou šikanování. Vymezuji zde pojem šikana, trestní odpovědnost, kdo všechno se může účastnit šikanování, druhy, vývoj a důsledky šikany. V neposlední řadě zde popisuji jednu z nejdůležitějších věcí, co se týče šikany, a to je její prevence. Věnuji se zde také jedné z nejnovějších forem šikany kyberšikaně, která vznikla v posledních letech díky technickému pokroku. V druhé části prezentuji svůj vlastní výzkum. Cílem mé bakalářské práce je popsat dynamiku šikany, zjistit, jaké druhy šikany existují a jaké důvody vedou agresory k šikanování druhých. Dále popisuji, jak šikanu a její dopad zvládají šikanované děti, a jak ji na základních školách předcházejí a jednají s důsledky šikany. K dosažení stanovených cílů jsem použila tři výzkumné otázky: S jakým postojem a pomocí přistupují rodiče a učitelé k dětem, které někdo šikanuje?; Jak se šikaně na základní škole dá přecházet?; Jaké jsou dopady šikany na psychiku žáka? Do vlastního výzkumu jsem zařadila osm respondentů, se kterými jsem vedla polo strukturovaný rozhovor. Z výzkumu vyplynulo, že rodiče obětí měli k šikanování svých dětí velmi dobrý přístup. Rodiče se snažili šikanu co nejrychleji vyřešit a být co největší oporou pro své šikanované dítě. Oproti tomu někteří pedagogové měli opačný přístup. Nebyli ochotni spolupracovat při řešení šikany, ale ne všichni pedagogové byli neochotní jak vyplývá z mého výzkumu. Jednou z nejzákladnějších složek řešení šikany by měla být její prevence. Ale jak si můžete přečíst v praktické části práce, prevence na základních školách je mizivá, jak vypovídají dotazovaní respondenti. Na třetí výzkumnou otázku mi respondenti vypovídali shodně. U všech respondentů zanechala šikana psychické následky. Vyslechnuté oběti šikany i agresor si psychické následky nesou dodnes.
|
host ::
RSS.