|
Teorie a praxe informačního chování lékařských profesionálů
Jarolímková, Adéla ; Papík, Richard (vedoucí práce) ; Vlasák, Rudolf (oponent) ; Špála, Milan (oponent)
V šíření a využívání odborných informací v medicíně došlo v posledních letech k velkým změnám, zejména vlivem rozvoje informačních a komunikačních technologií a také změn v přístupu k medicíně samotné. Popsaný výzkum se zabývá tím, zda dochází také k adekvátním změnám v informačním chování lékařů a jiných zdravotnických pracovníků v zahraničí i v ČR. Zahraniční výzkum byl shrnut formou review. Pro výzkum v ČR byla použita dotazníková metoda, dotazník byl šířen prostřednictvím knihoven a informačních pracovišť sdružených v síti VISZ v papírové i online podobě. Celkem bylo shromážděno 228 validních odpovědí. Z předpokládaných faktorů ovlivňujících informační chování (věk, pohlaví, pracoviště, povolání, pracovní náplň) se prokázal pouze vliv pracoviště a povolání. Projevily se zejména rozdíly mezi lékaři a sestrami a mezi pracovníky vědeckovýzkumných institucí a nemocnic. Celkově lze konstatovat, že informační chování zdravotnických pracovníků je ovlivněno charakterem jejich povolání, které s sebou nese zodpovědnost za lidské životy, a které vyžaduje vysokou míru informací a neustálé udržování kvalifikace. Na druhou stranu však s ním spojené pracovní nasazení neposkytuje velký časový prostor na uspokojování informačních potřeb. Velký důraz je kladen na důvěryhodnost zdroje, avšak při výběru zdroje často...
|
|
Judikáty jako specifické informační prameny a jejich komunikace ve společenské praxi
Marková, Lucie ; Bratková, Eva (vedoucí práce) ; Pálka, Peter (oponent)
Diplomová práce definuje a vykládá pojem judikát a vymezuje jeho roli v oblasti právní informatiky. Práce uvádí historické a právní souvislosti, které vedly k současnému problematickému stavu v oblasti zpřístupňování tohoto informačního pramene. Hlavní část diplomové práce tvoří analýza tradičních i elektronických zdrojů judikatury a pokus o zmapování současné nabídky těchto zdrojů. Mezi nimi jde v první řadě o systémy aSPI a LexData, pak také rozhodnutí zpřístupněná na webových prezentacích nejvyšších soudů, např. Nejvyššího soudu Čr. Z tradičních zdrojů jsou analyzovány oficiální sbírky, např. Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek (Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek. Nejvyšší soud Čr. 2004, roč. 1, č. 1-. Praha : Lexis Nexis CZ, 1971-. 10x ročně. ISSN 0036- 522X). aby byla analýza komunikace judikátů ve společnosti úplná, jsou uvedeny způsoby citování judikátů v Evropě, ve světě i v České republice, spolu s návrhem na zavedení jiných metod citování judikátů u nás.
|
|
Nemoci z povolání v České Republice hlášení v roce 2005
Pospíšil, Ondřej ; Hrnčíř, Evžen (vedoucí práce)
Podle velkého lékařského slovníku je definice nemocí z povolání: Právní termín, označující nemoci uvedené v seznamu nemocí z povolání, které vznikají nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, akutní otravy, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu. Jsou uvedeny v nařízení vlády č. 290/1995 Sb. Nemoci z povolání není pouze tato stručná definice, ale je to velmi zajímavé a společensky důležité odvětví medicíny, které je velmi rozsáhlé a s dalekosáhlým významem pro společnost. Zvláště pro zpracovatelský průmysl, těžbu surovin a zdravotnictví kde je nemocí z povolání nejvíce. Nemoci z povolání jakožto součást oboru pracovního lékařství měl nesmírný vliv na zlepšení a zkvalitnění života pracujících na pracovišti i mimo ně. A celkově na životním prostředí kolem nás. Jedná se obor s několikasetletou bohatou historií, který je v současné době neprávem opomíjen ve srovnání s ostatními zvláště klinickými obory. Pracovní lékařství si hlavně klade za cíl prevenci a případné odškodění a právní důsledky pro zaměstnavatele i samotného zaměstnance. Vznik pracovního lékařství jako specializovaného lékařského oboru se klade do roku 1700, kdy Bernardo Ramazziny vydal v italské Pavii pojednání o nemocech řemeslníků. Výrobní technologie té doby neposkytovali mnoho možností...
|
|
Možnosti před cestovního poradenství a specifické profylaxe importovaných infekčních onemocnění v Jihočeském kraji
RYTÍŘOVÁ, Zuzana
Teoretická část diplomové práce je zaměřena na problematiku importovaných infekčních onemocnění. Jsou zde uvedeny faktory ovlivňující jejich incidenci a možnosti specifické a nespecifické profylaxe a prevence. Dále jsou v teoretické části práce uvedena vybraná infekční onemocnění, jejich epidemiologické a klinické charakteristiky a trendy výskytu. Tyto nákazy jsou členěny podle možnosti specifické profylaxe. V práci je uveden přehled možností před cestovního poradenství v Jihočeském kraji. Cílem praktické části práce je charakterizovat výskyt importovaných infekčních onemocnění v okresech Jihočeského kraje v letech 2000 ? 2010 a zmapovat počty zdravotnických zařízení a jiných subjektů, které poskytují před cestovní poradenství a specifickou profylaxi zaměřenou na prevenci importovaných infekčních onemocnění. Za celé sledované období bylo v Jihočeském kraji hlášeno a v systému EPIDAT zaregistrováno celkem 351 případů importovaných onemocnění, z toho 205 případů v okrese České Budějovice. (Český Krumlov-47, Jindřichův Hradec-25, Písek-2, Prachatice-17, Strakonice-31, Tábor-24) Nejčastěji byly importovány alimentární nákazy (240 případů tj. 68 %), z toho nejvíce případů tvořila onemocnění způsobená nákazou salmonelami (73 případů), shigellami (71 případů) a kampylobaktery (42 případů). Nejčastější zemí původu importu byl Egypt (43 případů), Chorvatsko (42 případů) a Indie (30 případů). Počty zdravotnických zařízení a jiných subjektů, které poskytují před cestovní poradenství a specifickou profylaxi infekčních onemocnění se v průběhu sledovaného období zvýšily z devíti na třináct. Byly stanoveny čtyři hypotézy. Hypotéza č. 1 ve sledovaném období došlo ke zvýšení celkového počtu importovaných infekčních onemocnění. Hypotéza č. 2 ve sledovaném období došlo ke zvýšení celkového počtu importovaných infekčních onemocnění z exotických destinací. Hypotéza č. 3 ve sledovaném období došlo ke zvýšení celkového počtu zařízení poskytujících před cestovní poradenství, očkování a jinou specifickou profylaxi. Hypotéza č. 4 zvyšující se počet zdravotnických zařízení nebo jiných subjektů poskytujících před cestovní poradenství, očkování či jinou specifickou profylaxi neovlivnil ve sledovaném období nárůst počtu importovaných infekčních onemocnění. Potvrzeny byly pouze hypotézy č. 3 a 4.
|
|
Staročeská lékařská terminologie - názvy chorob, jejich příznaků a projevů
Černá, Alena
Mottem této práce jsou slova, která zapsal téměř před sto lety František Michálek Bartoš. Je podivuhodné, jak staré česky psané lékařské texty zůstávají v archivech, stranou valného zájmu odborníků. Není to z nedostatku materiálu, neboť pro období středověku, v němž se konstituovaly počátky české lékařské vědy a s ní pochopitelně i české lékařské terminologie, máme k dispozici mimořádně velké množství lékařských textů. "Reprezentantem" těchto textů, o nichž bude podrobně pojednáno v příloze k této práci (viz s. 210-217), je pro tuto práci soubor lékařských památek, které zvolil pro svou materiálovou bázi Staročeský slovník;2 jejich fotokopie jsou uloženy v oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR. 3 Tyto památky jsou nezřídka značně rozsáhlé a dochovaly se v četných, často variantních rukopisech. Jedná se o 13 rukopisů převážně z 15. století, k nimž jsem se rozhodla připojit ještě rukopis zvaný Vnoučkovo lékařství (z počátku 16. století), v němž jsou obsaženy texty z minulého období. Tyto prameny jsou základem mé práce, i když jsem využívala i mnohých jiných zdrojů, o nichž se zmíním později. Na tomto místě chci poukázat na skutečnost, že v knihovnách a archivech je uchováváno mnohem více středověkých památek tohoto druhu, než bylo dosud známo a než se předpok1ádá10. Jsou to památky,...
|
| |
host ::
