|
|
Extrakce parametrů pro výzkum interpretačního výkonu
Laborová, Anna ; Miklánek, Štěpán (oponent) ; Ištvánek, Matěj (vedoucí práce)
Rozdílné interpretace stejné skladby se mohou mezi sebou zásadně lišit. Nejen skladatel a noty definují posluchačův hudební zážitek, ale i charakteristická interpretace je integrální částí hudebního díla. Pro objektivní analýzu interpretačního výkonu jsou parametry rozděleny do čtyř tříd – z hlediska času (tempa), hlasitosti (dynamiky), témbru a výšky tónu. Každý parametr nebo jejich kombinace může ovlivnit výsledný unikátní charakter interpretace. Extrakce parametrů pro výzkum interpretačního výkonu je jedno z komplikovaných témat stojící na pomezí oblastí analýzy interpretačního výkonu a získávání informací z hudby. Předložená práce shrnuje poznatky a metody z obou oblastí. Pro výzkum byla vytvořena databáze, která obsahuje 31 nahrávek jedinečných interpretací 2. věty Lento Smyčcového kvartetu č. 12 F dur (1893) českého romantického skladatele Antonína Dvořáka (1841–1904).
|
|
| |
|
|
Architektonický organismus
Drbal, Jaroslav ; Mačuda, Michal (oponent) ; Vítek, Jiří (vedoucí práce)
Inspirací je lidské tělo. Je to fascinující seskupení rozmanitých druhu tkání, díky specializovaným buňkám vznikaly orgány, které v našem těle plní různé úkoly - dokonalá kooperace jednotlivých částí - orgánů. Právě orgány můžeme chápat jako "stroje", které splní svoji úlohu v celém systému. tyto stroje pro nás pracují a vyvíjejí se s námi proto, aby jsme se mohli i my vyvíjet. Člověk se neustále mění, přizpůsobuje se prostředí a orgány a potažmo každá část našeho těla se mění s ním. Motivací je hledání artikulace některých procesů, principů odehravajících se v lidském těle. Poznámím je, že možná všechny principy odehrávající se v mikroskopickém měřítku lze pozorovat i v měřítku nám bližším - měřítku člověka. Vše provázáno.
|
|
| |
|
|
Artikulace křídel u hmyzu
Křečková, Adéla ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Král, David (oponent)
Vznik křídel u hmyzu je považován za jednu z nejdůležitějších evolučních novinek, která otevřela hmyzu nové niky prostřednictvím unikátních letových schopností. Pohyb křídla je umožněn díky artikulované bázi křídla sestávající z artikulačních skleritů a dále prostřednictvím letových svalů. Artikulaci křídel u hmyzu představují tři hlavní typy. Pravděpodobný původní typ se vyvinul u skupiny Neoptera. Další dva jsou z něj odvozeny. Jedná se o artikulace u dvou řádů Palaeoptera, Ephemeroptera a Odonata. Narozdíl od Neoptera, Palaeoptera neskládají křídla ploše nad zadeček. Tato vlastnost je způsobená právě křídelní artikulací. Rozdílné postavení artikulačních skleritů a jejich stavba podávají informace, které lze využít z hlediska fylogeneze současných i vymřelých skupin hmyzu. V této práci představuji literární rešerši týkající se hlavních tří typů artikulace, jejich homologie a význam pro vyšší fylogenezi hmyzu.
|
|
|
Émile Benveniste a úloha smyslu
Krásová, Eva ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Pešek, Ondřej Matthew (oponent) ; Fulka, Josef (oponent)
Eva Krásová: Émile Benveniste a úloha smyslu" Práce "Émile Benveniste a úloha smyslu" je monografickou studií životní dráhy Émila Benvenista (1902-1977) skrze roli, jakou zaujímá pojem smyslu (sens) v jeho myšlení. Práce zaujímá metodologický postoj "historiografie myšlení o řeči" (K. Kœrner) a dílo Émila Benvenista zkoumá chronologicky a vývojově. První část práce se věnuje teoretickým východiskům Benvenistova myšlení v pařížské škole (A. Meillet a M. Bréal), pražské škole (R. Jakobson a Vl. Skalička) a kodaňské škole (texty z roku 1939) skrze analýzu pojmu systému. Upozorňuje se na diachronní pojetí jazykového systému u A. Meilleta a v pražské škole. Je vznesena hypotéza o úloze Émila Benvenista při jejich kontaktech v rámci Mezinárodních kongresů lingvistů. Ta ústí do pojmu hlediska smyslu, jak u Benvenista fungoval ve studii "Roviny lingvistické analýzy" v roce 1962. Druhá část se věnuje lingvistice promluvy u Émila Benvenista. V první kapitole jsou vysvětleny základní složky Benvenistovy teorie řeči: sémiotika a sémantika, resp. sémiotické a sémantické (le/la sémiotique, sémantique), vypovídání (énonciation), přivlastnění (appropriation) a teorie hierarchie systémů ze studie "Sémiologie jazyka", vedoucí k myšlence jazykového systému jako místa vzniku smyslu. Jsou rozlišeny dva významy pojmu...
|
|
|
Interpretačně technické problémy hry na zobcovou flétnu se zaměřením na barokní hudbu
Liptáková, Eva ; Hurníková, Kateřina (vedoucí práce) ; Palkovská, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá způsobem výuky barokní interpretace na zobcovou flétnu se zaměřením na ZUŠ. Úvodní kapitoly přináší základní poznatky o historii nástroje a dostupných učebnicích pojednávajících o technice hry a způsobu interpretace barokní hudby. První část práce obsahuje soupis konzervatoří České republiky a vysokých škol u nás a sousedních zemích, na kterých se zobcová flétna dá studovat jako samostatný obor. Dále jsou v ní rozebrány jednotlivé složky techniky hry na zobcovou flétnu - dechová, artikulační a prstová technika. Samostatná kapitola je věnována způsobu zdobení skladeb. Druhá část práce přináší názorné ukázky práce s hudebním materiálem hráčů různých ročníků na ZUŠ. Jednotlivé skladby jsou rozebrány z pohledu dýchání, prstové techniky, artikulace, a na závěr je připojena praktická ukázka zdobení.
|
|
| |
|
|
Elektropalatografická studie asimilace znělosti u českých alveolárních exploziv
Vaněčková, Kateřina ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Machač, Pavel (oponent)
Fonologický kontrast znělosti se zakládá na doposud plně neobjasněných fonetických korelátech, z nichž nejočividnější je přítomnost hlasivkového tónu, která je v češtině podle dosavadních poznatků klíčová. Ve snaze zachytit další, v případě některých jazyků podstatnější koreláty tohoto kontrastu vznikl alternativní koncept napjatosti nebo síly artikulace. Velmi řídká je situace, kdy se fonémy ve znělostním páru liší také v dalším rysu, který nelze přičíst vlivu napjatosti. To je případ českých alveolárních exploziv, u kterých bylo potvrzeno také odlišné místo artikulace, resp. anteriornější umístění lingvopalatálního kontaktu u [t] oproti [d]. V této práci si klademe především otázku, jestli tento rozdíl může hrát roli zachování znělostního kontrastu podpovrchové formy v neutralizovaných kontextech vzniklých asimilací znělosti. Z našich elektropalatografických nahrávek 7 mluvčích ovšem naopak vyplývá, že je tento kontrast v místě artikulace vlivu segmentálního okolí velmi náchylný: nejen že se nepotvrdil vliv podpovrchové formy na anterioritu kontaktu při asimilaci povrchové znělosti, ukázalo se také, že samotná asymetrie znělostních realizací v našem cílovém kontextu, tedy v kodě slabiky na konci slova následovaného iniciální explozivou slova dalšího, u většiny mluvčích zaniká ve prospěch...
|
|
| |
host ::
RSS.