|
|
Elektropalatografická studie asimilace znělosti u českých alveolárních exploziv
Vaněčková, Kateřina ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Machač, Pavel (oponent)
Fonologický kontrast znělosti se zakládá na doposud plně neobjasněných fonetických korelátech, z nichž nejočividnější je přítomnost hlasivkového tónu, která je v češtině podle dosavadních poznatků klíčová. Ve snaze zachytit další, v případě některých jazyků podstatnější koreláty tohoto kontrastu vznikl alternativní koncept napjatosti nebo síly artikulace. Velmi řídká je situace, kdy se fonémy ve znělostním páru liší také v dalším rysu, který nelze přičíst vlivu napjatosti. To je případ českých alveolárních exploziv, u kterých bylo potvrzeno také odlišné místo artikulace, resp. anteriornější umístění lingvopalatálního kontaktu u [t] oproti [d]. V této práci si klademe především otázku, jestli tento rozdíl může hrát roli zachování znělostního kontrastu podpovrchové formy v neutralizovaných kontextech vzniklých asimilací znělosti. Z našich elektropalatografických nahrávek 7 mluvčích ovšem naopak vyplývá, že je tento kontrast v místě artikulace vlivu segmentálního okolí velmi náchylný: nejen že se nepotvrdil vliv podpovrchové formy na anterioritu kontaktu při asimilaci povrchové znělosti, ukázalo se také, že samotná asymetrie znělostních realizací v našem cílovém kontextu, tedy v kodě slabiky na konci slova následovaného iniciální explozivou slova dalšího, u většiny mluvčích zaniká ve prospěch...
|
|
| |
|
|
Elektropalatografická studie asimilace znělosti u českých alveolárních exploziv
Vaněčková, Kateřina ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Machač, Pavel (oponent)
Fonologický kontrast znělosti se zakládá na doposud plně neobjasněných fonetických korelátech, z nichž nejočividnější je přítomnost hlasivkového tónu, která je v češtině podle dosavadních poznatků klíčová. Ve snaze zachytit další, v případě některých jazyků podstatnější koreláty tohoto kontrastu vznikl alternativní koncept napjatosti nebo síly artikulace. Velmi řídká je situace, kdy se fonémy ve znělostním páru liší také v dalším rysu, který nelze přičíst vlivu napjatosti. To je případ českých alveolárních exploziv, u kterých bylo potvrzeno také odlišné místo artikulace, resp. anteriornější umístění lingvopalatálního kontaktu u [t] oproti [d]. V této práci si klademe především otázku, jestli tento rozdíl může hrát roli zachování znělostního kontrastu podpovrchové formy v neutralizovaných kontextech vzniklých asimilací znělosti. Z našich elektropalatografických nahrávek 7 mluvčích ovšem naopak vyplývá, že je tento kontrast v místě artikulace vlivu segmentálního okolí velmi náchylný: nejen že se nepotvrdil vliv podpovrchové formy na anterioritu kontaktu při asimilaci povrchové znělosti, ukázalo se také, že samotná asymetrie znělostních realizací v našem cílovém kontextu, tedy v kodě slabiky na konci slova následovaného iniciální explozivou slova dalšího, u většiny mluvčích zaniká ve prospěch...
|
|
|
Invazní rostliny na Třeboňsku
Vaněčková, Kateřina ; Vardarman, Johana (vedoucí práce) ; Justová, Helena (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou invazních druhů rostlin na Třeboňsku v okolí EVL Stropnice.
Cílem této práce bylo terénně zmapovat tyto invazní druhy rostlin: zlatobýl kanadský (Solidago canadensis), zlatobýl obrovský (Solidago gigantea), křídlatka japonská (Reynoutria japonica), křídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinensis), netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) a bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum).
Při mapování se dané výskyty zaznamenávaly pomocí GPS. Data se poté převedly do počítače, kde se pomocí programu ArcGIS 10.2.2 vytvářely mapové výstupy představující rozšíření těchto invazních druhů rostlin.
Dle výsledků této práce se zjistilo, že na mapovaném území se nevyskytuje bolševník velkolepý. Ostatní mapované invazní druhy rostlin se zde vyskytovaly. Tyto druhy byly nejvíce invadovány na biotopu mezofilní ovsíkové louky (T1.1), vegetace vysokých ostřin (M1.7) a antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla (X6).
Řešení problému invazních druhů rostlin spočívá v jejich likvidaci a osvětě široké veřejnosti o nebezpečí, které tyto rostliny představují.
|
host ::
RSS.