Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 21 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Beat Tracking: Is 441 kHz Really Needed?
Ištvánek, Matěj ; Miklánek, Štěpán
Beat tracking is essential in music informationretrieval, with applications ranging from music analysis and automaticplaylist generation to beat-synchronized effects. In recentyears, deep learning methods, usually inspired by well-knownarchitectures, outperformed other beat tracking algorithms. Thecurrent state-of-the-art offline beat tracking systems utilize temporalconvolutional and recurrent networks. Most systems use aninput sampling rate of 44.1 kHz. In this paper, we retrain multipleversions of state-of-the-art temporal convolutional networks withdifferent input sampling rates while keeping the time resolutionby changing the frame size parameter. Furthermore, we evaluateall models using standard metrics. As the main contribution,we show that decreasing the input audio recording samplingfrequency up to 5 kHz preserves most of the accuracy, and insome cases, even slightly outperforms the standard approach.
Analyzátor akordů klavíru
Poloček, Dominik ; Miklánek, Štěpán (oponent) ; Ištvánek, Matěj (vedoucí práce)
Předložená práce se věnuje analýze akordů pomocí určování kmitočtů jejich komponentů. Cílem práce je nastínit metody pro určování základních kmitočtů jednoho a vícera tónů a implementovat systém, který dokáže s jejich použitím akordy určovat. Metoda implementovaná v jazyce Python (metoda spektrálních špiček) využívá rychlou Fourierovu transformaci pro zobrazení signálu v kmitočtové rovině a poté hledá spektrální maxima, která po patřičné kontrole vyhodnocuje jako základní kmitočty. Metoda spektrálních špiček byla srovnána s metodou sčítání modulů harmonických složek a se state-of-the-art systémem pro přepis nahrávky do MIDI (PianoTranscription) pomocí testů na datasetu vytvořeném pro tuto práci (530 nahrávek akordů a tónů). Nejlepší výsledky prezentuje PianoTranscription ( = 0, 74, tot = 0, 23), druhou nejúspěšnější metodou je metoda spektrálních špiček se známým počtem tónů ( = 0, 55, tot = 0, 29), poté tatáž metoda s neznámým počtem tónů ( = 0, 52, tot = 0, 38) a na konec metoda sčítání modulů harmonických složek ( = 0, 26, tot = 0, 81). Limitací implementovaného systému je neschopnost určit počet tónů (musí být zadán uživatelem) a frekvenční minimum (138,59 Hz), pod kterým jsou odhady chybné, a které je pravděpodobně způsobeno konstrukcí klavíru a opředením některých strun.
Detekce akordické struktury v hudebních nahrávkách
Kučera, Ondřej ; Miklánek, Štěpán (oponent) ; Ištvánek, Matěj (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá získáváním informací z hudby, a to detekcí akordické struktury z audionahrávek. V práci jsou definovány pojmy akord či chroma příznaky a popsány způsoby převádění signálu z časové do frekvenční oblasti. Práce se věnuje průzkumu metod automatické detekce akordů; state-of-the-art metody jsou založené na principu hlubokého učení. Práce obsahuje systém implementovaný v jazyce Python, který umožňuje detekci akordů z audionahrávek. Jednotlivé nahrávky a přiřazená akordická označení lze vizualizovat. Systém nabízí výběr metod pro rozpoznání akordů – metodu na základě akordických šablon, metodu využívající deep chroma vektory a metodu založenou na konvoluční neuronové síti. Výsledky metod jsou vyhodnoceny na multižánrovém datasetu sestaveném z volně dostupných anotací a nahrávek.
Analýza přesnosti automatického určení parametrů klavírních nahrávek
Kaplan, Josef ; Miklánek, Štěpán (oponent) ; Ištvánek, Matěj (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou přesnosti automatického určení parametrů především klavírních nahrávek. Zadaná problematika je popsána jak z technické, tak i z hudební stránky. Tato práce shrnuje poznatky z oblasti hudební teorie a automatické detekce parametrů, které můžeme získat z hudebních klavírních nahrávek. Z praktického hlediska je práce zaměřena na detekci začátků tónů, dob, taktů, výšky tónů a tempa. Analýza klavírních nahrávek je realizována pomocí programovacího jazyku Python. Výstupem jsou skripty, které provádí detekci parametrů na základě uživatelem zvolených metod, které se pro výpočet parametrů běžně využívají. Výsledkem je také testování přesnosti jednotlivých metod na základě anotací z různých datasetů se zaměřením primárně na klavírní nahrávky. Závěrečná část obsahuje evaluaci na základě vybraných metrik s objektivním porovnáním.
Webové aplikace pro podporu výuky základů zpracování signálů
Kuře, Dominik ; Ištvánek, Matěj (oponent) ; Rajmic, Pavel (vedoucí práce)
Tématem práce je tvorba čtyř webových aplikací, které mají sloužit jako výukový materiál pro studenty, kteří se seznamují se základy zpracování signálů. Jednotlivými oblastmi, na které se aplikace zaměřují, jsou střední a efektivní hodnota signálů, základní operace se signály (zesílení, posunutí, změna měřítka), vliv těchto operací na Fourierovu řadu signálů a také převzorkování signálu pomocí různých druhů interpolací (metoda nejbližšího souseda, lineární interpolace, kubická interpolace a interpolace pomocí funkce sinus cardinalis). Tyto aplikace jsou realizovány pomocí jazyka TypeScript, jenž je rozšířením jazyka JavaScript o statické datové typy. Dále je využita knihovna React, jež slouží pro tvorbu front–endových aplikací a Chart.js, umožňující pohodlnou a velmi detailní práci s grafy. V teoretické části aplikace jsou nejprve v první polovině popsány jednotlivé oblasti zpracování signálů, které je potřeba znát pro vypracování aplikací, a poté jsou představeny informační technologie, jež jsou využity pro implementaci. Kromě již zmíněných technologií se text okrajově zabývá i úvodem do jazyků HTML a CSS a také krátce pojednává o syntaxi JSX. Praktická část popisuje samotnou realizaci těchto aplikací a slouží též jako dokumentace ke zdrojovému kódu. V praktické části je popsáno, jak realizovat jednotlivé druhy signálů (sinus, trojúhelníkový, pilový, obdélníkový s různými střídami, šumový) a jak pro každý z těchto signálů vypočítat Fourierovu řadu, jak lze v kódu provést jednotlivé signálové operace, jakým způsobem lze realizovat různé druhy interpolací a jaké jsou některé konkrétní možnosti výpočtu kubické interpolace (metoda konečných diferencí, kardinální spline, Catmull–Rom spline, přirozená kubická interpolace), jak tyto aplikace vypadají a jaké jsou jejich struktury.
Webová aplikace pro vizualizaci parametrů hudebních nahrávek
Klimeš, Martin ; Ištvánek, Matěj (oponent) ; Miklánek, Štěpán (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zaměřuje na vývoj webové aplikace pro vizualizaci hudebních parametrů. Cílem je poskytnout uživateli prostředí, ve kterém může snadno vizualizovat parametry libovolné hudební nahrávky a v případě různých interpretací skladby tyto parametry mezi sebou porovnat. Hudební parametry vizualizované v aplikaci vycházejí z oblasti Music Information Retrieval. Pro každou z těchto vizualizací jsou v aplikaci implementována různá nastavení, která se ukládají do databáze pro přihlášeného uživatele a umožňují tak upravit zobrazení vizualizací podle individuálních potřeb uživatele. Pro vývoj byl použit reaktivní framework Vue.js pro klientskou část, Flask framework pro serverovou část a relační databázový systém PostgreSQL pro ukládání dat.
Exploring the Possibilities of Automated Annotation of Classical Music with Abrupt Tempo Changes
Ištvánek, Matěj ; Miklánek, Štěpán
In this paper, we introduce options for automatic measure detection based on synchronization, beat detection, and downbeat detection strategy. We evaluate proposed methods on two motifs from the dataset of Leos Janacek's string quartet music. We use specific user-driven metrics to capture annotation efficiency simulating a scenario where a musicologist has to use the output of an automated system to create ground-truth annotations on given recordings. In the case of the first motif, synchronization outperformed other methods by detecting most of the measure positions correctly. This procedure was also the most suitable for the second motif—it achieved a low number of correct detections, but the vast majority of transferred time positions belonged within the outer tolerance window. Therefore, in most cases, only shifting operations were needed resulting in higher annotation efficiency. Results suggest that the state-of-the-art downbeat tracking is not yet efficient for expressive music.
Detekce impulsního rušení ve zvukovém signálu
Hůla, Josef ; Ištvánek, Matěj (oponent) ; Mokrý, Ondřej (vedoucí práce)
Práce pojednává o známých metodách detekce impulsního rušení v hudebních nahrávkách. Obsahuje studii o difereciální, filtrační, autoregresivní a ARMA metodě detekce. Jednotlivé metody jsou prostudovány po teoretické stránce, následně je diskutováno o~charakteru detekovaného rušení. Metody jsou implementovány v praxi a jsou mezi sebou srovnány. Za účelem porovnání jsou aplikovány na uměle vytvořené impulsy se známou pozicí a poté i na nahrávky obsahující reálné poškození.
Webové rozhraní pro vizualizaci zvukových parametrů
Putz, Viliam ; Ištvánek, Matěj (oponent) ; Miklánek, Štěpán (vedoucí práce)
Táto práca sa zaoberá spôsobmi extrakcie zvukových parametrov zo zvukových súborov, vizualizáciou týchto parametrov a následne implementáciou programu webového rozhrania, ktoré zabezpečuje túto vizualizáciu. V úvode je všeobecne popísaný odbor Music Information Retrieval, s ktorým táto práca úzko súvisí. Popísaný je taktiež súčasný stav v oblasti aplikácií pre extrakciu zvukových parametrov. Uvedené sú najznámejšie knižnice v tejto oblasti pre viacero programovacích jazykov. V druhej kapitole sú pomenované a popísané zvukové parametre, ktoré je možné z audio súboru extrahovať. Nasleduje popis spôsobu implementácie, použité technológie, diagram funkcií webového rozhrania, vysvetlenie funkčnosti a taktiež je popísané užívateľské rozhranie a jeho funkcie.
Systém pro nalezení duplikátů nahrávek na základě audio informace
Švejcar, Michael ; Miklánek, Štěpán (oponent) ; Ištvánek, Matěj (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá metodami pro rozpoznání hudebních duplikátů v databázi souborů. Problém tkví v tom, že soubory hudebních duplikátů nemusí být vždy zcela shodné - mohou se lišit například v kvalitě či obsaženém potlesku na konci jedné z nahrávek. Cílem bylo navrhnout a implementovat systém, který shodné nahrávky identifikuje, vzájemně k sobě přiřadí a zapíše do výstupního souboru. Systém by měl být dostatečně robustní vůči již zmíněným drobným rozdílům mezi duplikáty, zároveň by měl být natolik přesný, aby nedocházelo k chybnému přiřazení vzájemně neshodných nahrávek. K těmto účelům byl použit programovací jazyk Python společně s dostupnými knihovnami pro výpočet chromagramů, techniky Image Hashing a různých variant algoritmu dynamického borcení časové osy. V rámci výsledného systému byly implementované tři různé metody, lišící se v jejich přesnosti a výpočetní náročnosti. Metody byly následně otestované na předem připraveném datasetu a na základě získaných výsledků byly vytvořeny čtyři různé úrovně přednastavené přesnosti výsledného systému. Výsledný systém se jeví jako vysoce přesný a zároveň robustní vůči nahrávkám, které jsou si velmi podobné, nikoli však shodné, jako je tomu u různých interpretací stejné skladby.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 21 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
7 Istvanek, Matej
1 Ištvánek, Michal
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.