|
|
Rasové předsudky u studujících pražských gymnázií
Kratochvílová, Kristýna ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Běhalová, Andrea (oponent)
(česky) Diplomová práce se zabývá výzkumem rasových předsudků žáků pražských gymnázií. V teoretické části práce je nejprve analyzována adolescence jako specifické vývojové období, dále je popsán profil žáka gymnázia na základě rozboru Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia ve vztahu k formování a upevňování světového názoru, postojů a hodnotové orientace žáků. V rámci teoretické části je také zkoumána oblast předsudků a předsudečného myšlení. Empirická část práce se věnuje vlastnímu výzkumu předsudečného myšlení žáků dvou pražských gymnázií, metodologii šetření a vyhodnocení výsledků.
|
|
|
Rom, který si splnil svůj sen
Štěpánek, Roman ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Doubek, David (oponent)
Richard Sivák se ve svém vzdělání dostal až na vysokou školu, kde prozatím přerušil své vzdělávání. Stále ale přemýšlí o tom, že bude ve vzdělávání pokračovat. Učitele vždy hodnotil podle toho, jak dokážou podat výklad, podle toho, jakým způsobem hodnotí žáka a jejich přísnost chápe jako nedílnou součást vzdělávání, jejíž smysl je žáka přimět, aby se víc snažil a naučil. V každé třídě vždy zažíval přijetí a navazoval přátelské vztahy s ostatními žáky a učiteli a nikdy se nesetkal s žádným projevem rasové nesnášenlivosti. Učení mu šlo, aniž by se musel více učit. Vzdělání vnímá jako způsob osobní seberealizace a zároveň jako cestu, k lepšímu uplatnění na trhu práce. Jeho socializace probíhala v majoritním prostředí a díky tomu získal potřebné kompetence k tomu, aby se dokázal v majoritní společnosti uplatnit a cítit dobře. V současné době se ve volném čase učí švédsky, neboť má ve Švédsku příbuzné. Print to PDF without this message by purchasing novaPDF (http://www.novapdf.com/)
|
|
|
Vliv majoritní společnosti na romskou populaci v minulosti a dnes
MÁLKOVÁ, Soňa
Bakalářská práce se zabývá vlivem většinové společnosti na romskou populaci v minulosti a dnes. Cílem práce je poukázat na vliv, který měla většinová společnost na romskou menšinu při proměně romského způsobu života v posledních 70ti letech. Tento cíl byl realizován pomocí studia odborné literatury, a to především v oblasti životního způsobu Romů za posledních sedmdesát let. V bakalářské práci se nachází celkem 4 kapitoly. První kapitola charakterizuje romskou menšinu, pojednává o mentalitě a hodnotách Romů. Kapitola druhá se zabývá tradičním způsobem života Romů, se zaměřením na oblast bydlení, zaměstnání a rodiny. Kapitola třetí, která je zároveň kapitolou hlavní, se zaměřuje na řešení sociální situace Romů v letech 1945-1989 a na proměnu tradičního způsobu života Romů v tomto období. Čtvrtá kapitola se zabývá současným způsobem života romské minority.
|
|
|
Vnímání etnicity v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež
KAŇKOVÁ, Tereza
Každý člověk si do svého života nese určité předpoklady (faktory), které nemůže ovlivnit. Mezi tyto faktory patří například barva pleti, genetické dispozice nebo etnicita. Některé tyto odlišnosti jsou viditelné na první pohled a jiné vyplouvají na povrch průběhu života jednice. V souvislosti s tím, jak jsme vnímáni druhými lidmi, je velice důležité, jak my vnímáme sami sebe. Na základě určitých znaků cíleně kategorizujeme lidi podle zažitých a strereotypně užívaných fyziognomických znaků. Přitom definice identity daného člověka může být v jeho pojetí úplně jiná, než ji vnímají druzí lidé. Etnicita je jedním ze znaků, které si přinášíme do života od prvopočátku naší existence. Koncept etnicity koresponduje s pojmem rasa, ale jeho přidružené významy spadají do oblasti kultury. Etnicita je soustředěna kolem shodných kulturních přesvědčení a praktik. Formování "etnických skupin" spočívá ve sdílení kulturních označení, která se vyvinula ve specifických historických, sociálních a politických kontextech a podporují pocit sounáležitosti. Význam etnicity částečně plyne ze společného mytologického původu. Etnicita se tedy formuje na základě toho, jak vyjadřujeme kulturní identity nebo identitu s pomocí znaků a jazyka. Etnicita je proto relativní a souvisí s kategoriemi sebepojetí a sociálního nabytí statusu. Diplomová práce vnímání Etnicity v Nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež se zabývá pohledem sociálních pracovníků na sociální práci s etnicitou uživatelů NZDM. Na základě zjištěné etnicity uživatelů, Nízkoprahové kluby uvádějí, že jejich nejčastější cílovou skupinou jsou Romové. V diplomové práci se zabývám otázkou, zda při práci s Romy ovlivňuje sociální pracovníky jejich etnicita. Zda sociální pracovníci musejí při přímé interakci s Romy volit specifických přístupů s ohledem na jejich etnicitu. V Nízkoprahovém zařízení se sociální pracovnice setkávají především s dětmi a mládeží, které jsou nějakým způsobem znevýhodněni. Často se jedná o děti a mládež, která se ve svém volném čase bezprizorně potuluje po ulici. V mnoha případech pocházejí tito jedinci ze sociálně slabých rodin a žijí v sociálně vyloučených lokalitách, kde nemají dostatečnou podporu pro kvalitní osobnostní rozvoj. Kvalita života těchto dětí je velice nízká, ať se jedná o materiální stránku nebo o jejich rodinné zázemí. V teoretické části se věnuji vymezení pojmu etnicita a etnická menšina. Jak jsou svou vlastní etnicitou ovlivněni Romové a jakým způsobem života Romové v České republice žijí. Dále se v teoretické práci zabývám významem Nízkoprahových zařízení pro děti a mládež a teoriím a metodám sociální práce. V empirické části jsem se rozhodla pro strategii kvalitativního výzkumu, kdy jsem použila metodu dotazování, techniku polostandardizovaného rozhovoru. Tuto techniku jsem zvolila z toho důvodu, že ji podle situace lze v průběhu analýzy a sběru dat různě modifikovat a měnit. Kvalitní data, která jsem z interview získala, jsem poté zpracovala pomocí kódování. Základní výzkumný soubor pro sběr dat tvořily sociální pracovnice Nízkoprahového zařízení pro děti a mládež V.I.P. Komunikační partnerky byly vybrány na základě jejich přímé práce s uživateli služeb NZDM V.I.P. Cílem mé diplomové práce bylo identifikovat, jakým způsobem ovlivňuje etnicita uživatelů NZDM práci sociálních pracovnic v zařízení. Z výsledků práce vyplývá, že sociální pracovnice Nízkoprahového zařízení pro děti a mládež nepovažují etnicitu svých uživatelů za podstatnou. Podle jejich výpovědí etnicitu u uživatelů NZDM vnímají, ale při přímé interakci s uživateli připisují důležitost jiným charakteristikám, které mají uživatelé společné. Významný atribut, který ovlivňuje jejich práci je prostředí, ze kterého uživatelé pocházejí. Další faktorem, který ovlivňuje práci sociálních pracovnic je výchova. Respektive způsob, jakým jsou romské děti vychovávány. V této souvislosti sociální pracovnice uvedli určitý pocit marnosti.
|
|
|
Government's policy towards national minorities in Slovakia
Smetanková, Daša ; Reschová, Jana (vedoucí práce) ; Mansfeldová, Zdenka (oponent) ; Čáky, Milan (oponent)
Dizertačná práca sa venuje politike vlády voči národnostným menšinám na Slovensku po roku 1993. Zaoberá sa vládnou politikou voči dvom najpočetnejším menšinám na Slovensku -- Rómom a Maďarom, a to predovšetkým v dvoch kľúčových oblastiach: kultúre a školstve. Jej cieľom je zhodnotiť Dizertační práce se věnuje politice vlády vůči národnostním menšinám na Slovensku po roce 1993. Zabývá se vládní politikou vůči dvěma nejpočetnějším menšinám na Slovensku (Maďarům a Romům), a to především ve dvou klíčových oblastech: kultuře a školství. Jejím cílem je zhodnotit vývoj menšinové politiky na Slovensku, zhodnotit jednotlivé faktory, které ovlivňovaly její změnu a zároveň porovnat přístup jednotlivých vládních koalic k těmto dvěma menšinám. Sledována je kontinuita menšinové politiky pod vlivem jednotlivých externích a interních faktorů. Je sledován vliv tří mezinárodních organizací: Rady Evropy, Evropské unie a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě; a Maďarska. Zkoumaným interním faktorem je vliv koaličních modelů. S těmito faktory úzce souvisí i třetí zkoumaná otázka a to potencionální vliv tzv. trojstranného vztahu Maďarska, Slovenska (slovenské vlády) a maďarské menšiny na Slovensku -- triadic nexus, jak ho charakterizoval Rogers Brubaker, na vývoj vládní politiky vůči Romům. Menšinová politika se pod vlivem těchto faktorů mění a vyvíjí, je však kontinuální.
|
|
|
Je sociální práce s romskou minoritou nevděčná?
ŠINDELÁŘOVÁ, Lenka
Sociální práce s romskou minoritou je specifická, na pracovníky jsou kladeny nároky týkající se různých odlišností jejich cílové skupiny. Přitom je sociální práce s romskou minoritou důležitá nejen pro samotné klienty, ale svými dopady a výsledky se týká všech. Přesto se pracovníci/nice setkávají u veřejnosti někdy spíše s nepochopením, údivem nebo překvapením, v některých případech dokonce odsuzováním své práce. V teoretické části práce jsou shrnuta některá nejdůležitější témata týkající se právě sociální práce s klienty/tkami cílové skupiny romské minority. Kromě vymezení některých pojmů je popsáno, díky jakým faktorům a problémům se Romové stávají nejčastěji klienty sociálních služeb. Jde především o nezaměstnanost, dluhy, nemožnost najít vhodné bydlení, špatný zdravotní stav, ale především celkové sociální vyloučení této skupiny obyvatel. Je zde také popsáno, které modely, přístupy a druhy sociální práce se klientů romské minority nejvíce týkají. Cílem práce bylo analyzovat subjektivní pocity a nálady pracovníků, získat informace o tom, s jakými se nejčastěji setkávají kladnými i zápornými reakcemi na svou práci ze strany nejen svých klientů, ale i od široké veřejnosti a především zjistit, jak tyto projevy vnímají. Dále šlo o zmapování jejich případných dalších problémů, ale i reflexi toho, co je v práci nejvíce těší a baví a naopak nějakého faktoru, který jim jejich práci znepříjemňuje. Výzkum byl proveden kvalitativní strategií s využitím několika metodických postupů ? šlo o metodu dotazování, techniku polostrukturovaného rozhovoru, ale také zúčastněné pozorování. Ze získaných poznatků vyplynulo, že oslovení/é pracovníci/e se setkávají s reakcemi jak pozitivními, tak negativními, a to ze strany klientů i ze strany široké veřejnosti. V souhrnu z odpovědí respondentů vyplynulo, že význam jejich práce je podle nich marginalizován a jejich práce není oceňována tak, jak by podle nich měla být.
|
|
|
Jsou programy pro snížení dlouhodobé nezaměstnanosti příslušníků Romského etnika na území České republiky efektivní?
Neumann, Daniel ; Hudík, Marek (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
Práce zkoumá, zda jsou programy na snižování dlouhodobé nezaměstnanosti romského etnika na území České republiky efektivní. Na základě zjištěných dat a analýzy jednotlivých programů cílených na snížení nezaměstnanosti Romů, lze prohlásit, že tyto programy efektivní nejsou. K tomuto závěru jsem dospěl na základě srovnávání nákladů na umístění jednoho Roma do pracovního poměru s náklady, které by za tohoto jedince vynaložil v průběhu jednoho roku stát, kdyby byl jedinec nezaměstnaný. Jelikož průměrné náklady spojené se všemi analyzovanými projekty převyšovaly náklady, které by bylo nutné vynaložit, pokud by jedinec nebyl zaměstnán, bylo možné prohlásit projekty za neefektivní. Na základě zjištěných informací se práce snaží zjistit možné důvody neefektivnosti projektů cílených na snížení nezaměstnanosti Romů. Práce například poukáže na chybné nastavení systému sociálních dávek, jež jedince demotivuje pracovat. Obsahuje také komplexní informace o překážkách vstupu romského etnika na lokální trh práce, které mají na vysokou nezaměstnanost Romů vliv. První část práce obsahuje informace nutné k získání základního přehledu o dané problematice. Sleduje, jak se vyvíjela nezaměstnanost Romů v ČR od Sametové revoluce, do jaké míry Romové využívají nástroje aktivní politiky zaměstnanosti a jakou roli při hledání zaměstnání tyto nástroje pro Romy hrají. Hlavní část je zaměřena na analyzování úspěšnosti a efektivity programů na snížení nezaměstnanosti Romů. Součástí práce je i popis nástrojů a opatření, jež by mohly přispět k řešení vysoké nezaměstnanosti Romů. Celá práce obsahuje nejen data z veřejných zdrojů, jakými jsou například zprávy vydávané Vládou ČR, ale i mnoho informací získaných z osobních rozhovorů s odborníky a lidmi zabývajícími se problematikou romské nezaměstnanosti.
|
|
|
Cesty Romů do azylového domu Filia v Českých Budějovicích
CHATRNÁ, Dagmar
Práce se zabývá příčinami příchodu Romů do azylového domu Filia v Českých Budějovicích. Krátce popisuje jejich rozdílné životní cesty, které vedou do stejného azylového zařízení. Teoretická část přibližuje romský způsob života a základní údaje o azylovém domě Filia. Praktická část obsahuje kazuistiky uživatelek, ve kterých jsou krátce shrnuty jejich příčiny příchodu a rozdílné cesty vedoucí do azylového domu. Dále jsou zde porovnávány dosažené informace s údaji autorů použité literatury.
|
|
|
Náhradní rodinná péče romských dětí
GRAFNETTEROVÁ, Lucie
Práce se zabývá problematikou náhradní rodinné péče romských dětí. Teoretická část nejprve informuje o tom, jak vysoké procento romských dětí se ocitá v ústavní výchově a možné příčiny, proč se tom tak děje. Dále se práce zabývá jednotlivými možnostmi náhradní rodinné péče romských dětí (jako je například pěstounská péče, adopce, mezinárodní osvojení). V praktické části provádím analýzu mého rozhovoru s rodinou, která má v pěstounské péči čtyři romské děti. V rozhovoru se mi potvrdilo mnoho faktů, které popisuji v teoretické části své práce. Proto ve výzkumné části bakalářské práce rozebírám jednotlivé informace, které jsem z rohovoru získala.
|
|
|
Romské etnikum a sport: percepce, přínosy a omezení
Hastrmanová, Šárka ; Houdek, L.
Vztah romského etnika ke sportu je dosud nezkoumaný sociální jev. Příspěvek je založen na analýze dvou sociologických šetřeních zaměřených na romské výkonnostní sportovce a na romskou mládež. Text poukazuje na nárůst důležitosti sportovní aktivity v životě mladší generace Romů a na vliv sociálních aktérů na utváření tohoto vztahu. Dále se zabývá vnímáním sportovní aktivity mezi romskou mládeží, hodnocením jejích přínosů, ale i jejích negativních efektů a omezeních.
|
host ::
RSS.