Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 207 záznamů.  začátekpředchozí168 - 177dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Umenie v klube
Verešpej, Jonáš ; JANOŠČÍK, Václav (vedoucí práce) ; LEDVINA, Josef (oponent)
Práca sa zaoberá súčasným umením v kontexte klubovej kultúry v Amsterdame, a to konkrétne v kluboch De School a Trouw. Zaujíma ma klub ako alternatívny priestor pre vizuálne umenie a jeho inovatívny prínos do sveta súčasného umenia, či už spôsobom inštálacie jednotlivých diel alebo témami, ktoré do klubovej kultúry prináša. Zároveň práca skúma autorov, ktorí v svojom diele tematizujú tanečnú a klubovú kultúru, rave alebo žánre ako techno a house.
Biografie profesora Jana Bouzka
Havelková, Miroslava ; Pinc, Zdeněk (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
Diplomová práce popisuje životní a profesní osudy profesora Jana Bouzka na pozadí historických situací. Tento český intelektuál se díky svému hlubokému vzdělání a své životní filosofii dokázal prosadit na vědeckém poli a přitom čelit peripetiím osudu ve složitém období druhé poloviny 20. století v Československu. Jde o sociálně-historicky koncipovanou komentovanou biografii. Druhou kapitolu tvoří filosofické úvahy nad lidským jednáním a sociologická perspektiva. Ve třetí kapitole popisuji zvolenou metodu, tedy orální historii a prameny biografie. Obsahem nejrozsáhlejší, čtvrté kapitoly, je podrobný životopis Jana Bouzka s historickými a faktografickými vstupy. Zahrnuje celý jeho osobní i profesní život, od dětství, přes studia, počátky vědecké činnosti až po dosažení vědeckých titulů. Historické vstupy se týkají zlomových období v Československu, která Jan Bouzek prožil, padesátá léta, "Pražské jaro", rok 1968 a následnou normalizaci, podmínky pro cestování do zahraničí v době komunistické totality a zlom v roce 1989, "Sametovou revoluci. V závěru kapitoly je podrobnější vhled do jeho obšírného díla. Pátou, závěrečnou kapitolu, tvoří několik jeho zamyšlení a postřehů a výsledek, k němuž jsem dospěla. Na konci práce je úplný seznam jeho knih, článků a dalšího díla.
Výtvarná scéna ve Zlíně v šedesátých letech
Drábková, Veronika ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Horňáková, Ladislava (oponent)
Diplomová práce s názvem Výtvarná scéna ve Zlíně v šedesátých letech pojednává o zlínské kultuře dané doby na půdě institucí. Dělí se na tři hlavní témata, Oblastní galerii výtvarného umění ve Zlíně (tehdejším Gottwaldově), galerii Dílo Gottwaldov, pobočku ČFVU a Soutěž na výzdobu Divadla pracujících. U obou galerií se práce snaží postihnout jejich založení, vývoj, chod a výstavní činnost. Kapitola týkající se Oblastní galerie se věnuje také akviziční aktivitě instituce. Kapitola o soutěži na výzdobu Divadla pracujících sleduje vývoj soutěže od jejího vypsání, vyhlášení vítězných návrhů až k oficiálnímu otevření budovy. Soutěž byla vypsána na zhotovení monumentální skulptury před budovou divadla, monumentální mozaiky pro průčelí vstupní haly divadla, plastiky na kašně v parku za divadlem a dekorativní textilní opony pro jeviště.
Prezentace neoficiální české umělecké scény 80. let mimo centrum
Ryantová, Zdislava ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Šetlík, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá šesti českými regionálními institucemi, které se během 80. let 20. století zaměřovaly na neoficiální umění, čímž vytvořily alternativu k pražským výstavním síním, které neoficiální umění odmítaly. Mezi ně patří Galerie 55 v Kladně, Městské kulturní středisko v Dobříši, Letohrádek Ostrov nad Ohří, Galerie ve věži v Mělníku, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou spolu s Malou scénou Domu kultury v Českých Budějovicích a jako jediná soukromá Galerie H v Kostelci nad Černými lesy. Na základě dobových dokumentů a vzpomínkových textů charakterizuje tato práce jednotlivé výstavní prostory, okruhy lidí, kteří se kolem nich shromažďovali, výstavní program a nejvýznamnější výstavy. Tyto "galerie" uvádí do dobového kulturně-politického kontextu a do souvislostí ostatními galeriemi a významnými výstavami českého neoficiálního umění v 80. letech.
Vznik muzeí v Koreji a jejich vzdělávací role
Melounová, Lucie ; Löwensteinová, Miriam (vedoucí práce) ; Glomb, Vladimír (oponent)
4 Abstrakt: Cílem této práce je za prvé pojednat o vzniku a vývoji muzeí na Korejském poloostrov , respektive po roce 1948 v Korejské republice. Za druhé je pak zám rem p iblížit jejich eduka ní innost. První muzeum, nazvané Císa ské muzeum, bylo v Koreji z ízeno až na po átku 20. století. Protože rok po jeho otev ení ve ejnosti byla Korea anektována Japonskem, stojí tak vlastn u po átk korejského muzejnictví spíše Japonci než Korejci. Po osvobození v roce 1945 jsou muzea p edána Korejc m. Muzejní innost se ale ani nesta í po ádn rozjet a p ichází korejská válka, b hem které jsou muzea poni ena. Práce se následn zam uje p edevším na nejvýznamn jší jihokorejské muzeum, kterým je Národní muzeum Koreje (NMK). Pro n j je po v tší ást jeho trvání charakteristické hlavn asté st hování z jednoho místa na jiné. V roce 2005 však snad už nadobro našlo místo v moderním nov zbudovaném objektu v soulské tvrti Jongsan. Práv na p íkladu NMK je v druhé ásti práce pojednáno blíže o muzejních vzd lávacích aktivitách. Jsou zmín ny nap íklad n které programy pro cizince i seniory, oblíbené p ednáškové cykly nebo široká nabídka komentovaných prohlídek. Na záv r jsou uvedeny p íklady n kterých výstavních projekt . Klí ová slova: korejská muzea, Národní muzeum Koreje, muzejní edukace, eduka ní programy, výstavy
Trendy ve vystavování současného umění v pražských galerijních prostorách
Foschiová, Regina ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce se zabývá současnými trendy ve vystavování a prezentaci současného umění v galeriích a výstavních prostorách. Práce sleduje jednotlivé složky této komplexní problematiky a konkrétní výstavy uskutečněné v Praze v období let 2007 až 2011. Každé ze složek výstavního provozu je věnována jedna kapitola - umělecké dílo, divák, kurátor, galerie a konkrétní výstavy. Kapitola o uměleckém díle sleduje vývoj tohoto pojmu ve dvacátém století, kapitola věnovaná pojmu divák se zabývá biologickými vlastnostmi procesu vidění a vnímání a vztahem diváka a obrazové reprezentace. Kapitola týkající se práce kurátorů současného umění sleduje vývoj jejich role v galerijním provozu od osobnosti Haralda Szeemanna až po pojem krize kurátorství. Kapitola o galeriích je představuje jako výstavní prostor, instituci a rámec, ve kterém dochází ke zprostředkování umění veřejnosti. Příklady uvedené v jednotlivých kapitolách čerpá práce z pražských galerií a výstavních prostorů a do jisté míry tak mapuje i pražskou galerijní scénu. Závěrečná kapitola, kterou tvoří deset dle mého názoru nejvýznamnějších, v Praze uskutečněných výstav, by pak měla praktickými ukázkami podpořit hlavně tři předešlé teoretické kapitoly o uměleckém díle, divákovi a kurátorovi. Závěr práce shrnuje, jakým způsobem je v Praze...
Průmyslové a všeobecné výstavy v Čechách 1891 - 1914. Aktéři a jejich motivace
Okurka, Tomáš ; Jančík, Drahomír (vedoucí práce) ; Vošahlíková, Pavla (oponent) ; Šouša, Jiří (oponent)
Průmyslové a všeobecné výstavy v Čechách 1891-1914. Aktéři a jejich motivace Abstrakt Práce nejprve vymezuje čtyři skupiny aktérů průmyslových a všeobecných výstav v Čechách před první světovou válkou: a) pořadatele a podporovatele, b) vystavovatele, c) veřejnost, d) "dodavatele". Zkoumá přitom především institucionální základnu (spolky, obchodní a živnostenské komory, orgány obecní a zemské samosprávy, státní úřady atd.) a socioprofesní složení. Následně jsou důkladně analyzovány nejdůležitější motivy a cíle, které tyto aktéry vedly k účasti na výstavách: a) podpora průmyslu, řemesel a obchodu a ekonomický profit, b) poučení a zábava, c) přínos městu a prezentace komunální politiky, d) nacionální motivy a zemský patriotismus d) společenská prestiž. V závěru se práce zabývá otázkou, do jaké míry výstavy plnily funkci komunikačního média jednak mezi jednotlivými socioprofesními skupinami a jednak napříč národnostní hranicí.
Krajinomalba v Praze 1840 - 1890. Prezentace krajinomalby a její feflexe na výstavách Krasoumné jednoty
Vlčková, Lucie ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent) ; Machalíková, Pavla (oponent)
Krajinomalba v Praze 1840-1890 Prezentace krajinomalby a její reflexe na výstavách Krasoumné jednoty. The Landscape painting in Prague 1840-1890 Presentation and reflection of landscape painting on the Art Union exhibitions PhDr. Lucie Vlčková Školitel: Prof. PhDr. Roman Prahl ABSTRAKT: Předkládaná disertační práce shrnuje výsledky výzkumného projektu, jehož cílem byla dokumentace a zhodnocení prezentací krajinomalby na výročních výstavách Krasoumné jednoty v letech 1840 - 1890 a jejich dobové kritické reflexe. Krajinomalba v daném období postupně nabývala stále většího významu jako respektovaný obor malby a iniciátor proměn estetických kriterií, stala se velmi populární na umělecké scéně a získala dominantní postavení ve výstavních prezentacích i prodeji. Sledovaný časový úsek, započatý působením školy Maxe Haushofera a končící kontakty s impresionismem, je pro vývoj české krajinomalby zcela zásadní, mimo jiné proto, že se v jeho rozmezí utvářely a kodifikovaly způsoby zobrazení české krajiny a výběr příslušných krajinných schémat. Přestože byl vývoj krajinomalby druhé poloviny 19. století průběžně zkoumán a interpretován, nebyl dosud v českém kontextu hodnocen komplexně se zohledněním zahraničních vlivů a projevů mimo mainstream oboru. Nezbytná rekonstrukce reálného stavu krajinomalby, založená na...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 207 záznamů.   začátekpředchozí168 - 177dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.