|
|
Regionálně historický projekt pro základní školu: Dobříš v proměnách 20. století
Otavová, Gita ; Havlůjová, Hana (vedoucí práce) ; Čada, Václav (oponent)
DIPLOMOVÁ PRÁCE Regionálně historický projekt pro základní školu: Dobříš v proměnách 20. století Gita Otavová Abstrakt Práce je zaměřena na projektové vyučování a regionální dějiny Dobříšska. Praktická část obsahuje návrh projektové výuky na téma Dobříš v proměnách 20. století, který byl ověřen v praxi. Díky projektu žáci objevovali dějiny několika významných historických objektů v Dobříši a zjišťovali, jak se daná místa za dobu své existence proměňovala. Proměny, zejména ve 20. století, žáci srovnávali se současným stavem. Mezi zkoumanými pamětihodnostmi byly například hrad Vargač, zámek Dobříš, Kulturní dům, sokolovna, 1. základní škola nebo Kopáčkův dům. Klíčová slova Regionální dějiny, projektové vyučování, dějepis na základní škole, Dobříš, 20. století
|
|
|
Dějiny školy v Sepekově v letech 1900 - 1950
NOVOTNÁ, Lucie
Bakalářská práce se věnuje historii školy v obci Sepekov v časovém období 1900 1950. V první části je stručně popsaná lokalita, ve které se škola nachází. Dále pokračuje stručnými dějinami pedagogiky zvoleného období. Další kapitoly se zabývají vlastními dějinami vzdělávání v obci a jsou dále rozděleny na dvě části. První je vztažena k dobovým politicko-společenským vazbám a druhá vždy představuje modelový školní rok daného časového úseku. Takto je vytvořen komplexní obraz popsaného období.
|
|
|
Kapitoly ze života Ladislava Malého (1862-1956)
SLADKOVSKÁ, Barbora
Hlavním cílem této kvalifikační práce je přiblížit čtenáři osobnost Ladislava Malého (1862-1956), učitele, spisovatele, cestovatele a vlastivědného pracovníka, který se zasloužil o založení příbramského městského muzea. Práce se také pokusí zasadit život Ladislava Malého do kontextu doby a zhodnotit, jaký byl jeho význam v dějinách Příbrami, příbramského regionu a habsburské monarchie, respektive Československé republiky. Třetím úkolem práce bude posoudit, nakolik Ladislav Malý do tohoto kontextu zapadá a jestli, případně jakým způsobem, z něj vybočuje. Vyprávění o Ladislavu Malém není řazeno striktně chronologicky. Jak naznačuje název "Kapitoly ze života Ladislava Malého", jsou jednotlivé stránky jeho života (práce učitele, psaní, cestování aj.) popisovány postupně, aby bylo snazší se v nich orientovat, pochopit je a zasadit je do celkového obrazu období od 60. let 19. století až do poloviny 20. století.
|
|
|
První a druhá světová válka v Krucemburku a okolí: Začlenění regionálních dějin do výuky na 2. stupni základních škol
Vavroušková, Kateřina ; Havlůjová, Hana (vedoucí práce) ; Mikeska, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá začleněním regionálních dějin do výuky dějepisu, a to konkrétně výukou regionálních dějin týkající se 1. a 2. světové války v obci Krucemburk a jejím okolí. Prvotním záměrem práce bylo ukázat možnosti využití regionálních dějin v hodinách dějepisu za pomoci projektového vyučování. Díky úvodnímu kvalitativnímu výzkumu v náslechových hodinách však bylo zjištěno, že žáci daných tříd nejsou na zamýšlenou formu projektového vyučování připraveni. Vzhledem k jejich schopnostem byla proto zvolena výuka v tematických blocích využívající programu kritického myšlení tak, aby byly použity vhodné metody a současně tak docházelo k dodržování obecných pedagogických zásad edukačního procesu, což popisuje prakticky zaměřená část práce. KLÍČOVÁ SLOVA regionální dějiny, 1. a 2. světová válka, didaktický a metodický potenciál regionálních dějin, pedagogický výzkum, Krucemburk
|
|
|
Barrandovské Terasy jako místo paměti
Veselá, Jaroslava ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se zaměřuje na zobrazení multifunkčního areálu Barrandovských Teras jako místa paměti a pomocí analýzy prostředků veřejné kultury - článků, dokumentů, fotografií a vzpomínek směřuje k poznatkům, jakou měrou informace o jejich existenci a fungování ve společnosti rezonovaly. Prostřednictvím reflektování metodologie historiků zajímajících se o obor studia konceptu kolektivní paměti a míst paměti práce zprostředkovává problematiku aktuální prezentace areálu Teras na Barrandově a její ozvuky ve veřejném prostoru.
|
|
|
Osvobození Mělnicka
Dvořák, Martin ; Parkan, František (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje Mělnickému regionu v závěru války a rezistenci jeho obyvatelstva. První část je věnovaná mělnickým zahraničním letcům, kteří vstoupili do britské RAF. Většina materiálů k tvorbě této části byla archivního charakteru. Jedná se především o krátké medailonky, které mapují válečné životy letců, kteří z Protektorátu Čechy a Morava odešli. Druhá část se věnuje mělnickému okresu, ve kterém se formoval domácí odboj, který vyvrcholil květnovým povstáním. Práce se věnuje formování prvních odbojových skupin až po zorganizování partyzánské skupiny Národní mstitel, která v regionu působila. Práce se věnuje i sovětským náletům, s krátkou odbočkou náletů již před květnem 1945. Závěrem práce je povstání proti okupační moci, odzbrojení nepřítele v několika obcích a přechod do nové poválečné éry.
|
|
|
Projektové vyučování - Za památkami a osobnostmi Uhříněvsi
Vítek, Matouš ; Mikeska, Tomáš (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Diplomová práce Projektové vyučování - Za památkami a osobnostmi Uhříněvsi představuje projekt, jenž byl vytvořen s žáky základní školy jako ukázka možného využití regionálních dějin ve vyučování. Práce obsahuje část teoretickou a praktickou. Teoretická část je souhrnem informací z dostupné literatury. V této části diplomové práce je blíže představen přínos a význam regionálních dějin pro výuku dějepisu na základních školách spolu se zakotvením regionální historie v kurikulárních dokumentech. Jsou zde také ukázány metody práce, organizační formy a vyučovací pomůcky, kterých může pedagog využít při zařazování regionálních dějin do výuky. Praktická část představuje samotný projekt, jeho přípravu, realizaci a zhodnocení účinnosti včetně problémů, které se během realizace projektu vyskytly, a s možnostmi, jak těmto problémům předejít. Také jsou zde nastíněny možnosti dalšího využití projektu. Součástí práce jsou textové i obrazové přílohy, které dokumentují realizaci projektu.
|
|
|
Etnografické a folkloristické aspekty v pracích učitelů východních Čech
Tomášová, Jana ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá generací angažovaných učitelů, regionálních vlastenecky orientovaných východočeských aktivistů, kteří se na amatérské úrovni zabývali etnografií a folkloristikou. Úvodní část práce představuje osobní i profesní život čtyř profesně, zájmově i generačně blízkých osobností - učitelů - z konce 19. a začátku 20. století. Další kapitoly se věnují širšímu kulturně-historickému kontextu s akcentem na dějiny pedagogiky a etnologie. Dále je zachycen vývoj předmětu vlastivěda, který byl na počátku 20. století zaveden mezi povinné školní předměty a skýtal pro učitele možnost využití etnografických materiálů pro výchovně-vzdělávací úlohu školy. Těžiště práce tvoří průniky vlastivědné výuky a výchovy s národopisnými aktivitami představených učitelů (spolupráce s odbornými kruhy, sběratelská činnost…) a analýza jejich významu pro odbornou etnologii.
|
|
|
"Národní a politická očista" v Mohelnici 1945-1948. Vyhnání - Transfer - Retribuce.
Mrňka, Jaromír ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Staněk, Tomáš (oponent)
"Národní a politická očista" v Mohelnici 1945-1948. Vyhnání - Transfer - Retribuce Jaromír Mrňka, ÚHSD FF UK, 2011. Bakalářská práce "Národní a politická očista" v Mohelnici 1945-1948. Vyhnání - Transfer - Retribuce zpracovává téma "očistných" procesů v severomoravském městě Mohelnice v průběhu tzv. třetí československé republiky. V kontextu dlouhodobého vývoje česko-německých vztahů v regionu a převratných změn ve struktuře poválečné společnosti sleduje zapojení jednotlivých aktérů v průběhu tzv. vyhnání a živelné retribuce v květnu až červenci 1945, provádění nařízení tzv. velkého retribučního dekretu od července 1945 a organizované fáze transferu německého obyvatelstva v regionu v průběhu roku 1946. U obžalovaných podle tzv. velkého retribučního dekretu se zaměřuje na jejich motivace a změnu jejich sociálního statusu v souvislosti s jejich zapojením do stranických struktur NSDAP.
|
|
| |
host ::
RSS.