|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Archeologie na jihočeských hradech pánů z Růže
KOPŘIVA, Lukáš
Cílem předkládané bakalářské práce je seznámit čtenáře s vývojem hradní architektury v Evropě, a především v Čechách. Hlavní pozornost je věnována jihočeskému regionu, mocnému rodu Vítkovců a jeho vybraným sídelním hradům. Práce podává přehled o historii jednotlivých rodin a sleduje stavební vývoj vybraných rodových rezidencí. Zvláštní důraz je kladen na archeologické výzkumy daných lokalit a jejich přispění k pochopení stavebního vývoje sledovaných objektů.
|
|
|
Počátky rodu erbu půlměsíce. Rytíři z Vřesovic v pozdním středověku
Boukal, Jan ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent)
Tématem diplomové práce je nástin dějin rodu rytířů (pozdějších pánů) z Vřesovic v pozdním středověku. Práce se zabývá převážně politickou a ekonomickou úlohou příslušníků tohoto rodu v pozdně středověkých Čechách, přičemž zvláštní pozornost je věnována husitskému hejtmanu Jakoubkovi z Vřesovic, kterému rod vděčil za svůj vzestup. Dále si práce klade otázku, co se dělo s rodem Vřesovců od Jakoubkovy smrti až do sklonku středověku, neboť v průběhu 16. století patřili Vřesovci k nejmocnějším šlechtickým rodům v Čechách. Osobnosti rodu Vřesovců doby poděbradské a jagellonské nebyly historiky dosud příliš reflektovány. Osudy jednotlivých členů rodu jsou zhodnoceny a zasazeny do dobového kontextu. Dále se práce zabývá majetkovými poměry rytířů z Vřesovic a projevy šlechtické reprezentace. Jako celek je práce sondou do politického, hospodářského a kulturně-sociálního života v pozdně středověkých severozápadních Čechách. Klíčová slova: Jakoubek z Vřesovic, nižší šlechta, severozápadní Čechy, pozdní středověk, 15. - 16. století, hrady, heraldika
|
|
|
Hradní kaple v Čechách
Záruba, František ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Benešovská, Klára (oponent) ; Prix, Dalibor (oponent)
Práce se zabývá hradními kaplemi v Čechách v období vrcholného a pozdního středověku. Řešena je výtvarná podoba, typologie kaplí a sakrálního prostoru, nadání kaplí a také kaplani atd. Dokumentováno je necelé jedno sto lokalit, kde se setkáváme s jednou nebo více hradními kaplemi v různém stavu dochování. Klíčová slova: středověk, hradní architektura, hradní kaple, hrady, kaplani, patronátní práva, patrocinia
|
|
|
Vliv hradních zřícenin na diverzitu vegetace v krajině
Javorský, Tomáš ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Prach, Karel (oponent)
Zříceniny středověkých hradů neodmyslitelně spoluvytváří ráz české krajiny. Na několika málo pracích, které se tomuto tématu věnují, se navíc ukazuje, že jsou unikátním svébytným biotopem. Tato práce si proto kladla za cíl charakterizovat hradní vegetaci na zkoumaném vzorku třiceti lokalit, třiceti lesních zřícenin. Byly sepisovány fytocenologické snímky, sbírány půdní vzorky, měřena hloubka půdních horizontů a sledován zápoj jednotlivých pater - to vše na třech plochách na každé lokalitě. Jedna z ploch zabírala hrad, druhé dvě byly v okolních lesích, každá vybrána jiným způsobem. Zvlášť byly snímkovány hradní zdi. Výsledky ukázaly, že hrady zvyšují diverzitu lesů nejen vyšším počtem druhů, ale též jiným druhovým složením - hrady mají poměrně velký soubor druhů s vysokou fidelitou právě k areálům zřícenin. Přibližně polovina jedinečnosti zřícenin se dá vysvětlit půdními vlastnostmi jako je vyšší pH, větší množství Ca a Mg, druhá polovina zůstává neobjasněna, přestože se testovaly různé vysvětlující proměnné. Jisté však je, že hradní zříceniny jsou z biologického hlediska výjimečné, jedinečné a jistě si zaslouží pozornost, kterou jim zatím dlužíme.
|
|
| |
|
|
Metodika průvodcovské činnosti na hradech, zámcích a dalších zpřístupněných památkách
Kubů, Naďa
Úvodní část metodiky zmiňuje obecně počátky průvodcovských služeb a prů- vodcovských textů v evropském kontextu, s hlavním zřetelem na hrady a zámky v českém prostředí. Navazující části se již věnují hlavnímu tématu metodiky, a to potřebám kvalita- tivního zabezpečení průvodcovské činnosti. Je zde vysvětlena problematika tvor- by a interpretace průvodcovských textů, přípravy průvodců na průvodcovskou čin- nost a s ní spojené povinnosti či potřeby. Samostatně je popsaná obecně vedená organizace prohlídky památkového objektu průvodcem. V základních bodech je naznačen přístup průvodce k návštěvníkům s omezenou schopností pohybu a ori- entace. Závěr přináší soupis použité a doporučené literatury pro ty, kteří se chtějí o průvodcovské činnosti a jejích specifikách dozvědět více.
Plný text:  PDF
|
|
|
Metodika tvorby interiérových instalací a reinstalací
Bobek, Karel ; Bydžovská, Ilona ; Cichrová, Kateřina ; Jančo, Milan ; Jerie, Pavel ; Kadlec, Miloš ; Křížová, Květa ; Kubů, Naděžda ; Lukášová, Eva ; Novotný, Jaromír ; Sedláková, Marta ; Slavko, Pavel ; Štulc, Josef ; Weiss, Petr
Metodika, rozdělená na metodickou a sborníkovou část, ve své první části podrobně vysvětluje postupy a zásady stavební a restaurátorské obnovy památkových objektů určených pro umístění památkových interiérových instalací a následně i vlastní přípravu a tvorbu památkových interiérových instalací a reinstalací. Sborníková část představené a popsané metodické postupy a zásady dále rozvíjí a doplňuje. Závěr metodiky patří výběru literatury k tématům, nímž se metodika věnuje.
Plný text: PDF
|
host ::
RSS.