|
|
Dvoustranický politický systém v Českých zemích 1938-1939: strana Národní jednoty a Národní strana práce
Kulíšek, Vítězslav
Rigorózní práce se zabývá českým politickým systémem v období druhé Česko -Slovenské republiky (1938-1939). V této historicky krátké době se přetransformovala liberální demokracie v demokracii autoritativní. V politickém systému převažovala moc pravicových stran. V případě českých zemí vznikl bipartismus, který je v českých dějinách ojedinělý. Primárním cílem práce je pojednání o stranickém systému v českých zemích v období druhé republiky a tedy i pojednání o politických stranách, které tento systém tvořily. Rovněž je pojednáno o státním zřízení druhé republiky a historickém, hospodářském, kulturním a společenském kontextu dané doby. V závěru jsou shrnuty poznatky, ke kterým jsem se během tvorby této práce dopracoval. Zdrojem se staly především archivní prameny, odborná literatura pojednávající o daném tématu a dobová stranická i nestranická periodika. KLÍČOVÁ SLOVA Antonín Hampl, autoritativní demokracie, Česko-Slovenská republika, druhá republika, dvoustranický systém, mnichovská dohoda, nacistické Německo, Národní strana práce, Rudolf Beran, strana Národní jednoty
|
|
|
Obraz generála Radoly Gajda v československé komunistické historiografii
Kulas, Jan ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Obraz generála Radoly Gajdy v československé komunistické historiografii: Abstrakt: Radola Gajda, generál československých legií v Rusku a jeden z velitelů armády "vrchního vládce Ruska", sibiřského diktátora Alexandra Vasiljeviče Kolčaka, poté generál československé armády, který v ní na krátkou dobu dosáhl až na nejvyšší místo, po svém sesazení fašistický politik a vůdce hlavní československé fašistické strany Národní obce fašistické a účastník mnoha skandálů, je jednou z nejvíce rozporuplných postav českých a československých dějin. Na jedné straně brilantní vojevůdce, rozený vojenský velitel, na druhé straně člověk se sympatií k autoritativním režimům a fašistickým stranám, kterého prezident Tomáš G. Masaryk svého času považoval za jednu z největších hrozeb pro československou demokracii. Rozporuplnost osoby generála Gajdy vedla k často velmi výrazným rozdílům v historickém vnímání této významné postavy našich dějin v průběhu různých politických režimů, které se vystřídaly na území českých zemí. Jako jeden z nejdůležitějších velitelů československých legií v Rusku byl Gajda hlavním iniciátorem jejich vystoupení proti bolševikům a v zásadním odporu vůči komunismu setrval i po celý zbytek svého života. Stejně zásadní byl odpor komunistických novinářů proti Gajdovi. Cílem této práce je zjistit, do jaké...
|
|
|
Milena Jesenská a její tvorba v Lidových novinách a Přítomnosti
Němečková, Sára ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Práce se zabývá publicistickou tvorbou Mileny Jesenské v Lidových novinách a časopise Přítomnost v letech 1929 - 1930 respektive 1937 - 1939. V textech Mileny Jesenské lze nalézt řadu opakujících se témat, které mají z velké části základ v jejím životě. Tvorbou se také line neustálá potřeba pomáhat svému okolí a ochraňovat slabší, která je i podle řady autorčiných životopisů pro Milenu Jesenskou zcela klíčová. Autorka v letech 1929 - 1930 stála v čele ženské rubriky Lidových novin a snažila se bojovat za změnu podoby a významu této rubriky v tehdejším tisku, výrazným tématem v její tvorbě je problematika moderní ženy a jejího postavení v tehdejší společnosti. Práce se zabývá také ohlasy společenských poměrů a historických událostí ve zkoumaných textech. Politicky laděné úvahy či reportáže Mileny Jesenské v časopise Přítomnost přináší autentický pohled na tehdejší atmosféru v československé společnosti.
|
|
|
Politický systém Druhé Československé republiky
Kunc, Martin ; Jeřábek, Martin (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
This bachelor thesis deals with political system of the Second Czechoslovak Republic. The first chapter presents a definition of authoritarian regimes and their division by Juan José Linz. The paper then introduces the political system of the First Czechoslovak Republic in order to provide better description of the differences and changes in the Second Republic later. After that the thesis deals with the Munich Agreement and its influence on the form of the Second republic. The next chapter is dedicated to individual aspect of the Second Czechoslovak republic and primarily tries to answer the question: "Was the political system of the Second Czechoslovak Republic democratic, or was it more in authoritarian tone?" This chapter follows in great detail the constitution, the functioning of state administration, the system of state organs, the economic regime and the respect for civil rights and freedoms. The system of political parties received its own chapter, because the decline of democracy is most obvious when closely inspected. In this chapter, the possible forms of the system of political parties are described and a great attention was paid to Strana národní jednoty (National Unity Party) and Národní strana práce (National labour party). The system of political parties in Slovakia is then...
|
|
|
Pojetí Žida v českém filmu v období druhé republiky a protektorátu
Gregorová, Vanda ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent)
Diplomová práce "Zobrazení Žida v období druhé republiky a Protektorátu" pojednává o způsobu zobrazování židovských postav ve filmu ve sledovaném období. Zabývá se českými filmy natočenými v rozmezí let 1939-1945, ve kterých se objeví židovské postavy, následně jejich rozborem a zhodnocením, zda se ve filmu vyskytl antisemitský osten či nikoli . Práce se zaměřuje především na filmy české produkce, avšak zmiňuje i charakterově související filmy natočené v nacistickém Německu. Práce využívá ke svým účelům také dobový tisk a kompilaci dostupné i současné dobové literatury. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Dvoustranický politický systém v Českých zemích 1938 - 1939: Strana Národní jednoty a Národní strana práce
Kulíšek, Vítězslav ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Brabec, Martin (oponent)
V diplomové práci je pojednáno o českém politickém systému v období druhé Česko - Slovenské republiky (1938 - 1939). V této historicky krátké době se přetransformovala liberální demokracie v demokracii autoritativní. V politickém systému převažovala moc pravicových stran. V případě českých zemí vznikl bipartismus, který je v českých dějinách ojedinělý. Primárním cílem práce je pojednání o stranickém systému v českých zemích v období druhé republiky a tedy i pojednání o politických stranách, které tento systém tvořily. Rovněž je pojednáno o státním zřízení druhé republiky a historickém, hospodářském, kulturním a společenském kontextu dané doby. V závěru jsou shrnuty poznatky, ke kterým jsem se během tvorby této práce dopracoval. Zdrojem se staly především archivní prameny, odborná literatura pojednávající o daném tématu a dobová stranická i nestranická periodika. KLÍČOVÁ SLOVA Antonín Hampl, autoritativní demokracie, Česko - Slovenská republika, druhá republika, dvoustranický systém, mnichovská dohoda, nacistické Německo, Národní strana práce, Rudolf Beran, Strana Národní jednoty
|
|
|
Druhá československá republika v teoretické perspektivě
Duraj, Matouš ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Tato práce se bude zabývat tématem druhé československé republiky coby případu autoritářské situace, která předchází autoritářskému režimu. Režim druhé republiky bude srovnáván s podobnými případy v podobě meziválečného Portugalska a Rakouska. Budou zde zkoumány podmínky vzniku demokracie a jejího udržení, vliv jednotlivých proudů nedemokratické pravice na zhroucení demokracie, autoritářskou situaci a budování autoritářského režimu. Nakonec bude ještě rozebráno přejímání prvků fašistického politického stylu jednotlivými probíranými režimy.
|
|
|
Obraz politického i každodenního života v politickém týdeníku Přítomnost: od Mnichova k válce
Foitová, Markéta ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Cílem práce je reflektovat období konce 30. let minulého století, jeho atmosféru, společenské i politické události a změny s nimi spojené tak, jak byly zachyceny na stránkách politického týdeníku Přítomnost. V první části jsem se věnovala historii týdeníku Přítomnost, mediální krajině v době, do které vstupuje, a dvěma stěžejním osobnostem redakce - Ferdinandu Peroutkovi a Mileně Jesenské. Ve druhé části jsem se věnovala samotné analýze článků v období druhé republiky a protektorátu až do zastavení týdeníku. Pomocí citací konkrétních článků se snažím ilustrovat tematickou skladbu, postoje redakce i atmosféru doby. Citace dávám do kontextu s dobovými událostmi a možnostmi, jež poskytovala v daném období cenzura. V závěru shrnuji poznatky a vyhodnocuji cíle práce. V přílohách jsou některé dobové dokumenty související s fungováním listu.
|
|
|
Luis Buñuel and Spain in the 1930s
Timko, Maroš ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Bakalárska práca sa zameriava na obdobie tridsiatych rokov 20. storočia v Španielsku. Na základe filmovej tvorby španielskeho režiséra Luisa Buñuela sa snaží priblížiť a ozrejmiť problémy a politicko-hospodársku situáciu v danej dobe. Autor sa venuje trom vybraným sféram (antiklerikalizmus, školstvo, armáda), ktorých vývoj od 19. storočia až do Druhej republiky je preskúmaný pomocou odbornej literatúry, dobových článkov a filmov. Dôraz je kladený na existenciu zvolených aspektov v politicko-sociálnej rovine daného obdobia, ich prítomnosť a kritiku vo vybraných dielach, pričom sa práca snaží ponúknuť i analýzu istých problémov, ktoré úzko súvisia so sférami primárne skúmanými v bakalárskej práci. Pozornosť je takisto zameraná na osobnosť Luisa Buñuela, jeho politickú orientáciu a kultúrne pomery Španielska tridsiatych rokov.
|
|
|
Periodický tisk na Rokycansku v letech 1945-1956
Kotorová, Lucie ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá historií periodického tisku na Rokycansku v letech 1945- 1956. Ukazuje vývoj žurnalistiky a mapuje jednotlivá regionální periodika. Pro dokreslení situace a pochopení hlubšího kontextu je zde popsáno také společenské klima s důrazem na společenské, politické a kulturní proměny Rokycanska. První část práce se zabývá geografickým a historickým kontextem tohoto regionu, přičemž je zde zachyceno období první a druhé republiky, protektorátu a vývoj poválečný až do poloviny 50. let. Druhá kapitola se pak zabývá rekapitulací periodického tisku až do roku 1945, kde jsou stručně charakterizovaná dochovaná periodika. Stěžejní část pak mapuje periodický tisk na Rokycansku v letech 1945-1956. Kapitola sleduje nejprve rané poválečné období 1945-1948, kdy se společenská a politická sféra začala probouzet opět k životu, žurnalistika nevyjímaje. V tomto období docházelo k rušení řady titulů, ale také k obnovování titulů starých či zakládání zcela nových. Také se zde promítají snahy o ovládnutí médií komunistickou stranou, zejména prostřednictvím regulačních opatření. Poté kapitola věnuje svou pozornost období 1948-1956, kdy sleduje, jak se do podoby regionálního tisku promítly politické události roku 1948 a nové ideologické směřování země směrem k SSSR. I v tomto období panovala...
|
host ::
RSS.