|
|
Výuka předmětu výchova ke zdraví a bezpečí od r. 1918 do současnosti
Novák, Marek ; Blažková, Veronika (vedoucí práce) ; Kovaříková, Miroslava (oponent)
NÁZEV Výuka předmětu výchova ke zdraví a bezpečí od roku 1918 do současnosti ABSTRAKT Cíle: Cílem diplomové práce je popsat a porovnat vývojovou tendenci výuky předmětu výchova ke zdraví a bezpečí na školách odpovídajících druhému stupni dnešních základních škol od roku 1918 do současnosti a porovnat historické kurikulární dokumenty se současným kurikulárním dokumentem. Práce má přinést ucelený pohled na problematiku výchovy ke zdraví a bezpečí v souvislosti s proměnami našeho školství za posledních více než sto let. Metodika: Na základě rešerše odborné literatury a analýzy historických i nyní platných kurikulárních dokumentů, učebnic a dalších pramenů byla provedena historicko-komparativní analýza. Výsledky: Bylo zjištěno, že výchova ke zdraví a bezpečí se vyskytuje v osnovách a učebnicích v různém rozsahu ve všech zkoumaných obdobích. Dále bylo zjištěno, jak a v jakých předmětech jí bylo v různých politických a časových obdobích vyučováno. Výsledkem bylo srovnání s předchozími i se současným kurikulárním dokumentem. Závěr: Lze říci, že výuka výchovy ke zdraví a bezpečí prolíná v různých intencích posledních sto let celým školským systémem v českých zemích. Práce může být námětem pro současné tvůrce kurikulárních dokumentů v uvedené oblasti. KLÍČOVÁ SLOVA výchova, zdraví, bezpečí, české země, historie...
|
|
|
Třídnické hodiny jako součást školní strategie podporující pohodu a pocit bezpečí žáků na základní škole.
Hypšová, Nikola ; Kovaříková, Miroslava (vedoucí práce) ; Záhořová, Karolína (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na významnost správně vedených třídnických hodin, z hlediska jejich vlivu na budování dobrých vztahů ve třídě a vytvoření příjemného prostředí na základní škole. Věnuje se jejich funkci, důležitosti a přínosu pro jednotlivce, potažmo pro celý kolektiv, včetně třídního učitele. Obsah této práce se také například zabývá správným sestavením třídnických pravidel, která přispívají k vytvoření důvěrné a pohodové atmosféry ve třídním kolektivu, v němž se žáci nebojí promluvit a spolupracovat. Dále práce objasňuje, proč a jakým způsobem by měly být třídnické hodiny uskutečňovány a jaká témata jsou vhodná zařazovat do jejich tematických plánů. Hlavním cílem práce je zjistit, zda třídnické hodiny přispívají k vytvoření bezpečného a pohodového prostředí na Základní škole Zdice u Berouna. K ověření tohoto cíle využiji kvalitativní metody, a to strukturované pozorování žákovských kolektivů při třídnických hodinách a strukturované rozhovory. Obě kvalitativní metody proběhnout na půdě ZŠ Zdice. Rozhovory povedu s učiteli, kteří konají pravidelné třídnické hodiny a s vybranými žáky, s nimiž jejich učitelé tyto hodiny praktikují. Pro učitele i pro žáky jsou vytvořeny dvě odlišné sady otázek. V závěru práce vytvořím návrhy třídnických hodin, jejichž témata budou vycházet ze zjištěných...
|
|
|
Stav bezpečí
Matušková, Michaela ; Koudelová, Šárka (oponent) ; Kvíčala, Petr (vedoucí práce)
Diplomovou práci tvoří série maleb. Série zaznamenává situace, které vyvolávají prožitky bezpečí získané skrze osobní zkušenost nové rodiny. Důležitou roli v práci hraje vyjádření tělesnosti, která je velmi úzce spojena s intimitou a bezpečím.
|
|
|
Lesní mateřské školy
Kapuciánová, Magdaléna ; Jančaříková, Kateřina (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jana (oponent)
Práce se zabývá tématem lesních mateřských škol a předškolního vzdělávání venku. Hledá kořeny vybrané problematiky v zahraničí i v ČR. Ukazuje, čím je pobyt venku dětem přínosný, hledá i rizika, se kterými je třeba počítat. Práce ukazuje východiska, která mohou vést k zakládání lesních mateřských škol, přináší výzkumy dokazující, že děti z lesních mateřských škol mají dobré výsledky, popisuje lesní mateřské školy a jejich provoz. Empirická část je vedena v duchu akčního výzkumu. V úvodu praktické části jsou popisovány nasbírané zkušenosti z cest po lesních mateřských školách a z rozhovorů s jejich pedagogy. Druhá část praktické části se zabývá názory odborné i laické veřejnosti. Autorka zjišťuje názory na dosažení úrovně jednotlivých kompetencí v běžné mateřské škole (dále jen MŠ) nebo v lesní mateřské škole. Další část výzkumu je zaměřena na očekávání a obavy při pobytu dětí v lesních mateřských školách. Na své názory ve vztahu k lesním mateřským školám jsou dotazováni odborníci v ohniskových skupinách. Důležitou částí práce je analýza právních předpisů souvisejících s lesními mateřskými školami.
|
|
| |
|
|
Možnosti zacházení s traumatem dítěte odděleného od rodiny v ústavní výchově
Hejčová, Štěpánka ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Pazlarová, Hana (oponent)
Diplomová práce pojednává o možnostech zacházení s traumatem dítěte odděleného od rodiny v ústavním zařízení. Práce je členěna na část teoretickou a praktickou. V teoretické části je popsán dětský vývoj v kontextu neurobiologie, teorie attachmentu a potřeby dítěte. V dalších kapitolách práce je popsáno trauma dítěte, ke kterému může dojít již v rodině, a následná ztráta a odloučení od blízkých osob při přechodu dítěte do zařízení. V této části jsou dále nastíněny možnosti jeho zotavení z traumatických zkušeností. Praktická část se věnuje výzkumu, který byl uskutečněn prostřednictvím strukturovaných rozhovorů s pracovníky a doplněn o obsahovou analýzu interních dokumentů zařízení. V diskuzi se autor věnuje tématům objevovaných v analýze kvalitativních dat a možnostem zařízení reagovat na potřeby dítěte po jeho odloučení od rodiny.
|
|
|
Problematika výchovy dětí svěřených do péče prarodičů
Pokorná, Daniela ; Vítečková, Michaela (vedoucí práce) ; Krykorková, Hana (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou výchovy dětí prarodiči. Je zaměřena na skutečnost, jak prarodič zvládá výchovu nezletilého dítěte. Teoretická část je rozdělena na šest hlavních kapitol. Tato část práce se soustředí na téma rodiny, výchovy a oblasti náhradní rodinné péče. Praktická část diplomové práce se zabývá samotným výzkumem, kde jako hlavní výzkumná metoda byl vybrán rozhovor a analýza dokumentů. Byl proveden pohovor s deseti prarodiči, kteří mají ve své výchově nezletilé dítě. Rozhovor byl zaměřen na oblasti finančního zabezpečení rodiny, spolupráci rodiny se školou, na možné výchovné problémy dítěte ve škole či doma. Následně bylo provedeno vyhodnocení dle daných dostupných údajů
|
|
|
Využití metod a technik dramatické výchovy ve výuce vlastivědného tématu historie místa, kde žiji.
Křížová, Martina ; Svobodová, Radmila (vedoucí práce) ; Váňová, Michaela (oponent)
Tato diplomová práce ověřuje možnosti využití technik a metod dramatické výchovy při práci učitele 1. stupně základní školy ve výuce vlastivědného tématu. Je rozdělena do dvou částí - teoretické a praktické. V teoretické části nejprve charakterizuje dítě mladšího školního věku a jeho specifika, zaměřuje se na tělesný, psychický, citový, sociální vývoj a vývoj jeho poznávacích procesů. V dalších kapitolách vymezuje pojmy výchova a vzdělání. Dále teoretická část seznamuje s pojmem dramatická výchova. Popisuje pohled na výchovu a dramatickou výchovu v průběhu historie. Blíže seznamuje s metodami, technikami, principy a cíli dramatické výchovy. Uvádí jednotlivé formy dramatické výchovy ve vzdělávání. Podrobně popisuje vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Dramatická výchova. Věnuje se osobnosti učitele a jeho profesním předpokladům. Jedna kapitola teoretické části je věnována informacím o historických událostech místa - vlastivědnému tématu výuky a popisu čerpání informací a sběru dat. Praktickou část tvoří plán pěti výukových bloků, ve kterém se děti prostřednictvím využití technik a metod dramatické výchovy seznamují s historií místa, kde žijí, a s osudy místních občanů v období druhé světové války. Hlavním cílem výuky bylo probudit v dětech touhu po poznání, motivovat je k pokládání otázek a uvědomění...
|
|
|
Etické problémy v perioperační péči a jejich dopad na bezpečí pacienta
Wichsová, Jana ; Holmerová, Iva (vedoucí práce) ; Munzarová, Marta (oponent) ; Fontánová, Anna (oponent)
Předložená dizertační práce se zabývá etikou aktérů perioperační péče. Cílem práce bylo provést analýzu pochybení, k nimž dochází v průběhu operačních výkonů, určit účastníky perioperační péče, kteří se těchto pochybení dopouštějí a analyzovat důvody pro které k chybám dochází. V teoretické části jsem se zabývala pojmem bezpečí z různých hledisek, bezpečností pacienta v chirurgii a mezinárodními programy, které ji sledují. Dále je popsána situace v české republice z hlediska péče o bezpečnost pacienta v chirurgii. Jedna kapitola se zabývá stáží na švédských operačních sálech. Empirická část dizertace pomocí výsledků pozorování analyzuje skutečné chování aktérů perioperační péče v průběhu operačních výkonů v porovnání se závaznými dokumenty pro zajištění bezpečné perioperační péče. Vymezuje důvody, které jsou příčinou nedodržování zásad hygieny a bezpečnosti na operačních sálech. V závěru práce navrhuji opatření, jejichž přijetí by tento stav pomohlo zlepšit. Klíčová slova perioperační péče, bezpečí, bezpečnost, bezpečnost pacienta, lékařská etika, ošetřovatelská etika
|
|
| |
host ::
RSS.