|
|
Církevní politika KSČ a státu v severovýchodních Čechách v letech 1948-1960
Kafka, Jan ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Jan Kafka: Církevní politika KSČ a státu v severovýchodních Čechách v letech 1948-1960 Zkrácená anotace v českém jazyce Předkládaná práce sleduje vývoj a formy církevní politiky státu v rámci regionu severovýchodní Čechy. Analyzuje roli jednotlivých státních institucí a bezpečnostních složek, pozornost věnuje zejména roli pracovníků církevních oddělení národních výborů (tzv. církevních tajemníků). Práce dále zkoumá reakci jednotlivých církví na státní politiku a popisuje, jaké strategie a postoje zaujímali církevní představitelé (např. katolický biskup Mořic Pícha), duchovní, řeholníci a řeholnice. Sledován je i vliv státní politiky na vztahy mezi církvemi.
|
|
|
Problematika rozkrádání a s ním spojené patologické jevy v období přestavby (1986-1989) na stránkách Rudého práva
Bruna, Jaroslav ; Vilímek, Tomáš (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
(rozkrádání) Tato diplomová práce sleduje způsob, jakým byla v Rudém právu, tiskovém orgánu ÚV KSČ, v letech 1986 - 1989 prezentována problematika rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví v Československu, případně jaké rozpory se v této prezentaci objevily. Vlastnímu jádru práce bude předcházet pohled na rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví z hlediska práva - s důrazem na definici socialistického majetku v ústavě, daného trestného činu v trestním zákoně, pohledu právnické literatury na společenskou nebezpečnost daného jednání, zde reprezentovanou časopisem Socialistická zákonnost. Autor se následně zaměří na to, jakým způsobem byla problematika rozkrádání (ale také ochrany) socialistického majetku vztahována ke Komunistické straně Československa (respektive jejím funkcionářům), vedoucím hospodářským pracovníkům a řadovým zaměstnancům, což bude dokumentovat na konkrétních případech. V závěru bude autor srovnávat články RP s některými empirickými poznatky - ve vztahu k výzkumu Ústavu pro výzkum veřejného mínění při Federálním statistickém úřadu o kázni a kontrole na pracovištích, ve vztahu ke statistikám o hospodářské trestné činnosti, zmíněné v německy psaném textu Tomáše Vilímka o rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, jakož i ve vztahu k problematice anonymních dopisů,...
|
|
| |
|
|
Boj o hegemonii podle KSČ
Bruna, Jaroslav ; Vilímek, Tomáš (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
(česky) Autor se pokusí postihnout proměnu KSČ ve vztahu k sobě samé a okolnímu prostředí zvláště v období od 17. listopadu do 21. prosince 1989. Využije přitom především články z Rudého práva a stenografický záznam z mimořádných zasedání ÚV KSČ 24. a 26. listopadu 1989, který vyšel pod názvem Poslední hurá. Považuje za vhodné dát do souvislosti události listopadu a prosince 1989 s politickým vývojem v ČSSR v lednu, na přelomu června a července, a v říjnu 1989. Tento pokus o analýzu bude vycházet ze zásad obecné lingvistiky Ferdinanda de Saussure a diskurzivní teorie Ernesta Laclau a Chantal Mouffe. Jako metoda pracovního postupu bude využita kombinace hegemonické analýzy a dekonstrukce. Při analýze proměny KSČ se autor především pokusí opřít o tři zásady, které vyplývají z diskurzivní teorie. Identita nemá pevně danou podstatu, ale je vytvářena v politických bojích o obsah konkrétních pojmů. Dochází k pokusům plně ukotvit identitu jednotlivců, skupin, společnosti. Identita ale není nikdy hotová, protože je možné dosáhnout jen jejího částečného ukotvení. Politické boje se vedou také o hranice společnosti - kdo ní patří a kdo je z ní naopak vyloučen. Přičemž nelze jednoznačně natrvalo určit, co je vnitřek a vnějšek - je to sporné. Nejasnost o tom, kudy přesně vedou hranice společnosti, umožňuje...
|
|
|
Ústavní vývoj a politický systém ČSR po únoru 1948
Trnka, Michal ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Tato práce se věnuje ústavnímu a politickému vývoji v Československu po státním převratu v únoru 1948, který provedla Komunistická strana, aby získala absolutní moc. Autor zkoumá charakter politického systému bezprostředně po převratu, jakož i rozpory mezi ústavně-právními předpisy a dobovou realitou. Autor vychází z teze, že některá ustavení nejen ústavy, ale i dalších zákonů byla jen deklarativní zástěrkou pro nezákonné upevňování totalitárního režimu. Práce se nejdříve věnuje období před únorem 1948 a aspektům, které vedly k převratu, dále pak vývoji nové ústavy, která ale nebyla do převratu dokončena, následně jsou rozebrány samotné únorové události s důrazem na to, nakolik proběhly v souladu s ústavním pořádkem. V dalších kapitolách je analyzováno období po únoru 1948, kdy docházelo k nezákonnému upevňování moci KSČ, politickým čistkám a radikální přeměně společnosti. Autor dochází k tomu, že o budoucím směřování Československa bylo rozhodnuto již brzo po roce 1945 infiltrací bezpečnostních složek komunisty. Ty také sehrály důležitou roli v samotném převratu. Zatímco KSČ tvrdila, že samotný akt demise části ministrů a doplnění vlády proběhlo ústavní cestou, politický tlak na prezidenta, formování akčních výborů po celé zemi, umělé organizování manifestací sloužících k nátlaku a vyhrožování -...
|
|
|
Obraz příhraničního regionu Chebsko v místním tisku od normalizace do pádu komunismu
Šollar, Libor ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Hlavním cílem této práce bude průzkum specifik každodenního života na Chebsku jakožto regionu na západní hranici tehdejší ČSSR a jejich případné zachycení a vyobrazení v regionálním tisku, eventuálně v přílohách celostátních novin, a to v období posledních dvaceti let před pádem komunismu. Jádrem výzkumu se stal týdeník Hraničář, jako jediná regionální tiskovina vycházející celé zkoumané období a výzkum byl prováděn pomocí rešerší na předem vybraném vzorku (roky 1970, 1971, 1980, 1981, 1989, 1990). Objektem zájmu rešerší byla jakákoliv vypovídající fakta o místních listech, zmínky o složení redakce a případný vliv redakce (resp. předpokládanou nemožnost vlivu) na obsah novin v systému direktivního řízení a reflexi Chebska jako pohraničního regionu v bezprostřední blízkosti "železné opony". Jádrem práce je však obraz každodenního, všedního života "obyčejných" lidí v regionu s ohledem na výše uvedené skutečnosti a se zaměřením na různé aspekty života ve společnosti jako je místní hospodářství, zemědělství nebo kulturní, sportovní a společenský život ve městě. Práce se v neposlední řadě věnuje vydáním a obsahu listu v obdobích výročí přelomových historických událostí (např. Vítězný Únor, osvobození Chebu, VŘSR, vznik samostatného Československa, ale také upálení Jana Palacha nebo 17. listopad jako den...
|
|
|
Měnová reforma 1953 v Československu a rozdíly v jejím zobrazení v odborné literatuře a dobovém tisku
Kozderková, Alžběta ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Švelch, Jan (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá rozdílnými obrazy měnové reformy 1953 v odborné literatuře a v dobovém tisku. Cílem práce je porovnání těchto obrazů pomocí zpracování odborného úvodu jak samotné historické události, tak fungování cenzury a propagandy v dobových médiích. Práce zároveň nabízí bližší seznámení s dobovými deníky. Poznatky z odborné literatury jsou demonstrovány na ukázkách článků dobového tisku. V praktické části bakalářské práce je použita výzkumná metoda - kvantitativní analýza obsahu médií - pomocí níž jsou zpracovány zkoumané články ve třech dobových denících ve sledovaném období. Vyhodnocením sebraných dat bylo docíleno jasných závěrů, které jsem posléze použila k porovnání vnímání měnové reformy v odborné literatuře a v cenzurovaném dobovém tisku. Hlavním přínosem této práce má být nabídka obrazu fungování médií v socialismu na konkrétním příkladu řízení médií při prezentaci měnové reformy v roce 1953. Práce poodkrývá použití denního tisku jakožto prostředku manipulace vedoucí strany státu - Komunistické strany Československa.
|
|
|
Poválečné volby 1946 v ČSR jako mezník nástupu KSČ k moci
Častorálová, Andrea ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
ABSTRAKT Bakalářská práce Poválečné volby 1946 v ČSR jako mezník nástupu KSČ k moci se zabývá přeměnou politické taktiky komunistické strany v Československu po volbách v roce 1946. Od jejího znovuobnovení v roce 1945, až po únorový převrat v roce 1948 prošel její postup k absolutnímu převzetí vlády v zemi významnou změnou. V úvodu jsou popsány události, které předcházely konání voleb a které se staly důležitým činitelem majícím vliv na jejich výsledek. Jedná se nejen o pravidla stanovená Národní frontou, jež například omezila počet účastníků či limitovala volební kampaň jednotlivých stran, ale také o průběh propagace a konání voleb. Druhá část popisuje reakce hlavních lídrů na výsledek a rozebírá připravované kroky komunistické strany. Dále sleduje dobu společné vlády, během které se komunisté zaměřili na řízený vnitřní rozklad nekomunistických stran Národní fronty a na postupné pronikání do širších vrstev společnosti. Text je zakončen stručným pohledem na únorové dny, které byly vyvrcholením dlouhodobě propracované taktiky, tlaku na nekomunistickou část vládních orgánů a svébytným procesem politické změny v zemi. Významnou roli sehrály i zmíněné zahraniční události jako byl například Marshallův plán nebo založení Informbyra.
|
|
|
Srovnání vztahu Československé strany národně socialistické a Československé sociální demokracie ke Komunistické straně Československa v poválečných letech 1945-1948
Kočí, Jakub ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce porovnává vztah Československé strany národně socialistické a Československé sociální demokracie ke Komunistické straně Československa v období třetí československé republiky, tedy v poválečných letech 1945-1948. Cílem práce je vyložit zkoumané vztahy v kontextu vybraných vnitropolitických událostí, při kterých se ukázaly shody a rozdíly mezi těmito třemi socialistickými stranami. Nejprve je v textu nastíněno poválečné obnovení činnosti politických stran, přijetí Košického vládního programu a vytvoření Národní fronty. Poté následuje pasáž věnovaná parlamentním volbám do Ústavodárného Národního shromáždění v roce 1946 a rozbor debat o znárodnění a o pozemkové reformě. Další část práce se zabývá spory ohledně milionářské dávky, které vyvolaly nejen vnitropolitické konflikty, ale vystupňovaly ještě více rozpory uvnitř sociální demokracie, která následně na Brněnském sjezdu změnila předsedu strany. Poslední část textu se pak zaobírá událostmi v únoru 1948, kdy se naplno projevil rozkol NF, kde tehdy probíhaly názorové střety zejména mezi národními socialisty a komunisty. Během rozhodných okamžiků po podání demisí členů vlády se sociální demokraté, kteří o tomto činu nebyli předem informováni, většinově postavili na stranu komunistů, a tak jim dopomohli k uchopení moci.
|
|
|
Možnosti násilného řešení krize komunistických režimů v roce 1989: Československo ve středoevropské perspektivě
Netolická, Zuzana ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent)
Bakalářská práce se zabývá možností násilného řešení událostí v Československu v roce 1988 a 1989. Pro porovnání jsou nastíněny i události v celé střední Evropě, do které se v této práci počítá kromě Československa také Polsko, Maďarsko a NDR. Práce je rozdělena na dvě části. První má dvě kapitoly, ve kterých je popis událostí ve druhé polovině osmdesátých let ve střední Evropě. Ve druhé části práce je pak popsáno, jaké mocenské a stranické orgány se podílely na rozhodování o možných zásazích a kdo zásahy prováděl. V závěrečné kapitole jsou popsány tři hlavní faktory, které ovlivnily chod událostí v roce 1989. Hlavní zdroje práce jsou archivní materiály ze zasedání Ústředního výboru, sborníky Securitas imperii a rozhovory s vysoce postavenými komunisty té doby. Výsledkem práce je to, že možnost násilného řešení byla velmi malá, protože celou situaci ovlivňovalo několik na sebe navazujících faktorů.
|
host ::
RSS.