|
|
Hora Žalý na harrachovském panství v Krkonoších jako místa paměti. Turismus: nový způsob šlechtické reprezentace v Čechách 19. století
Korbel, Tomáš ; Altová, Blanka (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Záměrem této práce je sledovat proměnu výrazného přírodního místa - krkonošské hory Heidelberg/Žalý v 19. století, kdy se z topografického bodu v krajině bez národní či posvátné minulosti postupně stává symbolické místo paměti, a na základě rozboru dostupných pramenů určit, které společenské "subjekty" se na tvorbě tohoto symbolického "konstruktu" podílely. Vyvrcholením této symbolické proměny hory v místo paměti se stala výstavba rozhledny na vrcholu českými turisty v devadesátých letech, kteří se v rámci nacionalistického "soupeření" mezi českými a německými turistickými organizacemi o "ovládnutí kopce" nezdráhali využít toponomastickou argumentaci výkladu původu českého názvu hory, která se však nezakládala na reálných faktech, ale pouze na určitých představách lokální "kultury vzpomínání". Tyto představy přežívaly a byly udržovány po staletí ve vzpomínkách jako mýtus v symbolické rovině kolektivní paměti místního etnického (českého) obyvatelstva a během 19. století se rozšířily nejprve zásluhou určité vrstvy státních úředníků- topografů a posléze především díky rozmachu turistických spolků. Ke zformování Heidelbergu/Žalého jakožto místa paměti přispěl také majitel panství - zemský a lokální patriot - hrabě Harrach, který tyto snahy podpořil finančně (sponzorováním výstavby rozhledny) i...
|
|
|
Způsoby vzniku a reprodukce historického vědomí na příkladu spolku Radecký Praha
Petrnoušková, Anna ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
Diplomová práce "Způsoby vzniku a reprodukce historického vědomí na příkladu spolku Radecký Praha" se zabývá historickým vědomím, jeho utvářením a reprodukcí na příkladu spolku Radecký Praha. V teoretické části práce je vedle historického vědomí věnována pozornost i tématům s ním souvisejícím jako je kolektivní paměť, historická paměť, místa paměti, či národní identita, jelikož hranice mezi těmito pojmy je často přinejmenším nejasná. Teoretická část diplomové práce pojednává o přístupech jednotlivých odborníků v této oblasti (jako jsou Maurice Halbwachs, Janu Assmann, Miroslav Hroch a Pierre Nora), které poskytují určité metodologické zázemí vlastního výzkumu. Součástí empirické části práce je výzkum spolku Radecký Praha, který usiluje o navrácení pomníku maršála Radeckého na Malostranské náměstí a neztotožňuje se zcela se současnou podobou historie. Výzkum se snaží prostřednictvím analýzy polostrukturovaných rozhovorů popsat a pochopit způsoby vzniku a reprodukce historického vědomí jeho členů. Závěr empirické části práce obsahuje shrnutí a komparaci výsledků výzkumu s tezemi autorů zabývajících se podobnou tematikou. Tato práce je přínosná především proto, že zůstává kdesi na pomezí historického a sociologického přístupu a názorně ukazuje vznik a reprodukce historického vědomí na příkladu spolku...
|
|
|
Jak se dělá paměť ve veřejnoprávním rozhlase
Novotná, Petra ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Zandlová, Markéta (oponent)
V diplomové práci popisuji proces, ve kterém vznikají jednotlivé díly rozhlasového pořadu Příběhy 20. století, vysvětluji na něm, jaké faktory ovlivňují vzpomínání ve veřejnoprávním médiu a jak vznikají místa paměti v jeho vysílání. Zkoumám, jak jsou natáčena vyprávění lidí, jejichž příběh pak může být v pořadu prezentován, jak k nim jednotliví tazatelé přistupují a jakou motivaci k takovéto činnosti mají. Zabývám se také tím, jak jsou příběhy do pořadu vybírány, jak jsou zpracovávány, kdo se na jejich zpracování podílí i tím, jak je možné, že má k takové činnosti pověření. Součástí diplomové práce je rovněž podrobný popis společenského postavení organizace Post Bellum a jejího stěžejního projektu, sbírky Paměť národa, která je s tvorbou pořadu Příběhy 20. století úzce spojená. V závěru práce se zabývám tím, že toto společenské postavení je jedním z důležitých prvků v procesu tvorby paměti ve veřejnoprávním médiu, který nepřímo ovlivňuje. V diplomové práci se snažím odpovědět také na to, jaký vliv může mít zkoumaný pořad, jako součást institucionalizované vzpomínání a mediální komunikace na sociální paměť.
|
|
|
Budova 18, rue Bonaparte: Místo paměti a jeho význam pro Čechy žijící v Paříži
Okénková, Věra ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Diplomová práce "Budova 18, rue Bonaparte: Místo paměti a jeho význam pro Čechy žijící v Paříži" pojednává o každodenním životě Čechů v Paříži spojeném s místem, jenž představuje kousek Česka uprostřed historické části Paříže. Práce se snaží ukázat percepci tohoto místa na základě materiálního, funkčního a symbolického významu budovy s přesahy do migračních studií, paměťových studií a problematiky identit. Součástí textu je také teoretické zakotvení konceptu místa nejen v etnologii ale i v jiných společenských a humanitních vědách - a to především s ohledem na teorie "míst paměti" Pierra Nory a "antropologických míst" Marca Augého. V práci je kromě symbolického kapitálu budovy 18, rue Bonaparte, jakožto důležitého místa paměti představená také historie dalších míst ve Francii, která tvoří dodnes součást kolektivní paměti krajanů. Hlavním cílem práce je ukázat, jak důležitou roli může hrát konkrétní fyzické místo, posilněné funkčními a symbolickými významy pro Čechy žijící mimo svůj domov a jak může přispívat k jejich integraci do hostitelské společnosti.
|
|
|
Poválečný vývoj Lidic - pietní vzpomínky a život v nových Lidicích
Havlůjová, Gabriela ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Autorka se v diplomové práci zabývá problematikou poválečného vývoje Lidic od roku 1945 do roku 1989. Diplomantka se zamýšlí nad otázkou paměti na Lidice, lidickou pamětí a Lidicemi jakožto místem paměti. V úvodu své práce se pokouší z rozhovorů s pamětníky zjistit, pro koho a jakým místem paměti Lidice jsou. V dalších kapitolách se věnuje ohlasu lidické tragédie ve světě, který doplňuje rozhovory se ženami pojmenovanými po Lidicích. Další tematický blok je pak věnován výstavbě obce a dvěma organizacím, které stavbu obce měly na starost. Na jedné straně je to Společnost pro obnovu Lidic, na straně druhé pak britské hnutí "Lidice Shall Live". Autorka rovněž představuje zakladatele hnutí Barnetta Strosse a postihuje důvody, které ho mohly vést k založení hnutí. V dalších kapitolách pomocí článků z Rudého práva postihuje průběh pietních vzpomínek v Lidicích a ukazuje, jakým způsobem Lidice byly využívány komunistickým režimem k propagandě socialismu. Získané poznatky konfrontuje se vzpomínkami narátorů. Pramennou základnou se pro ni staly vzpomínky pamětníků, které získala a zpracovala dle metody oralní historie, články z Rudého práva, archivní prameny zejména ze Státního okresního archívu v Kladně a Národního archívu v Londýně. Klíčová slova: Lidice, komunistická propaganda, paměť, místa paměti,...
|
|
|
Doba temna? Aneb o tom, co dnes v Praze zahraničním turistům z komunismu ukazujeme, o čem jim vyprávíme a co si necháváme pro sebe.
Zýková, Iva-Hedvika ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá způsoby, jakými je v Praze dnes, tedy více než dvacet let po změně režimu, v rámci masového turismu zahraničním turistům prezentováno období komunismu. Je založena na terénním výzkumu, který probíhal v muzeu komunismu, během speciálně na komunismus zaměřených komentovaných prohlídek a, spíše doplňkově, v hospodě Propaganda a na formálních polostrukturovaných i neformálních rozhovorech s průvodci. Práce se zaměřuje zejména na odlišnosti v prezentaci daného tématu u různých generací průvodců, sleduje, jak jejich osobní, nebo naopak nepřímá či zprostředkovaná, zkušenost způsoby reference ovlivňuje. Zkoumá tedy komunismus nejenom jako marketingový produkt turismu, ale prostřednictvím konceptů sociální paměti se snaží poukázat na řadu rozdílných individuálních pamětí, vycházejících z každodenních zkušeností, které při prezentování komunismu doplňují oficiální, ustanovenou - nebo spíše ustanovující se - paměť. Rovněž se pokouší zaznamenat a reflektovat případné úpravy a přeměny sociální paměti a nastínit, čím mohly být motivovány. Klíčová slova: Masový turismus; komunismus; sociální paměť; identita; místa paměti.
|
|
| |
|
|
Popularizace historie na příkladu Lidic a Terezína
Knotková, Kateřina ; Macků, Lucie (vedoucí práce) ; Zychová, Jana (oponent)
Práce chce přiblížit způsoby prezentace a popularizace historie v Památníku Lidice a Památníku Terezín. V teoretické části je nastíněno především téma kolektivní paměti s jejími základními formami. Dále se zaměřuje na produkty kolektivní paměti, jako je kolektivní trauma či politika paměti. Samostatná kapitola je pak věnována nositelům paměti, mezi které se řadí muzea, památníky, knihy, filmy a internet. Poslední část je věnována historickému kontextu. Cílem praktické části je aplikace teoretických východisek na zmíněné památníky a rozbor jejich aktivit, které vedou k popularizaci historie. Práce prezentuje formu a vzhled jednotlivých památníků, jejich projekty, vzdělávací činnosti a filmovou a knižní tvorbu.
|
|
|
Utváření jihočeské paměti v pojetí F. M. Čapka
ŠABLICA, Stanislav
Předložená diplomová práce je příspěvkem ke konceptu míst v paměti v české historiografii. Hlavní postavou je František Miroslav Čapek, lišovský rodák, který většinu svého života zasvětil bádání o jihočeské historii. Během svého života napsal několik knih, ale také vykonal mnoho skutků, kterými se zapsal do paměti jihočeského lidu. Práce je napsaná na základě prostudování odborné literatury, osobního fondu F. M. Čapka a především knižní tvorby tohoto amatérského historika. Práce je, kromě úvodu a závěru, rozdělena do tří kapitol. První je zaměřena na vysvětlení nejdůležitějších pojmů a konceptů. Ve druhé je čtenář seznámen se životem Františka Miroslava Čapka. Třetí a poslední část je zaměřena na analýzu konceptu míst v paměti v pojetí F. M. Čapka, především v jeho knižní tvorbě a ve vykonaných skutcích.
|
|
|
Mysterium Hoericense. Proměny místa paměti v 19. a 20. století
PALKOVIČ, Jan
Předkládaná práce pojednává o pašijových hrách v Hořicích na Šumavě (okres Český Krumlov) od jejich vzniku v roce 1816, přes dočasný zánik až do jejich obnovení v roce 1993. Stručně se zabývá historickým vývojem a obsahem inscenovaného příběhu. Hlavní badatelská pozornost se však vztahuje k paměti místa a kulturnímu projevu jako nástroji identity německých a českých obyvatel Hořic na Šumavě. Přitom bylo kromě písemných pramenů využito regionální literatury vydané sudetskými Němci a metody orální historie. Účelem snažení bylo dokumentovat změny kulturní krajiny a sociálního složení Sudet následkem poválečných mocenských tlaků.
|
host ::
RSS.