|
|
Vliv zdroje PEO na zvlákňování
Grufíková, Jana ; Knotek,, Petr (oponent) ; Knotková, Kateřina (vedoucí práce)
Průběh elektrostatického zvlákňování polymerních roztoků je ovlivňován mnoha různými parametry, které lze rozdělit na parametry roztoku, procesní parametry a parametry okolního prostředí. Tato diplomová práce se zaměřuje na vlastnosti polymeru a jeho roztoku, které jsou součástí roztokových parametrů. Cílem této diplomové práce je porovnat vlastnosti polyethylenoxidů ve vztahu ke zvlákňování kyseliny hyaluronové, najít mezi nimi rozdíl za použití dostupných analytických, termických a spektrálních metod a definovat vliv jednotlivých vlastností na chování roztoků polymerů v průběhu zvlákňování. Bylo zjištěno, že se polyethylenoxidy ze dvou různých zdrojů chovají v elektrostatickém poli odlišně, přestože mají deklarovanou stejnou molární hmotnost. Také bylo potvrzeno, že proces vláknění polymerních roztoků ovlivňuje především jejich viskozita a vodivost. Tyto dvě vlastnosti jsou pak určeny zejména molární hmotností polymeru a dále obsahem nečistot, popř. obsahem jiného polymeru při zvlákňování směsného roztoku.
|
|
|
Tracking the evolution and stability of metal nanoparticles in zeolites by in-situ heating electron microscopy
Krakl, František ; Mazur, Michal (vedoucí práce) ; Knotková, Kateřina (oponent)
Zeolity s jejich unikátními vlastnosti jako mikroporézní struktura, vysoká tepelná stabilita a tvarová selektivita, se používají jako nosiče kovových nanočástic v katalýze. Kovové nanočástice mají velký povrch na jednotku hmotnosti v porovnání s většími částicemi. Existuje několik cest, jak zabudovat kovy do zeolitů: iontová-výměna, impregnace a přímá enkapsulace během syntézy. Přestože poslední jmenovaná metoda stabilizuje kovové nanočástice uvnitř zeolitů, nejsou tyto nanočástice odolné vůči sintraci zejména za vysokých teplot. Pochopení mechanismu sintrování uvnitř zeolitové struktury je stěžejní pro zlepšení stability kovových katalyzátorů na nosičích. V této práci byly platinové nanočástice přímo Enkapsulovány do zeolitu chabazitu (CHA) během hydrotermální syntézy. Cílem této práce bylo porozumět mechanismu následné sintrace a popsat vliv obsahu hliníku ve struktuře na stabilitu kovových nanočástic. Struktura připravených materiálů byla ověřena metodou práškové rentgenové difrakce. Hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem byla využita ke analýze celkového prvkového složení připravených materiálů. Distribuce jednotlivých prvků napříč strukturou byla zobrazena energeticky disperzní rentgenová spektroskopii ve skenovacím transmisním mikroskopu (STEM). Analýza distribuce velikostí...
|
|
|
Využití bylin v procesu úsporného hospodaření s vodou
Knotková, Kateřina
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou hospodaření s dešťovou vodou s důrazem na použití a význam rostlin v tomto procesu. Propojuje dostupné zahraniční informace s českým právním, technickým a klimatickým prostředím. Syntézou dostupných informací definuje pojem „dešťový záhon“ jako vegetačně-technické vsakovací povrchové zařízení systému hospodaření s dešťovou vodou, který v sobě snoubí tři funkce – estetickou, ekologickou a vodohospodářskou (vsakování a čištění vody). Vybírá a kriticky hodnotí vhodný technický systém a sortiment rostlin do dešťových záhonů. Jako vhodným technickým řešením se jeví vsakovací průleh, vsakovací průleh s rýhou a vsakovací průleh s rýhou a regulovaným odtokem (ANON. 2013b). Z navštívených referenčních příkladů i z technických požadavků vyplývá, že vhodný sortiment rostlin bude odpovídat druhům, které tolerují spíše sucho. Z hlediska pěstitelských skupin rostlin se jeví jako nejvhodnější skupinou trvalky, případně jejich kombinace s dalšími skupinami. Uplatnění dřevin v dešťových záhonech je možné jen za určitých podmínek. Dešťový záhon je možné zakládat výsadbou, přímým výsevem nebo kombinací těchto technologií. V kontextu současných ekologických trendů a trendu snižování nákladů na péči o městskou zeleň se jeví varianta přímého výsevu, popřípadě kombinace výsadby strukturních rostlin a výsevu jako zajímavou a perspektivní alternativou. V experimentální části bylo testováno 30 vybraných taxonů z hlediska schopnosti uplatnit se při zakládání záhonu z přímého výsevu. Experiment byl založen v rámci projektu IGA - ZF/2018 - AP001 v dubnu 2018 v areálu Mendelea na Zahradnické fakultě v Lednici. Z prvotních výsledků tohoto pilotního experimentu vyplývá, že klíčivost rostlin je nízká nebo výrazně závislá na klimatických podmínkách. Jako vhodné druhy pro přímý výsev lze z tohoto experimentu předběžně určit Achillea ptarmica, Asclepias tuberosa, Cichorium intybus, Coreopsis lanceolata ´Sterntaller´, Phuopsis stylosa, Oenothera biennis. Výsledky tohoto pilotního experimentu je třeba zatím brát kriticky, neboť je nutné ještě doplnit hodnocení výsevů z podzimního výsevu; jejich vyhodnocení proběhne až po odevzdání této práce.
|
|
|
Vliv zdroje PEO na zvlákňování
Grufíková, Jana ; Knotek,, Petr (oponent) ; Knotková, Kateřina (vedoucí práce)
Průběh elektrostatického zvlákňování polymerních roztoků je ovlivňován mnoha různými parametry, které lze rozdělit na parametry roztoku, procesní parametry a parametry okolního prostředí. Tato diplomová práce se zaměřuje na vlastnosti polymeru a jeho roztoku, které jsou součástí roztokových parametrů. Cílem této diplomové práce je porovnat vlastnosti polyethylenoxidů ve vztahu ke zvlákňování kyseliny hyaluronové, najít mezi nimi rozdíl za použití dostupných analytických, termických a spektrálních metod a definovat vliv jednotlivých vlastností na chování roztoků polymerů v průběhu zvlákňování. Bylo zjištěno, že se polyethylenoxidy ze dvou různých zdrojů chovají v elektrostatickém poli odlišně, přestože mají deklarovanou stejnou molární hmotnost. Také bylo potvrzeno, že proces vláknění polymerních roztoků ovlivňuje především jejich viskozita a vodivost. Tyto dvě vlastnosti jsou pak určeny zejména molární hmotností polymeru a dále obsahem nečistot, popř. obsahem jiného polymeru při zvlákňování směsného roztoku.
|
|
|
Popularizace historie na příkladu Lidic a Terezína
Knotková, Kateřina ; Macků, Lucie (vedoucí práce) ; Zychová, Jana (oponent)
Práce chce přiblížit způsoby prezentace a popularizace historie v Památníku Lidice a Památníku Terezín. V teoretické části je nastíněno především téma kolektivní paměti s jejími základními formami. Dále se zaměřuje na produkty kolektivní paměti, jako je kolektivní trauma či politika paměti. Samostatná kapitola je pak věnována nositelům paměti, mezi které se řadí muzea, památníky, knihy, filmy a internet. Poslední část je věnována historickému kontextu. Cílem praktické části je aplikace teoretických východisek na zmíněné památníky a rozbor jejich aktivit, které vedou k popularizaci historie. Práce prezentuje formu a vzhled jednotlivých památníků, jejich projekty, vzdělávací činnosti a filmovou a knižní tvorbu.
|
host ::
RSS.