|
|
Politika Evropské unie k evropským autonomním regionům, které mají potenciál stát se nezávislé - Katalánsko a Skotsko
Havlín, Kryštof ; Mejstřík, Martin (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl analyzovat politiku Evropské unie k evropským autonomním regionům, které mají potenciál stát se nezávislé. A to zejména z pohledu členství v Evropské unii pro regiony, které mají tendenci separovat se od členského státu EU. V posledním desetiletí došlo na území Evropské unie k dvěma zásadním událostem týkající se separatismu. V roce 2014 vyhlásilo Skotsko centrální vládou schválené referendum o své nezávislosti na Velké Británii. Roku 2017 byla dokonce vyhlášena nezávislá republika Katalánsko, která se na základě nelegálně konaného referenda chtěla oddělit od Španělského království. Zajímavá je minimální angažovanost Evropské unie k vyhrocené situaci na území jejího členského státu, což mě přivedlo ke zpracování zmíněného tématu právě z perspektivy EU, jejíž představitelé považují tyto skutečnosti za vnitřní záležitosti daného státu. Hlavním cílem této bakalářské práce je zjistit, jaký je přístup EU ke zmíněným regionům z hlediska potenciálního členství, a to v případě, že by se tyto regiony staly nezávislé. Zároveň by bakalářská práce měla objasnit, z jakého důvodu Evropská unie tyto postoje zastává a jaký je jejich právní rámec. V práci jsou také představeny hypotetické scénáře pro přistoupení potenciálně nezávislých regionů Katalánska a Skotska do Evropské unie....
|
|
|
International impact of Catalonia independence efforts
Zamlar, Patrick ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Knutelská, Viera (oponent)
Diplomová práce Mezinárodní dopady katalánských snah o nezávislost si dává za cíl analyzovat, jaké jsou mezinárodní dopady způsobené katalánskými snahami oddělit se od Španělska. Postupuje k tomu ustanovením teoretického rámce Teorie konfliktů a internacionalizovaných konfliktů. V rámci tohoto rámce je zkoumán katalánský případ. Diplomová práce poskytuje široké a rozsáhlé pozadí o katalánské nezávislosti, aby bylo možno pochopit, jak se snahy o nezávislost v Katalánsku objevily a vyvíjely. Diplomová práce také vysvětluje prostředky, které katalánští představitelé používají, aby propagovali nezávislost mezinárodně. Jsou prezentovány stručné komparativní příklady dalších regionů v Evropě (s jednou významnou zmínkou mimo evropský kontinent), které hledí k nezávislosti, jelikož některé vlastnosti jsou pro ně společné. Dále diplomová práce obsahuje analytickou část, ve které jsou zkoumány mezinárodní dopady katalánského úsilí o nezávislost. Ty zahrnují např. dopady na Evropskou unii, ostatní separatistické regiony, a další. Je poskytnuto důležité vysvětlení ohledně možných ekonomických důsledků za použití kvantitativních dat. Práce ve své finální fázi aplikuje teorii konfliktů na případ Katalánska. Také používá veškeré předtím vysvětlené historické pozadí. Na závěr jsou zhodnoceny nejen dopady, ale také...
|
|
|
Test oboustranné trestnosti podle evropského zatýkacího rozkazu v kontextu stíhání katalánských politiků.
Khinová, Gabriela ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá problematikou testu oboustranné trestnosti dle evropského zatýkacího rozkazu. Cílem diplomové práce je analyzovat způsob uplatňování testu oboustranné trestnosti mezi členskými státy Evropské unie v rámci předávání osob, přičemž se diplomová práce soustředí na evropské zatýkací rozkazy vydané na katalánské politiky v souvislosti s konáním referenda o nezávislosti Katalánska na Španělském království a na ně navazující rozhodnutí belgického a německého soudu. Diplomová práce je rozčleněna do sedmi částí. První část blíže představuje test oboustranné trestnosti, včetně metod interpretace či problematických aspektů. V druhé části je uvedeno shrnutí dlouholeté geneze justiční spolupráce v trestních věcech na evropské úrovni vedoucí až k přijetí úpravy evropského zatýkacího rozkazu, což umožní hlubší pochopení přetrvávající vůle stále aplikovat test oboustranné trestnosti. Následující část rozebírá samotnou úpravu evropského zatýkacího rozkazu. Samozřejmostí je také představení judikatury Soudního dvora Evropské unie týkající se testu oboustranné trestnosti. Jelikož je diplomová práce zasazena do kontextu katalánské krize, čtvrtá část poukazuje na klíčové momenty, přijaté právní akty a jednání hlavních protagonistů celé kauzy, jež vedly nejen k vytvoření katalánské...
|
|
| |
|
|
Stranický systém Katalánska
Baranyaiová, Gabriela ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Říchová, Blanka (oponent)
Parlament Katalánska byl obnoven v roce 1980 během přechodu k demokracii ve Španělsku. Od počátku v stranickém systému dominovala koalice Convergència i Unió, která byla tvořena dvěma stranami. V letech 1984 až 1995 CiU disponovala absolutní parlamentní většinou. Její dominance byla narušena volbami v roce 1999 a 2003 stranou Partit dels Socialistes de Catalunya. Do této doby existoval bipolární systém, kdy CiU vyhrávala při volbách do Parlamentu Katalánska a PSC-PSOE při volbách do Congreso de Diputados v této autonomní oblasti. CiU zvítězila ve všech katalánských parlamentních volbách do roku 2012. Po rozpadu CiU v roce 2015 jedna z jejích stran Convergència Democràtica de Catalunya spolupracuje s Esquerra Republicana de Catalunya především kvůli nezávislosti Katalánska. Po roce 2015 se navýšil počet relevantních stran v regionálním parlamentu. Cílem práce je odpovědět na otázky, jaký typ stranického systému dle Sartoriho teorie se vyskytoval/vyskytuje v Parlamentu Katalánska a pokud došlo ke změně, které události tuto změnu ovlivnily. Dále jsou zde komparovány výsledky do Parlamentu Katalánska a do Congreso de Diputados na území Katalánska. Tato komparace hledá odpověď na otázku, zda v obou těchto typech voleb vítězí stejné strany. V neposlední řadě je zodpovězena otázka, zda při volbách do regionálního...
|
|
|
Ekonomické argumenty Slovinska pro vystoupení z Jugoslávie
Houška, Daniel ; Pikal, Kamil (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Práce se zabývá ekonomickými argumenty použitými Slovinskem při snaze vystoupit ze Socialistické federativní republiky Jugoslávie (dále jen SFR Jugoslávie). Rozpad SFR Jugoslávie započal v druhé polovině 80. let 20. století politickou destabilizací a ekonomickou krizí. Slovinsku se kromě nespokojenosti s federální vládou v Bělehradě, která začala prosazovat agresivní srbský nacionalismus a ignorovala slovinské požadavky na větší míru autonomie, nelíbil způsob přerozdělování financí vybraných z daní ve federaci. Dlouhodobý pocit Slovinska, že je ekonomicky využíváno bez adekvátní možnosti rozhodovat o svých záležitostech a stále viditelnější nechuť Srbska jednat o změnách ve federaci vedl k vyhlášení slovinské nezávislosti v roce 1991. Právě ekonomické argumenty měly být po několikadenní válce mezi Slovinskem a Srbskem vyzkoušeny v nové éře samostatného Slovinska. To se v 90. letech 20. století muselo transformovat v tržní ekonomiku, která by byla schopna využít své pozice na hranici západní Evropy. Zároveň tak snaha zapojit se do evropských a světových ekonomických struktur znamenala zkoušku, zda se Slovinsko skutečně samostatností dostalo do lepší ekonomické situace. Druhá část práce srovnává slovinské osamostatnění s katalánským separatismem, který se zvláště v posledních letech stal zásadní otázkou...
|
|
|
Separatistické tendence v Evropě - případ Katalánska a Padánie
Voráček, Michal ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Bakalářská práce se věnuje katalánskému a padánskému (severoitalskému) separatismu. Jejím cílem je analyzovat a komparovat separatistické tendence ve dvou evropských regionech, tedy v Katalánsku a v oblasti tzv. Padánie na pozadí historického vývoje v rámci jejich domovských států. Práce je kombinací deskripce a komparativní případové studie a je rozdělena do dvou hlavních částí. Teoretická část vymezuje základní pojmy, které jsou klíčové pro porozumění problematice separatismu a které prostupují celou prací. Dále je v teoretické části stručně představena teorie konfliktních linií Steina Rokkana a Seymoura Martina Lipseta, především pak konfliktní linie centrum-periferie, z níž pak vychází část praktická. Praktická část se pak ve dvou samostatných kapitolách věnuje původu a vzestupu katalánského, respektive padánského separatismu, a to s akcentem na historický vývoj analyzovaných regionů, jejich současné postavení v rámci Španělska, respektive Itálie, hlavní faktory ovlivňující separatistické a nacionalistické nálady a na současnou politickou reprezentaci obou regionů. V závěrečné kapitole jsou získaná data komparována s cílem najít základní podobnosti a odlišnosti mezi separatismem v Katalánsku a tzv. Padánii.
|
|
|
Mediální obraz tzv. katalánské krize v ČR
März, Michäel ; Vlasák, Zbyněk (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem Mediální obraz tzv. katalánské krize v ČR se zabývá mediálním pokrytím událostí souvisejících s katalánským referendem o nezávislosti na podzim roku 2017. Konkrétně se zaměřuje na období jeho druhé poloviny, přičemž provedené analýze podléhá vzorek 301 článků zveřejněných zpravodajskými portály iDNES.cz, iROZHLAS.cz a Parlamentní listy. Výzkum byl proveden na základě teorie kvantitativní obsahové analýzy, která sleduje, v jakém rozsahu vybraná média o katalánské krizi informovala a jak se tento prostor měnil v čase. Dále se zajímá o to, v jakém kontextu bylo nejčastěji o průběhu krize referováno, a kteří aktéři byli v její souvislosti nejvíce zmiňováni. Pro detailnější rozbor prostoru, který se dostával jednotlivým stranám konfliktu, byly vystaveny analýze i samotné citace, které se napříč vybraným vzorkem mediálního obsahu vyskytovaly. Poslední část analýzy tvoří zmiňované důvody rostoucí katalánské emancipace, které podle serverů iDNES.cz, iROZHLAS.cz a Parlamentní listy stály za soudobou situací v katalánském regionu.
|
|
|
Vnější vztahy Katalánska: cesta k nezávislosti?
Körtingová, Gabriela ; Menclová, Barbora (vedoucí práce) ; Mejstřík, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vnějšími vztahy Katalánska a jejich rolí ve snaze získat nezávislost. Výzkum se zaměřuje zejména na strategie a instituce utvářené autonomní vládou Katalánska po roce 1978, skrze které se toto autonomní společenství snaží dostat ideu samostatnosti na mezinárodní úroveň a získat pro ni podporu. Cílem práce je dokázat, že zahraniční vztahy sehrávají důležitou roli ve snaze Katalánska propagovat nezávislost, a přispět ke znalosti tématu v českém prostředí. V práci se objevuje rozbor katalánských vnějších vztahů od přijetí nové demokratické ústavy Španělska roku 1978, a to se zaměřením jak na vývojové trendy a instituce spojené s těmito vztahy, tak na poslání a strategické cíle vytyčené v jejich rámci. První dvě části práce jsou odděleny chronologickým mezníkem, rokem 2006, a pojednávají o vývoji katalánských vnějších vztahů. Třetí část pak představuje krátkou analýzu postoje Evropské unie a španělské centrální vlády k problematice vedení katalánské paradiplomacie. Zkoumá se přitom, jakým způsobem jednotlivé legislativní změny a političtí představitelé napomohli tomu, že Katalánsko začalo používat své vnější vztahy jako metodu propagování nezávislosti. V závěru práce jsou zhodnoceny představené hypotézy týkající se původní orientace vnějších vztahů, postupného...
|
|
|
Ekonomická paradiplomacie - španělská praxe
Skrbková, Tereza ; Peterková, Jana (vedoucí práce) ; Trávníčková, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem ekonomické paradiplomacie, které propojuje problematiku paradiplomacie a ekonomické diplomacie. Soustředí se na cíle kladené podstátními jednotkami v rámci jejich ekonomické paradiplomacie a na jejich vymezení oproti cílům ekonomické diplomacie státu. Práce je případovou studií španělské praxe a je zaměřena na dvě španělská autonomní společenství: Katalánsko a Valencijské společenství. Práce představuje cíle a aktéry ekonomické diplomacie Španělska. Závěrečná kapitola je pak věnována dvěma vybraným autonomním společenstvím a jejich struktuře a zájmům v oblasti ekonomické paradiplomacie. Tato kapitola také porovnává cíle a aktéry španělské ekonomické diplomacie a katalánské a valencijské ekonomické paradiplomacie.
|
host ::
RSS.