|
Mezinárodní obchod s uranem
Lešková, Tereza ; De Castro, Tereza (vedoucí práce) ; Machytka, Daniel (oponent)
Práce poskytuje základní informace o uranu, jeho využití v civilním i necivilním prostředí, analyzuje trh s touto komoditou a hodnotí možné dopady produkce nerostného bohatství na ekonomiky zemí. Hlavním cílem práce je zmapování trhu s uranem z pohledu dvou největších exportérů uranu (Kazachstánu a Austrálie) a Evropské unie jako důležitého importéra této komodity. Dílčím cílem práce je zhodnotit ekonomiku Nigeru a odpovědět na otázku, zda tato země jako čtvrtý světový producent uranu trpí Holandskou nemocí.
|
|
Trpí Rusko holandskou nemocí?
Zanikov, Konstantin ; Babin, Jan (vedoucí práce) ; Čermáková, Klára (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analyzovat, zda můžeme pozorovat na případu Ruska projevy tzv. holandské nemoci. Holandská nemoc je jedním z konceptů, který se snaží vysvětlit proč země, které vlastní rozsáhlé zásoby nerostného bohatství, vykazují spíše relativně pomalejší tempa ekonomického růstu, jev známý jako prokletí přírodních zdrojů. Holandská nemoc se v ekonomice projevuje v podobě čtyř symptomů: reálné apreciace měnového kurzu, růstu sektoru ekonomiky, který není obchodován mezinárodně, růstu reálných mezd a poklesu výrobního sektoru ekonomiky. Na případu Ruska mohu v období od roku 1999 do roku 2013 potvrdit projev prvních dvou příznaků konceptu a částečně třetí. V ekonometrické části jsem sestavil model, který popisuje ruský reálný efektivní měnový kurz. Signifikantní proměnné vyšly cena ropy, devizové rezervy centrální banky a Balassa - Samuelson efekt. Celkově se nedá říct, že by Rusko z hlediska de-industrializace země "trpělo" holandskou nemocí.
|
|
Kolonialismus jako důvod holandské nemoci v Africe a jeho implikace na hospodářský vývoj a měnovou politiku
Bauerová, Eliška ; Šíma, Ondřej (vedoucí práce) ; Hába, Stanislav (oponent)
Bakalářská práce se věnuje komplikované cestě rozvojových ekonomik k dlouhodobé hospodářské stabilitě a růstu, a to s podrobnějším zaměřením na africký kontinent. V rámci tohoto tématu je pozornost věnována zejména rozvojové pomoci, jejíž nevhodné užití v ekonomikách společně s málo diverzifikovaným exportem (zaměřeným často na nerostné suroviny) může vystavit země tzv. holandské nemoci. První a druhá část práce představují teoretický koncept této problematiky spolu s pohledem na historický i současný stav kontinentu. Třetí část se snaží přijít s doporučeními pro budoucí vývoj a obsahuje vybrané makroekonomické údaje, které doplňují informace nutné k potvrzení či vyvrácení jednotlivých hypotéz.
|
| |
|
Vliv nerostných surovin na politiku a ekonomiku ve vybraných státech subsaharské Afriky
Krausová, Kateřina ; Volenec, Otakar (vedoucí práce) ; Kochan, Jan (oponent)
Diplomová práce řeší otázku vlivu nerostných surovin na politiku a ekonomiku ve vybraných zemích subsaharské Afriky. Paradox, že země bohaté na nerostné suroviny, často i významně zapojené do mezinárodního obchodu díky exportu těchto surovin zůstávají málo rozvinuté, je ekonomy často zkoumán a diskutován. Ve své diplomové práci jsem se rozhodla zaměřit na subsaharskou Afriku, jako dosud nejméně rozvinutou a nejchudší část světa s velkým přírodním bohatstvím i potenciálem k ekonomickému rozvoji, jenž se však ve většině případů bohužel zatím příliš nedaří plně využít. Cílem práce je prozkoumat, jaké mají vybrané země přírodní zdroje a nerostné suroviny, jakým způsobem s nimi nakládají, jak úspěšný je rozvoj jejich ekonomik, s jakými problémy se v současné době potýkají a v neposlední řadě, jak celý vývoj i dnešní situace souvisí s historickým, kulturním a politickým pozadím. Konkrétně budu studovat a porovnávat tři země a to Nigérii, Demokratickou republiku Kongo a Botswanu.
|
| |
|
Analýza možných důsledků vstupu Ruska do WTO.
Zakirov, Ruslan ; Sato, Alexej (vedoucí práce) ; Bolotov, Ilya (oponent)
Vstup Ruska do WTO otevírá novou stránku v hospodářském životě země, jejíž trh se začíná postupně otevírat. Cílem této bakalářské práce je analyzovat dopad členství na jednotlivé sektory hospodářství, a hospodářství, jako celek, zhodnotit rozsah jeho vlivu a ukázat možné budoucí výhody a nevýhody, které členství nese. Bakalářská práce posuzuje trendy a strukturní problémy ruského hospodářství a obchodu, změny celních sazeb po vstupu do organizace, a adaptací jednotlivých sektorů hospodářství změnám po vstupu do WTO. Práce se zabývá problémem Holandské nemoci v Rusku, vývojem komoditní struktury ruského obchodu, a změnami struktury ruského HDP během prvního pololetí členství v organizaci.
|
| |
|
Porovnání evropského a asijského přístupu k Africe
Perničková, Adéla ; Štěrbová, Ludmila (vedoucí práce) ; Zamykalová, Miroslava (oponent)
Ve své diplomové práci srovnávám evropský a asijský přístup k africkému kontinentu. V první kapitole popisuji africké nerostné bohatství a strategickou polohu kontinentu. Zabývám se tradičními vztahy s africkými obchodními partnery, politickými vazbami afrických zemí, jejich zemědělskou produkcí a cestovním ruchem v Africe.Jako teorie v této kapitole aplikuji Leamer's triangle, Dutch disease a směnné relace na vztahy afrických zemí a jejich obchodních partnerů. Druhá kapitola analyzuje faktory, které motivují Afriku ke spolupráci s ostatními zeměmi. Ve druhé části této kapitoly se snažím ukázat vnímání Evropy a Asie z afrického pohledu. Zde se zabývám hlavně vztahem africké a evropské integrace a využívám k tomu analýzu efektů ekonomického bloku. V poslední kapitole porovnávám přístupy Evropské unie a asijských ekonomik k Africe. Zabývám se hlavně rozvojovou pomocí,zahraniční politikou, přímými zahraničními investicemi, migrací a zmiňuji i způsoby vstupu obchodních partnerů na africký trh a chování evropských a asijských firem v Africe.
|
|
Vývoj měnového kurzu tenge ve vazbě na národohospodářské proměnné
Tussupbekov, Anuar ; Kuncl, Martin (vedoucí práce)
V této bakalářské práci jsem se snažil popsat vývoj měnového kurzu tenge v závislosti na makroekonomické proměnné: HDP, inflace, export, import, běžný účet platební bilance. První část práce obsahuje obecnou teorii měnového kurzu a jeho hlavní determinanty. Druhá část popisuje vývoj měnového kurzu tenge v období od zavedení až do roku 2009. V třetí částí je výsvětlená teorie "prokletí přírodních zdrojů" a její souvislost s pohybém měnového kurzu tenge.
|