|
|
Vývojová dysfázie u dětí s kochleárním implantátem
Volfová, Markéta ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou vývojové dysfázie jako rizikového faktoru kochleární implantace. Zmíněná diagnóza může svým charakterem zásadně narušit vývoj řeči po kochleární implantaci. Hlavním cílem této práce byla identifikace a komparace využívaných komunikačních systémů osob s kochleárním implantátem a diagnostikovanou vývojovou dysfázií. V rámci charakteristiky úrovně verbální komunikace jsme se zaměřili na morfologicko-syntaktickou rovinu jazyka. Kvalitativní šetření proběhlo na základních školách pro sluchově postižené. Výzkumný vzorek tvořilo pět žáků těchto škol. Žáci byli vybráni na základě užívání kochleárního implantátu, diagnostikované vývojové dysfázie a dalších určených faktorů. Potřebná data byla získána na základě pozorování a prostřednictvím dílčích subtestů testové baterie Diagnostika jazykového vývoje. Provedeným šetřením bylo zjištěno, že preferovaný a častěji užívaný komunikační systém je i přes kochleární implantaci znakový jazyk. Všichni žáci z výzkumného souboru jsou schopni komunikace prostřednictvím mluvené řeči, kterou ale potřebují doplňovat a podpořit alespoň jednotlivými prvky znakového jazyka. Morfologicko-syntaktická rovina mluvené řeči byla nápadná u všech žáků výzkumného souboru. Žáci byli schopni aplikovat některá gramatická pravidla. Aplikovali...
|
|
|
Děčín a jeho zázemí ve středověku
Vodáková, Martina ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Velímský, Tomáš (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá Děčínem a jeho zázemím ve středověku. Důraz je kladen na výzkum středověkých cest na pomezí Čech a Saska, konkrétně na levobřežní komunikace mezi Děčínem a Pirnou. Výsledkem rekonstrukce komunikační sítě je soupis cest a mapa. S cestami nápadně souvisí polohy nálezů získaných od detektorářů, které jsou shrnuty v přiloženém katalogu. Z toho vyplývá, že detektorové nálezy mohly s komunikacemi i přímo souviset. Značnou pozornost věnuji fungování lesních komplexů na příkladu krajinné sondy na pomezí Českého Švýcarska a Lužických hor. Dále doplňuji a koriguji některé starší představy o podobě a struktuře zaniklé městské lokace na Mariánské louce. Předkládám relativní a absolutní chronologii keramiky vytvořenou na základě záchranného archeologického výzkumu probíhajícího v letech 2007-2008. Ta se vztahuje především k počátkům, vývoji a zániku města na Mariánské louce. Klíčová slova: středověk, osídlení, městské zázemí, Děčín, České Švýcarsko, komunikační systémy, kontaktní studium, neagrární krajina
|
|
|
Systém péče o jedince s hluchoslepotou v České republice
Obselková, Gabriela ; Kotvová, Miroslava (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá osobami s hluchoslepotou a jejich životem. Práce zjišťuje, jak funguje v České republice systém péče o tyto jedince a jak jsou samotní uživatelé s touto péčí spokojeni. Úvodní, teoretická část práce přináší základní informace o problematice duálního senzorického postižení, vysvětluje samotný pojem "hluchoslepota", popisuje její klasifikaci, etiologii i diagnostiku. Pozornost je rovněž věnována několika základním pilířům péče o osoby s hluchoslepotou, tedy komunikaci, vzdělávání, sociálním službám, pracovnímu uplatnění, socializaci, pomůckám, atd. Další část práce tvoří vlastní výzkumné šetření, jež bylo realizováno pomocí dotazníků s cílem zjistit, jak je v České republice realizována péče o jedince s hluchoslepotou a jak ji hodnotí někteří uživatelé. Výsledky šetření přinášejí osobní poznatky jedinců s hluchoslepotou o službách, organizacích a pomůckách, o jejich frekvenci využití a dostupnosti. Klíčová slova Duální senzorické postižení, hluchoslepota, chráněné bydlení, komunikační systémy, organizace, osoby se zrakovým a sluchovým postižením, pomůcky, pracovní uplatnění, sociální péče, vzdělávání.
|
|
|
Formy a postupy realizace vzdělávání dětí a žáků se sluchovým postižením
Soukupová, Lenka ; Mrkosová, Eva (vedoucí práce) ; Hádková, Kateřina (oponent)
NÁZEV PRÁCE: Formy a postupy realizace vzdělávání dětí a žáků se sluchovým postižením. AUTOR: Lenka Soukupová, DiS. KATEDRA: Speciální pedagogika VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Eva Mrkosová, CSc. ABSTRAKT: Ve své práci jsem se zaměřila na problematiku dětí se sluchovým postižením. Jaké postupy práce se využívají při jejich vzdělávání. V teoretické části popisuji řečovou výchovu dětí se sluchovým postižením - jak by měla matka s dítětem se sluchovým postižením komunikovat a stimulovat ho ke komunikaci. Dále uvádím, jaké komunikační systémy užívají lidé se sluchovým postižením. Následně popisuji možnosti vzdělávání dětí se sluchovým postižením, v první řadě zmiňuji instituce pomáhající rodičům s dítětem se sluchovým postižením, které s nimi spolupracují již od narození dítěte a informují je o dalších možnostech vzdělávání. V další kapitole uvádím formy speciálního vzdělávání žáků se zdravotním postižením. V praktické části se zabývám tím, jak pedagogové pracují s dětmi se sluchovým postižením, jaké postupy práce ve výuce používají a jak na ně děti reagují. KLÍČOVÁ SLOVA: dítě se sluchovým postižením, řečová výchova, komunikační systémy, vzdělávací instituce, formy speciálního vzdělávání žáků se zdravotním postižením.
|
|
|
Komunikační systémy osob s hluchoslepotou
Kubálková, Barbora ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Ptáčková, Klára (oponent)
Název: Komunikační systémy osob s hluchoslepotou Anotace: V diplomové práci nahlédnu do problematiky komunikace a komunikačních systémů osob s hluchoslepotou se zvláštním zřetelem na rozvoj této komunikace u dětí. Práce je zaměřena jednak na hluchoslepotu jako takovou, jednak na specifika, která toto postižení přináší v období dětství. Rovněž jsou zde uvedeny nejrozšířenější komunikační systémy osob s hluchoslepotou. V druhé části práce jsou popsány výsledky dotazníkového šetření, které přinášejí praktický pohled na tuto problematiku. Přínosem by se měly stát všechny tyto shromážděné poznatky i zkušenosti, které by tak mohly opět o něco více přiblížit život jedné skupiny osob s kombinovaným postižením - konkrétně lidí s hluchoslepotou. Klíčová slova: hluchoslepota, dítě/člověk s hluchoslepotou, komunikace, komunikační systémy
|
|
| |
|
|
Úskalí života sluchově postižených ve slyšící společnosti
Hradilová, Tereza ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Roučková, Jarmila (oponent)
Bakalářská práce se zabývá úskalím života sluchově postižených osob ve slyšící společnosti. V práci je uvedena (obecná) charakteristika jednotlivých sluchových postižení, specifika vztahující se k době vzniku postižení, pozice sluchově postiženého člověka ve společnosti, základní zásady a odlišnosti komunikace se sluchově postiženou osobou. Práce dále nastiňuje specifika komunikačních systémů - a to s primárním zaměřením na český jazyk, český znakový jazyk a znakovanou češtinu. Jedna kapitola je věnována specifickému postavení sluchově postižených osob v jejich vlastní komunitě. Cílem práce je ozřejmění současné situace minoritní sluchově postižené populace v České republice (s důrazem na skutečnosti, které je třeba dále zlepšovat) a to se zaměřením na každodenní životní situace - počínaje vzděláváním, přes hledání vhodného zaměstnání až po běžný život. Praktická část obsahuje osobní potřeby a úskalí běžného života sluchově postižených. Klíčová slova: Sluchové postižení Komunikační systémy Neslyšící Minorita
|
|
| |
|
|
Koexistence komunikačních systémů v pásmu ISM
Nowak, Dan ; Kejík, Petr (oponent) ; Prokopec, Jan (vedoucí práce)
Cílem této práce je prostudovat technologie fyzické vrstvy komunikačních systémů Wi-Fi, Bluetooth a ZigBee pracujících v pásmu ISM, popsat mechanismy koexistence těchto systémů v uvedeném frekvenčním pásmu, následně vytvořit modely fyzických vrstev v rozhraní Simulink, simulovat současné vysílání zařízení a upravit model tak, aby vyhovoval koexistenčním mechanismům dle standardu IEEE 802.15.2. V praktické části se práce zaměřuje na vliv výkonu Wi-Fi na přenosovou rychlost při společném vysílání s Bluetooth.
|
|
|
Alternativní komunikace v domovech pro osoby se zdravotním postižením
SVAČINOVÁ, Jana
Tato práce se zabývá problematikou využití augmentativní a alternativní komunikace (dále jen AAK) u klientů v pobytových zařízeních s kombinovaným postižením. Cílem této práce je získání relevantních informací ohledně AAK v domovech pro osoby se zdravotním postižením, a vytvoření funkčního metodického pokynu pro pracovníky přímoobslužné péče v zařízení, kde pracuji.Teoretická část práce jednak vymezuje pojmy alternativní a augmentativní komunikace a stručně popisuje používané komunikační systémy či pomůcky, dále pak popisuje vybraná pobytová zařízení, ve kterých jsem prováděla výzkumné šetření.Praktická část popisuje cíl práce a rozpracovává důvody zavádění AAK do pobytových zařízení. Pro realizaci výzkumného šetření jsem zvolila kvalitativní výzkum, jako metodu dotazování, techniku polostrukturované interview a hloubkový rozhovor. Vlastní šetření probíhalo přímou formou rozhovorů s klienty, jejich opatrovníky, zaměstnanci na pozicích přímoobslužné péče, sociálními pracovnicemi daných zařízení.Jak ukazují výsledky této práce, problematika AAK v pobytových zařízeních je často opomíjenou otázkou, na kterou upozorní až akreditační komise či supervize. Chybí jednotná metodika, často se velice různí názory na zavádění AAK do praxe, zaměstnanci pracují spíše na intuitivní bázi a systematická práce je spíše doménou speciálních pedagogů či terapeutů, než zaměstnanců, kteří s klientem tráví nejvíce času. Problémem je také nedostatečné proškolení řadového personálu a v neposlední řadě je velikým limitujícím faktorem finanční náročnost některých pomůcek.
|
host ::
RSS.