|
|
Diferenciální exprese transkriptů slinných žláz klíštěte \kur{Ixodes ricinus}
KROPÁČKOVÁ, Sára
Klíšťata využívají různé mechanismy k potlačení hostitelské imunity. V této práci jsem porovnala expresi deseti transkriptů z klíštěcích slinných žláz, které jsou exprimované více při sání na hostiteli s aktivními imunitními reakcemi, v porovnání se sáním na systému umělého sání. Dále jsem zkoumala antikomplementový protein 1, AC1. Připravila jsem sérum se specifickými protilátkami a zkoumala expresi tohoto proteinu při sání na různých hostitelích a v nymfách. Také jsem testovala kovalentní interakce rekombinantu AC1 s proteiny z krevní plazmy hostitele. Tato studie napomáhá pochopení regulace exprese během sání klíštěte a přibližuje některé klíštěci slinné proteiny.
|
|
|
Antimicrobial and antiborrelial characterization of Dermacentor marginatus defensin.
CHRUDIMSKÁ, Tereza
Klíšťata, jakožto krev-sající členovci, mohou přenášet různé patogenní mikroorganismy. Imunitní systém klíšťat zahrnuje mnoho antimikrobiálních molekul, které se účinně podílejí na jejich eliminaci. Jednou ze skupin antimikrobiálních látek jsou defensiny, 5,3 kDa velké peptidy, které hrají významnou roli v rychlé imunitní reakci. V této práci jsme testovali antimikrobiální spektrum defensinu klíštěte Dermacentor marginatus (def DM)s přihlédnutím k faktu, že americké příbuzné klíště Dermacentor variabilis není schopno přenášet onemocnění způsobené spirochetami lymeské boreliózy. Exprese genu pro deDM byla detekována v hemolymfě, ve střevě a ve slinných žlázách. Následně byl nativní defensin isolován z hemolymfy pomocí RP-HPLC a jeho sekvence aminokyselin byla ověřena pomocí hmotnostní spektrometrie a Edmanovou degradací. Syntetický peptid defDM vykazoval antimikrobiální aktivity proti Gram-pozitivním bakteriím a spirochétám Borrelia afzelii. Tyto výsledky naznačují, že by se mohli defensiny podílet na eliminaci borelií přijatých při sání klíštětem D. marginatus.
|
|
|
Klíšťová encefalitida v Libereckém kraji v letech 2001-2016
CHMELAŘOVÁ, Šárka
Předkládaná práce je zaměřena na komplexní zhodnocení situace související s klíšťovu encefalitidou na území Libereckého kraje v letech 2001-2016. Jedním z cílů této práce bylo zpracovat výsledky demografické analýzy případů klíšťové encefalitidy, které byly za 16 let hlášeny Krajskou hygienickou stanicí Libereckého kraje do systému EPIDAT v rámci tzv. surveillance klíšťové encefalitidy.Díky těmto analyzovaným datům bylo možné dále vytvořit mapy, ve kterých jsou zanesena jednotlivá ohniska klíšťové encefalitidy na území Libereckého kraje, které názorně upozorňují na nákazou ohrožené lokality. Za účelem zefektivnění prevence klíšťové encefalitidy v kraji byla ve vybraném ohnisku klíšťové encefalitidy provedena KAP dotazníková studie. Ta byla zaměřena na znalosti, postoje, názory a zkušenosti místních obyvatel v souvislosti s výskytem klíšťat i klíšťovou encefalitidou jimi přenášenou. Spolu se sběrem dat zároveň probíhala distribuce informativních letáků i osvěta v problematice formou diskuze nad otázkami ze strany respondentů. Získaná data byla zpracována deskriptivním způsobem a také podrobena statistickému testování. To však vzhledem k velikosti výzkumného souboru nepřineslo u většiny otázek statisticky významné výsledky. Přínosem této práce jsou zejména zpracovaná data ke klíšťové encefalitidě za zmíněných 16 let, o které se mohou následně opírat argumenty např. orgánů ochrany veřejného zdraví v diskuzích týkajících se problematiky klíšťové encefalitidy. Provedené dotazníkové šetření nastínilo problém, na kterém může prevence mezi lidmi ztroskotat. Tím je nedostatek zájmu o zdravotní témata z jejich strany. Otázkou z práce vyplývající tedy je, jak naučit populaci vnímat riziko onemocnění, když v případě klíšťové encefalitidy se polovina dotázaných necítí být touto nemocí ohrožena. Tato skutečnost jistě není problémem jen v prevenci infekčních onemocnění.
|
|
|
Detekce a kvantifikace inhibitorů proteáz v klíštěti \kur{Ixodes ricinus} pomocí monoklonálních protilátek
VANÍČKOVÁ, Martina
Inhibitory proteáz v klíštěti hrají hlavní roli v průběhu sání klíštěte. Sliny klíštěte obsahují bioaktivní látky, díky kterému je schopné modulovat hostitelovu imunitu v průběhu sání, a tak nerušeně sát po neomezeně dlouhou dobu. V průběhu dlouhého sání tak může docházet i k přenosům klíšťaty přenášených chorob. Narušením funkce inhibitorů proteáz může být snížen přenos patogenů. V této práci jsem se zabývala výrobou monoklonálních protilátek, které jsem použila k detekci a kvantifikaci dvou inhibitorů serinových proteáz v orgánech a slinách klíštěte obecného.
|
|
|
Analýza exprese tyrosinové aminotransferázy a 4-hydroxyfenylpyruvát dioxygenázy v klíštěcích tkáních a vývojových stádiích pomocí RT-qPCR
PLAČKOVÁ, Barbora
Krevsající členovci získávají a tráví obrovské množství hostitelské krve, která často převyšuje jejich tělesný objem mnohdy až 100krát. Rozklad krve na proteiny uvolňuje velké množství aminokyselin, které jsou recyklovány pro de novo proteinovou syntézu nebo jsou dále katabolizovány. Bylo zjištěno, že transkripty kódující enzymy katabolismu tyrosinu, jsou přítomny zejména v trávicím traktu hemiptera Rhodnius prolixus. Tato katabolická dráha byla potvrzena pomocí RNAi s dostupnými inhibitory bylo potvrzeno ovlivnění životaschopnosti. V této bakalářské práci jsem identifikovala homology dvou genů kódujících první dva enzymy katabolismu tyrosinu, tyrosin aminotransferázu a 4-hydroxyfenylpyruvát dioxygenázu v klíšťatech Ixodes ricinus a charakterizovala jejich tkáňovou expresi. Při použití RNAi bylo potvrzeno, že HPPD je nezbytný enzym pro přežití samin I. ricinus po ukončení sání na hostiteli.
|
|
|
The role of dietary haemoglobin in physiology and development of \kur{Ixodes ricinus} nymphal stage
HATALOVÁ, Tereza
Obligátní krmení na krvi zajišťuje konzistentní složení (molekulární i buněčné) a poskytuje komplexní zdroj živin. Klíšťata sají hostitelskou krev v každém vývojovém stádiu. Z tohoto důvodu se předpokládalo, že ztrací některé biosyntetické cesty na úkor rozvoje transportu živin. Dostupná genomická a transkriptomická data klíštěte Ixodes spp. odhalila, že ztratili geny kódující enzymy účastníci se biosyntézy haemu. Použitím umělé membránového sání tvrdých klíšťat bylo prokázáno, že dospělé samice I. ricinus získávají hem z haemoglobinu hostitele a dopravují ho do vaječníků. Ovarií zbaveného hostitelského haemu nedošlo k embryogenezi a tím se zastavila reprodukce klíšťat. Otázkou, za jakým účelem nymfální stádia klíšťat vyžadují haem, se zabývá tato bakalářské práce.
|
|
|
Proočkovanost proti klíšťové encefalitidě a informovanost o rizicích tohoto onemocnění u vybrané skupiny populace v Jihočeském kraji
RŮŽIČKOVÁ, Veronika
Diplomová práce se věnuje problematice proočkovanosti a informovanosti o klíšťové encefalitidě u vybrané skupiny populace v Jihočeském kraji. Pro potřeby výzkumu byli vybranou skupinou studenti středních škol a gymnázií v Jihočeském kraji ve věkové skupině 13 až 19 let. Stanovenými cíli této práce bylo zanalyzovat výskyt klíšťové encefalitidy v České republice a Jihočeském kraji mezi lety 2000 2015, porovnat proočkovanost v České republice s ostatními evropskými státy, zjistit proočkovanost vybrané věkové skupiny v Jihočeském kraji a metodou dotazování zjistit míru informovanosti o rizicích onemocnění klíšťovou encefalitidou a postoj zkoumané věkové skupiny k očkování proti tomuto onemocnění. K dosažení cílů byla použita sekundární analýza dat ze systému EpiDat, kde byl zjištěn výskyt onemocnění v daném období v Jihočeském kraji a České republice. Pomocí dotazníkového šetření byla získána data o informovanosti v problematice sledovaného onemocnění a postoji zkoumané skupiny k očkování proti klíšťové encefalitidě. Závěry dotazníkového šetření byly vyhodnoceny na základě statistického zpracování v tabulkovém procesoru MS Excel. Za významné zjištění vyplývající z mého výzkumného šetření považuji 80% proočkovanost u sledovaného souboru. Informace o klíšťové encefalitidě ve většině případů respondenti nezískali od lékaře, ale od rodinných příslušníků, z internetu či televize. Informace o očkování jsou však praktickými lékaři pro děti a dorost podávány již ve větší míře. Příspěvky pojišťoven více jak polovinu respondentů nemotivují k naočkování. Z výzkumu také vyplynulo, že respondenti mají nedostatečné informace o výši příspěvku a zda jejich pojišťovna příspěvek vůbec poskytuje. Vzhledem k těmto zjištěným okolnostem považuji zvýšenou propagaci tohoto očkování pomocí zdravotních pojišťoven za velmi žádoucí.
|
|
|
Znalosti žáků vybrané základní školy o nemocech přenášených klíšťaty
Michálková, Pavla ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Thorovská, Alena (oponent)
Hlavní výzkumný problém práce se týká charakteristiky onemocnění přenášených klíšťaty a zjištění kvantity a kvality informací, které žáci získají v hodině výchovy ke zdraví či biologie o těchto onemocněních. Teoretická část se zabývá historií, etiologií, klinickým obrazem, diagnostikou, léčbou a prevencí klíšťové encefalitidy a lymeské boreliózy. Dále se věnuje obecné problematice klíštěte a dalším onemocněním, která klíšťata přenášejí a způsobují. Uvedeno je také zařazení problematiky onemocnění přenášených klíšťaty do Rámcového vzdělávacího programu. Část praktická se věnuje informovanosti žáků na základní škole a změnám v jejich znalostech o dané problematice v průběhu jejich základního vzdělávání. Cílem diplomové práce je zjistit, jak jsou žáci informováni o onemocněních přenášených klíšťaty, zejména potom o lymeské borrelióze a klíšťové encefalitidě. K tomu je využita metoda dotazníků, které obsahují otázky týkající se této problematiky. Ačkoli výsledky výzkumu ukazují určitou míru znalostí žáků na druhém stupni ZŠ, zvláště v některých ročnících je nevyhovující. Na základě výzkumu je tedy vytvořeno doporučení pro pedagogickou praxi. KLÍČOVÁ SLOVA: klíště, klíšťová encefalitida, lymeská borrelióza, znalosti, onemocnění, základní škola
|
|
|
Nemoci přenášené klíštětem - znalosti studentů SŠ
Vlček, Karel ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce) ; Ehler, Edvard (oponent)
Nemoci přenášené klíštětem jsou vyvolány skupinou patogenních mikroorganismů, které jsou přenášeny mezi zvířecí a lidskou populací vektorem, kterým je nejčastěji klíště. Hodnocení nebezpečí a rizika těchto nákaz je důležité z hlediska prevence a monitorování vývoje dané situace. V České republice patří mezi nejčastější onemocnění přenášené klíšťaty borelióza, klíšťová encefalitida a ehrlichióza. Vzácněji se však lze setkat i s bartonelózou, babesiózou, rickettsiózou a tularémií. Všechna tato onemocnění mohou mít závažné následky a v kritických případech mohou končit i smrtí nakaženého jedince. Mezi základní a nejdůležitější opatření snižující riziko nákazy těmito chorobami je prevence napadení klíštětem a případné očkování. Díky postupnému globálnímu oteplování lze očekávat, že se v blízké budoucnosti budou klíšťata rozšiřovat i na území, která byla do nedávna pro jejich vývoj nepříznivá. Lze tedy očekávat i častější nákazy nemocemi přenášenými klíšťaty, včetně nákaz nemocemi, které se dříve na našem území nevyskytovaly, nebo zde byly vzácné. V rámci zdravotní gramotnosti bude tedy čím dál tím více zapotřebí znát základní informace o nemocích přenášených klíšťaty a o jejich prevenci. Různá vzdělávací zařízení jsou ideálními místy, která tento proces mohou zprostředkovávat. Tato práce se zabývá...
|
|
|
Prolylendopeptidasa z klíštěte Ixodes ricinus
Petrvalská, Olívia ; Konvalinka, Jan (vedoucí práce) ; Ryšlavá, Helena (oponent)
Klíšťata jsou významnými parazity a vektory patogenů. Na území České republiky je klíště obecné (Ixodes ricinus) nejrozšířenějším druhem, který přenáší lymskou boreliózu a klíšťovou encefalitidu. Proteasy klíšťat jsou potenciální molekulární cíle pro vývoj nových vakcín proti těmto parazitům. Tato práce se zaměřuje na biochemickou analýzu prolylendopeptidasy z klíštěte obecného, která dosud nebyla studována. Prolylendopeptidasa byla detekována v extraktu ze střevní tkáně klíštěte pomocí jednak měření enzymové aktivity a dále vizualizací na elektroforéze SDS-PAGE metodou fluorescenčního afinitního značení. Prolylendopeptidasa se pravděpodobně účastní procesu proteolytického trávení krevních proteinů, protože její specifická aktivita byla nejvyšší ve střevní tkáni a tato aktivita vzrůstala v průběhu procesu sání a zpracování potravy. Biochemická analýza ukázala, že enzymová aktivita prolylendopeptidasy je (1) závislá na volném cysteinovém zbytku v blízkosti aktivního místa, (2) optimální v oblasti pH 8-9, (3) selektivně inhibována peptidovými inhibitory Z-Ala-Pro-CMK a Z-Pro-Pro-CHO. Klíčová slova: prolylendopeptidasa, proteolýza, enzymová aktivita, substrátová specifita, klíště
|
host ::
RSS.