|
| |
|
|
Emergence of the Common Energy Policy of the EU in the context of EU-Russia Energy Cooperation
Radová, Ivana ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Tato diplomová práce Vznik Společné energetické politiky EU v kontextu energetické spolupráce Evropské unie s Ruskem si klade za cíl odpovědět na otázku, zda Rusko se svojí agresivní energetickou politikou (plynové krize, plynovody) stojí za neúspěchem Společné energetické politiky EU, kterou se i přes snahy EU nedaří vytvořit. Prostřednictvím analýzy jednání jednotlivých členských států na klíčové energetické události, ve kterých hrálo zásadní roli Rusko, pak bude možné zodpovědět tuto otázku. Práce pak poukáže na fakt, že zásadní vliv na vývoj energetické politiky EU nemá Rusko, nýbrž jednotlivé nesourodé energetické politiky členských států, které se v souladu s realistickou logikou snaží v každé situaci dosáhnout maximalizace svých cílů. Podpora Společné energetické politiky EU pak záleží na tom, zda jejím prostřednictvím státy opravdu dosáhnou tohoto cíle. Rozdělením členských států do skupin podle jejich komplexní závislosti na ruském plynu a velikosti jejich trhu se podaří vyslovit obecné závěry ohledně tendencí podpory Společné energetické politice jednotlivými členskými státy v závislosti na těchto dvou proměnných.
|
|
|
Implementation of Nord Stream construction - Stabilizing factor of German's Power Industry Sonderweg?
Kushnir, Leonid ; Mynaříková, Romana (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Stále se snižující zásoby nerostného bohatství a jejich další vývoj se stává předmětem diskuzí nejen v Evropské unii. Klíčové je sjednat si včas podmínky pro dovoz surovin. Smlouva podepsaná mezi ruským prezidentem Vladimírem Putinem a německým kancléřem Gerhardem Schröderem o výstavbě plynovodu Nordstream, vedoucího z ruského Wyborgu přímo do německého Greifswaldu, roztříštila koncept energetické politiky Evropské unie, respektive evropské energetické bezpečnosti. Ačkoliv energetický koncept klade důraz na odpoutání se od většinových dodávek ruského plynu do Evropské unie, Německo se vydává vlastní cestou. V době, kdy poptávka po dodávkách plynu v Evropě stále vzrůstá, se každá země snaží těžit ze svého postavení vůči Rusku a zajistit pro sebe stabilní přísun zásob plynu. Německo díky dlouholeté úspěšné spolupráci s Ruskem získává možnost vyhnout se budoucím plynovým krizím, které by byly zapříčiněny tranzitními zeměmi. Přímé napojení plynovodu na ruské plynové zásoby zajistilo Německu nejen pokrytí vlastní spotřeby, ale i v případě nutnosti, respektive krize, by Německo bylo schopno pomoci i dalším sousedícím státům v rámci Evropské unie. Nejen evropský energetický koncept prochází změnami, ale i ruská strana musí reagovat na vzrůstající poptávku po plynu. Rozsáhlé výzkumné práce, hledání nových...
|
|
|
Česká republika a její připojení na nové LNG terminály - posílení plynové bezpečnosti
Prouza, Petr ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Diplomová práce "Česká republika a její připojení na nové LNG terminály - posílení plynové bezpečnosti" zkoumá úroveň plynové bezpečnosti ČR. Česká republika je téměř stoprocentně závislá na dovozu plynu ze zahraničí. Dominantním dodavatelem je Ruská federace, která se na dovozu podílí přibližně 75 %. Z pohledu energetické bezpečnosti je vysoká závislost na jednom dodavateli riziková a snahou české vlády by tedy mělo být tento stav změnit. Účinným nástrojem na zvýšení plynové bezpečnosti je diverzifikace zdrojů. V současné době se v okolních zemích budují nové plynové projekty, které mohou ovlivnit energetickou bezpečnost v České republice. Studie zkoumá, jaký dopad budou mít tyto projekty na Českou republiku. Jmenovitě se jedná o plynovod Nord Stream a jeho českou přípojku Gazela, která propojí severní Německo s Bavorskem přes území ČR (ale zároveň bude napojena na českou plynovodní síť) a Severojižní koridor spojující Baltské a Jaderské moře plynovou sítí s možností napojení na LNG terminály Świnoujście v Polsku a Adria na poloostrově Krk v Chorvatsku. Dále jsou zde dlouhodobé plány na otevření nové jižní plynové cesty, která by do Evropy přivedla plyn z Kaspické oblasti. Hlavním cílem práce je prozkoumat reálné možnosti napojení ČR na LNG terminály v Polsku a Chorvatsku a jejich využití jako...
|
|
|
Dopravní infrasturuktura Ruské federace
Šapošnikov, Pavel ; Sato, Alexej (vedoucí práce) ; Brožová, Libuše (oponent)
Práce se zabývá dopravní infrastrukturou Ruské Federace, kdy sleduje vývoj po rozpadu SSSR až do současnosti. Jsou popsané hlavní dopravní cesty všech forem dopravy s důrazem na dopravu nákladní, role jednotlivých forem dopravy Ruska uvnitř státu i v mezinárodním obchodě, problémy v jednotlivých odvětvích dopravy a perspektivy rozvoje a strategické cíle. Ze struktury exportu-importu Ruska vyplývá, že se jedná o zemi, která vyváží suroviny a dováží statky konečné spotřeby, proto je dán důraz na region Petrohradu a Sibiře a jejich rozvoj a perspektivy. Práce dále rozebírá dopravní integrační dialog mezi Ruskem a Evropskou Unií včetně stavby plynovodu Nord Stream a výstavbu dopravních koridorů spojujících EU s jihem a východem. Dále poukazuje na možnosti integrace Ruska do Evropy a na rizika spojená s nezralostí ekonomicko-legislativních podmínek (především byrokracie a rozdílnost norem a nejednotnost vlády v názoru na dlouhodobé strategie rozvoje), nekonkurenceschopnost a zastaralost dopravní infrastruktury Ruska ve srovnání s EU a potřebu této integrace jak pro EU (suroviny, odbyt zboží), tak pro Rusko (modernizace, růst blahobytu).
|
|
|
Energetická bezpečnost EU a její posun během českého předsednictví v Radě EU
Kajzler, Jakub ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Havlová, Radka (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje Předsednictví České republiky v Radě Evropské unie v první polovině roku 2009 z pohledu energetiky a energetické bezpečnosti. V úvodní teoretické části je definován pojem "energetická bezpečnost" a je provedena analýza postavení energetiky v primárním právu EU, včetně příslušnosti této problematiky ke konkrétním unijním institucím. V praktické části jsou popsány priority CZ PRES v energetice a analyzovány kroky, které CZ PRES učinilo pro zvýšení energetické bezpečnosti EU. Zvláštní důraz je kladen na plynovou krizi a obecně zásobování plynem, který hrál během českého předsednictví významnou roli. Závěrečné kapitoly se zaměřují na posun v energetické bezpečnosti EU, ke kterému došlo během následujícího švédského a španělského předsednictví.
|
|
|
Perspektiva diverzifikace zdrojů zemního plynu v Evropské unii
Kosková, Iva ; Vondrušková, Barbora (vedoucí práce) ; Němcová, Ingeborg (oponent)
Zemní plyn zaujímá v energetickém mixu Evropské unie nenahraditelné místo. Je však zapotřebí optimalizovat energetickou závislost EU na Ruské federaci, která je klíčovým dodavatelem této komodity pro evropský trh. Jednou z hlavních cest, jak snížit tuto závislost a zvýšit tak energetickou bezpečnost EU je diverzifikace zdrojů zemního plynu a jeho přepravních tras. Důležitou roli v diverzifikačním úsilí hraje kromě výstavby nových plynovodů také zkapalněný zemní plyn, který v současnosti vnáší na trh se zemním plynem nové principy. I přes to, že se mapa evropské plynové infrastruktury bude v budoucnu měnit, je třeba mít na paměti, že vztah interdependence mezi Ruskem a EU bude i nadále mít na energetickou politiku obou celků zásadní vliv.
|
|
|
Ekonomické aspekty potenciálních změn tras dodávek ruského zemního plynu do EU
Holanová, Tereza ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Horák, Jiří (oponent)
Zemní plyn se na energetické spotřebě Evropské unie podílí významnou měrou. Devět zemí EU představuje čisté dovozce plynu, z toho šest států získává surovinu od jediného zdroje. Jak komplikovaný může být nedostatek této suroviny, se některé státy EU přesvědčily v letech 2006, 2007 a především v lednu 2009, kdy došlo k přerušení dodávek zemního plynu z Ruska. V důsledku těchto problémů začala EU hovořit o takzvané diverzifikaci. Ke zvýšení energetické bezpečnosti má posloužit několik scénářů, které ve své práci hodnotím z hlediska ceny, dalších nákladů a pravděpodobnosti realizace.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.