|
| |
|
|
Průmyslová zóna v Hostivaři (1918-1960)
Drvota, Jan ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent)
- 4 - Abstrakt Bakalářská práce analyzuje vývoj průmyslové oblasti v Praze-Hostivaři v období od roku 1918 do éry znárodňování s nutnými chronologickými přesahy k roku 1960. Práce je založena na studiu archivního materiálu uloženého zejména v prostorách Státního oblastního archivu Praha a Národního filmového archivu; dále využívá dobové a současné odborné literatury. Autorovým cílem bylo zmapovat dané teritorium a jeho konkrétní případy porovnat v souvislosti s hospodářským a politickým vývojem českých zemí a Československa. Klíčová slova průmysl, Čechy, 1918-1960, Praha-Hostivař
|
|
|
Průmyslové a všeobecné výstavy v Čechách 1891 - 1914. Aktéři a jejich motivace
Okurka, Tomáš ; Jančík, Drahomír (vedoucí práce) ; Vošahlíková, Pavla (oponent) ; Šouša, Jiří (oponent)
Průmyslové a všeobecné výstavy v Čechách 1891-1914. Aktéři a jejich motivace Abstrakt Práce nejprve vymezuje čtyři skupiny aktérů průmyslových a všeobecných výstav v Čechách před první světovou válkou: a) pořadatele a podporovatele, b) vystavovatele, c) veřejnost, d) "dodavatele". Zkoumá přitom především institucionální základnu (spolky, obchodní a živnostenské komory, orgány obecní a zemské samosprávy, státní úřady atd.) a socioprofesní složení. Následně jsou důkladně analyzovány nejdůležitější motivy a cíle, které tyto aktéry vedly k účasti na výstavách: a) podpora průmyslu, řemesel a obchodu a ekonomický profit, b) poučení a zábava, c) přínos městu a prezentace komunální politiky, d) nacionální motivy a zemský patriotismus d) společenská prestiž. V závěru se práce zabývá otázkou, do jaké míry výstavy plnily funkci komunikačního média jednak mezi jednotlivými socioprofesními skupinami a jednak napříč národnostní hranicí.
|
|
|
Reflexe války 1866 v Čechách v městském prostředí na příkladu Prahy
Kalecká, Karolína ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Velek, Luboš (oponent)
Tématem práce je reflexe prusko-rakouské války roku 1866 v Praze. Podrobně se zabývá tím, co si okupovaná Praha musela prožít, jak na okupaci reagovali obyvatelé a jak Praha plnila pruské požadavky. Na základě výzkumu, jehož prameny byly především Národní Listy jako nejvlivnější česky psané noviny a protokoly schůzí rady městské, můžeme říci, že Praha, její správa a obyvatelstvo, si vedly v době okupace velmi obstojně. Městské zastupitelstvo, které se po odchodu císařských úřadů muselo postarat o chod města a veškerou komunikaci s Prusy, zvládlo svou roli a Praha neupadla do zmatků, ve městě se nekonaly žádné hladové bouře a Prusové neměli důvod ke konfliktům s pražany, kteří svědomitě plnili jejich požadavky. Nic nezavdalo příčinu ani ke konfliktům v národnostní rovině, které jsou ale v práci zmíněny pouze okrajově. Pražané brali válku především jako nutné zlo a činili vše pro to, aby ji přečkali bez úhony.
|
|
|
Povodně v Soběslavi v letech 1729 až 1740
Hudeček, Ondřej ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Koldinská, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá povodněmi, které mezi lety 1729 a 1740 postihly město Soběslav a jeho bezprostřední okolí. Text se skládá ze dvou hlavních částí - teoretické (metodologické) a empirické. První z nich obsahuje stručnou charakteristiku hlavních metodologických proudů moderního dějepisectví a podrobněji pojednává o těch, jejichž podněty byly využity při psaní diplomové práce: environmentálních dějinách, historické antropologii, mikrohistorii. Druhá část je již přímo věnována povodním v Soběslavi v daném období, přičemž čerpá především z výzkumu dosud nepublikovaných archivních pramenů; její součástí je i stručná historie města a popis přírodního prostředí. Nejvíce prostoru je věnováno soběslavským mlynářům, ale reflektovány jsou i zdokumentované spory o vodou splavený materiál, reakce tehdejších úřadů na živelní pohromu a jiné důsledky povodní. V závěrečných kapitolách jsou rovněž diskutovány další možné směry bádání o raně novověkých povodních a problémy s tím spojené. Součástí diplomové práce je i pokus o obecnější uplatnění poznatků, které vyplynuly z analýzy archivních pramenů, i zamyšlení nad možnostmi a limity srovnávání historických a soudobých povodní.
|
|
|
Sociální postavení členů jednoty bratrské v Mladé Boleslavi na počátku 17. století
Simon, Karel ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Herčík, Karel (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá sociálním postavením členů jednoty bratrské v Mladé Boleslavi na počátku 17. století. Základní pramen, z něhož výzkum vychází, je součástí unikátního nálezu bratrské korespondence, ke kterému došlo v roce 2006. Jedná se o registra boleslavského sboru jednoty bratrské z let 1610 a 1611. Zpracováním a vyhodnocením zápisů v těchto registrech je určen počet členů boleslavského sboru jednoty a stanoveno procentuelní zastoupení českých bratří v obyvatelstvu města. Podle údajů v uvedených rejstřících a podle záznamů v dochovaných mladoboleslavských městských knihách z počátku 17. století byla zjištěna účast členů jednoty bratrské na správě města. Práce dále věnuje pozornost zastoupení českých bratří ve vedení jednotlivých cechů v Mladé Boleslavi. Předmětem výzkumu je i majetkové postavení členů boleslavského sboru jednoty. Výzkumem bylo zjištěno, že v letech 1610 a 1611 tvořili členové boleslavského sboru jednoty bratrské 17 % až 18 % obyvatel města. Členové jednoty bratrské se významným způsobem podíleli na správě města. Průměrné zastoupení českých bratří ve všech funkcích městské správy činilo 42 %. Čeští bratři měli také ve sledovaném období významné postavení v cechovním systému města. Zastoupení členů jednoty v čele cechů se pohybovalo průměrně kolem 30 %. V...
|
|
|
Doklady textilní výroby v českém eneolitu
Korteová, Judita ; Dobeš, Miroslav (vedoucí práce) ; Březinová, Helena (oponent)
Cílem práce je popsat textilní výrobu v českém eneolitu z hlediska technologického i společenského. Východiskem jsou především archeologické sídlištní nálezy, které zahrnují hlavně přesleny, závaží, šídla a cívky. Tyto nálezy jsou hodnoceny z hlediska množství, tvarů, velikostí, funkce, nálezového kontextu apod. a jsou doplněny informacemi ze zahraničních lokalit, zejména ze švýcarských nákolních osad, na kterých se dochovaly i organické materiály. Dále je součástí práce teoretický popis fází a technik textilní výroby a jejich archeologických dokladů, které jsou srovnávány s doklady českými. Situace v eneolitu je zasazena do širšího kontextu vývoje textilní výroby v pravěku a protohistorii. Klíčová slova Čechy, eneolit, přesleny, šídla, textilní výroba, závaží
|
|
|
The Correspondence by the Chotek Family to Alfons Clary-Aldringen (1904-1943). On the Research on the History of German Culture and Civilization in Bohemia
Cermonová, Kateřina ; Vodrážková, Lenka (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Práce se zabývá německy psanou korespondencí z let 1904-1943, kterou přijal hrabě Alfons Clary Aldringen od příslušníků šlechtického rodu Chotků. Ta je dokladem kulturního a duchovního života německého obyvatelstva v českých zemích v první polovině 20. století. Práce zachycuje, jakým způsobem se v obsahových a jazykových prostředcích použitých v jednotlivých dopisech odráží vztah pisatelů k adresátovi, jejich aktivita na poli kultury a společenského života, rodinné záležitosti i historické události spjaté s politickým děním v zemi. Samotné analýze korespondence z kulturně historického i jazykového pohledu předchází nástin německého kulturního a duchovního života v Čechách od poloviny 19. století do poloviny 20. století a představení osudu obou aristokratických rodin a jednotlivých pisatelů. Výsledky rozboru dokazují důležitou roli dopisů jako druhu textu, který tak přispívá ke komplexnějšímu náhledu na problematiku společenského života Němců v českých zemích daného období. Klíčová slova dějiny, německý jazyk, kultura, korespondence, Čechy
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.