|
|
Katedrála sv. Víta v Praze: Liturgie, symbolika a architektonická imitace ve středověkých Čechách
Uličný, Petr ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent) ; Walczak, Marek (oponent)
Katedrála sv. Víta v Praze: Liturgie, symbolika a architektonická imitace ve středověkých Čechách V této disertační práci se soustřeďuji na Svatováclavskou kapli ve Svatovítské katedrále, jejíž neobvyklá forma má patrně dvojí význam: na jedné straně byla zřejmě navržena jako "znovuzrození" starší rotundy založené sv. Václavem a na straně druhé mohlo být záměrem kapli a celou katedrálu připodobnit k chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě, kde kaple Kalvárie má stejné umístění jako Svatováclavská kaple. Důvodem proto mohlo být umístění císařských insignií, obsahujících cenné pašijové relikvie, které Karel získal v roce 1350, do blízkosti této kaple. Ze stejného důvodu zřejmě nechal císař kapli dekorovat polodrahokamovým obkladem, protože obsahovaly rudé skvrny, spojované s Kristovou krví a Pašijemi. Svatováclavská kaple společně se dvěma kaplemi zasvěcenými pašijím na hradě Karlštejně tak dala za vznik "pašijové" architektuře lucemburské doby. K ní je možné řadit také kostel sv. Markéty v cisterciáckém klášteře v Zlaté Koruně a kapli Vzkříšení při kostele sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, postavenou Václavem Králíkem z Buřenic zřejmě jako imitaci Rotundy chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě. Samotný kostel sv. Petra a Pavla byl přitom patrně zamýšlen jako architektonická imitace baziliky sv. Petra v Římě, kde byl Karel...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Žena a čarodějnický sabat
Hlaváčová, Kateřina ; Dluhoš, Marek (vedoucí práce) ; Kostičová, Zuzana (oponent)
This bachelor thesis follows the development of the myth of Sabbath as it was created by Christian demonologists in the last centuries of the Middle Ages. It tries to trace its mythical roots and influences of older pre-Christian traditions. It begins with medieval theories of conspiracy which caused the persecution of lepers in France at the beginning of the 14th century and ends with great European hunters, whose justification was based on the belief in the mysterious witches gathering. I assume from the thesis of the Italian historian Carlo Ginzburg, who considered the Witches Sabbath to be transformed idea of the conspiracy of lepers, on which were grafted demonized pagan motives and the new conception of the devil, which crystallized at the end of the Middle Ages. I also try to interpret the motives of the Sabbath as the projections of the social taboos, which had in the centre figure of woman. From this perspective, I evaluate the figure of the devil, who became the shadow of the society at that time.
|
|
|
Litomyšlská kázání Jindřicha z Vildštejna
Večeře, Vojtěch ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Soukup, Pavel (oponent)
Předkládaná práce Litomyšlská kázání Jindřicha z Vildštejna pojednává o kazatelském díle klerika Jindřicha z Vildštejna, které se nám dochovalo v rukopise Bavorské státní knihovny v Mnichově (BSB, Clm 14256). K popsání a zhodnocení tohoto rukopisného souboru si autor vybírá pouze malou sondu (tři z celkových třinácti kazatelských textů), na níž různými způsoby ukazuje podobu, kontext a sociálně-komunikační účel pozdně středověkého kázání. Tyto tři vybrané části pramene pojí skutečnost, že zazněly v Litomyšli (v letech 1376 a 1378). Jedná se o dvě eucharistická kázání a o jednu smuteční řeč ku příležitosti pohřbu Karla IV. Na začátku celé práce je čtenář obeznámen s životními reáliemi historické osobnosti Jindřicha z Vildštejna, který byl příslušníkem minoritského řádu a zastával v průběhu svého života několik biskupských úřadů. V druhé části autor předkládá popis a klasifikaci vybraných kazatelských textů. Třetí část práce pak tvoří interpretační studie, v které se autor snaží na vytčené pramenné sondě objasnit dobový komunikační význam jednoho výrazného fenoménu středověkých kazatelských rukopisů, jakým je hojné používání citátů z Bible a autorit. Na samém konci práce je přiložena kritická edice tří litomyšlských kázání Jindřicha z Vildštejna, s kterými autor v průběhu studie pracoval. Klíčová...
|
|
| |
|
|
Problematika lapkovství na Moravě v 1. pol. 15.stol.
Müllerová, Monika ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Novotný, Robert (oponent)
Hlavním předmětem bakalářské práce je problematika činnosti lapkovských bojových družin. Práce je vedena formou sondy do výseku dějin zahrnující první polovinu patnáctého století na Moravě. Zkoumáním dochovaných pramenů proniká hlouběji do problematiky sociální struktury družin, způsobu života jednotlivých členů a jejich příslušnost k vůdcům. Práce popisuje typologii kriminálního jednání podle početnosti výskytu v pramenech a zkoumá příslušnost družin k vyšší šlechtě. Autorka se také zabývá samotnou strukturou pramene a rozebírá různé pohledy jakými je k němu možno přistupovat. Pokouší se uchopit problematiku jako sociální, právní i politický problém.
|
|
|
Ludmila Přemyslovna, manželka Ludvíka I. Dolnobavorského
Bieblová, Kristýna ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Tato práce pojednává o Ludmile Přemyslovně, dceři knížete Bedřicha a jeho manželky Alžběty Uherské. V prvních kapitolách práce je uvedena historie rodu Bogenů a počáteční období existence rodu Wittelsbachů. Hlavní část práce se zabývá životem Ludmily Přemyslovny. Spolu s ním jsou uvedeny krátké životopisy obou Ludmiliných manželů, hraběte Alberta III. z Bogenu a vévody Ludvíka I. Bavorského z rodu Wittelsbachů, a jejích čtyř synů, Berchtolda, Luitpolda, Alberta, pocházejících z rodu Bogenů, a Otty II. z rodu Wittelsbachů. Poslední kapitola této práce je věnována Ludmilině fundaci, klášteru Seligenthal u Landshutu, který založila roku 1232 a dodnes v něm žijí jeptišky. Klíčová slova: středověk, Bavorsko, Ludmila Přemyslovna, hrabata z Bogenu, rod Wittelsbachů, klášter Seligenthal
|
|
|
Premonstrátský klášter a kostel sv. Jiljí v Milevsku
Zelenková, Pavla ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent) ; Macek, Petr (oponent)
Anotace: Disertační práce je zaměřena na stavební a architektonický vývoj premonstrátského kláštera a kostela sv. Jiljí v Milevsku ve středověku. Vychází ze starší umělecko historické literatury a vyhodnocuje poznatky archeologických výzkumů v lokalitě a stavebně historických průzkumů jednotlivých jeho objektů, které proběhly v souvislosti s navrácením komplexu řádu premonstrátů v 90. letech minulého století. Práce podává obraz milevského areálu a jeho stavebního i architektonického vývoje od vzniku předklášterního osídlení v 8. století do husitských válek. Věnuje se existenci dvorce s kostelem s apsidou, kamenným románským domem a trojlodní bazilikou. Charakterizuje zakladatelskou osobnost Jiřího z Milevska i význam prvního opata Jarlocha. Zevrubně hodnotí architekturu románského tribunového kostela sv. Jiljí a pokouší se interpretovat postup jeho výstavby. Zabývá se podobou klášterní baziliky a popisem románských konventních budov s ohledem na komparaci komplexu s dalšími románskými klášterními areály u nás. Popisuje architektonický rozkvět opatství v době rané gotiky i neméně významnou výstavbu kapitulní síně, paláců a kostela sv. Jiljí v době lucemburské. Výjimečnou architekturu archeologicky doložených i stojících staveb dává do kontextu se stavebním vývojem u nás i ve střední Evropě a hodnotí vliv...
|
host ::
RSS.