|
|
Gotické a renesanční kachle na Benešovsku v 15. a 16. století
Slabý, Lukáš ; Kypta, Jan (oponent)
Předkládaná práce se věnuje kamnářské keramice na území okresu Benešov v období 15. a 16. století na základě zpracování vybraných souborů ze sbírek Muzea Podblanicka. Cílem je základní poznání kamnářské keramiky v zájmové oblasti ve vymezeném časovém období prostřednictvím analýzy různorodých souborů kachlů, které pocházejí z odlišných sociálních prostředí a k jejichž získání došlo rozdílným způsobem. V úvodní části se text věnuje obecnému přehledu současného stavu poznání kachlů a kachlových kamen, zejména jejich historii na území České republiky. Následuje vymezení a popis Benešovska z hlediska přírodních podmínek a geografických souvislostí, stručné shrnutí stávajícího historického a archeologického poznání regionu a především přehled dosavadních vědomostí týkajících se kamnářské keramiky na Benešovsku. Poslední část práce se věnuje rozboru vybraných lokalit se zaměřením na analýzu souboru kachlů a jejich zařazení do širšího kontextu například prostřednictvím studie ikonografie reliéfních kachlů, ale také analýzou sociálních souvislostí. V závěru se pak předkládaná práce snaží o souhrn poznatků pro otázky celkového poznání úrovně kamnářské keramiky na Benešovsku. Textová část je doplněna o obrazové přílohy, souhrnné grafy a tabulky, katalog komorových kachlů a výběrové obrazové katalogy...
|
|
|
Hodnotová orientace a postoje sourozenců dětí s postižením
Slabý, Lukáš ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Krejčová, Kristýna (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá mapováním hodnotové orientace a postojů sourozenců dětí s postižením. V teoretické části je věnován prostor termínu hodnota a hodnotová orientace, dále pak základním teoriím hodnotové orientace. Zvláštní pozornost je pak věnována činitelům ovlivňujícím utváření hodnot člověka, a to socializaci v jednotlivých vývojových obdobích, rodině, škole a mediím. Pozornost je také věnována rodině s dítětem s postižením a sourozeneckému vztahu v ní. Na konci této části práce jsou uvedeny některé výzkumy, které se hodnotami dětí zabývaly. Empirická část této práce uvádí smíšený výzkum, kterého se účastnilo 20 dětí ve věku 6-15 let, které mají sourozence s postižením. V kvantitativní části byl využit dotazník a v kvalitativní části práce byl s dětmi proveden polostrukturovaný rozhovor. Výsledky kvantitativní části nám ukazují, jaké priority mají sourozenci dětí s postižením, co nejméně tolerují a čeho si na ostatních nejvíce váží. Výsledky kvalitativní části nám představují témata, o kterých sourozenci dětí s postižením nejčastěji mluvily, jaké mají pocity ohledně svého sourozence a naznačují také kvalitu jejich sourozeneckého vztahu.
|
|
| |
|
|
Neurální koreláty percepce emočních výrazů
SLABÝ, Lukáš
Tato bakalářská práce se zabývá rozdíly percepce jednotlivých emočních výrazů na neurální úrovni. V teoretické části jsou souhrnně vypracovány informace, které se týkají emocí jako takových, jejich základních teorií a šesti základních emočních výrazů. Dále je v teoretické části věnován značný prostor elektroencefalografii, metodě zaznamenávání elektrické aktivity mozku a evokovaným potenciálům (ERP). V praktické části je popsán experiment, který měl za úkol zjistit a popsat rozdíly v evokovaných potenciálech percepce emočních výrazů a neutrálního výrazu, porovnat evokované potenciály percepce pozitivních a negativních emocí a také porovnat evokované potenciály dvou databází fotografií emočních výrazů (WSEFEP; KDEF), které byly v této bakalářské práci použity. Experimentu se zúčastnilo celkově 13 subjektů. Subjektům byla prezentována série fotografií lidí vyjadřujících určité emoční výrazy a zároveň byl prováděn záznam EEG. Tento záznam byl dále filtrován a analyzován v programu Matlab, primárně v jeho toolboxu EEGlab. Ke statistickému zpracování dat bylo využito párového T-testu a ANOVY. Pro tento výzkum byly stanoveny čtyři hypotézy. První hypotéza, která tvrdila, že percepce emočních výrazů se v evokovaných potenciálech budou mezi sebou lišit, byla přijata. Druhá hypotéza, která tvrdila, že existují rozdíly v evokovaných potenciálech emočních výrazů a neutrálního výrazu, nemohla být pro nedostatek důkazů přijata. Třetí hypotéza tvrdila, že jsou rozdíly v evokovaných potenciálech percepce pozitivních a negativních emočních výrazů, a byla přijata. Čtvrtá hypotéza, která tvrdila, že existuje rozdíl v evokovaných potenciálech mezi percepcí emočních výrazů z databáze WSEFEP a KDEF, byla pro dostatek důkazů přijata.
|
host ::
RSS.