|
| |
|
|
Pátrání po pohřešovaných dětech v ČR
Blažková, Adriána ; Kohnová, Jana (vedoucí práce) ; Bohuslav, Radek (oponent)
Pátrání po pohřešovaných dětech je v naší republice, ale i po celém světě velice rozšířený problém. Děti utíkají, a to buď ze strachu, který může mít různé příčiny či jenom tak, z pocitu nudy, pocitu chtít zažít dobrodružství, potřeby odněkud utéci. Dále se pátrá po dětech, které byly uneseny buď svými rodiči, nebo cizí osobou. A pak tu máme pátrání po pohřešovaných dětech, které se staly obětí trestného činu. Počet pohřešovaných dětí každoročně roste a i přes to je problém pohřešování dětí veřejností podceňován. Pokud se ztratí dítě, je to pro jeho rodinu a blízké okolí emočně velmi vypjatá situace. Cílem bakalářské práce je osvětlit laické veřejnosti problematiku pátrání po pohřešovaných dětech. Jak se zachovat, pokud situace pohřešování dítěte nastane, jak této situaci předcházet, jak správně reagovat. Práce poskytuje pohled na problematiku pátrání po pohřešovaných dětech. Na způsoby pátrání, prostředky a možnosti Policie ČR pomoci při hledání ztracených dětí. Protože, pokud se nám ztratí dítě, nikdy není času nazbyt a je důležité, co nejdříve se obrátit na skutečné profesionály, kteří jsou zde, aby pomohli. KLÍČOVÁ SLOVA pohřešování, dítě, útěk, policie, pátrání, služební psi, rodina, pátrač, intervence
|
|
|
Příprava předškolního dítěte na vstup do základní školy
Svobodová, Petra ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Sotáková, Hana (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou přípravy a připravenosti dítěte předškol- ního věku před nástupem povinné školní docházky. Teoretická část je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá definicemi zá- kladních pojmů, jako je školní zralost, školní připravenost. Druhá kapitola je věnována vývojové psychologii dítěte předškolního věku. Třetí kapitola se zabývá diagnostikou dítěte předškolního věku z pozice předškolního vzdělávání a poslední teoretická kapito- la je zaměřena na rizikové dítě v základní škole. Praktická část je věnována kvalitativnímu výzkumnému šetření, které sleduje efek- tivnost posunu ve vývoji oslabené oblasti u vybraného vzorku dětí běžné a speciální třídy mateřské školy za podpory intervenčního programu.
|
|
| |
|
|
Možnosti transformace dětských domovů v ČR v zařízení nového typu
Krško, Alexandr ; Poláčková, Věra (vedoucí práce) ; Lorenzová, Jitka (oponent)
NÁZEV Možnosti transformace dětských domovů v ČR v zařízení nového typu ABSTRAKT Předložená práce se snaží zmapovat vývoj a současnost péče o ohrožené dítě a rodinu v ČR a na Slovensku, současný pedagogicko-psychologický pohled na danou problematiku a nastínit vize dalšího vývoje. Je vypracována na základě studia odborné literatury, analýzy publikovaných poznatků především z oblastí péče o ohrožené děti a rodiny, sociální pedagogiky, vývojové psychologie, historického i stávajícího systému péče o ohrožené dítě u nás a na Slovensku. Práce obsahuje poznatky z praxe autora v zařízeních ústavní výchovy a zkušenosti z prvního roku pilotního projektu, jehož cílem je transformace do zařízení poskytujícího ambulantní a terénní služby ohroženým rodinám. Praktická část se snaží dokázat na kasuistikách dětí umístěných v dětském domově reálnost předloženého návrhu. KLÍČOVÁ SLOVA Ohrožené dítě, náhradní výchova, ústavní výchova, transformace zařízení ústavní výchovy, sanace rodiny.
|
|
|
Analýza klientů Domu tří přání a jejich rodinného zázemí
Škodová, Klára ; Pazlarová, Hana (vedoucí práce) ; Turnovská, Elena (oponent)
Diplomová práce "Analýza klientů Domu tří přání a jejich rodinného zázemí" představuje současný systém péče o ohrožené děti v kontextu historického vývoje ochrany dětských práv, sociálně-právní ochrany dětí, současného přístupu jednotlivých rezortů, státní správy a neziskového sektoru. Systém péče o ohrožené děti v ČR je roztříštěný a nedostatečně garantující práva dítěte na život v jeho biologické rodině, v případě ohrožení sanované a podporované. Chystaná transformace a sjednocení péče o ohrožené děti je velkou výzvou pro zkvalitnění a spolupráci všech aktérů v oblasti práce s ohroženým dítětem a jeho rodinou. Jedním z významných článků systému, působících v rámci prevence umísťování dětí do zařízení ústavní výchovy, je občanské sdružení Dům tří přání, které je pověřené k výkonu sociálně-právní ochrany dětí a provozuje zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Pomocí analýzy rodinného zázemí dětských klientů pobytové části Domu tří přání a zpracováním vybraných statistických údajů, tato práce deklaruje některé z funkčních způsobů práce s ohroženým dítětem a jeho rodinou směrem ke stabilnímu a bezpečnému zázemí pro jeho další rozvoj v původní rodině.
|
|
|
Využívání případových konferencí při práci s rodinou
DOKULILOVÁ, Petra
Bakalářská práce "Využívání případové konference při práci s rodinou" se věnuje případovým konferencím, které patří do metod sociální práce. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část popisuje případové konference jako pracovní nástroj sociální práce. Tato kapitola je rozdělena na cíle, principy, přínosy a také rizika případových konferencí. Dále je v teoretické části příprava a průběh případových konferencích. V empirické části je použita kvalitativní metoda sběru dat. Osloveno bylo pět respondentů. Jedná se o sociální pracovníky orgánu sociálně-právní ochrany dětí z Kraje Vysočina. Cílem práce je zodpovědět otázku, jak hodnotí sociální pracovníci z vybraných zařízení v Kraji Vysočina případové konference.
|
|
|
Analýza situace dětí ve věku 0-6 let vyrůstajících v ústavních zařízeních v Kraji Vysočina
FÁROVÁ, Jana
V České republice vyrůstá zhruba 1 % dětí mimo vlastní rodinu, zvláště pak ve věkové kategorii dětí do 3 let. Z tohoto důvodu Česká republika obdržela v posledním období několik významných impulsů vyzývajících k zásadní reformě systému péče o ohrožené děti. Cílem mé práce bylo provést podrobnou analýzu vývoje a změn v komplexní péči a situaci dětí v Dětském centru Jihlava a v Dětském domově Kamenice nad Lipou v letech 2005, 2010 a 2011 ve vybraných oblastech. Výzkum byl zaměřený na zjištění, k jakým změnám v čase dochází ve skladbě dětí vyrůstajících v konkrétních ústavních zařízeních; dále pak v péči, která je jim poskytována v závislosti na jejich charakteristikách a specifických potřebách; ve spolupráci s biologickou rodinou a v okolnostech a způsobech ukončování pobytu dětí v zařízeních. K dosažení stanovených cílů je v mé diplomové práci využito sekundární analýzy dat a SWOT analýzy. Provedena byla analýza dat dvou souborů Dětského centra a Dětského domova ve třech sledovaných obdobích 2005, 2010 a 2011. V České republice vyrůstá zhruba 1 % dětí mimo vlastní rodinu, zvláště pak ve věkové kategorii dětí do 3 let. Z tohoto důvodu Česká republika obdržela v posledním období několik významných impulsů vyzývajících k zásadní reformě systému péče o ohrožené děti. Cílem mé práce bylo provést podrobnou analýzu vývoje a změn v komplexní péči a situaci dětí v Dětském centru Jihlava a v Dětském domově Kamenice nad Lipou v letech 2005, 2010 a 2011 ve vybraných oblastech. Výzkum byl zaměřený na zjištění, k jakým změnám v čase dochází ve skladbě dětí vyrůstajících v konkrétních ústavních zařízeních; dále pak v péči, která je jim poskytována v závislosti na jejich charakteristikách a specifických potřebách; ve spolupráci s biologickou rodinou a v okolnostech a způsobech ukončování pobytu dětí v zařízeních. K dosažení stanovených cílů je v mé diplomové práci využito sekundární analýzy dat a SWOT analýzy. Provedena byla analýza dat dvou souborů Dětského centra a Dětského domova ve třech sledovaných obdobích 2005, 2010 a 2011. V České republice vyrůstá zhruba 1 % dětí mimo vlastní rodinu, zvláště pak ve věkové kategorii dětí do 3 let. Z tohoto důvodu Česká republika obdržela v posledním období několik významných impulsů vyzývajících k zásadní reformě systému péče o ohrožené děti. Cílem mé práce bylo provést podrobnou analýzu vývoje a změn v komplexní péči a situaci dětí v Dětském centru Jihlava a v Dětském domově Kamenice nad Lipou v letech 2005, 2010 a 2011 ve vybraných oblastech. Výzkum byl zaměřený na zjištění, k jakým změnám v čase dochází ve skladbě dětí vyrůstajících v konkrétních ústavních zařízeních; dále pak v péči, která je jim poskytována v závislosti na jejich charakteristikách a specifických potřebách; ve spolupráci s biologickou rodinou a v okolnostech a způsobech ukončování pobytu dětí v zařízeních. K dosažení stanovených cílů je v mé diplomové práci využito sekundární analýzy dat a SWOT analýzy. Provedena byla analýza dat dvou souborů Dětského centra a Dětského domova ve třech sledovaných obdobích 2005, 2010 a 2011.
|
|
|
Multidisciplinární spolupráce orgánu sociálně-právní ochrany dětí v Tachově s dalšími vybranými subjekty v oblasti ohrožených dětí
PÁNEK, Josef
Bakalářská práce je zaměřena na multidisciplinární spolupráci v oblasti ohrožených dětí z pohledu orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Na začátku jsou teoreticky vymezeny pojmy dítě a ohrožené dítě, jelikož tyto dva pojmy jsou důležité z hlediska cílové skupiny práce. V následující kapitole je popsána sociálně-právní ochrana dětí, její legislativní vymezení, komu je poskytována, jaké subjekty jí zajišťují a aplikace sociální práce v oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Druhá polovina práce je zaměřena na multidisciplinární spolupráci a její tři formy v podobě projektu Systém včasné intervence, sanace rodiny a případové konference. Jednotlivé typy jsou vymezeny teoreticky a následuje popis jejich funkčnosti na příkladu města Tachova. V příloze je popsána multidisciplinární spolupráce formou případových konferencí realizovaných orgánem sociálně-právní ochrany dětí v Tachově, a to v devíti kazuistikách, včetně jejich vyhodnocení.
|
|
|
Problematika sexuálního zneužívání v dětství
VACHOVÁ, Pavla
Diplomová práce se zabývá problematikou sexuálního zneužívání v dětství. Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. První a druhá kapitola charakterizuje vývoj postavení dítěte od dob minulých po současnost, zejména po stránce právní. Dále se autor věnuje samotnému pojmu sexuálního zneužívání dětí a údajům výskytu sexuálního zneužívání v kontextu s jinými státy. Popisuje různé náhledy autorů na sexuální zneužívání dětí a uvádí specifické formy zneužití (kontaktní a nekontaktní). Třetí kapitola pokračuje již specifickými rizikovými faktory, které se vyskytují u dětí, pachatelů (agresorů) a rodin. Autor se zaměřuje na pachatele (deviantní a nedeviantní) a jejich míru nebezpečnosti. Uvádí výsledky výzkumů realizovaných v ČR a statistické údaje, vyplývající z OSPOD MPSV ČR. Poslední čtvrté kapitole připisuje autor velký význam, poněvadž pojednává o důsledcích vyplývajících ze sexuálního zneužití v dětství. Tento traumatický zážitek může mít zásadní vliv pro další vývoj a kvalitu života oběti. Práce se uzavírá možnostmi preventivních působení a rolí sociálního pracovníka v procesu odhaleného případu sexuálního zneužití dítěte.
|
host ::
RSS.