Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Monitoring kvality života dětí předškolního věku
FÁROVÁ, Jana
Ve své bakalářské práci jsem se zabývala vlivem pravidelného cvičení jógy na zlepšení tělesného a psychosociálního zdraví dětí v mateřské škole pomocí tříměsíčního intervenčního pohybového programu. V teoretické části analyzuji danou problematiku, kde definuji potřebné pojmy důležité pro tuto práci, kterými jsou: děti předškolního věku, dětská jóga a kvalita života. Praktická část přináší výsledky o působení intervenčního pohybového programu na děti z cílové skupiny. Program je tvořen na bázi jógových cvičení pro danou věkovou skupinu. K ověření předpokladů byl použit dotazník PedsQL 4.0. Na základě zjištěných poznatků a naměřených výsledků jsem došla k závěru, že pravidelné cvičení jógy má blahodárný vliv na tělesné i psychosociální zdraví dětí předškolního věku.
Analýza situace dětí ve věku 0-6 let vyrůstajících v ústavních zařízeních v Kraji Vysočina
FÁROVÁ, Jana
V České republice vyrůstá zhruba 1 % dětí mimo vlastní rodinu, zvláště pak ve věkové kategorii dětí do 3 let. Z tohoto důvodu Česká republika obdržela v posledním období několik významných impulsů vyzývajících k zásadní reformě systému péče o ohrožené děti. Cílem mé práce bylo provést podrobnou analýzu vývoje a změn v komplexní péči a situaci dětí v Dětském centru Jihlava a v Dětském domově Kamenice nad Lipou v letech 2005, 2010 a 2011 ve vybraných oblastech. Výzkum byl zaměřený na zjištění, k jakým změnám v čase dochází ve skladbě dětí vyrůstajících v konkrétních ústavních zařízeních; dále pak v péči, která je jim poskytována v závislosti na jejich charakteristikách a specifických potřebách; ve spolupráci s biologickou rodinou a v okolnostech a způsobech ukončování pobytu dětí v zařízeních. K dosažení stanovených cílů je v mé diplomové práci využito sekundární analýzy dat a SWOT analýzy. Provedena byla analýza dat dvou souborů Dětského centra a Dětského domova ve třech sledovaných obdobích 2005, 2010 a 2011. V České republice vyrůstá zhruba 1 % dětí mimo vlastní rodinu, zvláště pak ve věkové kategorii dětí do 3 let. Z tohoto důvodu Česká republika obdržela v posledním období několik významných impulsů vyzývajících k zásadní reformě systému péče o ohrožené děti. Cílem mé práce bylo provést podrobnou analýzu vývoje a změn v komplexní péči a situaci dětí v Dětském centru Jihlava a v Dětském domově Kamenice nad Lipou v letech 2005, 2010 a 2011 ve vybraných oblastech. Výzkum byl zaměřený na zjištění, k jakým změnám v čase dochází ve skladbě dětí vyrůstajících v konkrétních ústavních zařízeních; dále pak v péči, která je jim poskytována v závislosti na jejich charakteristikách a specifických potřebách; ve spolupráci s biologickou rodinou a v okolnostech a způsobech ukončování pobytu dětí v zařízeních. K dosažení stanovených cílů je v mé diplomové práci využito sekundární analýzy dat a SWOT analýzy. Provedena byla analýza dat dvou souborů Dětského centra a Dětského domova ve třech sledovaných obdobích 2005, 2010 a 2011. V České republice vyrůstá zhruba 1 % dětí mimo vlastní rodinu, zvláště pak ve věkové kategorii dětí do 3 let. Z tohoto důvodu Česká republika obdržela v posledním období několik významných impulsů vyzývajících k zásadní reformě systému péče o ohrožené děti. Cílem mé práce bylo provést podrobnou analýzu vývoje a změn v komplexní péči a situaci dětí v Dětském centru Jihlava a v Dětském domově Kamenice nad Lipou v letech 2005, 2010 a 2011 ve vybraných oblastech. Výzkum byl zaměřený na zjištění, k jakým změnám v čase dochází ve skladbě dětí vyrůstajících v konkrétních ústavních zařízeních; dále pak v péči, která je jim poskytována v závislosti na jejich charakteristikách a specifických potřebách; ve spolupráci s biologickou rodinou a v okolnostech a způsobech ukončování pobytu dětí v zařízeních. K dosažení stanovených cílů je v mé diplomové práci využito sekundární analýzy dat a SWOT analýzy. Provedena byla analýza dat dvou souborů Dětského centra a Dětského domova ve třech sledovaných obdobích 2005, 2010 a 2011.
Zdravotní a sociální problematika dětí přijímaných do kojeneckých ústavů, dětských center a dětských domovů v kraji Vysočina.
FÁROVÁ, Jana
V současné době je ústavní systém péče o ohrožené děti výrazně kritizován. Jsou zlehčovány důvody vedoucí k přijetí dětí do těchto zařízení a všechny se zahrnují pod jednotný název: "sociální důvody". Abych některé nepravdy, které pracovníky v této oblasti trápí, uvedla na pravou míru, vybrala jsem si pro svou bakalářskou práci jako první cíl "analýzu sociálních a zdravotní důvodů", pro které jsou děti přijímány do Dětského centra Jihlava a Dětského domova Kamenice nad Lipou. Druhým cílem mé práce je "podat objektivní obraz o stále se zvyšující péči" o tyto děti v ústavním prostředí.

Viz též: podobná jména autorů
5 Fárová, Jana
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.