|
|
Czech Society and Soviet Army 1968-1991. Some issues from the Soviet perspectives.
Zavorotchenko, Igor ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Wohlmuth, Petr (oponent)
Abstrakt. Táto práce zkoumá vzpomínky sovětských účastníků v přítomnosti sovětských vojsk v Československu po roce 1968. Na základě dříve existujících a nových zdrojů jsou shrnuty informace o stavu médií v Ústřední skupině ozbrojených sil. Současně jsou uvedeny vzpomínky a hodnocení událostí svými svědky. Dále byl studován historický mýtus o přítomnosti jednotek Národní lidové armády NDR na území Československa v roce 1968 a jejich činy proti místnímu obyvatelstvu. Pokusem je interpretovat tuto "falešnou paměť", rozšířenou v pamětech sovětských vypravěčů, identifikovat příčiny takového mýtu a jeho symbolický význam pro ty, kteří si pamatují a naslouchají. Dále se diskutuje o problematice interpretace a hodnocení událostí z roku 1968 v českých a ruských kolektivních vzpomínkách, postoj obou stran k definici invaze vojska jako akt okupace. Odhalil diametrálně odlišné vnímání tohoto problému oběma stranami. Tato diskuse přirozeně přináší problematiku rozdílů v českých a ruských historických vzpomínkách na události z května 1945 a srpna 1968, místo těchto událostí v symbolické paměti a odraz těchto rozdílů ve vztahu obou stran k monumentálním symbolům - historickým památky.
|
|
| |
|
| |
|
|
Pohled dělnických vůdců na vývoj dělnického hnutí v českých zemích v letech 1870 - 1890
Uher, Tomáš ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Fasora, Lukáš (oponent)
Samotným těžištěm bakalářské práce je analýza jednotlivých memoárů dělnických vůdců. Interpretační důraz je kladen na využití sociálně historického, politickohistorického a kulturně antropologického přístupu k tématu. Proto se autor převážně zaměří na formativní zážitky autorů vzpomínek, tj. na jejich zkušenosti se sociálním, kulturním, hospodářským a národnostním prostředím a okolím, zejména pak na zážitky chudoby, ponížení, vyloučení z šancí na sociální postup, vykořisťování ze strany zaměstnavatele, genderového a duchovního útlaku. Doplňkovým pramenem je analýza novinových článků v soudobých periodikách. Metodologické podněty budou čerpány z odborné literatury.
|
|
|
Obraz Jana Husa v české raněnovověké literatuře
Hejdová, Tereza ; Andrlová Fidlerová, Alena (vedoucí práce) ; Škarpová, Marie (oponent)
Pr ce Obraz Jana Husa v esk ran novov k literatu e se sna zmapovat pohled na esk ho kazatele ve vybran ch liter rn ch textech 15. a 18. stolet , zachytit prom ny vytv en ho obrazu Mistra Jana Husa, nebo zvolen auto i poch zej z r zn ch zem a pou vaj jin jazyk, zastupuj odli n prost ed , spole ensk vrstvy i n zorov skupiny, tak maj jin vzd l n a n bo ensk vyzn n . nrov odli n liter rn d la byla posuzov na na z klad srovn n kl ov ch epizod, kter se bu v jednotliv ch textech opakovaly, nebo je autor z m rn nepou il. K pochopen vytv en ho obrazu Jana Husa p isp la i dobov ikonografie, kter byla vzata v n kter ch p padech i z jin ch liter rn ch text , ne kter byly srovn v ny obsahov , aby Hus v obraz byl co nejcelistv j . Porovn n textu s ikonografi uk zalo, jak v rn bylo dodr eno popisovan sch ma a jak se obraz Jana Husa i zde postupn prom oval. Propojen p semn ho a ikonografick ho materi lu z konkr tn ch asov ch rovin umo nilo sledovat postupn prom ov n pohled na osobnost Jana Husa a ud losti s n m spojen , proto e auto i zastupovali stanovisko sv n rodnostn spole ensk skupiny a doby. Obraz Jana Husa je proto velmi plastick a mnohdy dokonce protich dn .
|
|
|
Putinův historický narativ: problémy ruské postsovětské identity a role historie v Rusku během Putinova prezidentství 2000-2008
Knappová, Barbora ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Práce se zabývá historickým narativem prosazovaným prezidentem Putinem během jeho prvních dvou období v úřadě v letech 2000 - 2008 a důsledky Putinova narativu na domácí i zahraniční scénu. Nejdříve jsou nastíněny teoretické aspekty využívání historie důležité pro pochopení role, kterou historie hraje v procesu budování národní identity. Zmíněny jsou také prostředky využívané k prosazování určité formy historického narativu. Práce přibližuje hlavní problémy spojené s formováním ruské postsovětské identity a snaží se analyzovat příčiny Jelcinova politického neúspěchu. Následuje představení Putinových politických vizí, zejména volání po silném státu a znovuzískání ztracené mezinárodní prestiže, a jejich vlivu na Putinův výklad národní historie. Na základě sekundární literatury a Putinových proslovů práce analyzuje hlavní rysy Putinova historického narativu a jeho vztah k carskému Rusku, Sovětskému svazu a Jelcinově režimu. Největší prostor je věnován Putinově postoji k sovětské minulosti a kontroverzím, které vyvolává zejména jeho výklad druhé světové války a částečná rehabilitace Stalina. V závěru jsou zhodnoceny dopady Putinova historického narativu na historické povědomí Rusů i na vztahy Ruska s některými postkomunistickými zeměmi.
|
|
|
První bulharský stát v historické paměti období byzantské nadvlády a druhého bulharského carství
Kulhavý, Adam ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Čermák, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou historické paměti v kontextu bulharských středověkých dějin. Jejím hlavním cílem je zhodnocení role, jakou hrála historická paměť na První bulharský stát v období byzantské nadvlády a Druhého bulharského carství. V první části práce je kriticky zhodnocen dosavadní pohled bulharské historiografie na tuto tematiku. Část pojednávající o historické paměti v období byzantské nadvlády má za cíl zhodnotit, jakým způsobem a v jaké podobě se mohla historická paměť na První bulharský stát uchovat. Snaží se postihnout tuto paměť jako dynamický proces. Věnuje se jak příčinám, které vedly k postupnému rozpadu historické paměti po zániku Prvního bulharského státu, jakými byly rozpad domácích vyšších elit či ztráta politického centra. Stejně tak analyzuje faktory, které pomáhaly paměť na tento stát uchovat. V třetí části se práce zabývá způsobem, jakým způsobem bylo s historickou pamětí na První bulharský stát nakládáno v Druhém bulharském carství. Zkoumá způsob, jakým byla historická paměť využívána k legitimizaci samotné existence Druhého bulharského státu a poté se na základě dobových pramenů pokouší se postihnout rozsah a využití znalostí, které o dějinách Prvního bulharského státu v Druhém bulharském carství kolovaly. V závěru je pak na základě předchozích zjištění...
|
|
|
Herta Kašparová (1923-1946) a květnové povstání v Třešti: skutečný příběh a druhý život v historické paměti města Třešť
PEJŘIMOVSKÁ, Klára
Hlavním centrem zájmu předkládané bakalářské práce Herta Kašparová (1923-1946) a květnové povstání Třešti: skutečný příběh a druhý život v historické paměti města Třešť je přiblížit osobnost Herty Kašparové a události květnového povstání v Třešti. V prvé řadě přiblížím průběh událostí, které se odehrály v Třešti v květnu 1945, následně budu svou pozornost věnovat Hertě Kašparové, třešťské rodačce, po jejímž udání bylo popraveno několik obyvatel města. Cílem mé práce se stane nejen objasnění Hertina životního příběhu a jejích osudů, ale rovněž i způsob konstrukce obrazu této osobnosti v paměti obyvatel Třeště (součástí výzkumu se stanou i rozhovory s pamětnicemi) a v odborné či popularizační historické literatuře.
|
|
| |
|
|
Extrémní hydrologické jevy v krajině
Kallabová, Eva ; Munzar, Jan
Extrémní hydrologické jevy (povodně) jsou nejobvyklejší přírodní katastrofy; přesto i v souvislosti s nimi dochází k rychlé ztrátě historické paměti. Dochovanými připomínkami starých extrémních povodní v krajině jsou mj. různé formy hmotných památek, zejména povodňové značky či památníky obětem povodní. Jejich dokumentace, klasifikace a popularizace je jedním z pokusů obnovy historické paměti ve smyslu nutného neustálého připomínání existujících rizik současné (a budoucí) populaci.
|
host ::
RSS.