Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 170 záznamů.  začátekpředchozí118 - 127dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Politika duševního zdraví v České republice
Divíšek, Michal ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Bodnár, Jan (oponent)
Strategie reformy psychiatrické péče vydané Ministerstvem zdravotnictví ČR v vybranými zahraničními dokumenty. Za tímto účelem byla provedena Hlavním zjištěním práce jsou rozdíly v přístupu k duševnímu zdraví, kdy se Strategie reformy psychiatrické omezuje pouze na oblast psychiatrie a příjemce péče, zatímco mezinárodním diskurzu se tato problematika řeší ěji jako celospolečenský Na druhou stranu je vidět určitá ideová změna představovaná zejména rozvojem komunitní péče, která byla v České republice dlouhodobě zanedbávaná. duševního zdraví se některých ohledech přibližuje světovým trendům, rozdíl přístupech k duševnímu zdraví je ale stále patrný.
Preventivní politiky v oblasti duševního zdraví dětí na školách
Dománková, Hana ; Tušková, Eva (vedoucí práce) ; Kotherová, Zuzana (oponent)
Tato diplomová práce se pomocí smíšeného výzkumného designu zabývá prevencí duševních onemocnění a podporou duševního zdraví u dětí na základních školách. Zkoumá jak institucionální nastavení v této oblasti, tak implementaci aktivit na školách samotných a jmenuje rovněž několik příkladů dobré praxe z jiných států. Opírá se přitom o teoretická východiska z veřejné politiky - konceptuální rámec politického cyklu, koncept vládnutí a teorie street-level byrokratů, rovněž pracuje s koncepty z oblasti zdravotní politiky, což je především veřejné zdraví a primární prevence. Z výsledků práce pak vyplývá, že zatímco na nadnárodní úrovni je důležitost včasné prevence duševních onemocnění a podpory duševního zdraví vnímána jako vysoká a podobný postoj zastává i většina dotazovaných škol, na národní úrovni obdobné vnímání této problematiky chybí, což u koncových aktérů - street-level byrokratů - vede ke značně roztříštěným a nejednotným aktivitám a je tak obtížné zjistit, zda mají na podporu duševního zdraví dětí a prevenci duševních onemocnění skutečně vliv.
Gender a sociální nerovnosti v oblasti duševního zdraví
Machů, Vendula ; Dzúrová, Dagmar (vedoucí práce) ; Pikhart, Hynek (oponent)
Genderová nerovnost je jednou z hlavních příčin rozdílů ve výskytu duševních onemocnění mezi muži a ženami. Předkládaná práce se zabývá sociálními nerovnostmi v oblasti duševního zdraví a jejich souvislostí s genderem. V úvodní části jsou popsány mechanismy působení sociálních determinant na zdraví a vliv genderu na výskyt duševních onemocnění. Diskriminace žen, nespravedlivé genderové role, nerovné rozdělení moci a nedostatek kontroly nad vlastním životem jsou nejčastěji zmiňovanými příčinami téměř dvojnásobné prevalence duševních onemocnění u žen ve srovnání s muži. V empirické části této práce byla nejprve sestavena typologie evropských zemí podle duševního zdraví žen za použití statistických metod faktorové a shlukové analýzy. Následně byla pomocí binární logistické regrese analyzována souvislost mezi sociálními determinantami a výskytem příznaků deprese u respondentů studie SHARE. Podle výsledků analýzy ovlivňují různé sociální determinanty duševní zdraví mužů a žen odlišně, což může být částečně vysvětleno působením genderu.
Problematika duševního zdraví populace České republiky
ONDRÁČKOVÁ, Silvie
Cílem diplomové práce bylo v teoretické části zmapovat problematiku duševního zdraví populace České republiky. Hlavním cílem výzkumné práce bylo upozornit na problematiku poruch duševního zdraví a zkoumat léčbu duševního zdraví z pohledu pacientů v ambulantní psychiatrické péči. Problematika duševního zdraví populace je široké téma, které jsem zpracovala s využitím mnoha relevantních podkladů, uvedených v analytických, statistických a jiných materiálech a oficiálních mezinárodních i českých dokumentech. Výsledkem je zjištění, že přes některé nesporné klady systému je dostupnost psychiatrické péče v naší republice neuspokojivá a rozvoj oboru psychiatrie je ve srovnání s většinou zemí Evropské unie zanedbán a opožděn. Zásadní pozitivní změna se očekává od implementace dvou klíčových materiálů, Strategie reformy psychiatrické péče a Akčního plánu Duševní zdraví. Pro splnění hlavního cíle výzkumu jsem vytvořila nestandardizovaný písemný dotazník pomocí kterého jsem zjišťovala pohled depresivních a úzkostných pacientů na léčbu jejich nemoci. Kvantitativní výzkum byl vyhodnocen s pomocí statistického programu SPSS. Hypotézy byly testovány pomocí Chí kvadrátu. Z jeho závěrů vyplývá pro první a druhý vedlejší cíl konstatování, že obavy ze stigmatizace psychiatrickou léčbou i dobu rozhodování navštívit ambulanci psychiatra ovlivňují druh nemoci a konkrétní zdravotní obtíže. Významnější souvislost než sociodemografickým charakteristikám přisoudil výzkum typu osobnosti a rodinnému prostředí. Odpovědí na třetí vedlejší cíl je konstatování, že genderové rozdíly nemají vliv na pravidelné užívání psychiatrem předepsaných léků. Komplexní výstupy z výzkumu léčby duševního zdraví z pohledu pacientů nabízejí možné využití zadáním nepožadovaných, ale zjištěných souvislostí a korelací.
Kam směřuje česká politika duševního zdraví?
Kondorová, Lenka ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Bodnár, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá českými a mezinárodními ideovými východisky uplatněnými ve "Strategii reformy psychiatrické péče" vydané v roce 2013 Ministerstvem zdravotnictví ČR. Hlavním východiskem této práce je skutečnost, že péče o lidi s duševním onemocněním je v českém i mezinárodním prostředí orientována na biologickou léčbu pacienta pomocí farmakoterapie a že je zde deficit v oblasti psychosociální léčby. Mezinárodní i česká politika se snaží prosazovat bio-psycho-sociální přístup k péči o pacienta. Ovšem současná psychiatrie se stále žene za prováděním klinických výzkumů zaměřených na účinnost psychofarmak. Tyto výzkumy jsou poháněny a sponzorovány hlavně farmaceutickým průmyslem. Mezinárodní i česká politika ovšem stále není schopna dostatečně reflektovat tuto situaci uvnitř oboru psychiatrie. Česká republika doposavad nevěnovala oblasti duševního zdraví takovou pozornost a spíše zaostávala v této oblasti za ostatními vyspělými zeměmi. Empirická část výzkumu je rozdělena do dvou částí. První část výzkumu je zaměřena na česká a mezinárodní ideová východiska uplatněná ve "Strategii reformy psychiatrické péče" Ministerstva zdravotnictví z roku 2013. Zde je uplatněno několik metod - obsahová (kvalitativní) analýza, tematická analýza a kritická diskursivní analýza. Jako teoretický rámec je zde uplatněn...
Politika duševního zdraví v České republice
Divíšek, Michal ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Bodnár, Jan (oponent)
Cílem této práce je porovnat cíle a přístupy Strategie reformy psychiatrické péče vydané Ministerstvem zdravotnictví ČR v roce 2013 s vývojem v zahraničí zde reprezentovaným strategickými dokumenty vydanými Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Za tímto účelem byla provedena srovnávací případová studie, do které byly kromě Strategie reformy psychiatrické péče zahrnuty i dva akční plány pro duševní zdraví publikované WHO. Hlavním zjištěním práce jsou rozdíly v přístupu k duševnímu zdraví, kdy se Strategie reformy psychiatrické omezuje pouze na oblast psychiatrie a příjemce péče, zatímco světové trendy odrážející se v akčním plánech WHO řeší tuto problematiku komplexněji jako celospolečenský problém. Tvorba politiky duševního zdraví se sice v některých ohledech přibližuje světovým trendům, rozdíl v přístupech k duševnímu zdraví je ale stále patrný.
Začleňování peer konzultanta do pracovního týmu organizace pro duševní zdraví
Hromádková, Karolína ; Probstová, Václava (vedoucí práce) ; Říčan, Pavel (oponent)
Cílem práce je popsat novou pozici peer konzultanta v oblasti péče o duševní zdraví z pohledu pracovního týmu, do kterého nastupuje. Dále také podat zprávu o podobě této role v zahraničí a o specifických faktorech jeho zavádění do týmu. Sběr dat kvalitativního výzkumu byl prováděn mezi 12 sociálními pracovníky a 4 peery ve třech týmech a to třikrát během jednoho roku. Z metod byl použit rozhovor podle návodu, nezúčastněné strukturované pozorování týmových porad a časová osa. Data z rozhovorů byla zpracována induktivní metodou inspirovanou zakotvenou teorií (otevřeným, axiálním a selektivním kódováním). Výzkumná otázka byla zaměřena na proces, pozitiva a úskalí začlenění peer pracovníka do pracovního týmu. Výzkum ukázal, že překážkami úspěšného začlenění peera byla nedostatečná a rychlá příprava týmu na peera; neangažovanost pracovníků během výběrového řízení; špatné technické vybavení; nedostatek klientů pro peera a osobnostní nesoulad mezi peerem a zbytkem týmu. Příznivě naopak působily workshopy týmu se zkušenějšími kolegy a peery; větší podpora peera v začátcích; individuální supervize; stáže peera v jiných zařízeních; respekt k osobnosti, hranicím a specifickému stylu práce peera. Práce poukazuje na slabá i silná místa současného stavu zapojování peerů do českých služeb pro duševní zdraví. V...
Specifika sociální práce s lidmi s duševním onemocněním v rámci podporovaného zaměstnávání
Beranová, Nela ; Cimrmannová, Tereza (vedoucí práce) ; Stretti, Sylvie (oponent)
Ve své diplomové práci se zaměřuji na jednu z oblastí komunitní péče o lidi s duševním onemocněním a to na oblast práce. Těžištěm mé práce je deskripce současné situace v poskytování služeb podpory zaměstnávání pro lidi s duševním onemocněním a formulace specifik programu podporovaného zaměstnávání pro lidi s duševním onemocněním. Součástí mé práce je empirické šetření zaměřené na udržitelnost a perspektivu programů podpory zaměstnávání pro lidi s duševním onemocněním. Cílem mé práce je vytvoření aktualizované přehledové studie v problematice poskytování služby podporovaného zaměstnávání lidem s duševním onemocněním. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 170 záznamů.   začátekpředchozí118 - 127dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.