|
|
Stížnosti uživatelů služeb BONA, o.p.s. jako nástroj zpětné vazby
Furmaníková, Lada ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Probstová, Václava (oponent)
Velký důraz, který je po roce 1989 kladen na dodržováni lidských práv, se velmi výrazně odrazil i v oblasti sociálních služeb. Posilování práv občanů, uživatelů sociálních služeb, pak v průběhu 90. let 20. století nalézalo svoje vyjádření v dokumentech, jejichž cílem bylo velmi individualizovaným způsobem podpořit sociální začleňování občanů a jejich uplatnění ve společnosti. Jedním z cílů sociálních služeb se stalo umožnění důstojného života občanům tak, aby mohli prosazovat svá práva a oprávněné zájmy. Od ledna 2007 jsou principy, které odrážejí dobrou praxi v dodržování lidských práv a svobod v sociálních službách součástí zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a vyhlášky č. 505/2006 Sb. (příloha č. 2), a to v podobě tzv. Standardů kvality sociálních služeb. Právě v souvislosti s uvedenými změnami a požadavky na kvalitu prochází sociální služby transformací. Podobně, jako v jiných sociálních službách, bylo i v sociálních službách poskytovaných nevládní neziskovou organizací BONA, o.p.s. nutno zásadně přehodnotit praxi poskytovaných služeb. V souladu se Standardy kvality sociálních služeb musí být změny v metodice poskytování služeb podpořeny změnou postojů pracovníků i uživatelů sociálních služeb k tomu, jak mají sociální služby vypadat a k jakému cíli by měly směřovat. Taková změna předpokládá...
|
|
|
Podpora rozvoje osobní identity jako jeden z pilířů procesu zotavování z duševního onemocnění: Možnosti narativní praxe
Strouhalová, Lenka ; Probstová, Václava (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
(česky) Tématem této bakalářské práce je rozvoj osobní identity v procesu zotavování z duševního onemocnění se zaměřením na možnosti narativní praxe. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá narativním přístupem z hlediska jeho východisek a praxe, postmoderním pojetím identity a v neposlední řadě konceptem zotavování z duševního onemocnění a podněty ke vztahu identity a duševního onemocnění. Praktická část se skládá ze dvou hlavních podkapitol, z nichž první z nich vychází z rozhovorů s osobami zotavujícími se s duševním onemocněním - představuje určitý vhled do vnímání souvislostí mezi duševním onemocněním, zotavením a osobní identitou. Tato pilotní studie zaznamenala jako témata podstatná pro vztah osobní identity a duševního onemocnění význam osobního zotavování; práci na sobě jako aktivní postoj ke změně; přeznačení významu nemoci; důležitost rolí a vztahovosti. Druhá podkapitola uvádí praktickou ukázku využití jedné z technik narativního přístupu - mapy preferované identity - a zamyšlení nad jejím potenciálním přínosem i možnými úskalími. Do úvodu i závěru práce je zahrnuta úvaha o ideových podobnostech narativního přístupu a konceptu zotavení. Hlavním zamýšleným přínosem textu je představení narativního přístupu jakožto způsobu zahrnování tématu osobní...
|
|
|
Příspěvek na péči pro lidi s duševní poruchou
Chalupová, Eliška ; Šabatová, Anna (vedoucí práce) ; Probstová, Václava (oponent)
Příspěvek na péči pro lidi s duševní poruchou Chalupová Eliška Vedoucí práce: Mgr. Anna Šabatová Ph.D. Resumé: Ve své diplomové práci jsem se zabývala významem příspěvku na péči pro dlouhodobě duševně nemocné. Provozovatelé sociálních služeb začali od 1. 1. 2007 podle nového zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách vybírat poplatek za služby. Tyto služby si uživatelé hradí z příspěvku na péči. Ve své práci jsem se zaměřila na duševně nemocné využívající služby chráněného bydlení. Tito klienti, často přicházejí do chráněného bydlení z psychiatrické léčebny, kde po delším pobytu ztratili návyky spojené s péčí o sebe i o domácnost. Chráněné bydlení jim pomáhá při návratu do společnosti. Kladla jsem si otázku, zda příspěvek na péči duševně nemocní potřebují a s jakými problémy se mohou při jeho získávání setkat. Dále mě zajímalo, čím mohou být tyto problémy způsobeny. Ve své práci jsem se zaměřila na konkrétní příklady duševně nemocných, na kterých jsem ilustrovala, kde a jaké mohou nastat problémy při řízení o příspěvku na péči. Pro získání potřebných dat jsem použila polostrukturované rozhovory s terapeuty z chráněného bydlení pro duševně nemocné, kteří měli s žádostmi klientů o příspěvek na péči zkušenosti. Dále jsem využila případové studie deseti klientů, kteří si žádali o příspěvek na péči. Mým cílem...
|
|
|
Svépomocné aktivity sourozenců a dětí lidí s duševním onemocněním
Golová, Klára ; Probstová, Václava (vedoucí práce) ; Tomeš, Igor (oponent)
Práce se zabývá problematikou svépomocných aktivit sourozenců a děti lidi s duševnim onemocněním. Jejim cílem je zmapovat tyto aktivity v zahraničí i v ČR, ukázat v jakém kontextu vznikají a fungují a navrhnout jejich další rozvoj a možnosti v ČR. Snažím se v ní upozornit na specifické problémy, se kterými se sourozenci a děti lidí s duševním onemocnění setkávají a odůvodnit tak existenci specifických svépomocných aktivit právě pro tyto dvě cílové skupiny. V první části práce (kapitola 1) nastiňuji vliv, který má rodina na průběh duševního onemocnění svého člena a jak je tedy důležité se rodinou zabývat a pomáhat jí. Dále se věnuji specifickému postavení sourozence a dítěte člověka s duševním onemocněním a poukazuji na to, jaký dopad má duševní onemocnění vliv přímo na tyto dvě cílové skupiny. Shrnuji také, jaké pro ně v současnosti existují profesionální služby v ČR a porovnám je se situací v zahraničí. V druhé části práce (kapitola 2) se zabývám svépomocnými aktivitami nejprve rodin lidí s duševním onemocněním obecně (jejich charakteristickými rysy, historickým vývojem v zahraničí i v ČR) , dále pak svépomocnými aktivitami přímo sourozenců a dětí. Srovnávám situaci v ČR a v zahraničí v této oblasti a na příkladech svépomocných aktivit fungujících v zahraničích navrhuji jejich možný rozvoj v českém prostředí.
|
|
|
Principy komunitní péče v praxi regionálního komunitního týmu péče o duševní zdraví (na příkladu zahraničních zkušeností a zkušeností z procesu transformace služeb o.s. Fokus Praha)
Sochorová, Gabriela ; Probstová, Václava (vedoucí práce) ; Říčan, Pavel (oponent)
Práce se zabývá problematikou komunitní péče o duševní zdraví a jejími principy na teoretické i praktické úrovni. V konkrétním pohledu je práce zaměřena na praxi regionálních komunitních týmů - týmů, které jsou v zahraničí nedílnou součástí moderních služeb péče o duševní zdraví. Jejich hlavním cílem bývá integrace člověka s vážným duševním onemocněním do komunity a zvýšení kvality jeho života. V České republice se týmy pracující na regionálním základě teprve rozvíjí. Jednou z organizací, která v současné době prochází procesem transformace služeb a zavádí systém komunitních týmů do praxe, je také o. s. Fokus Praha. Protože v této organizaci pracuji v jednom z několika nově vzniklých komunitních týmů jako sociální pracovnice, chci tyto užitečné zkušenosti z praxe zužitkovat a zaměřit proto, především empirickou část, tímto směrem. V práci budou dále představeny nabyté zkušenosti z týdenní stáže v oblasti komunitní péče o duševní zdraví ve Velké Británii (region Severozápadního Sussexu), za jejíž realizaci ještě jednou všem, kteří mi ji umožnili, děkuji. Cílem teoretické části práce je představení regionálních komunitních týmů jako jedné ze služeb systému péče o duševní zdraví, jejich významu, metod a prvků práce. Na počátku teoretické části považuji za nutné představit problematiku komunitní péče z širšího,...
|
|
|
Sociální vztahy klientů chráněného bydlení BONA, o.p.s.
Kleinová, Mariana ; Probstová, Václava (vedoucí práce) ; Kodymová, Pavla (oponent)
Hlavním cílem této práce je zmapovat sociální vztahy klientů skupinového chráněného bydlení BONA o.p.s. (dále jen Bona). Klienti Bona jsou lidé trpící dlouhodobým závažným duševním onemocněním - v celé této práci pro zjednodušení používám převážně termín lidé trpící duševním onemocněním, popřípadě termín lidé s duševním onemocněním. Tuto skupinu a problematiku spojenou se závažným duševním onemocněním vyčerpávajícím způsobem popisuje van Weeghel v předmluvě sborníku Commmunity care and psychiatrie rehabilitation for persons with serious mental illness (2002), jako skupinu, pro níž jsou typické duševní problémy, které jsou "chronické", nebo hrozí, že chronické budou. Trpí některou z forem duševního onemocnění (nejčastěji schizofrenií, ale mohou sem být zahrnuty i závažné poruchy nálady nebo poruchy osobnosti), která určitým způsobem omezuje jejich fungování v jejich běžném sociálním prostředí. Přestože projevy onemocnění jsou v užším, klinickém smyslu obvykle epizodické, funkční postižení mívá stálejší charakter. Mnozí z těchto lidí se, podle okolností, potýkají s dalšími omezeními: nízký příjem, nedostatek sociální opory a dlouhodobá hospitalizace. Mohou se zde objevit také sociální bariéry ve smyslu stigmatizace, nedostupnosti služeb nebo nedostatečné informovanosti o dostupných službách. Kombinace těchto...
|
|
|
Motivace lidí s duševní nemocí ke změně. Využití poradenského a terapeutického přístupu v sociálních službách
Pohořelá, Hana ; Probstová, Václava (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na silné stránky lidí se závažnými duševními poruchami, jejich schopnosti a dovednosti v procesu zotavení z nemoci. Intervence sociálního pracovníka a především profesní pomáhající vztah jsou podporou pro klienta, když se vyrovnává na své životní cestě s překážkami. Nedílnou součástí uzdravení je laická podpora klientova sociálního okolí a kontakty s lidmi s podobnými zkušenostmi. Motivace klienta ke změně a vytvoření terapeutické aliance, stejně jako rozvoj osobní identity, zvyšování kvality jeho života a získání sociálního statusu ve společnosti jsou výsledkem osvojených copingových mechanismů změny. Sociální a materiální podpora v oblasti bydlení, vzdělávání a pracovního uplatnění jsou výzkumy potvrzené faktory pozitivně ovlivňující nalézání nového smyslu v klientově životě. Příběh uzdravení zahrnuje zpracování klientových zážitků předcházejících nemoci a zároveň uvědomění nové kvality života. Představa budoucnosti se u něj proměňuje podle toho, jak se s důsledky nemoci dokáže vyrovnat. Během procesu zotavení získává klient rehabilitačních služeb potřebné znalosti a dovednosti. Je schopen jich využít ve svém životě a být nápomocný lidem v bližší i vzdálenější komunitě. Vytváří podpůrné sociální vztahy ve svépomocných peer skupinách. Umí se vyrovnat s postižením a...
|
|
|
Podpora rozvoje osobní identity jako jeden z pilířů procesu zotavování z duševního onemocnění: Možnosti narativní praxe
Strouhalová, Lenka ; Probstová, Václava (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
(česky) Tématem této bakalářské práce je rozvoj osobní identity v procesu zotavování z duševního onemocnění se zaměřením na možnosti narativní praxe. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá narativním přístupem z hlediska jeho východisek a praxe, postmoderním pojetím identity a v neposlední řadě konceptem zotavování z duševního onemocnění a podněty ke vztahu identity a duševního onemocnění. Praktická část se skládá ze dvou hlavních podkapitol, z nichž první z nich vychází z rozhovorů s osobami zotavujícími se s duševním onemocněním - představuje určitý vhled do vnímání souvislostí mezi duševním onemocněním, zotavením a osobní identitou. Tato pilotní studie zaznamenala jako témata podstatná pro vztah osobní identity a duševního onemocnění význam osobního zotavování; práci na sobě jako aktivní postoj ke změně; přeznačení významu nemoci; důležitost rolí a vztahovosti. Druhá podkapitola uvádí praktickou ukázku využití jedné z technik narativního přístupu - mapy preferované identity - a zamyšlení nad jejím potenciálním přínosem i možnými úskalími. Do úvodu i závěru práce je zahrnuta úvaha o ideových podobnostech narativního přístupu a konceptu zotavení. Hlavním zamýšleným přínosem textu je představení narativního přístupu jakožto způsobu zahrnování tématu osobní...
|
|
| |
|
|
Multidisciplinární týmy v oblasti péče o duševně nemocné
Dudová, Monika ; Dragomirecká, Eva (vedoucí práce) ; Probstová, Václava (oponent)
Předložená diplomová práce pojednává o procesu formování multidisciplinárního týmu, který se stává nástrojem péče v oblasti služeb duševního zdraví, a to v rámci transformace psychiatrické péče z institucionální sféry do komunitně orientovaných služeb. Multidisciplinární spolupráce by se v moderním pojetí komunitně orientovaných psychiatrických služeb měla stát poskytovatelem komplexnějších, kvalitnějších a efektivnějších služeb pro osoby s duševním onemocněním. Teoretická část tvoří informační rámec pro vymezení základních pojmů z oblasti duševních poruch, komunitní psychiatrie, popis současného stavu péče o duševně nemocné a přináší poznatky z chystaných kroků reformy v oblasti poskytování psychiatrických služeb. Empirická část mapuje proces tvorby multidisciplinárního týmu v nově vzniklém Centru duševního zdraví, nového nízkoprahového pilíře transformace psychiatrických služeb, a přináší pohled všech profesionálů z týmu z procesu formování týmu, vzájemné spolupráce, zapojení peer pracovníka a současně mapuje bariéry, které brání optimálnímu fungování multidisciplinární spolupráce.
|
host ::
RSS.