|
Komparace stávajícího a navrhovaného důchodového systému v ČR
Šubová, Lucie ; Urbánek, Václav (vedoucí práce) ; Picka, Jakub (oponent)
Bakalářská práce se zabývá porovnáním stávajícího a navrhovaného důchodového systému ČR, který by měl začít platit od 1. ledna 2013. V první kapitole práce popisuji stávající důchodový systém, principy jeho fungování, jeho nejvýraznější výhody a nevýhody. Rovněž popisuji faktory, které způsobují problémy v systému a jsou tak hlavními argumenty ve prospěch nutnosti důchodové reformy. Ve druhé kapitole práce popisuji nový důchodový systém v podobě, v jaké byl přijat Parlamentem ČR dne 6. listopadu 2011. Převážně upozorňuji na nejvýraznější změny, které by měly nastat po 1. lednu 2013. Třetí kapitola obsahuje jakousi případovou studii, která porovnává pravděpodobnou výši řádného starobního důchodu dosaženého ve stávajícím systému a v novém systému. Zjišťuji tak, zda je nový systém pro pojištěnce výhodný.
|
|
Sociální politika EU včetně komparace systémů Německa a Švédska
Tůmová, Veronika ; Jeníček, Vladimír (vedoucí práce) ; Abrhám, Josef (oponent)
Diplomová práce popisuje historický vývoj sociální politiky Evropské unie, objasňuje pojem evropský sociální model a zabývá se charakteristikou základních modelů evropské sociální politiky. Stěžejní část práce je věnována komparaci sociálních systémů Německa a Švédska z hlediska výše daní a sociálních odvodů, struktury příjmů a výdajů na sociální politiku, systémů důchodového zabezpečení, rodinné politiky a podpory v nezaměstnanosti. Z provedené komparace jsou jasně viditelné typické prvky modelu sociálního státu, který tyto země zastupují. Pozornost je také věnována současným výzvám, kterým musí evropský sociální model čelit, zejména demografickému vývoji a aspektům globalizace. Je zde zmíněn i postoj a reakce Evropské unie na tyto výzvy.
|
|
Dopad vzdělanosti na dlouhodobý hospodářský růst a deficity důchodového systému
Münich, Daniel ; Ondko, Peter ; Straka, Jan
Dlouhodobý hospodářský růst se nezanedbatelně promítá do zvyšování kvality života země. Významným faktorem ovlivňujícím tento růst je vzdělanost obyvatel. Vztah mezi hospodářským růstem a vzdělaností je však velmi dlouhodobý a zůstává běžnému pohledu skryt. Tyto dlouhodobé souvislosti ozřejmujeme pomocí kvantifikovaných projekcí. Využíváme pro ně nedávné empirické odhady Erika Hanusheka a Ludgera Woessmanna, prezentované mimo jiné ve zprávě OECD. Pokud by se v České republice (ČR) podařilo zlepšením vzdělávacího systému zvýšit průměrnou úroveň kognitivních dovedností patnáctiletých žáků (měřeno šetřením PISA) o pouhých 25 bodů – tedy o jednu čtvrtinu standardní odchylky celkové distribuce výsledků – během příštích 80 let by to v současné hodnotě kumulativních přírůstků představovalo dodatečný produkt ve výši více než 12 biliónů korun, tedy 357% současného ročního hrubého domácího produktu (HDP). Snížení úrovně kognitivních dovedností, ke kterému v ČR došlo během poslední dekády, naopak odpovídá obdobné ztrátě HDP. Pokud by se průměrné kognitivní dovednosti českých žáků podařilo dotáhnout až na úroveň Finska, dodatečný produkt by představoval dokonce 707 % dnešního HDP. Zvýšení kognitivních dovedností žáků rodičů bez maturity na úroveň vrstevníků rodičů s maturitou by přineslo dodatečný produkt odpovídající 152% současného HDP. Potenciální přínosy rozpočtené na jeden rok tak např. převyšují současné deficity státního rozpočtu nebo rozpočet na školství. Zvýšený růst HDP by navíc nezanedbatelně přispěl ke snížení kumulovaného salda důchodového systému.
|
|
Stárnutí populace v ČR a okolních zemích
Podzimková, Michaela ; Miskolczi, Martina (vedoucí práce) ; Pechholdová, Markéta (oponent)
Tato bakalářská práce ukazuje na velkém množství demografických ukazatelů dynamiky a intenzity stárnutí obyvatelstva za posledních dvacet let v České republice, Německu, Polsku a Slovensku a snaží se nastínit možný budoucí vývoj a dopady na jednotlivce i celou společnost. Proces stárnutí populace probíhá již několik let téměř na celém světě a je způsoben hlavně poklesem porodnosti a úmrtnosti. Očekává se, že bude i nadále pokračovat v dalších desetiletích. Za sledované období došlo k velkému nárůstu podílu obyvatel nad padesát let, a jak se lidé dožívají vyššího věku, tak i rapidně přibylo osob v nejstarších věkových skupinách. Stále zvyšující se index závislosti starých bude pravděpodobně poukazovat na situaci, ve které je počet příjemců peněz ze zdravotního a penzijního systému financovaný relativně malou skupinou osob v produktivním věku.
|
|
Vývoj střední délka života a dlouhověkosti v ČR
Fridrichová, Barbora ; Miskolczi, Martina (vedoucí práce) ; Langhamrová, Jana (oponent)
Diplomová práce analyzuje trendy ve vývoji střední délky života u dlouhověkých osob v České republice. Cílem práce je porovnat dosavadní vývoj střední délky života dlouhověkých osob v České republice a v Rakousku během let 1960 - 2014, a to jak v rámci předem stanovených věků, tak v rámci obou pohlaví. Práce také zahrnuje projekci pravděpodobnosti úmrtí, počtu dožívajících se a střední délky života. Projekce je počítána do roku 2050, konkrétně pro osoby 60leté a starší, a vychází z úmrtnostních tabulek Českého statistického úřadu. Hodnoty jsou uváděny pro muže a ženy zvlášť. Výpočty ukazují, že střední délka života se prodlužuje. S jejím růstem však začal vyspělé země zatěžovat fenomén stárnutí, který je též důsledkem poklesu úmrtnosti a s ním spojený zvyšující se počet osob ve vyšších věcích. Zatímco dříve byla 80 a víceletá osoba vzácnost, v posledních letech je ve společnosti patrný růst počtu dlouhověkých osob. Tento trend je samozřejmě pozitivní, zároveň se s ním však odhaluje spoustu společenských otazníků, a to jak v rámci důchodového, tak sociálního a zdravotního systému.
|
|
Vliv stárnutí populace na ekonomiku ČR a srovnání s vybranými státy Evropy mezi lety 2005 a 2015
Šimůnková, Michaela ; Kolman, Ondřej (vedoucí práce) ; Brabec, Petr (oponent)
Cílem bakalářské práce je zhodnotit současný stav České republiky ve srovnání s evropskými státy. Zaměřuje se na zhodnocení demografického vývoje populace České republiky a jeho negativní dopad na saldo důchodového účtu. Dále analyzuje konkrétní faktory, které mohou ovlivnit míru zaměstnanosti osob v důchodovém věku v porovnání s evropskými zeměmi, s detailnějším zaměřením na Norsko a Velkou Británii. Vyhodnocuje, že ve většině vybraných faktorů, patří Česká republika k evropskému podprůměru. S využitím kvantitativní analýzy ve formě dotazníkového šetření zjišťuje u zaměstnaných osob nad 50 let jejich spokojenost v zaměstnání, možnosti flexibilních forem práce, povědomí o důchodovém systému a jejich osobní přístup k práci v důchodovém věku.
|
|
Society and seniors
Cséfalvaiová, Kornélia ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Löster, Tomáš (oponent)
Evropská komise vyhlásila rok 2012 Evropským rokem aktivního stárnutí a solidarity mezi generacemi. Tato problematika vyzývá každou společnost, aby analyzovala proces stárnutí obyvatelstva a jeho společenské a ekonomické důsledky. Právě aktivní stárnutí se může stát klíčem k řešení demografického vývoje, protože Evropa je kontinentem s nejpomalejším populačním růstem. V předložené práci se sleduje problematika seniorů z demografického a sociálně-ekonomického hlediska, stejně jako postoj společnosti k seniorům. Pomocí literárních a statistických pramenů charakterizuje demografické stárnutí populace v České republice, postoj společnosti k působení poproduktivním populace na trhu práce, její zdravotní, sociální a důchodové zabezpečení a vztahy v rámci rodiny i společnosti. Pozornost se věnuje i životní spokojenosti a kvalitě života starých lidí. Diplomová práce má teoreticko-empirický charakter. Teoretická část je obsažena v pěti kapitolách. První kapitola se věnuje vymezení základních pojmů souvisejících s procesem stárnutí populace. Na tuto kapitolu navazují další, které se zabývají životní spokojeností a kvalitou života starých lidí, jako i sociálními a mezigeneračními vztahy v rodině i v celé společnosti. Uvedené jsou i socioekonomické dopady demografického stárnutí na společnost a opatření nezbytná pro řešení nepříznivých důsledků. Součástí diplomové práce je i dotazník a jeho vyhodnocení o životní spokojenosti a kvalitě života seniorů, adresovaný dvěma skupinám osob v důchodovém věku. Cílem práce je dát pohled na období stáří a životní spokojenosti starých lidí. Dalším cílem diplomové práce je charakterizovat vývoj stárnutí obyvatelstva v České republice a poukázat na jeho pravděpodobný budoucí vývoj. Výsledky jsou určeny všem, kteří se snaží pochopit problematiku seniorů v naší společnosti.
|
|
Důchodová reforma v ČR a její pojetí se zaměřením na druhý pilíř
Dvořáková, Monika ; Poláková, Olga (vedoucí práce) ; Hájek, Jan (oponent)
Diplomová práce se nejprve zabývá teoretickým představením důchodového systému, ekonomickými teoriemi a příčinami důchodové reformy. V druhé části je analýza tzv. Malé důchodové reformy a hlavní zájem je věnován důchodovému systému od počátku roku 2013 se zaměřením na nově vzniklé důchodové spoření. Cílem diplomové práce je zhodnotit dosavadní fungování II. pilíře a příčiny nízkého zájmu občanů. Součástí analýzy II. pilíře je komparace s vybranými státy, kde bylo důchodové spoření zavedeno již dříve. Slovensko a Maďarsko jako evropští zástupci s podobným schématem důchodového systému a Chile jakožto systém založen na fondovém financování. Dále bylo využito dotazníkové šetření za účelem zjištění názoru společnosti na II. pilíř. Stěžejní částí diplomové práce a jejím hlavním cílem je analýza vhodnosti vstupu do II. pilíře z hlediska věku, výše příjmu, rodinné situace, investiční strategie a dalších kritérií. Na základě výpočtů bylo zjištěno, že při strategii s nízkým výnosem je vstup výhodný pouze při vyšších příjmech. Při agresivnější investiční strategii s vyšším výnosem se vstup vyplatí mladším ročníkům s nižšími příjmy a s růstem věku je vstup vhodný pouze za podmínek vyšších příjmů. Protože o účast na důchodovém spoření není zájem, cílem práce je navržení alternativních způsobů zajištění se na stáří ve formě investičních a spořicích produktů bankovní instituce.
|
|
Pezijní systém v ČR - vývoj a aktuální stav - ekonomické souvislosti
Šíp, Jan ; Smrčka, Luboš (vedoucí práce) ; Schönfeld, Jaroslav (oponent)
Cílem bakalářské práce je seznámit čtenáře s penzijním systémem ČR a ukázat na konkrétních skupinách lidí, jak by si měly spořit na stáří. Kolik by měla mít vybraná skupina lidí ušetřeno, aby se jim nesnížila životní úroveň, až půjdou do penze. V první části práce je popsán vývoj penzijního systému nejenom v ČR, ale i v jeho počátcích ve světě. V druhé, praktické části práce, jsou uvedeny propočty pro vybrané skupiny lidí, dlouhodobý výhled a subjektivní pohled autora.
|
|
Míra chudoby a osamělosti generace 65 plus
NEJEDLÁ, Kateřina
Diplomová práce se zabývá životem seniorů starších šedesáti pěti let, a to především po stránce finančního zabezpečení a pocitu osamělosti. V teoretické části diplomové práce je popsána problematika stáří a změn souvisejících se stárnutím. Následující kapitoly jsou věnovány problematice chudoby, genderové nerovnosti ve stáří a sociálnímu vyloučení. Dále jsou podle dostupné odborné literatury popsány témata osamělosti, vlivu osamělosti na zdraví a důležitosti mezilidských vztahů v otázce osamělosti. Cílem diplomové práce je porozumět tomu, jaké měly prožité životní události a životní poměry vliv na chudobu a osamělost v životě respondentů a jak tyto aspekty vnímali a prožívali. Jak vnímají svojí současnou situaci a to především po stránce finančního zabezpečení a pocitu osamělosti. Pro výzkumné účely bylo náhodně vybráno pět respondentů a to tak, aby byli ve výzkumu zastoupeny ženy i muži, žijící osamoceně po rozvodu/ovdovění a v manželství/partnerství. Tito respondenti převyprávěli za pomoci obsáhlých narativních rozhovorů svoje životní příběhy, které jsem posléze detailně přepsala a pečlivě pročítala, abych neopomenula důležité mezníky v životech respondentů, které mi přispěly k uskutečnění cíle diplomové práce. Pro zpracování praktické části diplomové práce jsem zvolila strategie kvalitativního výzkumu pomocí narativních rozhovorů. Narativní modus je založen na přesvědčivé a neopakovatelné prezentaci životního příběhu s důrazem na životní zkušenost. Uvedená technika rozhovoru je vhodná právě u starší generace, což se i v průběhu výzkumu potvrdilo. V rámci výzkumu diplomové práce byly stanoveny dvě hlavní výzkumné otázky. 1. Měly prožité životní události a životní poměry vliv na chudobu a osamělost v jejich životě? 2. Jak vnímali a prožívali chudobu a osamělost v průběhu svého života? K zodpovězení těchto otázek bylo potřeba udržovat rozhovor v okruhy daných témat. Výsledky výzkumné části práce umožnily dojít k následujícím závěrům. Respondenti překvapivě nepociťují chudobu, přestože se výší důchodů často pohybují na její hranici. Chudobu jako takovou vnímají v rovině někoho, kdo nemá co jíst, kdo nemá kde bydlet a nemá prostředky na živobytí. Vysvětlení spočívá v tom, že všichni respondenti žili v době a na místech, kde si museli vystačit s málem, a to je do budoucího života vybavilo skromností a nenáročností. Všichni respondenti se shodují v tom, že přechod do starobního důchodu byl významným mezníkem jejich života. Přesto že výše starobních důchodů respondentům již neumožňuje tolik aktivit, na které byli zvyklé, nevnímají svojí situaci ani v jednom z příběhů za chudobnou. Dá se říct, že skromný život připravil respondenty na život v důchodu. Podobným způsobem se respondenti vyjádřili k tématu osamělosti. Ve všech rozhovorech byla bohatým a silným faktorem rodina. Respondenti žijící na vesnicích a v menších městech uvádějí, že udržují kvalitní sousedské vztahy, mnohdy trvající již z doby dětství. Nejčastěji je osamělost spojována se ztrátou partnera. Ve dvou příbězích respondentek, se vyskytla osamělost po smrti partnera. Toto období, jak uvádějí, bylo jejich nejhorší v životě a cítily se nejvíce osamoceny. V současnosti osamělosti předcházejí díky dětem a vnoučatům.
|
host ::
