|
|
Vliv vztahu veřejnosti k Evropské unii na formování a ideologii euroskeptických stran
Chlumský, David ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Hokovský, Radko (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vlivem veřejného mínění o Evropské unii na vznik, formování a vývoj euroskeptických stran. Zaobírá se myšlenkou, zda tyto strany populisticky přizpůsobují své programy aktuálním náladám ve společnosti a snaží se pozorovat rozdíly těchto vlivů mezi stranami, které se hlásí k měkkému a tvrdému euroskepticismu (tzv. hard a soft euroscepticism). Uvedené otázky jsou zkoumány na vzorku šesti euroskeptických stran z různých zemí. Politické programy stran jsou dávány do kontextu s výzkumy veřejného mínění, které pocházejí z pravidelných celoevropských šetření Eurobarometr. Vedlejší otázkou, kterou se práce zabývá, je možné opačné působení, kdy by silně euroskeptická strana mohla ovlivňovat veřejné mínění o Evropské unii ve své zemi. V neposlední řadě přináší práce také pohled na případné transformace stran z tvrdých euroskeptiků na měkké.
|
|
|
Populismus v české politice: Návrhy na reformu volebního systému
Vilimovská, Lucia ; Kubátová, Hana (vedoucí práce) ; Höfer, Karel (oponent)
Práce "Populismus v české politice se zaměřením na návrhy reforem volebního systému" se zabývá českými politickými představiteli, kteří předkládají návrhy na reformu volebního systému, jimiž apelují na lid a dichotomii lidu vůči elitám. V úvodu se práce pokouší o definici populismu, vymezení tohoto pojmu a stanovení si základních výzkumných charakteristik, ve druhé části práce krátce shrnuje současný stav volebního systému České republiky. Ve třetí části analyzuje konkrétní návrhy na reformy volebního systému předkládané těmi subjekty české politické scény, které jsou v současnosti obecně označováni za populistické. Zkoumanými subjekty jsou Hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury a jejich návrhy a Karel Janeček se svým konceptem Demokracie 2.1. Cílem práce je analyzovat, zda zkoumané návrhy a jejich předkladatelé naplňují stanovené charakteristiky populismu.
|
|
|
Diskurzivní analýza předvolebních kampaní populistických stran v ČR
Hruška, Matouš ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
V předčasných volbách do poslanecké sněmovny 2013 uspěla v České republice hned dvě populistická hnutí - ANO a Úsvit přímé demokracie. Tato práce se věnuje analýze populismu těchto hnutí. Mezi klíčové otázky patří, jakým způsobem tito aktéři konstruují pojmy elita, lid a jaké je jejich vlastní sebepojetí. K samotné analýze jsou pak využité vybrané nástroje diskurzivní analýzy. Kromě analytické části práce se věnujeme i shrnutí teoretického zkoumání populismu a předpokladů existence tohoto fenoménu i v České republice. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Současný český nacionalismus v rámci krajní pravice
Bauer, David ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Smyslem práce je popsat a analyzovat roli nacionalismu v současných českých krajně pravicových hnutích. Autor si klade dva základní cíle. Prvním je zhodnotit sílu a relevanci současného českého nacionalismu v rámci krajní pravice. Druhý cíl spočívá v tom, že rozbor samotného nacionalismu by měl poodhalit skutečnou podobu těchto organizací a jejich myšlenkový obsah. Práce nabídne průřez českým krajně pravicovým spektrem. Bylo nezbytné vybrat ta hnutí, jenž se od sebe navzájem liší a reprezentují tak různé podoby českého pravicového extremismu. Všechny tři platformy lze zařadit ke krajní pravici a český nacionalismus v nich silně rezonuje. Sami sebe vnímají jako vlastence, kteří brání konzervativní hodnoty a národní tradice. Revue národní myšlenky představuje pokus o sofistikované, intelektuální fórum, které dává prostor ultra-pravicovým názorům a idejím. Hnutí D. O. S. T. zastupuje konzervativní "lidovou iniciativu", jenž se vymezuje proti multikulturalismu a Evropské unii. Národní strana je pak ukázkou krajního politického uskupení, v němž lze najít stopy populismu, xenofobie i čistého rasismu. Obsahová analýza těchto tří hnutí se stane stěžejní osou celé práce. Zkoumání jejich cílů postupů a názorů je klíčem k pochopení, co pro tyto skupiny nacionalismus znamená a jakým způsobem s ním pracují.
|
|
|
Hnutí Tea Party a jeho vliv na domácí politickou scénu v USA
Kucer, Maxim ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent) ; Calda, Miloš (oponent)
Hnutí Tea Party se na americké politické scéně objevilo koncem roku 2007 během prezidentské volební kampaně republikánského kongresmana Rona Paula. Z Tea Party se zanedlouho stala významná politická síla, která ve volbách do Kongresu Spojených států v roce 2010 dokázala prosadit své kandidáty a vytvořila tlak na etablované politické strany, aby více dbaly na vůli "obyčejných Američanů". Tato práce, jež je koncipována především jako analýza politického dění, zkoumá, jak toto grassroots hnutí vzniklo a jak se jeho činnost podepsala na vývoji domácí politické scény ve Spojených státech. Zasazením do širšího historického a socio-kulturního kontextu se práce zároveň pokouší nabídnout představu o jeho možné budoucnosti. Diplomová práce je rozdělena do tří hlavních kapitol. První část obsahuje pohled na historické kořeny současné Tea Party a zrod populismu v USA. Druhá kapitola se zabývá vznikem hnutí a významnými organizacemi, které se s ním začaly spojovat a měly vliv na jeho působení. Třetí část je zaměřena na nejvýznamnější protesty Tea Party a formou case study hodnotí její vliv ve volbách do Kongresu v roce 2010.
|
|
|
Patří Liga Severu do rodiny populistických radikálně pravicových stran?
Ferrarová, Miroslava ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je ověřit hypotézu, že Liga Severu patří do rodiny populistických radikálně pravicových stran. Práce vychází ze současných politologických teoretických přístupů, přičemž pro ověření hypotézy jsem využila kritéria stanovená jako typická pro tento typ politických stran holandským badatelem Casem Muddem. Při ověřování hypotézy jsem vycházela z obsahové analýzy pramenů. Jednalo se především o volební programy Ligy Severu, politické dokumenty, názory vedení a členů strany publikované ve stranickém deníku La Padania, záznamy veřejných vystoupení a rozhovorů pro média ze strany Umberta Bossiho a dalších představitelů strany, manifesty, pořady v rozhlasové stanici Padania libera a zákony předložené ligistickými ministry italskému Parlamentu. Liga Severu byla zkoumána v kontextu vývoje politického i stranického systému v Itálii od sjednocení do současnosti. Výsledky analýzy potvrdily přítomnost všech znaků, které splňují podmínky Muddeho maximální i minimální definice tj. nativismu, autoritářství a populismu. Tento výsledek řadí Ligu Severu k rodině populistických radikálně pravicových stran. Klíčová slova: Liga Severu, radikální pravice, nativismus, populismus.
|
|
|
Eva Perón a Argentina v letech 1945 - 1952
Kočová, Linda ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
(česky) Diplomová práce Eva Perón a Argentina mezi lety 1945 a 1952 se věnuje chronologickému popisu historických událostí, které ovlivnila nebo kterými byla ovlivněna Eva Perónová. Cílem práce je mimo jiné nastínit po sobě jdoucí události v Argentině v období peronistické vlády. V prvních kapitolách je popsáno dětství Evy Perónové spolu s událostmi, které se v první třetině dvacátého století udály v Argentině. Hlavní část přináší popis života jedné z nejvýznamnějších žen dvacátého století, společně s přehledem argentinských dějin daného časového úseku. Jednotlivé kapitoly jsou řazeny chronologicky do několika podkapitol.
|
|
|
Populistické návrhy v českém politickém sytému : zbraně, bojová plemena psů a sebeobrana
Šebek, David ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Trávníček, Matěj (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou populistických návrhů zákonů v českém politickém systému, jež se týkají zbraní, "bojových plemen" psů a sebeobrany. Práce se zaměřuje na návrhy zákonů a pozměňovací návrhy zákonů, které byly navrženy a projednávány poslaneckou sněmovnou v letech 1993 až 2010. V práci je nejprve provedeno vymezení populistického návrhu zákona, následně práce zjišťuje, zdali některé z návrhů zákonů týkajících se daných témat, navržených a probíraných v daném období poslaneckou sněmovnou toto vymezení splňují. Pokud ano, pak se snaží identifikovat navrhovatele a zjistit, v jaké politické situaci se v době podání návrhu nacházel. Cílem práce je ověření teze, že populistické návrhy jsou produkovány těmi politickými činiteli, jimž hrozí, že nebudou znovu zvoleni.
|
|
|
Vzestup FPÖ v první polovině 90. let 20. století
Hátleová, Tereza ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Hátleová Anotace (abstrakt) Bakalářská práce se zabývá vzestupem Freiheitliche Partei Österreichs v Rakousku od poloviny devadesátých let 20. století do voleb do Národní rady v roce 1994, kdy strana získala přes 22 procent hlasů. Práce na základě sekundární literatury nejprve objasňuje stranicko- politický systém Rakouska, zabývá se strukturami systému Proporz a vývojem samotné strany Svobodných po druhé světové válce. V další kapitole se práce věnuje tématu imigrace do Rakouska, její historické kontinuitě a v neposlední řadě pak analyzuje přistěhovalectví jako nástroj populistické politiky v rukou Jörga Haidera, tehdejšího vůdce strany Svobodných. Třetí část práce se věnuje Volksbegehren, unikátnímu prvku přímé demokracie. Studie Volksbegehren "Österreich Zuerst", iniciované stranou Svobodných, propojuje téma přistěhovalectví a pravicové politiky a slouží jako příklad reakce rakouské populace na krajně pravicovou propagandu strany Svobodných. Poslední část práce hledá příčiny úspěchu "modrého tábora" ve volbách do Národní rady v roce 1994.
|
|
|
Praví Finové. Etablování pravicového populismu ve Finsku?
Hudec, Pavel ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Diplomová práce "Praví Finové. Etablování pravicového populismu ve Finsku?" se zabývá politickou stranou Praví Finové (PS), jejím historickým vývojem a současnou pozicí ve finském stranickém systému. Diplomová práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se zabývá pravicově-populistickými politickými stranami (PRR), které se staly stabilní stranickou rodinou v řadě západoevropských zemí, včetně Skandinávie. Finsko představovalo stát, který byl vůči PRR imunní. Cílem první kapitoly je odpovědět na otázku, jaké jsou důvody vzniku PRR, resp. co způsobilo opoždění v případě Finska. Obsahem druhé kapitoly je politická strana Praví Finové, její historický vývoj a ideologický profil. Kapitola poukazuje na její ideologické i personální kořeny ve Finské venkovské straně. Součástí kapitoly je i tzv. ideologické jádro používané Cassem Muddem (nativismus, autoritářství, populismus), které je doplněno ekonomickým programem. Závěr kapitoly uzavírají parlamentní volby 2011. Závěrečná kapitola se zabývá současnou pozicí PS ve stranickém systému a vlivem na finskou politiku. Kapitolu uzavírají pozitivní, resp. negativní faktory pro budoucí směřování PS.
|
host ::
RSS.