|
| |
|
|
Analýza vývoje úrovně financování přímých nákladů základního vzdělávání v jednotlivých krajích
Koudelková, Miluše ; Marková, Jana (vedoucí práce) ; Kitzberger, Jindřich (oponent)
Záv re ná bakalá ská práce se zabývá analýzou úrovn financování p ímých neinvesti ních výdaj na základní vzd lávání v jednotlivých krajících R. Finan ní prost edky na financování p ímých neinvesti ních výdaj základního školství, které je nedílnou sou ástí tzv. regionálního školství, jsou alokovány ze státního rozpo tu do rozpo tu jednotlivých škol normativn prost ednictvím soustavy republikových a krajských normativ na jednotku výkonu. Teoretická ást popisuje právní rámec financování regionálního školství a podrobn se zabývá systémem rozpisu rozpo tu na p ímé neinvesti ní výdaje základního školství z úrovn státního rozpo tu - kapitoly 333 MŠMT prost ednictvím kraj na jednotlivé základní školy. Ve výzkumné ásti je provedena analýza krajských normativ a úrovn financování p ímých neinvesti ních výdaj u výb rového souboru t í základních škol v jednotlivých krajích R.
|
|
|
Syndrom vyhoření
Horáková, Andrea ; Mojžíšová, Jarmila (vedoucí práce) ; Prokop, Jiří (oponent)
NÁZEV: Syndrom vyhoření AUTOR: Andrea Horáková KATEDRA: Katedra pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Jarmila Mojžíšová, Ph.D. ABSTRAKT: Tato bakalářská práce se zabývá v současné době velmi aktuální tématem- syndromem vyhoření. Zabývá se základními definicemi, příznaky, průběhem, fázemi, příčinami, diagnostikou, léčbou a prevencí syndromu vyhoření. Součástí práce je výzkum zaměřený na porovnání míry psychického vyhoření u pedagogických pracovníků pracujících s dětmi "zdravými" a s dětmi "postiženými". KLÍČOVÁ SLOVA: syndrom vyhoření, vyčerpání, stres, únava, proces, dotazník BM, pedagogický pracovník
|
|
| |
|
| |
|
|
Působení absolventa studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství v praxi poskytovatelů sociálních služeb
SALABOVÁ, Jana
Teoretická část se dělí na 4 kapitoly. První kapitola je věnována pomáhajícím profesím, kde tyto profese nejprve definuji a dále vkládám i vymezení studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství, se kterým v práci dále pracuji. Také se v této kapitole dotýkám připravenosti budoucích absolventů k vykonávání práce sociálního pracovníka, pracovníka v sociálních službách. Druhá kapitola nese název speciální pedagogika, kde tento vědní obor vymezuji předmět, cíle a její členění. Třetí kapitola se zaměřuje na sociální služby, a to konkrétně na definování tohoto pojmu, druhy a formy sociálních služeb, zařízení spadající do oblasti sociálních služeb a kdo je jejich poskytovatelem. Čtvrtá a poslední kapitola teoretické části se věnuje roli absolventa studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství v sociálních službách, kde je popisován sociální pracovník definice, kvalifikační a další předpoklady a kompetence, také je zde podkapitola, kde je zmínka o pedagogickém pracovníkovi a to konkrétně o vychovateli, kde se nalézají osobnostní a jiné předpoklady pro výkon této práce a náplň práce, kterou vykonává vychovatel v zařízení sociálních služeb. Poslední stránky čtvrté kapitoly jsou věnované pracovníkovi v sociálních službách jeho činnostem a zároveň i osobnímu asistentovi, kde se zaměřuji na definici této pozice a samotné osobní asistence a přidávám i osobnostní předpoklady k této pozici. Cílem praktické části práce je zmapování působení absolventa studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství v praxi sociálních služeb - konkrétně, jaká je jeho náplň práce, zda má kompetence k vykonávání této pozice, jestli je s prací spokojen a jaká byla jeho motivace pracovat právě v této oblasti. Praktická část obsahuje kvalitativní výzkum. K naplnění výše uvedených cílů byla zvolena technika sběru dat pomocí strukturovaného rozhovoru s respondenty, kterými mi byli absolventi studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství pracující v oblasti sociálních služeb. Lze říci, podle výsledků této práce, že absolventi se v oblasti sociálních služeb většinou uplatní na nižších pracovních pozicích a to jako pracovníci v sociálních službách, a to i přesto, že mají kvalifikaci i na vykonávání sociálního pracovníka. Věkové rozmezí klientů, se kterými respondenti pracují, se pohybuje od dětského věku a končí věkem seniorským. Motivace, která vedla dotazované k rozhodnutí zvolit právě oblast sociálních služeb je různá, někteří uváděli, že jim k tomu pomohla praxe při škole a to jak samotná práce, tak i zaujetí právě onou cílovou skupinou, již předešlá zkušenost s prací s lidmi s postižením či právě nabytí nových zkušeností. Také angažovanost rodinného příslušníka a jejich předešlé vzdělání bylo určitou motivací. Spokojenost s prací je podle zjištěných dat patrná a to přispívá i ke kvalitně a zodpovědně odváděné práci. Osobním přínosem je podle zjištěných výsledků především jejich potřebnost v činnostech, které v práci provádějí, nové zkušenosti, které získávají a také vidina pokroků jejich klientů. Výhodou zaměstnání, které provádějí je pro ně nejčastěji nestereotypnost, zmiňují cílovou skupinu, se kterou pracují, pokroky klientů a že je pro ně práce naplňující, i proto, že jsou v příjemném kolektivu lidí. Kamenem úrazu, tudíž nevýhodou je pro ně především finanční ohodnocení, které není moc uspokojující a pracovní doba. Vystudovaný studijní obor Speciální pedagogika - vychovatelství, je pro dotazované absolventy přínosem, hlavně co se týče praxe při škole, kterou měli možnost vykonávat a navštěvovat různá zařízení.
|
|
|
Etický kodex učitele
HÁJKOVÁ, Hana
Diplomová práce je zaměřena na problematiku etického kodexu učitele u nás. Cílem práce je získání informací o názorech učitelů z praxe vztahujících se k tomuto tématu. Teoretická část zachycuje etické kodexy pomáhajících profesí a podrobněji představuje etický kodex učitele používaný na jedné ze základních škol. Dále představuje kodexy příbuzných oborů existující v zahraničí. V rámci praktické části za pomoci kvalitativního výzkumného šetření je zkoumáno povědomí vybraných učitelů o daném kodexu. Výzkumné šetření probíhá prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů, kdy jsou osloveni učitelé základní školy, která si kodex sama stanovila a učitelé, kteří jím vázáni nejsou.
|
|
|
Vývoj, řízení a hospodaření příspěvkových organizací zaměřených na další vzdělávání pedagogických pracovníků v České republice
Obajdinová, Monika ; Homolka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Robert, Robert (oponent)
Diplomová práce s názvem Vývoj, řízení a hospodaření příspěvkových organizací zaměřených na další vzdělávání pedagogických pracovníků v České republice ve své teoretické části popisuje samotný vznik příspěvkové organizace, důvody, cíle a především vize, které vedou zřizovatele ke vzniku takové organizace a dále její fungování a s tím související řízení, hospodaření, financování a také i naplňování představ svých zřizovatelů.
V praktické části jsou popisovány a zhodnoceny výsledky, které byly zjištěny na základě kvalitativní stránky, rozboru dat z ročních výkazů, výročních zpráv a webových stránek vybraných příspěvkových organizací z Libereckého kraje, Ústeckého kraje a Středočeského kraje, které se zabývají vzděláváním pedagogických pracovníků. Rovněž na základě odborného zkoumání bylo popsáno naplnění cílů těchto organizací, vývoj, řízení, vztahy se zřizovateli a také i hospodaření vybraných příspěvkových organizací. V samotném závěru na základě zjištěných dat a výsledků jednotlivých šetření a vyhodnocení je navržen možný budoucí vývoj Centra vzdělanosti Libereckého kraje, příspěvková organizace.
|
|
|
Spolupráce pedagogických pracovníků se speciálním pedagogem v systému běžné základní školy
SKOPCOVÁ, Nikola
Speciální pedagog ve školském systému je odborník, který zajišťuje činnost v rámci školního poradenského pracoviště. Jeho pozice je zatím, v rámci České republiky, novým jevem, a proto se k této problematice staví školy rozdílně. Má bakalářská práce Spolupráce pedagogických pracovníků se speciálním pedagogem v systému běžné základní školy se věnuje právě spolupráci třídních učitelů a jejich asistentů s tímto odborníkem. V teoretické části práce, v její první kapitole, se věnuji vzdělávacímu systému. Rozpracovávám v ní strukturu našeho systému vzdělávání, ale i systému v jiných evropských zemích jako je např. Slovensko nebo Německo. Řeším zde i typy základních škol a druhů poradenství, které se na nich mohou poskytovat. Ve druhé kapitole se věnuji problematice samotného školního speciálního pedagoga. Jsou zde popsány jeho činnosti na škole, přínos pro školu ale i pro učitele nebo rodiče. V poslední kapitole teoretické části je vymezen pojem pedagogický pracovník, jeho osobnost a předpoklady k práci. Empirická část přináší výzkum, ve kterém mapuji postoje pedagogických pracovníků k odbornému působení speciálního pedagoga na základní škole, kde je jeho místo zřízeno. Výzkum je veden pomocí polostrukturovaných rozhovorů s třídními učiteli a jejich asistenty. Provedla jsem šetření na pěti základních školách na benešovském okrese, kde mají zřízeno místo speciálního pedagoga, a udělala rozhovor vždy se dvěma pedagogickými pracovníky. Cílem těchto rozhovorů bylo zjistit, jak spolupráce probíhá, jak často se scházejí, kdo komunikuje více se speciálním pedagogem, jaká je jejich spokojenost apod. Z výzkumu vychází, že vesměs všichni pedagogové jsou s působením školního speciálního pedagoga na své škole spokojeni. Komunikace probíhá nenásilně, neformálně, v dobré atmosféře. Pedagogičtí pracovníci berou speciálního pedagoga jako kolegu, nebojí se říci si o radu. Tato komunikace probíhá většinou jen mezi nimi, další pracovník pedagogického sboru v ní nefiguruje. Tato bakalářská práce by měla sloužit jako informační zdroj pro zkvalitnění práce s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Může být využita i ke zvýšení povědomí o daném tématu mezi lidi a pedagogické pracovníky.
|
|
| |
host ::
RSS.