|
Roaming into the beyond: the theme of immortality in early medieval Chinese verse
Kirkova, Zornica ; Lomová, Olga (vedoucí práce) ; Hrdličková, Věnceslava (oponent) ; Mittag, Achim (oponent)
V období Šesti dynastií (222-589) vznikl a nabyl zralé podoby básnický žánr "toulky po nesmrtelnosti" (jou sien), jenž v antologii Wen-süan z 6. stol. byl vydělen jako jeden z tematických okruhů lyrické poezie š'. Přestože básně o nesmrtelnosti pocházely od předních básníků té doby, v dějinách literatury Šesti dynastií zůstává tento proud podnes většinou přehlížen. Tradiční kritici a komentátoři pohlíželi záporně na fantastické popisy rajských zázraků a mystických cest vesmírem, a považovali je za námět nedostatečně vážný, nehodný samostatného básnického zpracování. Tento proud však představuje méně známou, mystickou a imaginativní stránku čínského básnického myšlení a nabízí možnost důležitého přehodnocení tradičního pojetí básnického vývoje a významu básnictví v raně středověké Číně. Jedním z problémů, s nímž se musíme vyrovnat při studiu "básní o toulkách po nesmrtelnosti", je úzké vymezení žánrů de facto vždy jen na konkrétní básnickou formu, přičemž vztahy mezi různými formami jsou přehlíženy. Tento přístup, hluboce zakořeněný v čínské literární historii, brání pohledu na konkrétní literární díla v širších souvislostech poezie, či dokonce literatury, jako takové. Při svém zkoumání poezie věnované "toulkám po nesmrtelnosti" jsem se pokusila překonat tuto překážku a vedle sebe pojednávám jak díla v...
|
|
Maryša a Anežka. Úspěch a selhání Viléma Mrštíka
Smolíková, Miroslava ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Brožová, Věra (oponent)
Resumé Bakalářská práce Maryša a Anežka. Úspěch a selhání Viléma Mrštíka se zabývá dramatem Maryša, které napsal V. Mrštík se svým bratrem A. Mrštíkem roku 1894, a dramatem Anežka, na kterém V. Mrštík spolupracoval se svou ženou B. Mrštíkovou do roku 1912. Obě díla jsou zasazena do literárně-historického kontextu a do kontextu autorova života. V úvodu jsou představeny prameny, studijní literatura a základní teze, se kterými je k práci přistupováno. V části o Maryše práce rozšiřuje výzkum M. Ljubkové o genezi informacemi z korespondence V. Mrštíka s dramaturgem L. Stroupežnickým. Zabývá se také podílem V. Mrštíka na hře. Ss použitím dobových kritik analyzuje premiéru a dobovou recepci dramatu. V části o Anežce je v této práci na základě korespondence a rukopisů z literárního archivu Památníku národního písemnictví mapována geneze hry. V rámci geneze jsou citovány argumenty V. Mrštíka na její obranu. Dále jsou zde vylíčeny okolnosti premiéry Anežky a jejího stažení z jeviště a možný pocit viny dramaturga J. Kvapila na sebevraždě V. Mrštíka. S použitím dobových kritik práce přibližuje recepci Anežky. Jejich spojením s vlastní literární analýzou je zde vysvětleno, proč Anežka neuspěla na jevišti. Práce je doplněna o srovnání Maryši a Anežky a z toho vyplývající důvody Mrštíkova autorského selhání. Závěrem je...
|
| |
|
Fikční světy literární fantasy
LIŠKA, Jan
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku fikčních světů ve fantastické literatuře. V práci budou vysvětleny základních pojmy důležité pro tvorbu fikčních světů i textů fantasy žánru. Užití těchto teoretických základů bude ukázáno na příkladech z různých knih spadajících do fantasy žánru. Tato práce je rovněž věnována porovnání dvou fantastických příběhů Alenky v kraji divů Lewise Carrolla a Letopisů Narnie C. S. Lewise. Na těchto příkladech bude mimo jiné ukázáno, jak oba významní autoři fantasy žánru přistupovali k přechodu mezi přirozeným a nadpřirozeným světem. Zároveň bude ukázán rozdílný přístup obou spisovatelů ke zvířecím charakterům.
|
|
Interpretace archetypů v dětské a fantastické literatuře
ČMEJRKOVÁ, Tereza
Cílem této bakalářské práce je stručná analýza vývoje archetypu hrdiny od nejstarších známých hrdinských eposů z Mezopotámie až po moderní hrdiny akčních thrillerů. Dalším cílem práce je popis základních archetypů vyskytujících se v pohádkách a dětské a fantastické literatuře. Nedílnou součástí práce je i snaha o aplikaci monomytického schématu Josepha Campbella zvaného "Hrdinovo dobrodružství" na konkrétní díla fantastické literatury. Práce aplikuje monomytické schéma na tetralogii Odkaz Dračích jezdců od spisovatele Christophera Paoliniho.
|
|
Grimms´Fairy Tales. A Psychological Analysis.
STRUČOVSKÁ, Jana
Pohádky bratří Grimmů patří k nejznámějším a nejpopulárnějším textům německé literatury. Původně byly čteny a využívány pouze k didaktickým a pedagogickým účelům. Později přichází Bruno Bettelheim s novým pojetím pohádek, které je zpřístupňuje psychologické analýze. Bakalářská práce prezentuje na několika vybraných pohádkách, které aspekty z oblasti psychologie jsou určující ve vztahu k dětem a dospělým. Na základě teorie Bruna Bettelheima budou zkoumány aspekty jako strach, sexualita a dětství v pohádkách. Tím budou objasněny dvě roviny vnímání - poučení pro běžný život a oblast hlubinné psychologie. Práce bude vypracována v německém jazyce.
|
|
Podoby starozákonního příběhu o Josefovi
PĚCHOVÁ, Kateřina
Diplomová práce se zaměří na komparaci příběhů o Josefovi. Východiskem práce budou kapitoly ze starozákonní knihy Genesis, pojednávající o Josefových osudech. Na pozadí tohoto textu budou interpretovány středověké apokryfní povídky Život Josefův a Aseneth, jejichž analýza bude jádrem práce. Přihlédnuto může být k Josefově příběhu v Koránu a románu Josef a jeho bratři od Thomase Manna. Vybrané texty budou interpretovány v závislosti na době svého vzniku a kulturním pozadí doby, bude zdůrazněno místo apokryfů ve starozákonní literatuře a literatuře doby Karlovy, pojednáno bude o vztazích Starého zákona a Koránu.
|
|
Funkce fantaskních motivů v současné české literatuře pro děti
Havlová, Jana ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Klumparová, Štěpánka (oponent)
Resumé Ve své diplomové práci, která nese název "Funkce fantaskních motivů v současné české literatuře pro děti", se snažím nejprve teoreticky proniknout do problematiky fantastické literatury a fantaskních motivů. Následně se zmiňuji o životě a tvorbě jednotlivých autorů a zabývám se rozborem jejich literárních děl s dětským hrdinou a fantaskním motivem. Texty vhodné k interpretaci jsem volila na základě následujících podmínek: jedná se o prózy intencionálně určené dětem a mládeži; existuje realistická rovina příběhu a do ní je začleněna oblast fantastická; pokud se dostáváme do fantazijního světa, tak je logicky zakomponován do fikčního světa odpovídajícího našim každodenním zkušenostem a tento neskutečný svět se také vztahuje k reálnému životu; fantaskní motiv má svou specifickou funkci; fantaskní motiv vystupuje jako rovnocenný prvku realistickému. Konkrétně jsou v diplomové práci rozebírány tyto prózy: Ema a kouzelná kniha Petry Braunové, Kouzelný svět Gabriely Pavla Brycze, Začarovaná třída Ivony Březinové, Lenka a Nelka neboli AHA Daniely Fischerové, Kouzelné soboty Miloše Kratochvíla, Strašidla z Nerudovky Ivany Vostřákové a knihy Ivy Procházkové Středa nám chutná, Hlavní výhra, Soví zpěv, Jožin jede do Afriky, Eliáš a babička z vajíčka, Kam zmizela Rebarbora? a Myši patří do nebe. Zmiňuji se o...
|
|
Kognitivní a didaktický potenciál literatury fantasy
Čermák, Martin ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Hausenblas, Ondřej (oponent)
Práce se pokusila dokázat kognitivní a didaktický potenciál fantasy literatury. Nejprve na podkladu vývojové psychologie ukázala význam fantazie v lidském životě. Poté se zaměřila na spojitost fantazie a vyprávění - na zdůraznění role příběhů v lidském životě a v poznání člověka. Za kořeny fantasy označila mj. pohádku a mýtus - jednou z hlavních intencí těchto žánrů je formace a informace čtenáře či posluchače. Fantasy do jisté míry dědí dávnou strukturu těchto příběhů a dále ji rozvíjí pro potřeby moderního člověka. Zároveň ovšem díky důrazu na emoce, nadpřirozeno a nepoznanou (nepoznatelnou) součást světa vytváří protiklad vůči rozumově orientované vědecké fantastice. Fantasy naplňuje archetypální potřeby čtenáře - j e h o touhu po spravedlnosti, naději a tradičních hodnotách. Druhá kapitola ukázala nesnadnost vymezení a definice žánru fantasy. Práce se pokusila shrnout dosavadní definice, ukázat jejich výhody i slabiny. Zároveň s tím bylo poukázáno na otevřené hranice žánru a ne vždy jednoznačné vymezení vzhledem k jiným žánrům. Práce vedle sebe položila společné i distinktivní prvky fantasy a dalších fantastických žánrů (sci-fi, horor, kyberpunk). Jako nosnou a pro přesnější koncepci fantasy velmi užitečnou teorii práce představila štrukturalistické pojetí fantasy příběhu podle Johna Cluta. Powered by...
|
|
Fantastické prózy Dina Buzzatiho
MACHOVÁ, Taťána
Cílem této bakalářské práce je představit fantastická díla Tatarská poušť a Sessanta racconti Dina Buzzatiho. Po úvodu do fantastické literatury následuje praktická část, která se věnuje popisu tří bází povídek nalezených v souboru. Je popsána jejich syžetová linie společně s fantastickými motivy a jejich konkrétním zpracováním. Poslední část práce se věnuje motivickému rozboru románu Tatarská poušť s důrazem na fantastické téma paktu s ďáblem.
|
host ::
