Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 44 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.11 vteřin. 

Analýza povodňové situace 2002 na řece Lužnici - u obce Majdalena
ZÁVODSKÁ, Pavlína
V dnešní době, kdy přímo geometrickou řadou vzrůstá počet katastrofálních situací a to jak pouze v lokálním měřítku, tak i v celosvětovém je více jak příhodné rozpracovávat analýzy jednotlivých katastrof a výsledky těchto analýz využít ke zdokonalení přípravy na další povodňové situace. Orgány krizového řízení měly dostatek podkladů a informací z prvních velkých povodní 1997 na Moravě, tudíž se v roce 2002 na katastrofální povodně mohlo velmi dobře připravit. Povodeň 2002, konkrétně v obci Majdalena, se přímo dotkla života mnoha rodin. Povodňová vlna ničila majetek, výdobytky občanů obce, a to, co nezničila, vážně poškodila. Voda je mocný živel, ale pokud se dostane do lidského života a napáchá škody, je lidská psychika poznamenaná na velmi dlouho dobu. ?Analýza povodňové situace 2002 na řece Lužnici ? u obce Majdalena? se bude zabývat průběhem celé situace, řešením následků a následným zajištěním opatření. Hlavním cílem práce je zjistit stav současné protipovodňové ochrany na řece Lužnici u obce Majdalena, dílčím cílem je analýza povodňové situace 2002 z pohledu zasahujících složek a správce území. První část práce se věnuje povodním z obecného hlediska. Zabývá se popisem jednotlivých povodňových stupňů a jejich následné řešení. Po povodních 2002 byla zpracována řada analýz příčin těchto katastrofálních povodní. Byl zdokonalen způsob meteorologických předpovědí, navrhnuta opatření, vedoucích ke zlepšení předpovědní, hlásné a výstražné služby. Správci území se snaží za pomoci dotací zvýšit odolnost měst a obcí před povodněmi. Zásah byl následně analyzován z pohledu zasahujících složek, veřejné správy a občanů. Druhá část se převážnou měrou zabývá konkrétní analýzou povodňové situace na pískovně Majdalena, kde podrobnou analýzou bylo zjištěno, že hráze vodní nádrže byly projektované na stoletou vodu dle technických parametrů pro danou dobu. A jen kvalifikované rozhodování zainteresovaných orgánů kraje, obcí a zkušenosti získané po povodních v roce 1997 na Moravě, velmi významným způsobem přispěly ke zmírnění následků povodní a zabránily ztrátám na lidských životech. V této části jsou podrobněji rozpracovány zjištěné konkrétní výsledky. Metoda analýzy dat, která byla v této práci použita, je založena na studiu interních dokumentů správce vodní nádrže a záznamů těsně po protržení hráze. Tato studie byla použita i k potvrzení/vyvrácení hypotézy, zda jsou protipovodňová opatření natolik dostatečná, aby se případné eroze hráze neopakovaly. Zjištěné výsledky analýzy dat, byly konzultovány s odborníky, kteří při povodních zasahovali. Do práce byly zahrnuty grafy a obrázky. Práce je ukončena diskuzí, v které jsou diskutovány zjištěné výsledky analýzy sběru dat. Na závěr práce si lze položit hypotetickou otázku: Existuje možnost jasně, přesně a rychle předpovědět blížící se katastrofu, vzniklou následkem nečekaných přírodních změn?

Terapie kašle
Pramuková, Zuzana ; Melicharová, Ludmila (oponent) ; Vopršalová, Marie (vedoucí práce)
Univerzita Karlova v Prahe Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakológie a toxikologie Kandidát: Zuzana Pramuková Školiteľ: PharmDr. Marie Vopršalová, CSc. Názov diplomové práce: Terapie kašľa Pokúsili sme sa o komplexné riešenie problematiky terapie kašľa na základe jednotlivých poznatkov získaných z odborných literatúr a článkov. Od všeobecných vymedzení pojmov z anatómie a fyziológie dýchacej sústavy sme prešli cez obranné mechanizmy ku kašľu. Vymedzili sme jeho pojem, rozobrali jeho mechanizmus, rozdelili sme si ho podľa klinického hľadiska a postupne prešli cez príčiny vzniku až k jeho terapii. Postupne sme prebrali jednotlivé liekové skupiny a charakterizovali ich a uviedli zástupcov s mechanizmami účinkov a príkladmi používaných prípravkov. Okrajovo sme sa dotkli aj látok prírodného pôvodu používaných v terapii kašľa. Práca má pomôcť lepšie sa orientovať v problematike terapie kašľa. Kľúčové slová : dýchacia sústava, kašeľ, expektorancia, antitusika, fytofarmaka.

JE MOŽNÉ ŽÍT IDEÁL NAZARETSKÉ RODINY?
HOLKUP, Petr
Práce ze zabývá filosoficko-teologickou úvahou nad manželstvím, jako přirozené instituce. Vychází z předpokládané hypotézy vrozených ideálů lásky, věrnosti a nerozlučitelnosti, jejichž naplnění hledá člověk často v manželství. Teoretická část popisuje manželství a rodinu z pohledu křesťanské etiky. Charakterizuje svátostná a nesvátostná manželství, hledá společné ideje a poukazuje na jejich rozdílnost. Dotýká se také problémů dnešních rodin jako je problematika umélého přerušení těhotenství, plodnoti a rozvodovosti. Praktická část zahrnuje výsledky dotazníkového šetření zaměřené na zjištění postojů k ideálům křesťanského manželství současné mládeže. Dále analyzuje matriční zápisy za období let 1993{--}1998 v Pelhřimově a jeho okolí a porovnává církevní a občanské sňatky vzhledem k jejich rozvodovosti a počtu narozených dětí z těchto manželství. Závěr práce vyhodnocuje výsledky praktické části, srovnává je s celostátními průzkumy a odpovídá na úvodní otázku této práce, zda je možné žít ideál Nazaretské rodiny.

Co lze postavit v největším vnitrobloku města Brna?
Hlaváčková, Soňa ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Hybská, Bohumila (vedoucí práce)
Zvolené řešení se opírá o významný prvek osy, protínající řešené území a počítá s novými možnostmi průchodnosti a průjezdnosti i k potřebám původních rezidentů. Nová struktura je kompaktní ale propustná, je jedním celkem vsazeným do klidného prostředí dvorce. Budovy vymezují vlastní náměstíčko, na kterém bude park. Obytné místnosti se orientují k tomuto prvku, jako k vytvářenému oproti živelným dvorcům na straně druhé, kam směřujeme zahrádky. Starou a novou zástavbu rozděluje především zeleň, ve větší míře původní. Výška byla volena tak, aby neclonila stávající zástavbě a aby obyvatel měl stále kontakt s děním v ulici. Vzdálenost od okolní zástavby je dostatečná pro vyhovující proslunění. Vzhled objektů a úpravy fasád v přírodních materiálech dávají větší dojem útulnosti.

Městský polyfunkční dům na ulici Křížová, Brno
Bartošová, Klára ; Nový, Alois (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
bydlení v centru, v kontaktu s městským životem i soukromou zelení, pro mladé dům jako bariéra, která odděluje ruch města a klid vnitrobloku dům jako kompaktní hmota, která zceluje linii ulice křížová a citlivě navazuje na nároží, formu a měřítko okolních objektů využívá průhledů a výhledů na okolní kopce

Nástroje sloužící k zajištění kurzového a úrokového rizika
Klípová, Iva ; Votava, Libor (vedoucí práce)
Cílem práce je objasnit podstatu kurzového a úrokového rizika a popsat možnosti řízení těchto rizik. Představuje jednotlivé nástroje sloužící k zajištění kurzového a úrokového rizika a na konkrétních příkladech vysvětluje princip jejich fungování. Práce je rozdělena do tří částí -- zajištění kurzového rizika, zajištění úrokového rizika a shrnutí obou rizik neboli stručný návod postupu pro manažery společností, kterých se rizika pohybu směnných kurzů či úrokových sazeb dotýkají. Případová studie na konkrétních příkladech ukazuje možnosti ošetření kurzového rizika společnosti -- exportéra obchodujícího měnový pár EUR/CZK.

The transformation of the "Sanftes Gesetz" by Stifter from "Studien" to "Der Nachsommer"
Balcarová, Markéta ; Zbytovský, Štěpán (oponent) ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci se zabývám vývojem pojetí přírody v díle Adalberta Stiftera (od rané sbírky povídek Studie (Studien) přes pozdější sbírku Pestré kameny (Bunte Steine) po román Pozdní léto (Der Nachsommer)). Přitom se snažím vysledovat, do jaké míry měl na změny v autorově vnímání přírody vliv "zákon mírnosti" (das sanfte Gesetz), který je zformulován v Předmluvě k Pestrým kamenům. Na úvod stručně shrnuji charakteristické znaky biedermeieru v díle Adalberta Stiftera, jenž je zpravidla označován za typického zástupce této epochy. Navíc ale sleduji i rysy jiných proudů (ať už předešlých nebo nově vznikajících), které Stiftera v jeho tvorbě ovlivnily. Abych mohla pozorovat vztah zásad "mírného zákona" ke Stifterovu pojetí přírody, zabývám se také výše zmíněnou Předmluvou, ve které je "mírný zákon" zformulován. Na příkladech pojmů "velký" (groß), "malý" (klein) a "mírný" (sanft) dokládám, že je "mírný zákon" předjímán již ve Studiích a že jsou jeho principy zachyceny i v pozdějším románu Pozdní léto. Jádro mé práce tvoří kapitola, v níž se zabývám vývojem Stifterova pojetí přírody. Aby byl směr vývoje názorný, rozlišuji mezi pěti koncepcemi přírody, které se očividně stále více snaží přiblížit a přizpůsobit "mírnému zákonu". (První koncepce s "mírným zákonem" téměř nesouvisí, druhá koncepce lze být...

Russian-Belarusian language interference in Belarus
Kalita, Inna ; Marvan, Jiří (vedoucí práce) ; Brandner, Aleš (oponent) ; Hentschel, Gerd (oponent)
Předkládaná disertační práce se věnuje jazykové situaci v Bělorusku na přelomu XX. - XXI. století. Představuje běloruskou jazykovou scénu v kontextu východoslovanském, a zároveň v širší postkoloniální jazykové kontinuitě, která v současné době prožívá novou etapu rozvoje. Současná jazyková situace v Bělorusku je charakterizována jako výsledek historických interferenčních vztahů, je zdůrazněna její dichotomie, která se projevuje ve všech rovinách, a tím podmiňuje nutnost komplexní analýzy s využitím všech možných lingvistických a nelingvistických různorodých spojení. Interference jako důsledek kontaktu se projevuje ve všech rovinách minoritního jazyka, z nichž každá odráží různorodé příznaky interference. Jsou analyzovány úrovně současné interference, je zmíněn starší proces vzájemného vlivu a jeho důsledků v současných východoslovanských jazycích na příkladu adaptace výpůjček z církevní slovanštiny. Práce se podrobněji věnuje zkoumání úrovně řečové interference. Cíl výzkumu - určit místo trasjanky v systému podobných, ale ne totožných jevů, vyjmout ji z nevyhraněné kategorie 'sociolingvistický fenomén'. Uváděná definice má být podnětem k vytvoření objektivního hodnocení jazykových nonstandardních inovací, poukázat na "vhodnost" jazykové zátěže pro udržení funkcí spisovného jazyka. Trasjanka a příbuzný,...

Kompaktní město - aneb co nového se může ještě dít v Brně mezi nádražími
Burešová, Magdaléna ; Točík, Eugen (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Urbanisticko - architektonická studie nové části města Brna mezi stávajícím a budoucím hlavním vlakovým nádražím si klade za cíl vytvoření městského prostoru při respektování základních principů fungujících živých měst. Řešení obsahuje městskou polyfunkční zástavbu, kde základní jednotkou je "městský blok", který je v práci typově zpracován v rozsahu studie. Řešení využívá dvou hlavních úrovní. Úrovně terénu a historicky dané úrovně +6m. V této úrovni jsou vedeny pěší tahy a navazují polosoukromé a poloveřejné prostory. V území je stanoveno několik "krystalizačních jader", tedy strategických bodů s celoměstským významem, vhodných k umístění veřejných budov. Blíže je zpracována oblast sousedící s novým nádražím, dotýkající se řeky Svratky.

Koncept čtyř ročních období v českém jazyce
Pevná, Lucie ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Chejnová, Pavla (oponent)
RESUMÉ Diplomová práce zkoumá čtyři roční období skrze teorii jazykového obrazu světa. Respektuje hledisko etnolingvistické - soustředí se na české vnímání skutečnosti, objektem zájmu je především počasí a příroda proměňující se v rámci čtyř ročních období. Člověk vnímá měnící se roční období smyslově - zrakem, sluchem, čichem i dotekem. Každé roční období je jedinečné, vymezuje se vůči ostatním, především prostřednictvím typických stereotypů (automatizovaných představ o něm), prototypů (hlavních reprezentantů) a konotací (asociativních představ o přírodních fázích), přitom se tyto jednotlivé představy spojují (kolokují) s některými slovy, a vytváří tak nová pojmenování, ve kterých je dané roční období zakódováno. Podle principu antropocentrismu vnímáme jednotlivé astronomické a meteorologické jevy personifikovaně, přisuzujeme přírodě a světu kolem nás lidské vlastnosti a chování. Motto této práce zní "A na jaře už nezaseju", čímž máme na mysli součinnost dvou konceptuálních schémat (cyklu a cesty) a zároveň spojení a podobné vnímání měnící se přírody s fázemi lidského života. Rozdíl mezi nimi je v tom, že člověk vždy dojde konce své cesty, kdežto příroda se na základě cykličnosti po zimním spánku opět probudí.