|
|
Postavení a činnost zpravodajských služeb v České republice (právní aspekty)
Bezděk, Tomáš ; Handrlica, Jakub (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Tato diplomová práce má za cíl uceleným způsobem popsat právní aspekty postavení a činnosti tří zpravodajských služeb České republiky, kterými jsou Bezpečnostní informační služba, Úřad pro zahraniční styky a informace a Vojenské zpravodajství. Práce vychází z právního stavu k 1. lednu 2016, ale zohledňuje také historický vývoj legislativy v této oblasti od počátku devadesátých let minulého století. Nastiňuje také možnosti právní úpravy de lege ferenda. Práce vychází z veřejně dostupných zdrojů, zejména právních předpisů, judikatury Ústavního soudu České republiky, podzákonných právních předpisů, odborné literatury a odborných článků a webových stránek zpravodajských služeb ČR. Práce je členěna do osmi hlavních kapitol. Úvodní kapitola je zaměřena na definici obecných pojmů, které jsou pro tuto oblast nejdůležitější - zejména se jedná o pojmy zpravodajská služba, zpravodajská informace a zpravodajský cyklus. Druhá kapitola popisuje vývoj zpravodajských služeb na území bývalého Československa a České republiky mezi lety 1918-1994. Třetí kapitola se věnuje obecné charakteristice jednotlivých služeb. Popisuje také okruh působnosti jednotlivých služeb. Kapitola čtvrtá popisuje nejdůležitější oprávnění zpravodajských služeb ČR podle příslušných právních předpisů. Pátá kapitola se zabývá právním...
|
|
|
Vybrané aspekty právní úpravy a organizace StB v letech 1945-1969
Vyskočil, Zdeněk ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Předmětem této diplomové práce je zachycení vybraných aspektů právní úpravy a organizace StB v kontextu s její činností v letech 1945 - 1969. Pojetí doktríny ochrany státního zřízení, které se projevilo v aplikaci právní úpravy ve vězeňství i ve vlastním vývoji, který ovlivnil na dlouhá desetiletí ochranu státu a státního zřízení, a který ve svých obecných motivech a principech přetrvává v podstatě do dnes. Práce se skládá z úvodu a předmluvy, ve kterých se obecně deklarují společenské jevy a události, které lze analyticky vyvodit z provedeného zkoumání historických reálií. Vlastní těžiště práce je pak uvedeno v šesti hlavních kapitolách, které obsahují vlastní podkapitoly. Úvod a předmluva deklarují společenské události, které vedly ke vzniku nového právního řádu a ke vzniku instituce chránící tento nový společenský i právní řád. Ve třetí kapitole je upraven vliv StB na vězeňství. Konkrétně faktické a právní aspekty, které motivovaly StB pro svou činnost na úseku vězeňství. Čtvrtá kapitola obecně pojímá vznik, vývoj a vlivy, které formovaly jak fakticky, tak po právní stránce vlastní existenci StB v dané době. Pátá kapitola odráží obecně vývoj poválečné ochrany státu a státního zřízení s ohledem na právní a společenské aspekty činnosti instituce, jakou byla StB. V šesté kapitole je uvedena činnost...
|
|
|
Srovnání vývoje zpravodajských služeb v ČR a SR po roce 1989
Ryza, Tomáš ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut politologických studií Projekt k bakalářské práci Vedoucí práce: JUDr. PhDr. Tomáš Karásek, Ph.D. Tomáš Ryza 21. 5. 2011 Název práce: Srovnání vývoje zpravodajských služeb v ČR a SR po roce 1989 Anotace: Zpravodajské služby jsou jednou z nejproblematičtějších složek každého státu. Pokud stát využívá zpravodajských služeb příliš a dá jim velké pravomoci, dostává se automaticky pod neustálý tlak kritiky svých občanů. Pokud naopak poskytne zpravodajským službám pravomocí málo, dosadí "slabého" ředitele nebo zavede příliš mnoho kontrolních mechanismů, jako tomu bylo v ČSFR krátce po revoluci v roce 1989, může dojít k zablokování funkčnosti těchto služeb a zvýšení zranitelnosti státu. Specifickým problémem s tím spojeným je počet služeb, kterými stát disponuje. Větší množství je sice náročnější na státní rozpočet, na druhou stranu zpravodajská činnost zasahuje do řady oblastí, které se nemusí navzájem slučovat, pokud budou přiřazeny pouze jedné službě. S velkým množstvím služeb je však na druhou stranu spojeno riziko neefektivity celého systému, nepřirozeného toku informací a jejich zamlčování či dokonce zneužívání v konkurenčním boji jednotlivých služeb. Ve své bakalářské práci se proto pokusím zodpovědět otázku, jakými zpravodajskými systémy disponují...
|
|
|
Je třeba reformovat české zpravodajské služby?
Bulan, Jiří ; Šándor, Andor (vedoucí práce) ; Balabán, Miloš (oponent)
Bulan, Jiří. Je třeba reformovat české zpravodajské služby? Praha, 2011. 101 s. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut politologických studií. Katedra mezinárodních vztahů. Vedoucí diplomové práce Gen. Ing. Andor Šándor. Anotace (abstrakt) Diplomová práce je komparativní analýzou českého zpravodajského systému. Na základě odborných statí a především rozhovorů se současnými i bývalými zpravodajci a některými politiky se snaží odpovědět jak, a případně zda vůbec reformovat české zpravodajské služby. Ukázalo se, že mezi některými českými zpravodajskými službami i uvnitř služeb samotných panuje napjatá atmosféra, kterou zapříčinila různá osobní selhání. Ve všech zjištěných případech šlo o jednotlivé osobní excesy, nikoliv systémové chyby. Představitelé služeb hodnotí schopnost odhalovat bezpečnostní hrozby kriticky. Službám chybí především silné řízení ze strany vlády, stejně tak nezávislá kontrola živých operací služeb. Jak zlepšit práci služeb? Právě zpravodajská komunita musí stanovit společnou vizi, která vzejde jedině z hlubší interní odborné diskuze. Bez ní není možné systémové reformy provést.
|
|
|
U.S. Homeland Security: Reality or Myth? Domestic counterterrorism post-9/11
Bernardyová, Alžběta ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Diplomová práce "Vnitřní bezpečnost USA: Realita či mýtus? Domácí boj s terorismem po 11. září 2001" zkoumá změnu v domácí protiteroristické politice USA po teroristických útocích z 11. září 2001. Konkrétněji se práce zaměřuje na reorganizaci americké vlády, která vedla k vytvoření Ministerstva pro vnitřní bezpečnost. Hlavním cílem agendy vnitřní bezpečnosti bylo sjednocení amerických snah soustředěných na předcházení a zabránění teroristickým útokům na Spojené státy, snížení americké zranitelnost vůči terorismu a minimalizace škod a zajištění obnovy, pokud tyto útoky nastanou. Tato diplomová práce se snaží zodpovědět dvě související otázky: (1.) zda navržená agenda vnitřní bezpečnosti vedla k vytvoření efektivní a sjednocené politiky domácího boje s terorismem založené na sdílení informací, a za (2.) proč, i přes to že teroristické útoky z 11. září vytvořily jedinečnou příležitost pro zásadní reorganizaci americké vlády a vytvoření jednotné agendy vnitřní bezpečnosti, tato sjedocující agenda pod hlavičkou Ministerstva pro vnitřní bezpečnost nebyla naplněna. Z představené analýzy vyplývá, že efektivní reorganizaci americké vlády bylo zabráněno ze tří hlavních důvodů. Prvním je vlastní organizační povaha jednotlivých vládních institucí. Druhým důvodem je "racionální jednání" hlavvních aktérů...
|
|
|
Legislativa vztahující se k problému svobodného přístupu k informacím v mezinárodním kontextu
Winkler, Otakar ; Vlasák, Rudolf (vedoucí práce) ; Šisler, Vít (oponent)
Práce se zabývá otázkami vznikajícími z omezení uplatňování práva na svobodný přístup k informacím v souvislosti s institutem ochrany utajovaných informací v kontextu činnosti bezpečnostních složek státu. Shrnuje základní legislativu upravující tuto oblast. Soustřeďuje se na teoretické i praktické mechanismy a principy, jejichž účelem je kompenzovat reálné a potenciální újmy na právech jednotlivce i zásadách otevřené společnosti při uplatňování zmíněného druhu omezení. Kromě příkladů řešení užívaných v některých státech přibližuje některá související rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva a v závěru zkoumá aktuální stav této problematiky v České republice.
|
|
|
Informační síť hlavního představitele protirakouského odboje T. G. Masaryka v době první světové války
KOUTSKÝ, Tomáš
Cílem předkládané diplomové práce je analýza a rekonstrukce informační sítě hlavního představitele protirakouského odboje v zahraničí T. G. Masaryka v době první světové války v kontextu dobových mezinárodních událostí. Důraz bude kladen jak na zahraniční, tak domácí informační zdroje, přičemž bude poukázáno, jakým způsobem a kým byl T. G. Masaryk o dění v českých zemí, resp. v Rakousko-Uhersku informován a jaký význam tyto informace pro jeho zahraniční aktivity představovaly.
|
|
| |
|
|
Význam využití informací v případech globálního terorismu
Lupač, Jaroslav ; Toman, Prokop (vedoucí práce) ; Brechlerová, Dagmar (oponent)
Práce seznamuje s problematikou globálního terorismu, jeho formami, příčinami a důvody vzniku, včetně trendů a forem jeho realizace. Dále se zabývá jednou z klíčových forem boje proti tomuto fenoménu a to zpravodajskými službami. Práce poukazuje především na obecné principy fungování zpravodajských služeb, strukturu jejich činnosti a na problematiku práce analytických pracovníků, na nichž leží hlavní tíha činnosti zpravodajských služeb. V poslední části teoretického úvodu se zabývám problematikou dezinformací jako formy manipulace, kterou využívají mocenské či teroristické struktury k prosazení svých cílů. V praktické části je záměrem vytyčit hlavní příčiny a provést analýzu vzniku událostí 11. září 2001. V další části ukazuje práce praktickou aplikaci dezinformační kampaně a její důsledky včetně výkladu modelů komunikace v klasických sítích a v sítích typu ?malý svět?.
|
host ::
RSS.